”Dolvot”-lávllačállin­leairras Sámi artisttat besset ovttas ráhkadit musihka. Leairra bohtosiin riegádit ođđa musihkkabihtát áibbas ođđa ovttasbargguin.

Muhtin fitnodagat heaitán doaimmas, muhto gieldda ovddidanhoavda goittot jáhkká fitnodagaid vejolašvuođaide viiddidit doaimmaid ja álggahit ođđa fálaldagaid.

Historjálâš rekinistem kuárŋoo kuávžurijn tábáhtuvá škajâluođânáin já čääsivuálááš kameraiguin. Tiätu iššeed kuálástem asâttâsâin puátteevuođâst.

Sámedikki kultur­bálkkašumi oažžuba dán jagi guokte sámi duoji ja kultuvrra bajásdoalli.

Meäʹcchalltõõzz tuʹmmstõõǥǥ mieʹldd päiʹǩǩ-kåʹddneeʹǩǩ vuäǯǯa šeeʹlled luõzz tän ǩieʹzz Njauddâmjooǥǥâst. Luõzz peäss šeeʹlled 20.6.-31.7.2026.

Facebookas leat nu gohčoduvvon historjá­siiddut, mat juhket govaid maiddái sámiin. Siidduid duohken eai goit leat áššedovdit, geat beroštivčče historjjás.

Gielddahoavda Päivi Kontio atná dehálažžan vejolašvuođa bargat buohccedivššárbarggu astoáiggis. Gielddaráđđehusas ášši juohká oaiviliid.

Dutkit ja árbečeahpit barge ovttas mánáin ja nuorain báikkálaš lundui guoskevaš fáttáiguin. Loahppaboađusin leat plakáhtat mánáide dehálaš šattuin ja ealliin.

Cuoŋománus buollan gávppi sadjái huksejit ođđa gávppi. Gávpejasat muitalit, ahte plánat leat ovdánan jo gilvalahttimii.

Máŋgga jagi barggu maŋŋá ođđa nuorra isit, Jani Guttorm váldá doalu háldosis Nuvvosis. Váhnemat loniiga ruđa, vai gánda beassá jođihit mielkedálu.

Siõm sääʹmǩiõl universiteʹttmäätt lie õinn ođđ äʹšš da tõʹnt ooccji jõnn mieʹrr lij-i šiõǥǥ miârkk, vuäinn uʹčteeʹl Miika Lehtinen.

Ánne-Sire Länsman evttoha sámeservviide ovdamearkka dihte raporttaid lohkan­dilálašvuođaid. Sámesearvvi mielas dakkár gáibida oktasaš plána ja ortnega.

Säʹmmlaid leʹčči vääžnai, što čuâǥǥaskõõlbin kuâsttjeʹče mäŋgg sääʹmǩiõl, jie-ǥa siõm ǩiõl õõlǥče tuärrad kõskkneez sââʹjest.

Sápmelaččaid árbedieđu háliidit veahkkin čoavdit eandaliige dan gažaldaga, mii váikkuha luossanáli rašes dillái.

Etniidbeaivve ávvudit eadnivuođa. Muhtimiidda dát beaivi buktá maid bávččas áššiid ovdan.

Kaarin Somby-Sorvari hávdáduvvui lávvardaga 2.5.2026 Gáregas­njárggas.

Čáitáldâh moonâi kiddâ vyesimáánu 3. peeivi.

Ohcejohkii čoahkkanit árvalusaid mielde badjel 200 oasseváldi. Eandaliige nuoraid­konferánsa lei nu bivnnut, ahte báikkit divve dalán.

Anarâšah-seervi saavâjođetteijee Anu Avaskari mield ulmuuh láá hiämástum já pettâšum miärádâsân.

Vássán jagiid áigge bolesat leat dutkan boazosuolavuođaid. Bolesa áššedovdamuš ja resurssaid reahkán fuolastuhttá sámebálgosiid ságadoalli.

Stubb galleda dál Kanada earret eará árktalaš ja eamiálbmotáššiin, muhto dán galledeamis eai leat sámit mielde.

Škooul da tuâjai diõtt määŋgin sääʹmnuõrin lij dilemma tõʹst, lij-a-son vueiʹtlvaž siirdčõõttâd säʹmmlai dommvoudda. Seämma ääʹšš teäʹdde SSN ođđ saaǥǥtuõʹllʼjeei Jaakko Toikka aʹrddjid.

Digitála máinnasteapmi ovdána máilmmes leavttuin ja dál dasa figget oažžut mielde eamiálbmogiid áidnalunddot máinnastanvuogi ja árbevieru.

Oktii áidna -dáládáidaga čájáhusain háliidit vástidit guovtti dárbui: muitalit sámi servošis váldoálbmogii ja maiddái hukset saji sámi dáiddáriidda.