Utopický vizionář Bernard Bolzano (S předmluvou L. Perného)

E-LOGOS, 2004

Petr Brandl - mistr barokní malby, 2013

The painter Peter Brandl (1668 Prague – 1735 Kutná Hora) belongs among the foremost representatives of Czech Baroque art, along with the sculptor Matthias Bernhard Braun and the architect Giovanni Santini-Aichel. This trio of artists all exerted a formative influence on cultural developments in Bohemia at the end of the 17th and beginning of the 18th centuries, and all are justly regarded as an integral part of the broader European artistic production of extremely high merit of the time. The aim of the present publication is not to provide an exhausting survey of Brandl’s life and his oeuvre, but rather a brief analysis of selected major aspects of his work. Therefore greater space has been deliberately dedicated to reproductions of Brandl’s paintings that are most representative of his unique qualities as an artist, his style, brushwork and technique.

Svět literatury

The text is a review study of Tomáš Koblížek's book. After an introductory summary of the book, we discuss three main issues: 1) the simplistic conception of Edmund Husserl's "phenomenology of speech", 2) the insufficient analysis of basic concepts, especially language as "expression", 3) the adoption and emphasis of the disjunctive conception of two ways of seeing speech-original and scientific-in the wake of H. Pos. We argue that it is the third issue in particular that undermines the final section of the book, which introduces the conceptual dimension of speech. In Koblížek's conception, the theorization of ethics becomes possible only by returning to an "originary" consciousness of language and is incompatible with a scientific stance. We suggest that, in our view, the contradiction is not so strong and a merger of the two is-even in the spirit of the "Saussurean postulates"-possible.

2018

Jak si připomínat Jaroslavu Peškovou dnes, v roce 2018? Přestože to není mnoho let, co nás opustila, řada věcí, které jsme považovali za normální, se změnila. Proměnily se technické možnosti, kterými člověk v multimediálním globalizovaném světě disponuje. Masová nadprodukce vysokoškolských studentů proměňuje jak přístup ke vzdělání, tak i jeho smysl (viz např. Teorii nevzdělanosti Konrada Paula Liessmanna). Stejně jako charakter vzdělání se změnil i charakter badatelské práce, v níž se hlavním kritériem stalo množství publikací, především pak v prestižních časopisech. Jaroslava Pešková tento shon častokrát eufemisticky glosovala: "aby bylo málo slimáčků a hodně kapustičky". Sama nebyla v první řadě plodnou autorkou článků a knih, ale především pedagogickým a lidským vzorem. Prostřednictvím péče o své žáky, kterým se uměla přiblížit s pochopením pro jejich problémy a jejich osobní situaci, ovlivnila budoucí generace mnohem více než jiní. Významným mezníkem v její filozofické orientaci bylo setkání s Janem Patočkou. Od poloviny šedesátých let minulého století se účastnila Patočkových filozofických seminářů a začala se více zajímat o filozofii 20. století. Z pozice filozofie 20. století, zejména fenomenologie, pak nahlížela řadu nefilozofických oborů, jako jsou pedagogika, psychologie, kulturologie, sociologie, historie. Nejednalo se pouze o filozofické zohlednění jednotlivých tematik těchto oborů, ale o zdůvodnění úlohy filozofie, jejímž tématem je celek světa, tázání se po předpokladech daného, schopnost překročit dané a kultivovat lidskou schopnost odkrývat nové horizonty. Jednalo se o aktualizaci Patočkovy myšlenky filozofie provádějící, tak jak o ní Jan Patočka hovořil na svých seminářích, na které Jaroslava Pešková často vzpomínala. Realizaci Patočkovy myšlenky filozofie provádějící chápala Jaroslava Pešková jako splacení určitého dluhu, který její generace vůči Patočkovi má. O filozofii pojaté v tomto smyslu se Jan Patočka zmiňuje i v samizdatovém vydání svého textu z let 1968-1970, kde zdůrazňuje, že vědec potřebuje "otevřenou filosofii […], která zároveň nezbytně ukazuje též meze vědy […]" (Péče o duši, sv. 3, Praha 1988, s. 45-46). Pedagogická práce Jaroslavy Peškové od konce šedesátých let byla vedena snahou ukázat úlohu filozofie jako zprostředkující půdy porozumění jednotlivým speciálněvědním oborům. Důkazem toho je řada publikovaných textů, které vznikly jako studijní texty k přednáškám o filozofii, jež v rámci studijních plánů uskutečnila na mnoha katedrách humanitních oborů Univerzity Karlovy i jiných vysokých škol.

Slovo a smysl, 2019

SYNOPSIS "Da steht Präsident T. G. Masaryk", or Richard Meszleny/Messer and His Masarykian Reflections The philologist and art critic Richard Meszleny/Messer (1881-1962) showed his familiarity with Masaryk's work for the first time (as far as we know) at the end of 1919 in connection with his interpretation of Rilke. He later mentions Masaryk as one of the key figures representing the heights of Czech culture in the September 1924 issue of the magazine Die Wahrheit, and in the following years he would repeatedly return to artistic portraits of Masaryk as the basis for interpreting his personality.

2015

Pane profesore, do budoucna Vam přeji hlavně zdravi. Protože tvůrci uspěchy Vam přat nemusim. Ty budou, protože ty k Vam nedilně patřily a patři.

2017

2014

Clanek pojednava o profesorovi Josefu Gruberovi. V osobě tohoto zřejmě největsiho představitele ceske skoly socialni politiky lze rozlisit vědce, ucitele, dobreho organizatora a politika. Za nejvýznamnějsi publikacni pocin lze považovat „Socialni politiku“ vydanou v roce 1919, kterou poklada za souhrn zakonodarných a spravnich opatřeni, jimiž veřejna moc zabezpecuje přiměřenějsi distribuci celkoveho narodniho důchodu mezi jednotlive třidy spolecnosti. J. Gruberovi se povedlo překonat stagnaci vývoje zakonodarstvi veřejnopravniho socialniho pojisťovani.

Two groups of epigeic arthropods differ in colonising of piedmont quarries: the necessity of multi-taxa and life-history traits approaches in the monitoring studies. Community Ecology 9, 177-184. Tropek R., Konvička M. (2008): Can quarries supplement rare xeric habitats in a piedmont region? Spiders of the Blansky les Mts, Czech Republic.

Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica, 2016

The paper deals with a career of post-classical sociological theories of revolutin since 1920s until present. It is critically introducing and comparing them showing which aspects of the revolutionary situation each of them cover or ignore. It starts with the behavioral approach of P. Sorokin, socio-psychological approach of J. Davies and T. Gurr, economic approach of M. Olson and modernization approach of S. P. Huntington. Then it focuses on the political approach of Ch. Tilly and structuralist approach of T. Skocpol and others. Finally it discusses recent paradigm shifts in the field: cultural, gender, demographic and media turns.