Guido Carrai

Università degli Studi di Firenze (University of Florence), Faculty Of Architecture, Department Member

Followers

Following

Co-author

Public Views

VZDĚLÁNÍ
24. únor 2004 (2001-2004)
Doktorát z dějin architektury a urbanistiky
Promoce na Fakultě architektury na Università degli Studi di Firenze
10. duben 1992 (1986-1992)
Magisterský diplom z architektury
Promoce na Fakultě architektury na Università degli Studi di Firenze
(hodnocení: 110 s vyznamenáním/110)

less

György E Szönyi

University of Szeged

Alejandra B Osorio

Wellesley College

Francisco Malta Romeiras

Universidade de Lisboa

Grażyna Jurkowlaniec

University of Warsaw

Luís Filipe Silvério Lima

Universidade Federal de São Paulo (UNIFESP)

Tomás Mantecón

Universidad de Cantabria

Javier Patiño Loira

University of California, Los Angeles

Gerardo de Simone

ACCADEMIA DI BELLE ARTI DI FIRENZE

Mattia Corso

Università degli studi Roma Tre

Glaydson J Silva

Universidade Federal de São Paulo (UNIFESP)

Interests

Uploads

Papers by Guido Carrai

Costantino de’ Servi, architetto e informatore mediceo, alla corte di Rodolfo II: Nuovi documenti circa le relazioni tra Praga e le corti principesche italiane /86

by Guido Carrai and Simone Bardazzi

Studia Rudolphina 21–22 Bulletin of the Research Center for Visual Arts and Culture in the Age of Rudolf II, 2022

Questo studio fa parte del progetto di ricerca Art for Display: Painting collection of Emperor Ru... more Questo studio fa parte del progetto di ricerca Art for Display: Painting collection of Emperor Rudolf II within the context of collecting practices circa 1600, sostenuto dal progetto della Czech Science Foundation, n. 20-15927S. La tesi di laurea in questione è Simone Bardazzi, Sguardi fiorentini sull'impero: Notizie dei residenti fiorentini presso la corte cesarea a Praga e a Vienna da Massimiliano II a Ferdinando II (tesi dottorale, Università degli Studi di Firenze, 2004). 1 Per una comprensione dei ruoli e della complessità dell'operato politico dei diplomatici fiorentini e italiani in genere, presso la corte cesarea si veda Danilo Marrara, I rapporti giuridici tra la Toscana e l'Impero, in Firenze e la Toscana dei Medici nell'Europa del '500: Atti del convegno internazionale di studi, a cura di Gian Carlo Garfagnini (Firenze, 1983), pp. 217-227 (219); Marcello Fantoni, La corte del Granduca: Forme e simboli del potere fra Cinque e Seicento (Roma, 1994); Simone Bardazzi, Praga fiorentina: Diplomatici, artisti, viaggiatori e avventurieri presso la corte di Rodolfo II, Medicea 6 (2010), pp. 42-49; Elisa Goudriaan, Florentine ambassadors and their strategies to increase the decorum of the Medici family (1600-1650), in Floreat Semper: Album amicorum voor Henk Th. Van Veen ter gelegenheid van zijn afscheid als hoogleraar Kunstgeschiedenis aan de Rijksuniversiteit Groningen, a cura di Klazina Dieuwke Botke e Elisa Johanna Goudriaan (Groningen, 2016), pp. 13-34; Alessandra Contini, Aspects of Medicean diplomacy in the sixteenth century, in Politics and diplomacy in early modern Italy: The structure of diplomatic practice, 1450-1800, a cura di Daniela Frigo (Cambridge, 2000), pp. 49-94 (63-64). 2 Adolfo Venturi, Zur Geschichte der Kunstsammlungen Kai ser Rudolfs II., Repertorium für Kunstwissenschaft 8 (1885), pp. 1-23. 3 Barbara Ghelfi, «Le pitture spontano al fine quel che non possono spuntare i nostri stenti, et le nostre fatiche»: Doni artistici di Cesare d'Este a Rodolfo II (1598-1604) in Elena Fumagalli e Gianvittorio Signorotto (ed.), La corte estense nel pri-

