Purkmistrova dcera

Theatralia

2011

This dissertation is titled " The Viola of Bohuslav Martinů". The author deals with personality and Bohuslav Martinu´s works for viola. Large space dedicated analyzes the pieces using the viola. The final chapter briefly addresses the fundamental problems of interpretation of works by Bohuslav Martinu.

Pro-Fil, 2017

Studie analyzuje podmínky a specifika, které vedly k tomu, že v roce 1678 získala na Univerzitě v Padově jako první žena na světě doktorát z filozofie Elena Lucrezia Cornarová. Autoři zpřítomňují širší dobový kontext této výjimečné události. Upozorňují na to, že i navzdory skutečnosti, že univerzity neumožňovaly řádné studium ženám, se Eleně Cornarové získat doktorát podařilo, a to díky souběhu několika okolností, které vytvořily příznivé podmínky pro jeho udělení. Z nich autoři vyzdvihují zejména tradici intelektuálních center na renesančních dvorech na území dnešní Itálie, vedených vzdělanými aristokratkami; rozvoj Benátské republiky v 16. a 17. století, který ovlivnil i postavení žen, zejména z aristokratických rodin; otevřený přístup univerzit, zejména Univerzity v Padově a v Bologni, ke studiu žen. Hlavní pozornost je věnována rodinnému prostředí, životním osudům a studiu Eleny Cornarové. Na závěr jsou zmíněny další filozofky a vědkyně 17. a 18. století.

2002

Archeologické rozhledy, 2019

V práci jsou prezentovány archeologické nálezy dokládající metalurgii neželezných kovů raně středověkého stáří získané při výzkumech na Malé Straně v Praze. Patří k nim zejména tavicí kelímky (tyglíky) a miskovité střepy běžné keramiky využité druhotně v metalurgii. Méně běžné jsou další druhy nálezů a situace svědčící o práci s neželeznými kovy (prubířské kameny, kadlub ad.). Část souboru byla podrobena EDS-SEM analýzám. Vyhodnocení jejich výsledků přispělo k poznání druhů získávaných a zpracovávaných neželezných kovů, resp. jejich slitin, i k částečnému objasnění postupů využívaných při jejich výrobě či testování kvality rudních surovin a hutnických meziproduktů. neželezné kovy-stříbro-metalurgie-raný středověk-kuchyňská keramika-střepy Lichtenštejnský palác, Malostranské nám. čp. 258/III, výzkumy NPÚ v Praze č. 8/90-93 a č. 1/02 Lichtenštejnský palác tvoří západní frontu Malostranského náměstí (obr. 1: 258). Areál objektu s pro storným nádvořím, severním dvorem a západní zahradou vznikl v 17. století a ukončil 300 let trvající proces postupného skupování původních gotických městišť vytyčených v roce 1257. Při rozsáhlé rekonstrukci paláce zde od roku 1990 probíhal několikaletý archeologický výzkum vedený autory příspěvku. Ve 27 sondách rozličného rozsahu (obr. 2: a) bylo zdokumentováno 458 m 2 řezů terénem a archeologicky rozebráno 130 m 3 zeminy. Další větší akce proběhly v areálu v letech 2002 (plošný výzkum č. 1/02 ve sklepě v jižní části areálu) a 2014 (výzkum č. 2014/27 ve sklepě v severovýchodním nároží areálu). Hartigovský palác, Tržiště čp. 259/III, výzkum NPÚ v Praze č. 12/93 Dům čp. 259/III je dnes sídlem rektorátu AMU. Jeho parcela leží mezi Malostranským náměstím a uli cí Tržiště (obr. 1: 259) a přímo sousedí s Lichtenštejnským palácem. Záchranný archeologický výzkum zde probíhal pod vedením autorky roku 1993 při zřizování nové kanalizace. V místnosti u náměstí byla zastižena dřevěná roubená konstrukce, dle souvislostí nejspíše pozůstatek paty mostu, snad s věžovou stavbou (

Ceskoslovenska psychologie, 2021

2011

Disertacni prace se zabýva dějinami tři ženských řeholnich kongregaci, ktere působi v ceských zemich od 19. stoleti pod nazvem skolske sestry. Siroke a dosud nezpracovane tema je uchopeno ve třech rovinach: kongregace jako cirkevni instituce, vnitřni život řeholnich komunit a pedagogicka cinnost skolských sester. Využity byly různe typy pramenů, převažně uložene v soukromých archivech kongregaci, a různa metodologicka východiska, ktera sjednocuje komparativni pohled na tři podobne instituty. Cilem bylo představit pedagogicky cinnou řeholni kongregaci 19. stoleti co možna nejkomplexněji jako dobový fenomen a badatelsky přispět v oblasti výzkumu ceských cirkevnich dějin a dějin skolstvi.

Abstrakt: Článek se zabývá archeologickými situacemi a nálezy, které je možné datovat do druhé poloviny 13. až první poloviny 14. století a lze je spojit s nejstarší historií města Počátky. V tomto období mělo město protáhlé vřetenovité centrum, které bylo nejpozději na počátku 16. století rozděleno kamennou hradbou na menší náměstí kolem kostela sv. Jana Křtitele a nechráněné jižní předměstí. Obě plochy byly postupně archeologicky zkoumány v letech 2010–2016. Hlavní část článku představuje vyhodnocení keramického souboru ze zahloubeného suterénu na Palackého náměstí. Dále jsou zde publikovány drobné soubory kera-miky z výzkumů na Mariánském náměstí, ze soukromé sbírky p. Matouška a ze sbírek muzea v Počátkách. Klíčová slova: 13. století – keramika – zahloubený suterén – Počátky – náměstí. Archaeology of the earliest horizon of the Počátky town (Pelhřimov district) Abstract: This article discusses the archaeological contexts and finds that are dated to the second half of the 13th ce...

2013

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, 2014

Simmel's social theory, namely his formal sociology, has long been considered if not dead, then of little relevance for contemporary sociological theories. This study is an attempt at proving the contrary. Our aim is to show that Simmel's social ontology can be seen as a form of semiology, i.e. a complex body capable of integrating seemingly irreconcilable segments of society into a social science of signs, thus showing that his "social grammar" is a true social theory of sign systems. A keystone which helped us span the bridge between society and language, linguistics and sociology, was the concept of value. By dint of Simmel's theory of economic value we try to connect his social theory, on which it lies, with his theory of sign-money, which it supports. Simmel's social theory is based on an unorthodox concept of interaction, whose main qualities are that of perfect synchrony and unity that is dealt with by Simmel on the empirical as well as experience level. The puzzling term of form is revealed as Simmel's attempt to conceptually grasp this synchronic dimension of interaction. Simmel's theory of economic value is seen as an extension of Simmel's formal sociology. Simmel conceives value as a relation between two processes of valuation brought about within the exchange as a form of interaction. Money is the physical representation of this relation. To prove that Simmel's social theory can be regarded as a fully-grown theory of sign systems, as well as to elaborate our analysis of his social theory, we use the conceptual apparatus of Saussure's linguistics showing that not only does Simmel's theory imply all Saussure's key concepts, but it also solves some of its blind spots in contemporary sociology and spans the so far unsurpassable gulf between the individual and society or structure and development.