Controversies in the treatment of gout

Kontakt

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie

Intervenční a akutní kardiologie, 2018

Studie porovnávající účinnost ticagreloru proti clopidogrelu u nemocných se symptomatickou ischemickou chorobou dolních končetin během 30měsíčního sledování ukázala, že ticagrelor není superiorní ve smyslu snížení kardiovaskulárních událostí, pouze bylo pozorováno snížení počtu ischemických iktů. Velká krvácení se vyskytla ve stejné míře v obou léčebných režimech. Klíčová slova: ischemická choroba dolních končetin, protidestičková léčba, clopidogrel, ticagrelor, studie EUCLID. The EUCLID Study (Ticagrelor versus Clopidogrel in Symptomatic Peripheral Artery Disease) In patients with symptomatic peripheral artery disease, ticagrelor was not shown to be superior to clopidogrel in the reduction of cardiovascular events during a 30-month follow-up period; the only significant difference between the groups was in the rate of ischemic stroke. The rates of major bleeding were similar among the patients in the two trial groups.

Cor et vasa, 2021

Překlad dokumentu připravený Českou kardiologickou společností a Českou angiologickou společností ČLS JEP (Antithrombotic therapies in aortic and peripheral arterial diseases in 2021: a consensus document from the ESC working group on aorta and peripheral vascular diseases, the ESC working group on thrombosis, and the ESC working group on cardiovascular pharmacotherapy. Translation of the document prepared by the Czech Society of Cardiology and the Czech Society of Angiology of ČLS JEP

Pediatrie pro praxi, 2022

Chřipka je v současnosti řazena do širší skupiny označované jako chřipkovitá onemocnění (influenza-like illness, ILI). Jde o skupinu virových zánětů horních dýchacích cest, které se mohou (podle individuální reaktivity) projevovat obdobným klinickým obrazem jako pravá chřipka ("chřipkový syndrom" -především vysoká teplota, kašel, bolest v krku). Tyto příznaky může vyvolat kromě viru chřipky také celá řada dalších virů. Léčba těchto onemocnění (kromě antivirotik, která lze užít u "pravé" chřipky) je symptomatická. V prevenci, ale i léčbě chřipkovitých onemocnění hraje zásadní roli posilování imunity. Klasickým prostředkem imunostimulace proti chřipce je vakcinace. Účinnost vakcín je však omezená kvůli antigenním změnám chřipkového viru, navíc vakcína neovlivňuje výskyt jiných virových onemocnění této skupiny. Proto je vhodné využívat dalších možností imunostimulační prevence chřipkovitých onemocnění. Článek se věnuje některým možnostem prevence a léčby této skupiny chorob, založeným především na podpoře imunitního systému. Klíčová slova: chřipka, chřipkovitá onemocnění, prevence, léčba, imunostimulace. Influenza is currently classified in a broader group known as influenza-like illness (ILI). It is a group of viral inflammations of the upper respiratory tract, which can (depending on individual reactivity) manifest a clinical picture similar to true influenza ("influenza syndrome" -mainly high temperature, cough, sore throat). In addition to the flu virus, a number of other viruses can cause these symptoms. The treatment of these diseases (except for antiviral drugs that can be used for "true" flu) is symptomatic. Stimulation of immunity plays vital role in the prevention and treatment of influenza-like ilness. The classic method of immunostimulation against influenza is vaccination. However, the effectiveness of vaccines is limited due to antigenic changes of influenza virus, moreover, it does not affect the occurrence of other viral diseases of this group. Therefore, it is advisable to use other possibilities of immunostimulating prevention of influenza-like ilness. The article deals with some possibilities of prevention and treatment of this group of diseases, based primarily on the support of the immune system.

Vnitřní lékařství

MUDr. Júlia Černohorská představila některé znepokojující výsledky českého průzkumu týkající se péče o pacienty s chro nickým žilním onemocněním (CVD, chronic venous disease). Zdůraznila nízkou motivaci pacientů k dodržování režimových opatření a kompresivní léčby, ale také např. nedostatečné používání ultrasonografického vyšetření a cévních chirurgických zákroků u tohoto onemocnění, které má prokázaný progredující charakter a bez léčby často vede až rozvoji bércových vředů významně snižujících kvalitu života pacienta. Podtrhla důležitost tří základních pilířů léčby CVD-kompresivní léčby, podávání ověřených venofarmak a režimových opatření. U tohoto onemocnění aspekce vnějších známek ne vždy odpoví dá závažnosti postižení a výskytu a tíži příznaků. Proto na něj nelze spoléhat, je třeba odebrat pečlivě anamnézu, provést specializovaná vyšetření a včas zahájit léčbu zahrnující všechny 3 složky.

Evidence for Self-Medication

Dexibuprofen, farmakologicky účinný enantiomer ibuprofenu, vykazuje dobrou účinnost u akutní i chronické bolesti. Tento přehled shrnuje výsledky studie, které potvrzují, že dexibuprofen je účinnou a bezpečnou alternativou ve srovnání s ibuprofenem a ostatními inhibitory cyklooxygenázy.

Vnitřní lékařství, 2014

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Za Monteggiovu lézi (ML) je v moderním písemnictví považována zlomenina ulny ve kterékoliv lokalizaci se současným poraněním v oblasti radio-humero-ulnárního skloubení. Nejrozšířenější patologicko anatomická klasifikace (Bado, 1967) dělí ML podle směru dislokace zlomeniny ulny a směru luxace proximálního radia do 4 základních typů a několika ekvivalentů (2). I když tato klasifikace je určena především pro poranění zralého skeletu, zahrnuje ve svém ekvivalentu I. typu i rostoucí skelet, kde luxace proximálního radia je alternována separací proximální epifýzy radia. Klasifikace je velmi přehledná a byla později Olneyem a Menelausem (13) upravena čistě pro rostoucí skelet (tab. 1). Její nevýhodou je neschopnost určit stabilitu poranění a tím předurčovat i následný terapeutický postup. Na základě předchozích sdělení Laera (9), Lettse (10), Ringa (17) a Vinze (20), kteří posuzovali stabilitu ML podle typu poranění ulny, jsme v roce 2005 navrhli vlastní (16), podle našeho názoru komplexnější klasifikaci (tab. 2a, b). Jsme přesvědčeni, že výsledná stabilita ML je určena charakterem poranění jak ulny, tak radio-humero-ulnárního skloubení. Z posouzení stability skeletálního poranění pak vychází volba adekvátní metody léčby.

Vnitřní lékařství, 2015

Neurologie pro praxi, 2010