Karl Bühler je kandidátem na titul nejopomíjenějšího klasika: jeho Sprachtheorie (tedy Teorie jaz... more Karl Bühler je kandidátem na titul nejopomíjenějšího klasika: jeho Sprachtheorie (tedy Teorie jazyka či Teorie řeči) z roku 1934 – a především v knize obsažený model řeči jakožto nástroje (Organon-Modell) – se sice musí objevit v každém přehledu moderního uvažování o problematice jazyka, sám spis je ale čten jen výjimečně. 1 Jedna příčina je biografická – po anšlusu Rakouska byla Bühlerova akademická kariéra fatálně přetržena –, druhá vyplývá z povahy textu: ve Sprachtheorie slyšíme Bühlera-přednašeče, výklad má četné odbočky a uchyluje se k idiomatické němčině. Oba zmíněné faktory pak v náznaku poukazují k Bühlerově roli badatelského centra: Vídeň dvacátých a třicátých let mu poskytovala pro psychologický, jazykovědný i filosofický výzkum špičkové podmínky a spolu se svou ženou Charlotte Bühlerovou, pro-fesorkou vývojové psychologie, stál v ohnisku vysoce aktivního okruhu začínajících badatelů, který se po svém rozpadu již nemohl obnovit. Proč ale Bühlera číst i dnes? Protože jeho postavení zůstává jedi-nečné. Bühler spojuje důkladnou lingvistickou i psychologickou eru-dici se skutečným smyslem pro subtilitu filosofické myšlenky, a byť by nálepku "filosof" sám odmítl, činil tak z důvodů, jež jej spíše přibližují následnému vývoji filosofického myšlení: proti jasné vyhraněnosti pojmu hájil flexibilitu komunikace, proti čisté myšlence hájil význam daný v jednání a proti půdě vědomí hájil situaci, to vše bez laciných překluzů a pouhých hesel. Sprachtheorie prokazuje velmi podrobné čtení Husserlových Logických zkoumání a snaží se na ně v maximální možné míře navázat.
in: Verš a próza
ed. Oldřich Král – Zdeněk Hrbata – Martin Pokorný
Studie z komparatistiky VI.
FF... more in: Verš a próza ed. Oldřich Král – Zdeněk Hrbata – Martin Pokorný Studie z komparatistiky VI. FF UK 2010
The paper starts from a Searlean dilemma – we are bound to view consciousness as ultimately expli... more The paper starts from a Searlean dilemma – we are bound to view consciousness as ultimately explicable by scientific means, yet science appears to give us no means for explaining the specificity of consciousness – and presents what I see as a plausible though speculative story for avoiding the brunt of the dilemma. The basic idea is (a) that consciousness, or anticipations of it, should be seen as pervasive throughout the biosphere; (b) that the biosphere, following Gerald Edel-man, can be seen as the sphere of meta-systems irreducible to purely physical particles and forces; and (c) that it is plausible to view " full waking consciousness " as occurring at a very high level of meta-syste-maticity; with the conclusion (d) that full waking consciousness is both an expectable outcome of the biogenic forces and, in virtue of how it combines them, a very singular case.
In the paper I argue that fictional characters are putative individuals under a description; and ... more In the paper I argue that fictional characters are putative individuals under a description; and since putative individuals are no individuals, fictional characters are no individuals. However, developed fictional characters impress us as very singular natures. I argue that this is correct insofar as fictional characters are very distant from general types as we normally use them; nonetheless, it is a fallacy to conclude that if they are not types they have to be individuals. Yet the objection returns in a stronger form: fictional characters must be able to interact, and it seems evident that they interact as individuals (of a peculiar kind). In order to counter this impression, interaction among fictional characters is analyzed under the headings of plasticity, hierarchization, betting and " verbicture " (for " verbal picture "), and an alternative account is supplied.
Translation of: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Sprac... more Translation of: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Sprache, Leiden - New York - København - Köln 1987, pp. 361–365
Translation of: Maximilian Forschner: Die stoische Ethik: Über den Zusammenhang von Natur-, Sprac... more Translation of: Maximilian Forschner: Die stoische Ethik: Über den Zusammenhang von Natur-, Sprach- und Moralphilosophie im altstoischen System, Darmstadt 19952, 1st ed. 1981, pp. 67–84.
Translated from: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Spra... more Translated from: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Sprache, Leiden – New York – Københaven – Köln 1987, pp. 214–234.
