Constitutional Theory by Jiri Baros
New Challenges to the Separation of Powers, 2020
Book chapter, in: New Challenges to the Separation of Powers. Eds. Antonia Baraggia, Cristina Fas... more Book chapter, in: New Challenges to the Separation of Powers. Eds. Antonia Baraggia, Cristina Fasone and Luca Pietro Vanoni. Cheltenham: Edwar Elgar, pp. 124-143.
European Constitutional Law Review, 2019
Separation of institutions, functions and personnel – checks and balances – Hungary, Poland, Czec... more Separation of institutions, functions and personnel – checks and balances – Hungary, Poland, Czechia, Slovakia – short tradition of separation of powers in Central Europe – fragile interwar systems of separation of powers – communist principle of centralization of power – technocratic challenge to separation of powers during the EU accession – one-sided checks on the elected branches and empowering technocratic elitist institutions – populist challenge to separation of powers in the 2010s – re-politicising of the public sphere, removing most checks on the elected branches, and curtailing and packing the unelected institutions – technocratic and populist challenges to separation of powers interrelated more than we thought
Jurisprudence, 2016
Předkládaný článek se zaměřuje na otázku vnitřních limitů ústavních demokracií, tj. téma, které b... more Předkládaný článek se zaměřuje na otázku vnitřních limitů ústavních demokracií, tj. téma, které by se mělo diskutovat dříve, než se začneme bavit o reálné či domnělé krizi středoevropských demokracií. Po krátké úvodní diskusi nad konceptem ústavní demokracie samotným článek ve své první části představuje koncepce ústavních limitů demokratických a konstitucionalistických teoretiků. V druhé části článek diskutuje pojem ústavního selhání při vytváření a udržování ústavních demokracií. Článek je v samotném závěru zakončen typologií vnitřních a vnějších limitů ústavních demokracií.
![Research paper thumbnail of Jak porozumět ústavnímu soudnictví? Přínos politické filosofie [How to Understand Constitutional Review? Political Philosophy’s Contribution]](https://attachments.academia-assets.com/65136500/thumbnails/1.jpg)
Sociální studia, 2015
Článek se pokouší nabídnout přístup, jak porozumět ústavnímu soudnictví jakožto důležité části no... more Článek se pokouší nabídnout přístup, jak porozumět ústavnímu soudnictví jakožto důležité části normativního projektu ústavní demokracie. Politická věda má často potíže s chápáním argumentů užívaných ústavními soudy, a to kvůli behavioralistické a postbehavioralistické revoluci, které v rámci ní dříve proběhly. Nicméně přístupy jako nový institucionalismus nabízejí alternativu zdůrazňující to, že soudci následují logiku jimi zastávané role. Podle tohoto slibnějšího přístupu se soudci snaží následovat standardy vlastní soudcovské profesi. V ní je důležitá schopnost odůvodňovat rozhodnutí v konkrétních věcech. Při ospravedlňování rozhodnutí ústavních soudů jsou ústavní soudci nuceni vypracovávat své vlastní koncepce základních stavebních kamenů ústavy. Ty jsou zároveň dědictvím politické filosofie, která ovlivnila tvorbu ústavy i její porozumění (autoritativními) interprety. Článek proto v návaznosti na amerického právního teoretika Paul W. Kahna navrhuje specifickou metodu sociologie právních konceptů, která by umožnila konceptům politické a ústavní teorie (a praxe) porozumět jak z historické, tak strukturální perspektivy.
Středoevropské politické studie, 2014
Kritická recenze knihy Paula Blokkera.
Časopis pro právní vědu a praxi, 2013
Abychom náležitě porozuměli základním konceptům, na kterých stojí současné ústavní demokracie, je... more Abychom náležitě porozuměli základním konceptům, na kterých stojí současné ústavní demokracie, je třeba pro studium těchto konceptů zvolit jak genealogickou, tak architektonickou perspektivu. Tento článek představuje druhý díl rozsáhlejšího intelektuálního projektu zaměřeného na koncept suverenity. Pojednává o historickém a konceptuálním vývoji od právního konceptu suverenity ke konceptu suverenity lidu, jež je matricí současných debat o tomto nárožním kameni budovy moderních právních a politických systémů. V první části článek zkoumá především myšlenku reprezentace, vytvořenou anglickým filosofem Thomasem Hobbesem. Ve své druhé části je stopován proces vynalézání moderního konstitucionalismu. Vrcholem článku je analýza díla francouzského konstitucionalisty abbé Sieyese, prvního velkého teoretika konceptu konstitutivní moci.
