Our Common Present: Changing Society?

Kontakt, 2013

fakulta, katedra sociální patologie a sociologie summary The study deals with the development and transformation of the family from the second half of 20 th century till present and analyses the influence of transformation processes in a society. In the first part the author mentions the development trends and changes in the family during the second half of 20 th century in Europe and confronts them with the situation in the Czech Republic. In a certain way the development of the family in the Czech Republic delayed copies the development trends coming from northern countries, however, with some dissimilarities in some ways. These changes happened in a considerably unstable environment, thereby natural processes in the process of reproduction were distorted. In the second part the author characterizes the family of the new century and mentions the demographic signs, processes of democratization of family life, disintegration, isolation, social-economic situation in families, lifestyle and movements toward functions. In all the cases there are evident movements toward another form and style of life in contemporary families with all the negative consequences for their members, first of all for children. It turns out that the post -modern society -typical with its individualization, rationalization, continuous rising needs is not good for a family life and family relations. The third part characterizes a family as a microsystem in terms of a social-ecological model of the development of human capital. Further problems with the conception of the family as a social institution today, problems with determination of the term a family are described and in connection with innovative manners coexistence and the life of "the singles" the author thinks about future of the family. The family seems to be a hard replaceable institution for the adults and above all an optimal environment for healthy development of children, however in a modified form and considering all the problems. Unfortunately, we do not do much for stabilization of its position.

DOAJ (DOAJ: Directory of Open Access Journals), 2016

Pedagogická Orientace, 2018

Pedagogická Orientace, 2018

K otázkam sociální pedagogiky K otázkam sociálni pedagogiky K a k tu á ln ím p ro b lém ů m so c iá ln í p e d a g o g ik y Blahoslav Kraus Pojem sociální pedagogika začal být v polistopadovém období u nás více frekventován, ovšem ve velmi diferencované podobě, v různých pojetích. Nepatří k pojmům, které by v naší pedagogice měly výraznou tradici (na rozdíl např. od Polska), i když v určitých souvislostech a ve spojitosti s ně kterými pedagogy (Baláž O., Přadka M.) se objevuje. Ve své studii z roku 1978 vymezuje O. Baláž sociální pedagogiku jako součást pedagogiky, jako pedagogickou disciplínu zkoumající sociální aspek ty výchovy. Dále pak uvádí tématické kruhy problémů: vztah společnosti a výchovně vzdělávací soustavy, výchovy ve volném čase, aspekty výchovy v dětských a mládežnických organizacích, problematika žákovské samosprá vy, sociální aspekty přípravy a činnosti učitelů, rodinné výchovy, výchovy v mimoškolských zařízeních, problematika vrstevnických skupin, výchovy mládeže s poruchami sociálního chování (Baláž O., 1978, 572). V tomto po jetí má sociální pedagogika nepochybně vymezení velmi široké a jak autor zdůrazňuje, sociální pedagogika, zkoumající interakci mezi sociálním pro středím a výchovou, má funkci integrující. Chceme-li se dobrat k tomu, jak nazírat na pojem sociální pedagogika v současnosti, nebude na škodu, podíváme-li se alespoň letmo, jak tomu je v posledních letech u našich sousedů. Pojetí sociální pedagogiky z přelomu let sedmdesátých a osmdesátých přibližuje publikace H. Lukáše. Pojem so ciální pedagogika dává do těsné souvislosti s pojmem sociální práce a říká, že sociální pedagogika na území Německa se odlišuje od sociální práce v míře, v jaké se výchova odděluje od ostatních sociálních procesů a v jaké postupně společnost přebírá odpovědnost za sociální jistoty obyvatel. Vzájemný vztah vidí v jakési nepřímé úměrnosti. S tím, jak v různých činnostech a vlivech slábne aspekt sociální pomoci, sílí naopak aspekt sociálně výchovný (Lukas H., 1979, 17n). V kontextu sociální péče o lidi potřebující pomoc společnosti (problémo vé, nezaměstnané, přistěhovalé, sociálně postižené) chápe sociální pedago giku v rovině teoretické a praktické také H. Marburgerová (Marburgerová H., 1981, 25). Značnou tradici v užívání pojmu sociální pedagogika má Polsko. Nej

Gender a Výzkum, 2014

Sociální studia / Social Studies, 2013

Studie se věnuje dnes již zaniklé dělnické kolonii Karlov, kterou v Plzni zbudovaly Škodovy závody počátkem druhého desetiletí 20. století. V textu studujeme toto dnes již neexistující místo v kontextu transformujícího se urbánního prostoru průmyslové metropole a jeho vztah k pamětnickým reprezentacím. Na základě dat z rozhovorů s pamětníky, zúčastněného pozorování komemorativních setkání a archivního výzkumu zachycujeme vyjednávané změny v reprezentačních praktikách „Karlováků“. Tak v textu zkoumáme dva Karlovy. Prvním je Karlov vzpomínkový, tak, jak je komemorován a utvářen původními obyvateli Karlova, kteří se jako společenstvo vzpomínání pravidelně scházejí, když retroaktivně konstruují Karlov jako smysluplné a ideální místo pro život v městském prostoru. Dále se věnujeme tomu, jak a proč se tento vzpomínkový Karlov brání tomu být ztotožňován se zbytkovým Karlovem, tj. s fyzickými a architektonickými pozůstatky komemorovaného místa.

The author of this article analyses local referendums in the Czech Republic from the perspective of Jeffrey C. Alexander’s cultural sociology. Local referendums are usually seen as part of decision-making processes within the political sphere and investigated using the tools of political sociology. The concept of Alexander’s relatively autonomous civil sphere and his theoretical project of cultural sociology offer an explanatory framework relating this type of decision-making practice with the symbolic code of civil society. The cultural structure of civil society is manifested in two levels of discourse – in negotiations on specific issues within local referendum campaigns and in public debate about the legitimacy of referendums as instruments of direct democracy. The author briefly summarizes key findings on past local referendums and shows the relevance of cultural sociology at both of levels of discourse. The author uses Alexander’s original codes based on his analysis of discou...

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE

The manifestations of the public social conformity have caught the interest of authors, especially in recent decades. In past events they are searching for the answer to the question, why does the public, in its majority, adjust to changing political measures, why is it conformal. To get an answer it is required to analyze events, which lead to the adaptation of new conditions, not neccesarily only political ones. The conformity can be characterised both in its narrower and broader concept. In the narrower sense, it is the adjustment of thoughts and opinions, and in the broader sense it´s the adaptation of values and attitudes. Social mechanisms, institutions, community and the social group to which an individual belongs, support the conformity. It is shaped by circumstances of individual’s livelihood, by the conflict of social roles and the influence of the communication. The fundamentals and principles upheld by the prevailing social mechanisms, are aided by the “pressure” of the ...

2012

The aim of this study is to describe some of the advantages of participant observation in the study of the urban homeless. The specific way in which the homeless subsist has led local politicians to call them “the Clients of Repression”, thus the title of the article. Presently, the original concept of long-term stationary participant observation – as seen, for example, in Malinowski’s pioneering fieldwork – is not so common in the study of contemporary complex societies. Urban anthropologists increasingly focus on shorter iterative research visits among analyzed populations. In this article I will try to define participant observation and summarize the methodological procedures applied by Czech and foreign ethnographers of the homelessness. In addition, I will describe a day of my fieldwork spent in active participation in the common activities of “the Clients of Repression”, and I will accentuate some specific findings obtained during this day. Finally, I will emphasize some of th...

AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA, 2020