Studia z dziejów kultury piśmienniczej na Śląsku Cieszyńskim

Acta Oeconomica Pragensia, 2011

The article deals with the question of the present position of economic history as a theoretical framework of scientific specialization and university study branch in the Czech Republic. It focuses on the Central European tradition and analyzes reasons forthe connection between economic and social history. It concentrates on the question whether economic history can exist as an autonomous discipline, on which theoretical basis economic history could be built, and from where to derive methodological inspiration.The authors claim that currently the social historians do not consider the connection with economic history as pivotal. They regard the position of economic history as inferior and according to them the dominant role of social history prevents them from dynamicmethodological development. They believe that possible alternatives of the future development of economic and social history lie in three potential solutions: a) continuation of the current "defensive" concept ...

Slavica litteraria, 2019

Autor této studie se zabývá přínosem tvorby významného polského prozaika a esejisty minulého století Stanisława Vincenze (1888-1971) pro uchování tradiční lidové kultury Východních Karpat a zejména etnické skupiny Huculů. Článek se soustředí především na nejproslulejší Vincenzovo dílo, rozsáhlou (do češtiny dosud nepřeloženou) tetralogii Na wysokiej połoninie, ale věnuje se i dalším aspektům tohoto románového cyklu -pojednává mj. o časových a prostorových dimenzích zobrazeného huculského světa, složité genologické charakteristice díla a spojitostech s jinými autory (např. Jerzym Stempowským či Witem Tarnawským).

2010

Materiálem analýz a komentářů, soustředěných v této práci, jsou drobné prozaické texty, otištěné v průběhu posledního desetiletí 19. století v českých časopisech. Kapitoly, věnované dvěma dílčím rokům (1890 / 1900), představují různě zryté fólie, mezi nimiž lze srovnávat, pasáž (kapitola) mezi nimi odpovídá zkratce, redukci, určité zkusmé úvaze, exponující víceméně vyhraněný fenomén (šílenost), kolem něhož modeluje pole nálezů.The materials for analyses and commentaries assembled in this work are short prosaical texts printed throughout the last decade of the 19th century in Czech joumals. The chapters devoted to the years 1890 and 1990 are in the form of various encraved foils that can be compared, a chapter in between them corresponds to an abbrevation, reduction, a kind of tentative contemplation exposing the more or less distinctive phenomenon (madness) that it models its findings around.Department of Czech and Comparative LiteratureÚstav české literatury a komparatistikyFilozof...

Soudobé dějiny, 2013

Výrazným nástrojem indoktrinace moderních společností (obecně lze říci společenského myšlení jako takového) jsou-vedle školství, ovlivňujícího zejména děti a mládež-moderní komunikační média; tvoří pomyslné síto, jehož prostřednictvím jsou informace poskytovány, filtrovány a určitým způsobem prezentovány. V zásadě to platí ve všech režimech, ovšem autoritativní režimy toho využívají mnohem intenzivněji, respektive se snaží mnohem důsledněji a jsou schopny mnohem účinněji regulovat informační toky a bránit pronikání "nežádoucích" informací na veřejnost. Z hlediska české a československé vědy to bylo nejvíce patrné počátkem padesátých let uplynulého století. 1

2015

Na zakladě prace s primarnimi prameny (Acta Borussica. Denkmaler der Preusischen Staatsverwaltung. Behordenorganisation und allgemeine Staatsverwaltung, Bde 1-15, Berlin 1894-1936; Bde. 16/1-16/2. Berlin/Hamburg 1970-1982) a sekundarni literaturou bude sledovana přeměna slezske spravy z habsburske stavovske na pruskou uřednickou po roce 1740. Jadro prace tvoři jednotlive oblasti slezske spravy, ktere se dockaly reforem z iniciativy pruskeho krale Fridricha II., a nasledna reakce slezske slechty, ktera se musela přizpůsobit nove politicke situaci ve Slezsku.

