Sámediggi lea ordnen miessemánus vánhemiid sávaldagas vánhemiideahkediid sámegielat mánáid vánhemiidda.
Olbmuid sávaldahkan leamašan oktašas ságasdallandilálašvuođat dovdduin ja ovdamearkka dihte das maid sáhttá bargat doarjun dihte máná sámegielservoša.
Vánhemiideahkediid ordnejedje Ohcejogas, Anáris ja Avvilis, muhto olbmuid iežas sávaldagain fuolátkeahttá dušše Avvila deaivvadeapmái bohte olbmot.
Ulbmilin lei ságastállat buotlágan dovdduin, maid vátnemat vásihit gielaealáskahttimis ja -sirdimis.
– Mii sávvat, ahte go vánhen boađášii dán eahkedii, de dasto go son vuolgá de sus lea dakkár dovdu, ahte su leat oaidnán ja gullan. Ja son lea beassan ságastallat earáiguin ja ožžon veardásašdoarjaga, lohká árrabajásgeassima spesiálaáššedovdi Niina Aikio-Siltala Sámedikkis.
Eai leamaš olbmot nugo sávve
Aikio-Siltala jáhkká, ahte deaivvadeamit eai leat áibbas gávdnan vánhemiid nugo sii ledje sávván.
– Sávvámis mii gávdnat vugiid mot vánhemat gávnnašedje daid eahkediid ja boađášedje, Aikio-Siltala dadjá.
Okta vuohki su mielde sáhtášii leahkit, ahte sii mánašedje beaiveruovttuide vanhemiideahkediidda hállat dain áššiin.
Nuortalašgielat vánhemiidda leamašan seamma sullásaš dilálašvuođat mat ledje bivnnuhat.
Uvja mielde deaivvademiin
Vánhemiideahkediidda ledje váldán mielde Sámi psykososiála doarjaga ovttadaga Uvjja ovddasteaddji doarjut vánhemiid.
Prošeaktabargi Henna Lehtola Uvjjas mielde stuorámus oasis sápmelaččain lea vásihan giela boatkaneami ja dát lokte máŋggalagan dovdduid.
– Dovddut sáhttet dieđusge loktanit dego giellasirdimii ja sámekultuvrii. Ja dan ahte mo sirdá visot dieđu, giela ja kultuvrra mánáide. Dat sáhttá bohciidahttit juohkelágan dovdduid.
Niina Aikio-Siltala muitala, ahte eanáš vánhemiin váivvida eahpesihkkarvuohta das, ahte eai bastte bargat ja leat doarvái. Vánhemat maid dovdet, ahte sis ii leat doarvái buorre sámegielmáhttu sámegiela ja -kultuvrra sirdimii.
– Vánhemiid dovddut maid jorret nuppe guvlui, nugomat nuppit dovdet ilu ja rámi giela sirddedettiin, muitala Aikio-Siltala.
Jotket vánhemiideahkediid čakčat
Sámedikki ulbmilin lei seammás oažžut dieđu ja ráhkadit materiálaid doarjun dihte sámegielat mánáid vánhemiid.
– Mii hálidat gullat vánhemiin, mat leat áigeguovdilis áššit maid vánhemat smihttet, lohká Aikio-Siltala.
Čákčat lea oaivilin joatkit deaivvademiid earret eará Helssegis vai besset gullat leatgo oaivegávpotguovllus eará fuolat, mat ságastahttet sámemánáid vánhemiid.
