The Silence and Silencing of Moses

E-LOGOS, 2016

O těle a mysli (První český překlad dopisů, které si na jaře roku 1665 vyměnili B. Spinoza a Willem de Blyenbergh.

Studia theologica, 2015

Blahoslav Fajmon V návaznosti na Briggsovo užití teorie mluvních aktů 1 k analýze vyznání víry jsme vytvořili funkční kategorizaci mluvních aktů řeči víry. 2 Nyní se budeme podrobněji zabývat kategorií prosebné modlitby, která je jedním z paradigmatických typů mluvních aktů řeči víry. Searle se ve své výchozí typologii 3 samotným mluvním aktem modlitby nezabývá. Bezpochyby však spadá do Searlovy kategorie direktivů a podmínkám jeho úspěšnosti se nejvíce blíží charakteristika žádosti, 4 pro niž Searle stanovuje:

Studia theologica

Šestá kapitola knihy Izaiáš patří mezi nejznámější texty Starého zákona. Popisuje Izaiášovo vidění Hospodina na trůně (6,1-4), následně očištění prorokových rtů (6,5-6) a jeho rozhovor s Bohem (6,8-11), doplněný o závěrečný komentář (6,12-13). Jde o perikopu jasně odlišitelnou od okolního textu. 1 Přestože se jedná o text velmi známý, působí problémy a vyvolává řadu otázek. Jedná-li se o popis Izaiášova povolání, jak se domnívá řada autorů, 2 proč nestojí na samém začáku knihy, jako tomu je u Jeremiáše a Ezechiela? Navíc ve v. 9-10 prorok od Boha přijímá poněkud zvláštní poslání: zdá se, že má svým kázáním způsobit zatvrzení vyvoleného lidu a zabránit jeho obrácení: Jdi a řekni tomuto lidu: "Poslouchejte sebevíc, a přece nepochopte! Dívejte se sebe víc, a přece nepoznejte!" Srdce tohoto lidu nech ztučnět a zatěžkej jeho uši a zamaž jeho oči, aby svýma očima neviděl a svýma ušima neslyšel a aby jeho srdce nerozumělo a neobrátil se a neuzdravil. 3 * Tento příspěvek byl vypracován v rámci projektu Historie a interpretace bible Grantové agentury České republiky (P401/12/G168). 1 V předchozí kapitole obsahující výroky o soudu Izaiáš vůbec nevystupuje; následující kapitola o něm hovoří už ve třetí osobě a líčí jinou epizodu z jeho života.

Studia theologica, 2014

Rostoucí cena míru ve světě vyvolává konflikty mezi státníky. Předloni si vybojoval Nobelovu cenu míru tolik kritizovaný Brusel. Letos je na totéž ocenění navržen Vladimir Vladimirovič Putin za své angažmá v Sýrii. Mezitím neoznačení ruští vojáci obsazují území sousedního suverénního státu, který se vzdal svých jaderných zbraní výměnou za garance územní celistvosti. Jen Bůh ví, jaký mírotvorce se objeví zítra. Není divu, že žádné zásluhy za mír nezbyly na Boha. Ale ani žádná očekávání. Naopak, Bohu a náboženstvím se přisuzuje zásadní podíl viny na konfliktech v Severním Irsku, ve Svaté zemi, na Balkáně i jinde. Jako křesťané nemůžeme před těmito obviněními Boha zavírat oči. Žádá si doba novou teodiceu? Nebo novou apologii křesťanství a monoteismu vůbec? Mezinárodní teologická komise ve svém novém dokumentu zvolila jinou cestu, chce podat "vyargumentované svědectví". Předložené svědectví je nadepsané "Trojjediný Bůh a pokoj mezi lidmi: Křesťanský monoteismus proti násilí". 1 Dokument je rozdělený do pěti kapitol. 2 V prvním kroku analyzuje vztah dnešního člověka k monoteistickým náboženstvím. Potom předkládá biblická a teologická východiska pro překonání násilí. Tím se dostává ke vztahu mezi rozumem a údajně iracionální vírou, živící konflikty ve světě. Konečně v závěru * Tato studie je výsledkem badatelské činnosti podporované Grantovou agenturou České republiky v rámci grantu GA ČR P401/12/G168 "Historie a interpretace Bible".

2015

Disertace se zabýva aplikaci teorie mluvnich aktů na poli teologie. Prvni, filosoficka cast představuje výrazne podněty filosofie jazyka, ktere nachazime u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavni důraz tohoto shrnuti je položen na Searlovu kategorizaci mluvnich aktů. Nahližime-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možne chapat vymezeni kategorii mluvnich aktů nikoliv ontologicky, ale funkcně, což umožňuje upravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomen. V teologicke casti ukazujeme na připadu vyznani viry meze Searlovy kategorizace a pote ustavujeme vlastni kategorizaci mluvnich aktů řeci viry, ktera zohledňuje jeji komunikacni a transformativni dimenzi. Dale se zaměřujeme na jeden z hlavnich typů řeci viry, kterým je prosebna modlitba. Při zkoumani prosebne modlitby ve Starem a Novem zakoně postupně představujeme významne postřehy teologů, kteři ve sve praci uživali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastnim pozorovanim. Druhý oddil teologi...

