Brno
|
| ||
| Wopon | ||
|---|---|---|
|
| ||
| Zakładne daty | ||
| stat | ||
| kraj | ||
| okres | Brno-město | |
| historiski kraj | Morawa | |
| wysokosć | 190–479 | |
| přestrjeń | 230,20 km² | |
| wobydlerstwo | 402.739 (1. januara 2025) | |
| hustosć zasydlenja | 1.749,5 wob./km² | |
| póstowe čisło | 602 00 | |
| adresa | Dominikánské nám. 1 601 67 Brno | |
| webstrona | brno.cz | |
| Politika | ||
| wyša měšćanostka | Markéta Vaňková (ODS) | |
Brno (němsce Brünn, łaćonsce Bruna, serbsce tež Berno)[1] je druhe najwjetše město w Čěskej, historiske hłowne město Morawy a srjedźišćo Juhomorawskeho wobwoda. Leži mjez Čěskomorawskej wysočinu (dźěl Brnjenskich horin) a šěrokej dolinu rěki Svratki (Dyjsko-svratecký úval), při zliwje rěkow Svratka (němsce Schwartza) a Svitava, we wysokosći 192–497 m nad mórskej hładźinu. Prěnje historiske naspomnjenje je z lěta 1091 w chronice kanonika Kosmasa z Prahi. Wone ma 400.000 wobydlerjow (2024).
Brno je sydło najwyšich sudnistwow Čěskeje republiki. Wot lěta 1919 měješe Najwyše sudnistwo Čěskosłowakskeje swoje sydło w morawskim měsće a wot 1991 tež Čěskosłowakske Zwjazkowe wustawowe sudnistwo. Wot lěta 1993 je Brno sydło Wustawoweho sudnistwa Čěskeje republiki, Najwyšeho sudnistwa, Najwyšeho hamtskeho sudnistwa, Najwyšeho statneho rěčnika a Ombudsmanna.
Uniwersitne město je wot lěta 1775 resp. 1849. Nimo toho je biskopske sydło romsko-katolskeje cyrkwje.
Galerija
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]- Měšćanski wobkruh (Ringstraße) w Brnje
- Katedrala swj. Pětra a Pawoła
- Cyrkej swj. Jakuba
- Wobraz Brna z lěta 1700
Wobydlerstwo
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]| Wuwiće ličby wobydlerstwa mjezy lětami 1389 a 2000 | |||||||||||
| 1389 | 1645 | 1850 | 1900 | 1919 | 1925 | 1937 | 1940 | 1950 | 1970 | 1990 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 8.400 | 4.500 | 49.460 | 138.000 | 221.545 | 242.401 | 289.326 | 238.204 | 284.670 | 335.701 | 391.979 | 383.034 |
Partnerske města
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]
Lipsk, Němska
Stuttgart, Němska
Dallas, Zjednoćene staty
Wiń, Awstriska
Moskwa, Ruska
Sankt Pölten, Awstriska
Poznań, Pólska
Rennes, Francoska
Utrecht, Nižozemska
Leeds, Zjednoćene kralestwo
Žórła
[wobdźěłać | žórłowy tekst wobdźěłać]- ↑ Filip Rězak: Němsko-serbski wšowědny słownik hornjołužiskeje rěče. L. A. Donnerhak, Budyšin 1920 (digitalizat).