Jurisprudence, 2013
Předkládaný článek představuje první část širšího projektu genealogie a architektury konceptu děl... more Předkládaný článek představuje první část širšího projektu genealogie a architektury konceptu dělby moci. O dělbě moci pojednávaná z perspektivy konstitucionalismu, jehož cílem je omezit a zlepšit vládnutí. Představuje ve stručnosti vývoj konceptu dělby moci, rozebírá čistou doktrínu dělby moci, aby následně ukázal, jak se dělba moci pojí s principem brzd a protiváh, jenž má svůj původ ve starověké myšlence smíšeného zřízení.
Časopis pro právní vědu a praxi, 2011
Suverenita představuje úhelný kámen konstrukce moderních politických a právních systémů, ale bohu... more Suverenita představuje úhelný kámen konstrukce moderních politických a právních systémů, ale bohužel do jisté míry jsme ztratili porozumění historického významu tohoto konceptu, který byl ukován na začátku modernity. Předkládaný článek proto argumentuje pro důležitost studia příspěvků středověkých a raně moderních autorů pro vypracování tohoto klíčového konceptu právní modernity.
Fasora, Lukáš-Hanuš, Jiří-Malíř, Jiří-Nečasová, Denisa. …
Masaryk University (Brno, Czech Republic).
Časopis pro právní vědu a praxi, 2009
V první částí článku je představen koncept právního státu, který byl vypracován v klasickém díle ... more V první částí článku je představen koncept právního státu, který byl vypracován v klasickém díle francouzské politické teoretičky Blandine Kriegel, kdysi spolupracovnice Michael Foucaulta. Článek také diskutuje politickou filozofii Jeana Bodina a Thomase Hobbese. Liberální demokracie byl nebyly možné bez politické báze, kterou poskytl právě právní stát.
Political Theory by Jiri Baros
![Research paper thumbnail of Společné dobro: minimalistické, instrumentální, či robustní? [The Common Good: Minimalistic, Instrumental or Robust?]](https://attachments.academia-assets.com/109103447/thumbnails/1.jpg)
Studia theologica, 2023
The aim of this article is to present and contrast various competing concepts of the common good.... more The aim of this article is to present and contrast various competing concepts of the common good. In the first part of the article, I critically discuss the minimalistic con- cept, which can be found in the celebrated book A Theory of Justice written by the American philosopher John Rawls. I subsequently deal with the instrumentalist concept, which brought fame to John Finnis, the most prominent representative of the so-called new natu- ral law theory. According to Finnis, the common good serves as an instrument regard- ing the basic human goods of marriage and family life. In the third part, the instrumentalist concept is the target of my criticism, which leads me to a defense of a more robust concept of the common good. In three steps, I demonstrate that Finnis misunderstands the order of goods, elevates the common good of family and other private associations without ap- propriate reasons, and diminishes the common good of the political community. Because of this, the common good is not able to offer appropriate normative reasons for the exercise of such risky professions as soldiers and police officers. In contrast, the robust concept of the common good, as recently advocated most prominently by the Australian philosopher George Duke, enables one to solve these problems. It also provides a better solution to the delicate question of obedience to political authority.
