Gieskat álggahan Lappi buresveadjinguovllu ođđa sámegiela lávdegottis áigot dál smiehttagoahtit doaibmabijuid sámegielat bálvalusaid ovddideapmái jagis 2026.
Lávdegotti ságadoalli Ara Aikio muitala, ahte dál sin váldoulbmil lea ovddidit vuorrasut olbmuid bálvalusaid. Sávaldahkan lea, ahte olbmot beasašedje orrut ruovttus nu guhkká go vejolaš.
Maiddái mánáid vuoigatvuođat leat dehálaččat.
– Mánáin sáhttá leat vánhen Norgga beale sápmelaš ja dáppe (Suomas) nuppi, de boahtá riidu ahte mo mii čoavdit daid áššiid, go mánás leat maiddái vuoigatvuođat. Suomas ja Norggas leat lágat earálaganat.
Muđui sámegiela lávdegotti oktan váldobargun lea earret eará árvvoštallat mo guovlostivrra mearrádusat váikkuhit sámiid gielalaš rivttiid ollašuvvamii.
Boahtte jahkái lávdegoddi evttoha guovlluráđđehussii doaimmaid earret eará dasa, mo fidnet sámegielat bargiid ja ovddidit sámegielat digibálvalusaid.
Dál áigot vel guorahallat sámegielat bálvalusaid dárbbu ja daid ollašuvvama. Daid vuođul dasto dahket ovddidanevttohusaid guovlluráđđehussii.
Guorahallet ođđa ruhtagálduid
Stáhtadoarjagiidda čuohcan čuohppamat váikkuhit maiddái sámegielat bálvalusaide, muitalit lávdegotti dieđáhusas. Dál ferte sámegielat bálvalusaid ovddideapmái ohcat ruhtadeami eará gálduin, dego EU:s.
– Juos fidnešeimmet Norgga ja Ruoŧa bealde ovttasbarggu sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid ektui sápmelaččaide de fidnešeimmet buohkat resurssain ávkki. Mii leat unna álbmot.
Aikio árvala, ahte maiddái sámegielat dahkujierbmi ja hállansyntesa sáhttet veahkehit čoavdit sin resursaváttisvuođaid. Dát prošeavttat leat goittot vel oalle álgomuttus.
Sámegielat bargit váilot
Gelbbolaš sámegielat dearvvašvuođadikšáriid lea váttis gávdnat. Ara Aikio oaidná, ahte čoavddus ii leat dušše movttiidahttit sámenuoraid lohkat buohccedivššárin dahje doavttirin – dat doalvu olu áiggi. Lávdegoddi bargá dan ovdii, ahte skuvlet jo gárvves bargoveaga ja lágidit sidjiide vejolašvuođa oahppat sámegiela.
– Ii beare giela hállat, muhto galget máhttit maiddái dan barggu. Dat lea mu ovddasvástádus, ahte buohkat sáhttet dorvvolaš mielain mannat dikšui, lohká Aikio.
Lappi buresveadjinguovlu háliida gullat maiddái máhcahaga sámegielat ja kulturvuđot bálvalusain. Sámegiela lávdegotti ságadoalli deattuha, ahte máhcahaga addin lea dehálaš vai sii nagodit čájehit sámegielat bálvalusaid dárbbu.