Religio, 2021

M. Škarpová et al. (eds), Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Central Europe, 2019

7 The name of the Pope mentioned in the title (and within the book) changed over time, referring not only to , or Leo X (1515-1521), but also to Urban VIII (1623VIII ( -1644)). 8 See e.g. Index (1704, pp. 359-360). 9 Köhler (1875, p. 776) mentions an 1873 edition of Geistlicher Schild and Geistliche Schid-Wacht printed in Reutlingen. Dornbusch (1875) testifies that in his time, these two parts were cherished as a precious treasure among the country folk in the Lower Rhineland. They were inherited from father to son, hidden before the parish priests and often used especially by poachers and timber thieves as amulets. For the Czech versions, cf. the mid-19 th century edition, which still mentions Berlin as the place of print of its exemplar, entitled "Obět před Bohem, aneb: Modlitby katolické k prawému užjwánj ráno tak u wečer, též při mssi swaté a zpowědi, s ginými pobožnými modlitbami. Wytisstěná dle Berljnského wydánj. Tisk K. Vetterlowy knihtiskárny w Praze." (Oběť, ca 1850, Österreichische Nationalbibliothek, Vienna, 493-A), and also the 1850s to 1860s adaptations advertising their origin in this book and actually containing some texts taken from it, though strongly suppressing magical elements (see ČNB cnb001534572, cnb003027282, cnb001538624). 10 This is probably the real printer: František Karel Siedler, active 1799-1808 in Brno (see , who adds that some of his sources mention the period of activity 1798-1805). 11 Oběť (ca 1800a), Knihopis K06523. I worked with the digital reproduction of the copy owned by the Národní knihovna ČR, Prague (54 K 11518), accessible via Google Books.

Studia theologica, 2013

Mezinárodní teologická komise předkládá v dokumentu Teologie dnes dvanáct kritérií současné katolické teologie. 1 Jak biblický je to počet! Dvanáct bylo kmenů Izraele, dvanáct apoštolů. Dvanáctka je součinem božského čísla tři a čtyř světových stran. Symbolizuje proto tisíciletou tradici Staré a Nové smlouvy, vertikálu zjevení i horizontálu dialogu se světem. Cílem tohoto příspěvku je představit dokument Teologie dnes z pohledu biblistiky. Nejprve se podíváme na to, jak tento text vznikal, jak se dotýká práce biblistů a naopak jak sám s Písmem pracuje. V druhé části zaměříme svou pozornost na poslední z předložených kritérií, které charakterizuje současnou katolickou teologii zároveň jako moudrost i jako vědu. Na tomto kritériu ukážeme, jak Mezinárodní teologická komise vycházela z biblické teologie a stavěla na ní. * Studie byla připravena za finanční podpory Grantové agentury České republiky prostřednictvím grantu Historie a interpretace Bible, č. P401/12/G168.

E-LOGOS, 2006

6 Esej o teismu tak představuje Millovo poslední významné a v podstatě dokončené dílo, byť, jak upozornila H. Taylorová (viz TEN, str. 7.), nestačil již provést jeho důkladnou revizi, kterou jeho práce většinou procházely. 7 TEN, str. 5. (V originálním znění: "…without any intention of forming a consecutive series.." NUR, str. VII.) 8 Tamtéž. (V originálním znění: "…must not … regarded as a connected body of thought." NUR, str. VII.) 9 Viz TEN, str. 6. 10 Editorka vysvětlila eventuální odlišnosti mezi jednotlivými eseji především tím, že filosof neměl dostatek času k provedení pečlivé ediční přípravy. Případně to mohlo podle jejího názoru být způsobeno zaujetím širšího hlediska a přibráním většího počtu zřetelů. (Viz TEN, str.6.) Jiným způsobem pojednal o některých důležitých rozdílech v Millových stanoviscích již před mnoha desítkami let L. Stephen ve své objemné a doposud ceněné práci The English Utilitarian.

XLinguae, 2020

The biblical vision focuses on several different concepts of the role of humanity in the world. The authors concentrate on a model of the biblical myth of Adam, who is charged with ruling over other creatures and protecting them from danger. This model, which comes from the older mythical fabric of the ancient Near East, is then transformed both theologically and ethically in a Hellenistic era. It is from the end of the Hellenistic period that the New Testament texts about Adam and Christ appear. The article continues to focus on the shape of the human-creature relationship, focusing on the current world and the social problems created by the insufficient protection of the world. The subsequent challenges come from biblical paradigms: humanity as protector, wise housekeeper and caretaker. The authors work with particular regard to the Christian paradigms, but they will also mention in passing the current models in force in Judaism and Islam.