Bratr, někdy biskup Jan Filipec (1431-1509) a knihy okolo něj

Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum

2017

2015

Článek je věnován nejstarší dochované verzi liturgických knih v církevní slovanštině, které sestavil Vojtěch Tkadlčík. Tzv. Hlaholský misál z roku 1963 nebyl ofi ciálně schválen a dochoval se pouze ve strojopisu uloženém v knihovně Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci. Představeny jsou textové zdroje misálu, jazykový charakter, který pozoruhodným způsobem propojuje velkomoravskou a českou redakci staroslověnštiny s pozdějšími změnami češtiny, metodologie prací na misálu a také dobové okolnosti, jež poznamenaly neúspěch při schvalování misálu. Článek čerpá z dochované korespondence Vojtěcha Tkadlčíka, a to především s Františkem Václavem Marešem, hlavním spolupracovníkem přitvorbě misálu.Članak je posvećen najstarijoj sačuvanoj verziji liturgijskih knjiga na crkvenoslavenskom jeziku koju je sastavio Vojtěch Tkadlčík. Tzv. Glagoljski misal iz 1963. godine nije bio službeno odobren i ostao je sačuvan samo u strojnom prijepisu koji se nalazi u knjižnici Centra Aletti Velehrad-Roma u O...

Český lid, 2019

This study deals with the situation of rural masters in Moravia based on the example of a tailor and cobbler guild founded in Šlapanice in 1834. The author analyses different means of dependency of the rural masters on their home guild, the problems that were linked to this dependency, and the reasons for founding a new guild. This study also shows guild life in Moravia during the 19th century and all that was connected to it.

Zprávy památkové péče

Mûník je nevelká obec, která leÏí jen nûkolik kilometrÛ jihov˘chodnû od Nového BydÏova. Starobylé dûjiny osídlení tohoto nenápadného místa dnes pfiipomíná zdej‰í farní kostel za-svûcen˘ sv. Václavovi a sv. Stanislavovi, 1 kters tojí v místû naz˘vaném pfiíznaãnû Na vr‰ích, jeÏ se pÛvodnû nacházelo na samém okraji Mûníka. 2 Jedná se o zajímavou stavbu pocházející z 80. let 17. století, 3 která patfií k typic-

2011

Disertacni prace se zabýva dějinami tři ženských řeholnich kongregaci, ktere působi v ceských zemich od 19. stoleti pod nazvem skolske sestry. Siroke a dosud nezpracovane tema je uchopeno ve třech rovinach: kongregace jako cirkevni instituce, vnitřni život řeholnich komunit a pedagogicka cinnost skolských sester. Využity byly různe typy pramenů, převažně uložene v soukromých archivech kongregaci, a různa metodologicka východiska, ktera sjednocuje komparativni pohled na tři podobne instituty. Cilem bylo představit pedagogicky cinnou řeholni kongregaci 19. stoleti co možna nejkomplexněji jako dobový fenomen a badatelsky přispět v oblasti výzkumu ceských cirkevnich dějin a dějin skolstvi.

Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum

The subject of this paper is an analysis of manuscript and printed sources on the pilgrimage site of Sepekov (Písek district). These comprise texts written between the 1730s and the 1780s. Thematically, these are mostly books of miracles, which were intended to record miraculous events in writing and (in the case of printed sources) to spread awareness of the existence and importance of the pilgrimage site; however, they also contain information on the history of Marian devotion in Sepekov. Most of these works are anonymous; nevertheless, since the books of miracles were mostly written by parish priests, the identification of the likely authors is based on the analysis of the staffing of the church administration in Sepekov by the Strahov Premonstratensians. An interesting aspect is the intermingling of the works of the Premonstratensians and the local layman, teacher and sacristan František Strejček.

Svět literatury

The text is a review study of Tomáš Koblížek's book. After an introductory summary of the book, we discuss three main issues: 1) the simplistic conception of Edmund Husserl's "phenomenology of speech", 2) the insufficient analysis of basic concepts, especially language as "expression", 3) the adoption and emphasis of the disjunctive conception of two ways of seeing speech-original and scientific-in the wake of H. Pos. We argue that it is the third issue in particular that undermines the final section of the book, which introduces the conceptual dimension of speech. In Koblížek's conception, the theorization of ethics becomes possible only by returning to an "originary" consciousness of language and is incompatible with a scientific stance. We suggest that, in our view, the contradiction is not so strong and a merger of the two is-even in the spirit of the "Saussurean postulates"-possible.

Religio, 2022

Petr Brandl - mistr barokní malby, 2013

The painter Peter Brandl (1668 Prague – 1735 Kutná Hora) belongs among the foremost representatives of Czech Baroque art, along with the sculptor Matthias Bernhard Braun and the architect Giovanni Santini-Aichel. This trio of artists all exerted a formative influence on cultural developments in Bohemia at the end of the 17th and beginning of the 18th centuries, and all are justly regarded as an integral part of the broader European artistic production of extremely high merit of the time. The aim of the present publication is not to provide an exhausting survey of Brandl’s life and his oeuvre, but rather a brief analysis of selected major aspects of his work. Therefore greater space has been deliberately dedicated to reproductions of Brandl’s paintings that are most representative of his unique qualities as an artist, his style, brushwork and technique.