translation of „λεκτὰ ἐλλιπῆ in der stoischen Sprachphilosophie“, in: Archiv fur Geschichte der P... more translation of „λεκτὰ ἐλλιπῆ in der stoischen Sprachphilosophie“, in: Archiv fur Geschichte der Philosophie 62, 1980, pp. 276–288
Karl Bühler je kandidátem na titul nejopomíjenějšího klasika: jeho Sprachtheorie (tedy Teorie jaz... more Karl Bühler je kandidátem na titul nejopomíjenějšího klasika: jeho Sprachtheorie (tedy Teorie jazyka či Teorie řeči) z roku 1934 – a především v knize obsažený model řeči jakožto nástroje (Organon-Modell) – se sice musí objevit v každém přehledu moderního uvažování o problematice jazyka, sám spis je ale čten jen výjimečně. 1 Jedna příčina je biografická – po anšlusu Rakouska byla Bühlerova akademická kariéra fatálně přetržena –, druhá vyplývá z povahy textu: ve Sprachtheorie slyšíme Bühlera-přednašeče, výklad má četné odbočky a uchyluje se k idiomatické němčině. Oba zmíněné faktory pak v náznaku poukazují k Bühlerově roli badatelského centra: Vídeň dvacátých a třicátých let mu poskytovala pro psychologický, jazykovědný i filosofický výzkum špičkové podmínky a spolu se svou ženou Charlotte Bühlerovou, pro-fesorkou vývojové psychologie, stál v ohnisku vysoce aktivního okruhu začínajících badatelů, který se po svém rozpadu již nemohl obnovit. Proč ale Bühlera číst i dnes? Protože jeho postavení zůstává jedi-nečné. Bühler spojuje důkladnou lingvistickou i psychologickou eru-dici se skutečným smyslem pro subtilitu filosofické myšlenky, a byť by nálepku "filosof" sám odmítl, činil tak z důvodů, jež jej spíše přibližují následnému vývoji filosofického myšlení: proti jasné vyhraněnosti pojmu hájil flexibilitu komunikace, proti čisté myšlence hájil význam daný v jednání a proti půdě vědomí hájil situaci, to vše bez laciných překluzů a pouhých hesel. Sprachtheorie prokazuje velmi podrobné čtení Husserlových Logických zkoumání a snaží se na ně v maximální možné míře navázat.
in: Verš a próza
ed. Oldřich Král – Zdeněk Hrbata – Martin Pokorný
Studie z komparatistiky VI.
FF... more in: Verš a próza ed. Oldřich Král – Zdeněk Hrbata – Martin Pokorný Studie z komparatistiky VI. FF UK 2010
The paper starts from a Searlean dilemma – we are bound to view consciousness as ultimately expli... more The paper starts from a Searlean dilemma – we are bound to view consciousness as ultimately explicable by scientific means, yet science appears to give us no means for explaining the specificity of consciousness – and presents what I see as a plausible though speculative story for avoiding the brunt of the dilemma. The basic idea is (a) that consciousness, or anticipations of it, should be seen as pervasive throughout the biosphere; (b) that the biosphere, following Gerald Edel-man, can be seen as the sphere of meta-systems irreducible to purely physical particles and forces; and (c) that it is plausible to view " full waking consciousness " as occurring at a very high level of meta-syste-maticity; with the conclusion (d) that full waking consciousness is both an expectable outcome of the biogenic forces and, in virtue of how it combines them, a very singular case.
In the paper I argue that fictional characters are putative individuals under a description; and ... more In the paper I argue that fictional characters are putative individuals under a description; and since putative individuals are no individuals, fictional characters are no individuals. However, developed fictional characters impress us as very singular natures. I argue that this is correct insofar as fictional characters are very distant from general types as we normally use them; nonetheless, it is a fallacy to conclude that if they are not types they have to be individuals. Yet the objection returns in a stronger form: fictional characters must be able to interact, and it seems evident that they interact as individuals (of a peculiar kind). In order to counter this impression, interaction among fictional characters is analyzed under the headings of plasticity, hierarchization, betting and " verbicture " (for " verbal picture "), and an alternative account is supplied.
Translation of: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Sprac... more Translation of: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Sprache, Leiden - New York - København - Köln 1987, pp. 361–365
Translation of: Maximilian Forschner: Die stoische Ethik: Über den Zusammenhang von Natur-, Sprac... more Translation of: Maximilian Forschner: Die stoische Ethik: Über den Zusammenhang von Natur-, Sprach- und Moralphilosophie im altstoischen System, Darmstadt 19952, 1st ed. 1981, pp. 67–84.
Translated from: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Spra... more Translated from: Theo Kobusch: Sein und Sprache: Historische Grundlegung einer Ontologie der Sprache, Leiden – New York – Københaven – Köln 1987, pp. 214–234.
translation of „λεκτὰ ἐλλιπῆ in der stoischen Sprachphilosophie“, in: Archiv fur Geschichte der P... more translation of „λεκτὰ ἐλλιπῆ in der stoischen Sprachphilosophie“, in: Archiv fur Geschichte der Philosophie 62, 1980, pp. 276–288
Uploads
Papers by Martin Pokorný
ed. Oldřich Král – Zdeněk Hrbata – Martin Pokorný
Studie z komparatistiky VI.
FF UK 2010
Petr Koťátko – Martin Pokorný – Marcelo Sabatés (edd.)
Bratislava: aleph, 2010
Drafts by Martin Pokorný
ed. Oldřich Král – Zdeněk Hrbata – Martin Pokorný
Studie z komparatistiky VI.
FF UK 2010
Petr Koťátko – Martin Pokorný – Marcelo Sabatés (edd.)
Bratislava: aleph, 2010