Studies in East European Thought, 2023
During the Czechoslovak normalization era (roughly from the 1970s to the 1980s), the Czech lawyer... more During the Czechoslovak normalization era (roughly from the 1970s to the 1980s), the Czech lawyer VladimírČermák, who later became a Justice of the newly established Constitutional Court of the Czech Republic after the breakdown of the Communist regime, authored a monumental piece called The Question of Democracy. Although this ambitious work has no equal in the Czech context, no attention has been paid to it in the English-speaking world. The present article aims to fill this gap by analyzing the most original aspects ofČermák's political thought. First, I present Greek tragedy, Plato, and Augustine as the main influences on his thought, which was further shaped byČermák's experience with the First Czechoslovak Republic and the Communist era. Second, I show that the most important category permeating all of his intellectual project is the principle of polarity, combined with the concept of polémos as derived from Greek tragedy. Third, I focus on the consensually anchored value order of society, which is created through an interplay between positive and negative forces.Čermák's idea that all law must be measured against the value order has deeply influenced the value-based jurisprudence of the Constitutional Court. Finally, I positionČermák's thought in the context of contemporary political theory, arguing that the contrast with the work of the radical political theorist Chantal Mouffe is particularly illuminating. Even thoughČermák and Mouffe share a similar attitude to democracy-in that the primacy of strife renders universal rational consensus impossible-I maintain thatČermák's theory, due to its emphasis on the categories of good and evil, can be more usefully described as "secular Augustinianism".
![Research paper thumbnail of Navzdory své rétorice liberál? K MacIntyrově politice společného dobra [Notwithstanding His Rhetoric, A Liberal? On MacIntyre’s Politics of the Common Good]](https://attachments.academia-assets.com/109053202/thumbnails/1.jpg)
Studia Theologica, 2022
The aim of the article is to present and criticise the political thought of Alasdair MacIntyre, o... more The aim of the article is to present and criticise the political thought of Alasdair MacIntyre, one of the most renowned contemporary moral philosophers. This eminent representative of the Aristotelian‑Thomistic tradition is a strong opponent of the modern state, which he does not consider to be an appropriate place for his favoured politics of the common good. He proposes the politics of local communities as his alternative. The article criticises his alternative by focusing on the premises of his understanding of the concept of the common good. In several steps, there is an attempt to deminstrate how his conceptualisation is not completely faithful to his own Aristotelian‑Thomistic tradition. Moreover, his politics of local communities remains deeply vulnerable to the liberal politics of the modern state. As a matter of fact, despite his scorching criticism of liberalism, MacIntyrean politics is in its consequences paradoxically liberal.
![Research paper thumbnail of Katolické výhrady vůči liberálnímu chápání svobody a sociálního řádu [Catholic Reservations about the Liberal Conception of Liberty and Social Order]](https://attachments.academia-assets.com/84950356/thumbnails/1.jpg)
Studia Theologica 2021, 23(2):79-100, 2021
This article is a contribution to the recurrent debates on the (in)compatibility between Catholic... more This article is a contribution to the recurrent debates on the (in)compatibility between Catholic and liberal tradition. It focuses on the differences between these traditions concerning their conceptual foundations: liberty and, more extensively, social order. In the first part, the article characterizes the most important doctrinal elements of liberal and Catholic political theory. In liberal tradition, the emphasis is upon normative and ontological individualism and the primacy of individual liberty. Catholic social ontology offers a rich understanding of social order where it differentiates between partnerships and communities. This is linked to the specific conceptualization of the common good which is more robustly conceived than in its liberal counterparts. In the second part, the article delineates the different meanings of liberty in contemporary liberal political theory. It demonstrates that the Catholic tradition unambiguously prefers the positive concept of liberty. Next, it dialectically moves to the concept of autonomy. Some versions of autonomy are closer to the Catholic tradition than others, but overall, the Catholic conception is based on a richer metaphysical foundation that links liberty with participation in the common good. The article culminates with D. C. Schindler’s metaphysical criticism of the basic building blocks of liberal thought, which explains the reasons why the liberal conception of the common good cannot accommodate its Catholic counterpart.