Download

Guido Carrai DA MATTIOLI A PIERONI: ARCHITETTURA ED EFFIMERO ALLA CORTE IMPERIALE TRA XVI E XVII SECOLO

Cesare Vasoli nel suo saggio su "L'Umanesimo italiano e la Bomia" ricordava come Ernst Konrad Bur... more Cesare Vasoli nel suo saggio su "L'Umanesimo italiano e la Bomia" ricordava come Ernst Konrad Burdach, studiando la formazione del mito storico della "Rinascita" in Reform-Renaissance-Humanismus, del 1926, avesse mostrato come al di là delle partizioni storiografiche tradizionali, nel Rinascimento fossero maturate nuove forme di coscienza e fosse mutato profondamente il significato di idee e aspirazioni spirituali dell'Europa Medioevale. Per il Burdach ogni prodotto poetico o artistico, ogni forma di espressione intellettuale, ogni segno o simbolo pertinente al sistema sociale e istituzionale erano infatti la somma di ciò che aquieta una inquietudine preesistente nel pubblico soddisfacendone un bisogno anche inconsapevole.

Download

A cura di Guido Carrai

Giovanni Pieroni: un informatore mediceo al seguito del generale Wallenstein. A cura di Guido Car... more

Download

GIOVANNI PIERONI:UNO SCENOGRAFO FIORENTINO PER L’INCORONAZIONE PRAGHESE DEL 1627

Unum quoque oblivioni minime tradam, quod non nisi aliqua cum admiratione adnotavi: Lunae locum a... more Unum quoque oblivioni minime tradam, quod non nisi aliqua cum admiratione adnotavi: Lunae locum a cavitate quadam occupatum esse reliquis omnibus maiori, ac figura perfectae rotunditatis; hanc prope quadraturas ambas conspexi, eandemque in secundis supra positis figuris quantum licuit imitatus sum: eundem, quo ad obumbrationem et illuminationem, facit aspectum, ac faceret in terris regio consimilis Bohemiae, si montibus altissimis, inque peripheriam perfecti circuli dispositis, occluderetur undique; in Luna enim adeo elatis iugis vallatur, ut extrema ora tenebrosae Lunae parti contermina, Solis lumine perfusa spectetur, priusquam lucis umbraeque terminus ad mediam ipsius figurae diametrum pertingat.

Download

8 umění LI / 2003 I FIORENTINI AL CASTELLO: IL PROGETTO DI BERNARDO BUONTALENTI E GIOVANNI GARGIOLLI PER LA NUOVA GALLERIA DI RODOLFO II. FLORENŤANÉ NA PRAŽSKÉM HRADĚ: PROJEKT BERNARDA BUONTALENTIHO A GIOVANNIHO GARGIOLLIHO PRO NOVOU GALERII RUDOLFA II. u m ě n í