Acta Oeconomica Pragensia, 2005

The main aim of this bibliographical essay is to analyse the major tendencies of the research in the sphere of Czech (Czechoslovak) economic and social history in the 1990s. The bibliography ofkey studies is divided to fi ve chapters: 1) the surveis, synthesis, general and metodological studies; 2)the 19th century; 3) the years 1918-1938; 4) the years 1938-1948; 5) the years 1948-1989.

Bohemica litteraria, 2019

Center versus periphery. Moravian criticism in the Czech literary field The study deals with the origin and discursive methods of the so-called Moravian school of criticism in the 1880s, focusing primarily on its disagreements with the work of the Prague literary center. In connection to the sociology of literature by Pierre Bourdieu, the differentiation is understood as a means to gain a share in the symbolic market of the Czech literary field.

Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum, 2016

2017

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, 2017

Aktuální otázky a možnosti v oblasti intervence o osoby se speciálními potřebami, 2021

In this paper, the author responds to the historical context and the current situation of service measures, support and assistance for students with special needs at universities. The aim of the paper is to document the history of educational inclusion of students with specific needs, focusing on a specific example of good practice at the University of Pardubice. The author approaches the paper from the position of a basic theoretical approach, which is directed towards theoretical clarification of the observed phenomena. The following methodological approaches were used in the preparation of the paper: a) content analysis of legislative norms, strategic documents currently in force in the Czech Republic and available professional sources; b) quantitative design in the preparation of statistical surveys = number of students with special needs (SP) at the University of Pardubice (UPa) in 2012-2021. The abstract, as written above in Czech, translated into English.

2010

Diskuse o vhodnosti zařazovat do výuky češtiny pro cizince také jevy z jiných variet národního jazyka, než je jazyk spisovný, a vkládat je do učebnic, je v dnešní době velmi živá. 1 Všichni autoři, kteří se k tomuto tématu vyjadřovali, se shodují v tom, že je třeba s jinými útvary češtiny studenty -cizince seznamovat, a mít tedy k dispozici adekvátní učební materiály. Otázkou však nadále zůstává, kterou z variet češtiny do výuky zařadit, popř. které variety, a v jaké míře o ní, resp. o nich, studenty informovat a na které úrovni pokročilosti zahájit výuku různých jevů jiných útvarů češtiny. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat v současnosti nejpoužívanější učebnice češtiny pro cizince z tohoto pohledu: zda se v nich vyskytují prvky jiných útvarů národního jazyka, v jaké míře se tyto prvky objevují a na kterých jazykových rovinách. Omezíme se -vzhledem k složitosti a šíři naznačené problematiky -na učebnice pro začátečníky, a to rovněž z toho důvodu, abychom zjistili, v jaké fázi znalosti cizího jazyka jsou doposud jiné útvary češtiny do výuky cizinců zařazovány.

Dějiny – teorie – kritika

Předkládaný příspěvek je reakcí na panelovou diskusi o etice v historiografii, uspořádanou na 12. sjezdu českých historiků v září 2022 pod vedením profesora Milana Hlavačky. Hlavním cílem této diskuse bylo zhodnotit nedávné aféry spojené s problémem plagiátorství v české historické vědě. V našem textu jsme se pokusili popsat a analyzovat některé ze souvisejících obranných strategií a zhodnotit rizika takového jednání. Hlavním cílem této studie je rozebrat otázku obranu proti neetickému chování obecně. Tento článek považujeme za začátek seriózní diskuse na toto téma v rámci české akademické obce.

Muzeológia a Kultúrne Dedičstvo, 2015

The marketing campaign launched by the Ministry of Culture of the Czech Republic ahead of the upcoming centenaries of the national geographic museums in Prague, Brno and Opava (1814-1818) is a most suitable starting point for a long overdue critical discussion of the current approach to the history of museums in the Czech Land in particular and Central Europe in general. The concept of a museum's foundation, establishment or first opening must be viewed historically because of the difference in its content in a society divided into estates (pre-1860) and in a civil society (post-1860). This paper is a call for a more fine-grained analysis of the history of museums as institutions and a detailed comparative treatment of this concept with the aim of achieving a more objective phenomenology of the museum in 1800-1945 Central Europe.

Historica Olomucensia