Dán čavčča lea rievssatbivddus earenomáš dilli, go dušše sámegielddain Anáris, Ohcejogas ja Eanodagas lea lohpi bivdit rievssahiid. Eará guovlluin Suomas rievssatnálli lea hui heittot ja danin meahciráđđehus ii leat mieđihan bivdolobiid go dušše davás.
Meahciráđđehus lea vuovdán dán bivdobadjái davimus Sápmái oktiibuot birrasiid 15 000 rievssatbivdojándora.
Davimus Sámi bivdolobit leat earenomáš bivnnuhat ja duháhiid mielde mátti olbmot gilvalitge beassat rievssatbivdui sámegielddaide. Dábálaččat go lohpevuovdin rahpasa, de buot lobit vuvdojuvvojit moatti sekunddas lohppii.
Nu geavai maiddái dán jagi, muitala meahciráđđehusa sadjásaš fuođđodoallohoavda Mikko Rautiainen.
– Davimus Sámi meahcástanlobiide lea juohke jagi seamma olu jearalmas. Go mii plánet bivdojándoriid vuovdima, de measta álot buot vuvdojuvvojit. Olahusjagit leat spiehkastat, dalle birrasiid 15 proseantta lobiin báhcet vuovddekeahttá.
Ovtta bivdojándorlobiin lea lohpi goddit golbma rievssaha. Bivdiid mearri lea goit ráddjejuvvon nu, ahte dihto guovlluin eai oaččo leat go dihto mearri olbmot bivddus.
– Min sálašlogut čájehit, ahte rievssatbivdit báhčet jándoris sullii bealle lotti. Jus lea buorre rievssatnálli, de lohku sáhttá leat stuorát. Muhto gaskamearalaččat lohku lea uhcit. Mađi unnit loddenálli lea, dađi unnit gaskamearalaš jándorsálaš lea, čilge Rautiainen.
Sápmi geasuha máttasuopmelaččaid
Idjajávrri guovlu Davvi-Anáris geasuha máŋggaid rievssatbivdiid. Dohko leaba dollen maiddái roavenjárgalaš Juha Tuura ja kuopiolaš Antti Pehkonen.
Pehkonen lea goit dán guoktás áidna, guhte fidnii rievssatbivdolobi sámeguvlui. Tuura fas fertii dán vuoro duhtat vuolgit dušše vázzinskihpárin ja návddašit davi luonddus ovttas beatnagiin.
– Mus lea dakkár jurdda, ahte bierggu gal fitne gávppisge. Ja liikon buđaldit beatnagiin, muitala Tuura.
Luondduriggodatguovddáža dieđuid mielde rievssatnálli lea davimus Sámis gaskamearalaš dásis. Diimmáža ektui nálli lea goit uhcon ja danin maiddái meahciráđđehus lea binnáš geahpedan lobiid.
Pehkonen láve fitnat davvin rievssatbivddus sihke čakčat ja giđđat. Jus rievssahat leat vánis, de dalle son heiveha bivddu dan mielde.
– Gal dat okta rievssat lea beaivái áibbas doarvái. Beatnagahan dás hárjehit hui olu. Dieđusge lea somá maid oažžut sállaša, dadjá Pehkonen.
Meahciráđđehus: báikkálaččaid bivddu váldet vuhtii
Máŋgasiin lea nu garra hállu Sápmái rievssatbivdui, ahte muhtumat sáhttet juobe oastit čáhcelodde- ja njoammilbivdolobiid buoremus rievssatguovlluide, jus eai fidne rievssatlobi. Meahciráđđehus gárttai diibmá ráddjet garra gieđain čahcelodde- ja njoammilbivdolobiid vuovdima, go navde verrošeami.
Meahciráđđehusa statistihkaid mielde jagiin 2017–2025 olahus bivdolohpemeriin leamašan jahki 2023. Dalle meahciráđđehus mieđihii davimus Sápmái measta 27 500 meahcástanbivdojándora.
– Meahcásteaddjiid mearrihan ii váikkut ieš sállašii nu olu. Mii hállat stuorra guovlluin, go lea sáhka davimus Sámis. Meahcásteapmi dáhpáhuvvá viiddis guovllus, dadjá Mikko Rautiainen.
Anáris, Ohcejogas ja Eanodagas báikkálaččat eai dárbbaš oastit rievssatbivdolobi meahciráđđehusas. Gieldalaččas lea lohpi báhčit rievssahiid stáhta eatnamiin iežas ruovttugielddas. Dasa lassin báikki olbmuin lea riekti bivdit rievssahiid maiddái gárdumiin dálvet.
Go mátti olbmot šávihit Sápmái rievssatbivdui, sáhttá dat eardudit báikkálaččaid. Meahciráđđehusas goit jeđđejit, ahte báikki olbmuid váldet vuhtii, go lohpemeriin mearridit.
– Mis lea diehtu das, ahte man olu báikegoddelaččat meahcástit. Dat geahpeduvvo eret logus, ovdal go mii árvalit, ahte man olu lobiid sáhttit vuovdit olgobáikegoddelaččaide, dadjá Mikko Rautiainen.
Rievssatbivdobadji bistá Anáris, Eanodagas ja Ohcejogas gitta njukčamánu lohppii.