![Research paper thumbnail of Perfekcionistická kritika liberalismu veřejného rozumu. Argumenty neliberálních perfekcionistů [A Perfectionist Critique of Public Reason Liberalism. The Arguments of Non-Liberal Perfectionists]](https://attachments.academia-assets.com/81883459/thumbnails/1.jpg)
Filosofický časopis, 2021
The paper examines the relationship between public reason liberalism and one, historically import... more The paper examines the relationship between public reason liberalism and one, historically important, conception of illiberal perfectionism. Public reason liberalism has always pursued the backing of various comprehensive doctrines, and therefore the question comes about as to whether it can also succeed in this with perfectionist authors belonging to the Thomistic tradition. Towards this goal, the author first delineates the basic concepts that he analyzes in the article – namely, liberalism, perfectionism and public reason liberalism. He subsequently elaborates in two steps why it is that the representatives of the Thomistic tradition must ultimately reject public reason liberalism. He first notes their critique of the unsatisfactory metaphysical assumptions of liberalism so that he can then break down the problematic relationship between natural law reasons and public reasons. The article offers an answer to the rarely asked question of why the representatives of this alternative tradition ultimately consider public reason liberalism to be unacceptable.
Revue de Métaphysique et de Morale, 2021
A persistent puzzle for practical philosophy centres on finding the appropriate path to justify t... more A persistent puzzle for practical philosophy centres on finding the appropriate path to justify the laws whose purpose is to regulate the functioning of constitutional democracies. Public reason liberals deny that this justification could come from comprehensive doctrines, since the laws must be justifiable to all (reasonable) citizens. The natural law tradition offers a useful test of the plausibility of this claim. This article illustrates how the two versions of public reason liberalism differ in their openness to natural law reasons, and why, given the influence of their disparate starting points on the normative standards by which they assess laws, natural law exponents have good reason to reject both.
![Research paper thumbnail of Liberální demokracie v době krize : Perspektiva politické filosofie [Liberal Democracy in Times of Crisis : The Perspective of Political Philosophy]](https://attachments.academia-assets.com/62319014/thumbnails/1.jpg)
Liberální demokracie je na počátku 21. stoletá údajně v krizi – politické, hospodářské, krizi dů... more Liberální demokracie je na počátku 21. stoletá údajně v krizi – politické, hospodářské, krizi důvěry, krizi reprezentace, krizi konstitucionalismu, krizi sebedůvěry. Existuje nějaká cesta ven? Nebo kam to vlastně liberální demokracie míří? Političtí filosofové a filosofky se domnívají, že právě jejich disciplína dokáže nejen formulovat patřičné správné otázky, ale také nabídnout konstruktivní odpovědi – i proto, že období závažných proměn a krizí byla v lidských dějinách vždy doprovázena vrcholnými výkony politického filosofování. Na tomto pozadí autorský tým z Katedry politologie FSS MU v Brně prozkoumává některé nejvýznamnější odborné diskuse, které v soudobé politické filosofii probíhají a které se týkají životaschopnosti liberální demokracie jakožto doposud dominantního modelu vládnutí. Kniha jako celek i jednotlivé kapitoly přitom oslovují jak širší odbornou veřejnost, pro niž může sloužit jako podnět k výzkumným snahám. Neméně významnou skupinu adresátů však tvoří i studenti a studentky politických věd, filosofie a dalších společenskovědních a humanitních oborů, jimž kniha nabízí pokročilý úvod do klíčových problémů současné politické filosofie.
[The book deals with the announced crisis of liberal democracy as perceived from within contemporary political philosophy – a discipline which is often considered by its practitioners to be especially qualified to not only pose the right questions, but also provide constructive answers. Against this background, the authors explore some core scholarly debates which address the viability of liberal democracy as the heretofore dominant model of political rule. By providing an advanced discussion of a number of central concerns of contemporary political philosophy, the book aims to apppeal both to broader scholarly audience and to students of political science, philosophy, and related fields of social sciences and humanities.]
