What Is There to Be Ashamed Of? Nietzsche and Plato, 2024
The motif of shame represents an interesting and hitherto neglected intersection in the discussio... more The motif of shame represents an interesting and hitherto neglected intersection in the discussion of the relationship between Nietzsche and Plato. The first part of the essay recapitulates the function of this motif in Nietzsche's culminating texts (mainly Zarathustra and Gay Science), while the second part focuses on the motif of shame in Plato's work, specifically the two extreme contexts of death (Apology, Crito) and love (Symposium). It turns out that for both authors, shame is a constitutive moral phenomenon that is thematized in relation to logos. Shame and logos thus stand in close and contrasting relation. Their tension is decisive for the life of the soul, for its upward movement (Plato) or gradation (Nietzsche). It is therefore not a simple subjugation of the "bad", irrational element by the "good", rational component of the soul that plays the central role but an interplay of irreducible, mutually demanding moments. The interpretation of their interplay has both historical and systematic importance-it sheds new light on the relationship between these seemingly opposing philosophers and contributes to answering the following question: what is there to be ashamed of?
Slova "tak chci, tak přikazuji" najdeme v latinském znění (sic volo, sic iubeo) na konci 7 . para... more Slova "tak chci, tak přikazuji" najdeme v latinském znění (sic volo, sic iubeo) na konci 7 . paragrafu Kantovy Kritiky praktického rozumu . Vyjadřují v pregnantní formě základní myšlenku hlavního argumentu této knihy, a sice že "čistý rozum je sám pro sebe praktický a dává (člověku) všeobecný zákon, který nazýváme mravním zákonem". 1 Zároveň jsou to slova, která musejí rezonovat čtenáři Nietzschových spisů. Slova "staňte se takovými, kdož dovedou chtíti! (wollen können)" najdeme v kapitole O zmenšující ctnosti třetí části Nietzschova spisu Tak pravil Zarathustra, a vyjadřují jednu z jeho hlavních myšlenek. 2 Je zřejmé, že bychom mohli každému z obou autorů připsat výrok jeho protějšku. Pro Kanta je mravní zákon výrazem autonomie, což je pozitivní titul pro svobodu, a nelze pochybovat o tom, že autonomní svoboda je rovněž ústředním motivem Nietzschova myšlení. Záměrem následujících řádek je -ve shodě s Jaspersem inspirovanou charakteristikou filosofování jakožto neodbytné vůle k dialogu -ukázat, jak dalece oba autoři, jejichž myšlení se na první pohled diametrálně liší, mohou kráčet spolu. Nenecháme-li se svést zásadní odlišností formy 3 a věnujeme-li střízlivou pozornost myšlenkám, nelze nevidět, že 1
What Is There to Be Ashamed Of? Nietzsche and Plato, 2024
The motif of shame represents an interesting and hitherto neglected intersection in the discussio... more The motif of shame represents an interesting and hitherto neglected intersection in the discussion of the relationship between Nietzsche and Plato. The first part of the essay recapitulates the function of this motif in Nietzsche's culminating texts (mainly Zarathustra and Gay Science), while the second part focuses on the motif of shame in Plato's work, specifically the two extreme contexts of death (Apology, Crito) and love (Symposium). It turns out that for both authors, shame is a constitutive moral phenomenon that is thematized in relation to logos. Shame and logos thus stand in close and contrasting relation. Their tension is decisive for the life of the soul, for its upward movement (Plato) or gradation (Nietzsche). It is therefore not a simple subjugation of the "bad", irrational element by the "good", rational component of the soul that plays the central role but an interplay of irreducible, mutually demanding moments. The interpretation of their interplay has both historical and systematic importance-it sheds new light on the relationship between these seemingly opposing philosophers and contributes to answering the following question: what is there to be ashamed of?
Slova "tak chci, tak přikazuji" najdeme v latinském znění (sic volo, sic iubeo) na konci 7 . para... more Slova "tak chci, tak přikazuji" najdeme v latinském znění (sic volo, sic iubeo) na konci 7 . paragrafu Kantovy Kritiky praktického rozumu . Vyjadřují v pregnantní formě základní myšlenku hlavního argumentu této knihy, a sice že "čistý rozum je sám pro sebe praktický a dává (člověku) všeobecný zákon, který nazýváme mravním zákonem". 1 Zároveň jsou to slova, která musejí rezonovat čtenáři Nietzschových spisů. Slova "staňte se takovými, kdož dovedou chtíti! (wollen können)" najdeme v kapitole O zmenšující ctnosti třetí části Nietzschova spisu Tak pravil Zarathustra, a vyjadřují jednu z jeho hlavních myšlenek. 2 Je zřejmé, že bychom mohli každému z obou autorů připsat výrok jeho protějšku. Pro Kanta je mravní zákon výrazem autonomie, což je pozitivní titul pro svobodu, a nelze pochybovat o tom, že autonomní svoboda je rovněž ústředním motivem Nietzschova myšlení. Záměrem následujících řádek je -ve shodě s Jaspersem inspirovanou charakteristikou filosofování jakožto neodbytné vůle k dialogu -ukázat, jak dalece oba autoři, jejichž myšlení se na první pohled diametrálně liší, mohou kráčet spolu. Nenecháme-li se svést zásadní odlišností formy 3 a věnujeme-li střízlivou pozornost myšlenkám, nelze nevidět, že 1
Uploads
Papers by Ondřej Sikora