FLORENŤANÉ NA PRAŽSKÉM HRADĚ: PROJEKT BERNARDA BUONTALENTIHO A GIOVANNIHO GARGIOLLIHO PRO NOVOU G... more FLORENŤANÉ NA PRAŽSKÉM HRADĚ: PROJEKT BERNARDA BUONTALENTIHO A GIOVANNIHO GARGIOLLIHO PRO NOVOU GALERII RUDOLFA II. Stavební plány Rudolfa II. se v roce 1585, kdy se císařský dvůr stěhuje do Prahy, zaměřují na programovou transformaci do té doby neuspořádaného seskupení hradních budov a vytvoření důstojné rezidence pro panovnické sídlo i uměleckou galerii, jíž by na sever od Alp nebylo rovno. Zpočátku, a to je první novum, se uvažuje o modelu, který už v roce 1579 provedl ve Florencii Antonio Lupicini. Avšak projekt tohoto vojenského inženýra se odsouvá stranou podle toho, jak se mění panovníkovy požadavky. K uskutečnění Rudolfových idejí je s povolením velkovévody Francesca I. povolán z jižního Německa další Florenťan, Giovanni Gargiolli. Jeho příchod potvrzuje obsah dopisu z 27. srpna 1585, ve kterém medicejský vyslanec Giovanni Urbani informuje Florencii o vstupu architekta do císařových služeb. Zmínka o nadcházejícím odchodu Gargiolliho z Prahy dává tušit, že zkušební období absolvuje jinde, pravděpodobně v Brandýse nad Labem, kde právě probíhá výstavba Rudolfova venkovského sídla. Podle záznamů o platbách uveřejněných v Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen in Wien XII a XV Gargiolli zahajuje trvalou spolupráci a přebírá přímou odpovědnost za projektování a stavbu Pražského hradu během června 1586. Nejdůležitější objev se však nachází ve dvou dopisech z léta 1587, uložených v Archivio di Stato di Firenze, Mediceo del Principato. 27. července 1587 píše Gargiolli z Prahy Francescovi I.: " ... chtěl Jsem Vás zpravit o setkání s Jeho Císařským Veličenstvem, které – třebaže zaneprázdněno velice důležitými záležitostmi – neopomnělo pro mě víckrát poslat, aby se dovědělo, čím jsem se zabýval v Itálii, a zatím je k mé veliké radosti se mnou plně spokojeno. Co se týče návrhu paláce, který jsem jménem Vaší Nejjasnější Výsosti předložil, nemohl bych nikdy dostatečně vylíčit, jak velice se Jeho Veličenstvu líbil, a z toho můžete vyrozumět, že poté, co bedlivě prohlédlo a posoudilo všechny projekty, rozhodlo se nakonec, že se bude stavět podle něj. Podobně když Jeho Veličenstvo zhlédlo vynálezy, které mu Vaše Nejjasnější Výsost poslala, jak řezat a leštit kameny a zpracovávat šperky, bylo velice spokojeno [… ]. Tu jsem neváhal zdůraznit, jak mi Vaše Nejjasnější Výsost uložila, že v této stejně jako i v jiných věcech je Vaše Výsost vždy ke službám Jeho Veličenstvu [… ] a také Jeho Veličenstvo se velmi pochvalně vyjádřilo o všech věcech, které pocházejí z rukou a umu Vaší Výsosti [… ]. " O měsíc a půl dříve, 11. června 1587, poslal fl orentskému velkovévodovi architekt Bernardo Buontalenti kresbu paláce, jehož schodiště změnil podle velkovévodových pokynů: " A nezdráhám se tvrdit, že žádný architekt na světě by to lépe nesvedl, a Maestro Giovanni [Gargiolli] mi řekl, že Jeho Veličenstvo mezi nesčetnými návrhy a modely, které má, nikdy nespatřilo tak krásné schodiště, Vaše Výsost nechť mi promine, pokud jsem snad neudělal přesně to, co mi uložila a prsty načrtla. Říkám Vám, že bude-li se projekt stavět, jak Vaše Výsost přikázala, bude to zázrak, že beze zhlédnutí místa vzniklo tolik prostoru v nádvoří i ve všech komnatách. " – Kresba nepochybně jednoho a téhož paláce se týká polohy schodiště, které Bernardo Buontalenti volně upravil podle návrhů Francesca I. na základě nákresů zaslaných z Prahy. Jediné libovolně přemístitelné schodiště je to oválné, které se v planimetrii před tereziánskou přestavbou nachází na místě Biskupské věže v příčném traktu čili Gangbau, v budově, která spojuje jižní křídlo se Španělským sálem a konírnami a je srdcem galerie a celé rezidence. Pokud je oválné schodiště prvkem, který jako těžiště distribučního mechanismu spojuje a charakterizuje celou stavbu, a Buontalenti je jeho autorem, pak lze velkovévodova architekta označit za jejího inspirátora. Potvrzuje se zde brilantní intuice Jarmily Krčálové.

Download

Costantino de’ Servi, architetto e informatore mediceo, alla corte di Rodolfo II: Nuovi documenti circa le relazioni tra Praga e le corti principesche italiane /86

by Guido Carrai and Simone Bardazzi

Studia Rudolphina 21–22 Bulletin of the Research Center for Visual Arts and Culture in the Age of Rudolf II, 2022

Download

Guido Carrai DA MATTIOLI A PIERONI: ARCHITETTURA ED EFFIMERO ALLA CORTE IMPERIALE TRA XVI E XVII SECOLO

Download

A cura di Guido Carrai

Giovanni Pieroni: un informatore mediceo al seguito del generale Wallenstein. A cura di Guido Car... more

Download

GIOVANNI PIERONI:UNO SCENOGRAFO FIORENTINO PER L’INCORONAZIONE PRAGHESE DEL 1627

Download

Guido Carrai

Uploads

Papers by Guido Carrai

Log In