Dáiddár Lada Suomenrinne čájeha iežas čuovgagovaid dáládáidaga musea Kiasma stuorra vilges seinniin.
Suomenrinne lea buktán Oktii áidna -čájáhussii golbma gova, main okta ollii njuolga Suoma Govvadáiddamusea čájáhusas deike.
Dáid govain Suomenrinne muittaša máttuidis vugiin, mii hástala boares arkiivagovaid sámiin. Arkiivvain govaid sámiin leat dávjá govven olggobeale olbmot, ja daid duohta konteavstta lea váttis dulkot.
– Lean dahkan guokte ođđa čuovgagova, mat govvidit mu ádjá ja mu máttaráhku. Dát guokte dáiddaduoji leat šaddan dan jurdagis, ahte maid sámi arkiivagovat mearkkašit ja mo earálahkái mun háliidivččen rahkadit arkiivagovaid mis boahttevuhtii, muitala Suomenrinne.
Suomenrinne ulbmilin lea bohciidahttit ođđa ságastallama sámi čuovgagovaid historjjás.
– Eathan mii sáhte diehtit dan duohtavuođa, makkár gaskavuohta govvejeaddji ja govas oidnon sámiid gaskkas lea govvenmuttus, Suomenrinne dadjá.
Dát govat leat Suomenrinne iskkadeapmi futuristtalaš arkiivagovain ja dainna geahččalit ovddastit earálágan čuovgagovvavejolašvuođaid.
Ovtta govas son lea ieš coggan gávtti ja čiehgahpira oaivái ja govven iežas máttuid eatnamiin.
– Lean iskan oažžut su (ádjá) vuoiŋŋa ruovttoluotta ja seammás mu dovdduid sutnje. Dan govas eai oidno ámadajut, baicce eanet mu dovddut das, mo mun dovden su, son čilge.
Sámi dáidda ja searvvuš ellet ain
Oktii áidna -čájáhus lea Suoma dáládáidaga musea Kiasma ja sámemusea Siidda oktasaš prošeakta, mainna háliidit vástidit guovtti dehálaš dárbui: suopmelaččaid dárbui oahppat sámiid birra, ja maiddái sámiid iežaset dárbui oažžut sámi dáládáidaga oaidninlahkái iežaset perspektiivva bokte.
– Dát čájáhus čájeha min servoša máŋggaid beliid: min iluid, morrašiid, min árvvuid ja min noađi, dadjá čájáhusa kuráhtor Petra Laiti.
Čájáhus čuvge gehččiide sámi dáládáidaga máŋggabealatvuođa. Sámi dáidagiin sáhttá gudnejahttit doloža ja hukset ođđa mearkkašumiid boahttevuhtii.
Laiti savvá, ahte ii-sápmelaš geahččit gávdnet čájáhusa bokte ipmárdusa sámeservodagas, ja fas sámi gehččiide son savvá čájáhusas oadjebas saji, mii lea sin várás ráhkaduvvon.
– Jápmán servvodat ii daga dáidaga. Sámi álbmot eallá ain nu, mo dán rádjáige ja sámi servvodat ánssáša dovddastusa, dadjá Laiti.
Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára ja dáiddaduojit leat 1970-logus gitta otná beaivái. Eanaš dáiddadujiin leat 2000–2020-vuođđaloguin.
Dáiddáriid joavkkus leat iešguđet surggiid dáiddárat ja dahkkit. Arkiteakta Eveliina Sarapää lea dutkan iežas ámmátsuorggi bokte sámekultuvrra.
– Lean beroštuvvan ja ožžon inspirašuvnna min árbevirolaš ráhkkanusain ja duojis – ja mo dat sáhtášedje doaibmat ovttas arkitektuvrrain, Sarapää smiehtada.
Sarapää duodji ávvuda sámi ealli kultuvrra. Buođđu-nammasaš duodji lea sutnje hui persovnnalaš.
– Dat laktása mu áddjái ja su huksen buođuide ja Deanu dálá dillái. Munnje dat leamaš maiddái árbevirolaš kultuvrra vurken: Juos buođuid eai Detnui šat hukse, de dat lea oassi sámi modearna kultuvrra, muitala Sarapää.
Oktii áidna – Sámi dáidaga áigi-čájáhus lea Kiasmas Helssegis 27.3.-6.9.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkái golggotmánu 2026 rájes maiddái Siiddas Anáris.