Slovo a smysl, 2019

SYNOPSIS "Da steht Präsident T. G. Masaryk", or Richard Meszleny/Messer and His Masarykian Reflections The philologist and art critic Richard Meszleny/Messer (1881-1962) showed his familiarity with Masaryk's work for the first time (as far as we know) at the end of 1919 in connection with his interpretation of Rilke. He later mentions Masaryk as one of the key figures representing the heights of Czech culture in the September 1924 issue of the magazine Die Wahrheit, and in the following years he would repeatedly return to artistic portraits of Masaryk as the basis for interpreting his personality.

2018

Jak si připomínat Jaroslavu Peškovou dnes, v roce 2018? Přestože to není mnoho let, co nás opustila, řada věcí, které jsme považovali za normální, se změnila. Proměnily se technické možnosti, kterými člověk v multimediálním globalizovaném světě disponuje. Masová nadprodukce vysokoškolských studentů proměňuje jak přístup ke vzdělání, tak i jeho smysl (viz např. Teorii nevzdělanosti Konrada Paula Liessmanna). Stejně jako charakter vzdělání se změnil i charakter badatelské práce, v níž se hlavním kritériem stalo množství publikací, především pak v prestižních časopisech. Jaroslava Pešková tento shon častokrát eufemisticky glosovala: "aby bylo málo slimáčků a hodně kapustičky". Sama nebyla v první řadě plodnou autorkou článků a knih, ale především pedagogickým a lidským vzorem. Prostřednictvím péče o své žáky, kterým se uměla přiblížit s pochopením pro jejich problémy a jejich osobní situaci, ovlivnila budoucí generace mnohem více než jiní. Významným mezníkem v její filozofické orientaci bylo setkání s Janem Patočkou. Od poloviny šedesátých let minulého století se účastnila Patočkových filozofických seminářů a začala se více zajímat o filozofii 20. století. Z pozice filozofie 20. století, zejména fenomenologie, pak nahlížela řadu nefilozofických oborů, jako jsou pedagogika, psychologie, kulturologie, sociologie, historie. Nejednalo se pouze o filozofické zohlednění jednotlivých tematik těchto oborů, ale o zdůvodnění úlohy filozofie, jejímž tématem je celek světa, tázání se po předpokladech daného, schopnost překročit dané a kultivovat lidskou schopnost odkrývat nové horizonty. Jednalo se o aktualizaci Patočkovy myšlenky filozofie provádějící, tak jak o ní Jan Patočka hovořil na svých seminářích, na které Jaroslava Pešková často vzpomínala. Realizaci Patočkovy myšlenky filozofie provádějící chápala Jaroslava Pešková jako splacení určitého dluhu, který její generace vůči Patočkovi má. O filozofii pojaté v tomto smyslu se Jan Patočka zmiňuje i v samizdatovém vydání svého textu z let 1968-1970, kde zdůrazňuje, že vědec potřebuje "otevřenou filosofii […], která zároveň nezbytně ukazuje též meze vědy […]" (Péče o duši, sv. 3, Praha 1988, s. 45-46). Pedagogická práce Jaroslavy Peškové od konce šedesátých let byla vedena snahou ukázat úlohu filozofie jako zprostředkující půdy porozumění jednotlivým speciálněvědním oborům. Důkazem toho je řada publikovaných textů, které vznikly jako studijní texty k přednáškám o filozofii, jež v rámci studijních plánů uskutečnila na mnoha katedrách humanitních oborů Univerzity Karlovy i jiných vysokých škol.

Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum

Amandus Polanus from Opava, later professor of theology at the University of Basel, visited Prague several times. In his diary, preserved in the University Library in Basel, he describes his visit to Prague in August 1591 in considerable detail. The diary entry informs us that Polanus stayed at Prague Castle at the inn of Hans Turek. He had a thorough tour of the castle with all its buildings and gardens, and he even had the opportunity to see Emperor Rudolf II coming out of the cathedral. Polanus also paid attention to the two royal game reserves, Stromovka and Hvězda. His descriptions of the Imperial Mill, which was being built at the time, and its surroundings are very useful for art-history research.

Journal of the National Museum. Natural History Series, 2023

The Ohře River in the light of Antonín Frič's scientific and practical fishing activities carried out as part of a rescue operation to increase the population of Atlantic salmon (Salmo salar) in rivers in Bohemia in the last third of the 19th century

2015

Pane profesore, do budoucna Vam přeji hlavně zdravi. Protože tvůrci uspěchy Vam přat nemusim. Ty budou, protože ty k Vam nedilně patřily a patři.