Pokus o zavedení valenční teorie v Polsku

Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica, 2016

The paper deals with a career of post-classical sociological theories of revolutin since 1920s until present. It is critically introducing and comparing them showing which aspects of the revolutionary situation each of them cover or ignore. It starts with the behavioral approach of P. Sorokin, socio-psychological approach of J. Davies and T. Gurr, economic approach of M. Olson and modernization approach of S. P. Huntington. Then it focuses on the political approach of Ch. Tilly and structuralist approach of T. Skocpol and others. Finally it discusses recent paradigm shifts in the field: cultural, gender, demographic and media turns.

Historia Slavorum Occidentis, 2011

Česká i polská medievistika (tak jako celé historické obce) prošly na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století výraznou proměnou, přičemž je třeba zdůraznit, že mnohem nápadnější byl tento posun u českých historiků, jejichž kontakty s francouzskou, německou či anglosaskou historiografií byly mnohem méně intenzivní než tomu bylo u jejich severních sousedů 1 . Už jen pouhý pohled do katalogů větších polských univerzitních knihoven na počátku devadesátých let minulého století naznačoval rozdílnou míru zdejší dostupnosti západoevropské odborné literatury oproti českým zemím, nemluvě o systematickém překládání (zejména francouzských) historiků spojených s konceptem výzkumu sociálních a hospodářských dějin. Nutno říci, že to bylo právě polské prostřednictví, které ještě na samém prahu devadesátých let otevíralo české medievistice jedno z oněch pověstných "oken v železné oponě", které teprve čeká na své plné historiografické zhodnocení. Jak nedávno, na úvod jednoho z česko-polských badatelských setkání, zdůraznil Martin Nodl, jedním z výsledků prudkého obratu k badatelským proudům a podnětům západoevropského dějepisectví se však stalo i určité oslabení komunikace mezi českou a polskou historickou obcí, potlačení vědomí struk-1

2008

Cílem výzkumu bylo zmapovat implicitní teorie tvořivosti matematiků a psychologů. Výzkumu se zúčastnilo 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kteří měli za úkol popsat typické mentální aktivity a projevy chování vysoce kreativních matematiků a psychologů. Na základě jejich odpovědí byl vytvořen seznam charakteristických rysů těchto odborníků. Ukázalo se, že implicitní teorie tvořivých matematiků zahrnují dobrou úroveň logického a analytického myšlení, vysokou přirozenou inteligenci, přesnost, pružnost, roztržitost a specifický vztah ke světu, jehož součástí je odtrženost od reality, uzavřenost, slabší komunikační dovednosti a pocit nadřazenosti vůči nematematikům. Hlavními složkami implicitní teorie tvořivého psychologa jsou pozitivní vztah k lidem, zejména ke klientům, schopnost vytvářet nové terapeutické postupy, publikovat a provádět výzkumy. K dalším typickým rysům patří otevřenost novým zkušenostem, vytrvalost, nekonformnost, flexibilita a široký rozhled, a to nejen v oblasti psychologie, ale také ve sféře kultury a umění. Mentální procesy a projevy chování, připisované tvořivým specialistům, zřejmě úzce souvisejí s jejich vědním oborem. Klíčová slova: implicitní teorie, tvořivost, odbornost, vnitřní motivace

Średniowiecze Polskie i Powszechne

Cílem předkládané studie je poukázat na rozšířené stereotypy a topoi, které byly využívané středověkými kronikáři při popisech tzv. heretických hnutí. V centru mé pozornosti byla postava opolského knížete Bolka V. (ok. 1400-1460), který nechvalně proslul již za svého života spojenectvím s husitskými vojsky. Pro mnohé autory nejenom ze slezského prostředí se tím stal husitou a kacířem. I kroky, které Bolek V. podnikal po husitských válkách, upoutaly v negativním smyslu pozornost dobových autorů (např. Jana Dlugosze, Petra Eschenloera, Eneáše Silviuse Piccolominiho nebo Kaspara Borgeniho). Jak jsem se pokusil doložit v tétostudii, pro mnohé z výše zmíněných autorů byla důležitější podpora Jiřího z Poděbrad ze strany Bolka V. (Petr Eschenloer, Kaspar Borgeni) nebo útoky, které podnikal vůči polskému království ve čtyřicátých a padesátých letech patnáctého století (Jan Dlugosz) než samotné spojenectví s husity, ke kterému došlo na začátku třicátých let. Právě kroky, které opolský kníže ...

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, 2017

Dějiny – teorie – kritika

Předkládaný příspěvek je reakcí na panelovou diskusi o etice v historiografii, uspořádanou na 12. sjezdu českých historiků v září 2022 pod vedením profesora Milana Hlavačky. Hlavním cílem této diskuse bylo zhodnotit nedávné aféry spojené s problémem plagiátorství v české historické vědě. V našem textu jsme se pokusili popsat a analyzovat některé ze souvisejících obranných strategií a zhodnotit rizika takového jednání. Hlavním cílem této studie je rozebrat otázku obranu proti neetickému chování obecně. Tento článek považujeme za začátek seriózní diskuse na toto téma v rámci české akademické obce.

2017

Slavica litteraria, 2019

Autor této studie se zabývá přínosem tvorby významného polského prozaika a esejisty minulého století Stanisława Vincenze (1888-1971) pro uchování tradiční lidové kultury Východních Karpat a zejména etnické skupiny Huculů. Článek se soustředí především na nejproslulejší Vincenzovo dílo, rozsáhlou (do češtiny dosud nepřeloženou) tetralogii Na wysokiej połoninie, ale věnuje se i dalším aspektům tohoto románového cyklu -pojednává mj. o časových a prostorových dimenzích zobrazeného huculského světa, složité genologické charakteristice díla a spojitostech s jinými autory (např. Jerzym Stempowským či Witem Tarnawským).

2016

2016

Východiska: Bezdicek, Preiss a Dockalova (2009) a Preiss a Macudova (2012) sledovali pocet publikaci ceských docentů a profesorů psychologie a zhodnotili ji jej jako nedostatecný – samotne množstvi publikaci vsak neřika nic o jejich kvalitě. Jednim z ukazatelů kvality výzkumu je jeho replikovatelnost, ktera je přitom jednim z nosných temat soucasne světove psychologie. Ukazuje se totiž, že přinejmensim cast psychologickeho výzkumu replikovatelna neni (zejm. Open Science Collaboration, 2015; Klein a kol., 2016) a že nalezene efekty ve skutecnosti neexistuji. Naopak efekty, ktere existuji, mohou zůstat skryty v důsledku spatně naplanovaneho výzkumu a nizke sily testů. Cile: Představime statisticke postupy pro odhad replikovatelnosti výzkumu a aplikujeme je na ceske psychologicke publikace. Soubor: Vzorek byl nahodně vybran ze vsech ceských casopiseckých publikaci indexovaných na Web of Science, u nichž bylo možne ziskat full-text a ktere testovaly alespoň jednu hypotezu. Ke každe publ...