![Research paper thumbnail of Krize liberální demokracie a pojem společného dobra [The Crisis of Liberal Democracy and the Concept of the Common Good]](https://attachments.academia-assets.com/65135797/thumbnails/1.jpg)
Studia theologica, 2018
Podle předního francouzského politického filosofa a žáka Leo Strausse Pierra Manenta ztratil v so... more Podle předního francouzského politického filosofa a žáka Leo Strausse Pierra Manenta ztratil v současné francouzské společnosti pojem společného dobra veškerou srozumitelnost a byl nahrazen důrazem na lidská práva, která ovšem nejsou schopna poskytnout základy životaschopné politické společnosti. Podobnou analýzu můžeme najít i u jiných křesťanských autorů: tak například hlavní představitele radikální ortodoxie John Milbank a Adrian Pabst volají tváří v tvář krizím současných liberálních demokracií po návratu politicky společného dobra. To, co ale v dílech těchto autorů chybí, je systematická analýza tohoto konceptu jako takového. Nejpreciznější analýzu tohoto konceptu do dnešní doby rozvinuli již ve 40. a 50. letech katoličtí myslitelé Charles De Koninck a Yves R. Simon. V návaznosti na jejich příklad se článek snaží objasnit tento klíčový pojem politické filosofie a sociální nauky katolické církve. V první části se proto po přehledu dvou základních významů tohoto konceptu v sociální nauce snaží analyzovat různé odstíny De Koninckova mistrovského pojednání o společném dobru. Kvůli především metafyzické orientace De Koninckova díla článek argumentuje ve prospěch toho, že jeho analýza musí být doplněna více politicky zaměřenou analýzou Yvese R. Simona. Tento eminentní tomista zdůrazňoval spojení konceptu (politického) dobra s možností společného jednání. Ve svém celku tudíž tento článek nabízí zevrubnou rekonstrukci základů této opomíjené tradice politického myšlení, která paradoxně může sloužit jako částečná léčba na současnou krizi liberálně demokratických politických režimů.
Studia historica Brunensia, 2016
Předkládaný článek pojednává o různých odpovědích na dílo zakladatele a hlavního představitele br... more Předkládaný článek pojednává o různých odpovědích na dílo zakladatele a hlavního představitele britského konzervativního myšlení Edmunda Burka. Zaměřuje se především na politické teoretiky, kteří se nejen zabývali Burkovým dílem, ale podařilo se jim je dát do kontextu tradice politického myšlení mající svůj původ u Platóna, Aristotela a Akvinského. Soustřeďuji se proto na takové postavy, jakými byli Leo Strauss, Harvey C. Mansfield či Alasdair MacIntyre.
Global Politics, Jan 1, 2007
Masaryk University (Brno, Czech Republic).
Uploads
Constitutional Theory by Jiri Baros
Political Theory by Jiri Baros
[The book deals with the announced crisis of liberal democracy as perceived from within contemporary political philosophy – a discipline which is often considered by its practitioners to be especially qualified to not only pose the right questions, but also provide constructive answers. Against this background, the authors explore some core scholarly debates which address the viability of liberal democracy as the heretofore dominant model of political rule. By providing an advanced discussion of a number of central concerns of contemporary political philosophy, the book aims to apppeal both to broader scholarly audience and to students of political science, philosophy, and related fields of social sciences and humanities.]
[The book deals with the announced crisis of liberal democracy as perceived from within contemporary political philosophy – a discipline which is often considered by its practitioners to be especially qualified to not only pose the right questions, but also provide constructive answers. Against this background, the authors explore some core scholarly debates which address the viability of liberal democracy as the heretofore dominant model of political rule. By providing an advanced discussion of a number of central concerns of contemporary political philosophy, the book aims to apppeal both to broader scholarly audience and to students of political science, philosophy, and related fields of social sciences and humanities.]
human dignity, which is why we need to direct our attention elsewhere. The main goal of this paper is to clarify which meanings these competing perspectives ascribe to the concept of dignity; inevitably, this will lead us to analysing the clashes between their representatives over the proper interpretation of the concept. Finally, after delineating these intellectual disputes, I explore the grounds on which some agreement on the meaning of human dignity is possible between the adherents of these traditions.
Also translated into Polish, in: Demokratyzacja a prawa człowieka. Spojrzenie z Europy Środkowej. Ośrodek Myśli Politycznej, 2016
character of political life and the dynamics of the emergence of political authority, whose main aim is to mediate the common good. The second part is dedicated to a thorough analysis of Fessard’s distinction between the content and form of the common good. Particularly, I pay attention to his understanding of liberalism and human rights. In the end, I show the uniqueness as well as the relevance of his philosophical analysis to contemporary issues.