0% ont trouvé ce document utile (0 vote)
126 vues105 pages

Antilla

Copyright
© © All Rights Reserved
Nous prenons très au sérieux les droits relatifs au contenu. Si vous pensez qu’il s’agit de votre contenu, signalez une atteinte au droit d’auteur ici.
Formats disponibles
Téléchargez aux formats PDF, TXT ou lisez en ligne sur Scribd
0% ont trouvé ce document utile (0 vote)
126 vues105 pages

Antilla

Copyright
© © All Rights Reserved
Nous prenons très au sérieux les droits relatifs au contenu. Si vous pensez qu’il s’agit de votre contenu, signalez une atteinte au droit d’auteur ici.
Formats disponibles
Téléchargez aux formats PDF, TXT ou lisez en ligne sur Scribd

V 1.

ANTILLA

ISSN : 0757-3960

Antilla est hebdomadaire politique martiniquais de gauche, crée en 1981 et


paraissant toujours en 2007.

Régulièrement depuis 26 ans Antilla a publé des poèmes en créole et en


français. Içi sont rassemblés quelque uns de ces poèmes en créole. Ceci n'est pas
une anthologie mais simplement la totalité de ce que nous avions sous la main à
Paris, ce qui sous-entend que ce fichier va croître dans les prochains mois après
un petit tour à Fort-de-France.

Sont également inclus dans ce fichier les poèmes en créole du numéro


consacré à la poésie d’Antilla Spécial — une autre publication d’Antilla
ISSN : 0988-212X.

Ces poèmes sont reproduit tels qu’ils furent publiés ; même présentation, même
orthographe. Par contre un police arial en taille 14 a été adoptée pour faciliter la
lecture.
Koutcha
Le 10 février 07
ANTILLA 1981-2007

Tables des matières

ANTILLA 4
PAWÒL BWARANG 5
A PA JÒDI NI YÈ 7
KI JAN ? KI JOU ? 9
INTERROGATION 10
AYEN POU’W 11
ZANFAN PÉYI-A 12
LANNUIT KA FIFINEN 14
ISENBOT ! 16
MAKADANM JODI 18
É SI SOLÈY TÉ KA FOUKAN 20
GWO DLO 21
MATNIK 22
TOUT LANMIZÈ PA NI MENM MÈT 23
PWOLO - TWIP 24
NEG’ MARON 27
PEAU NOIRE ET MASQUES BLANCS 28
GWADLOUP 30
GWADLOUP PITIT A W 31
CHANT D’ADIEU 32
SÉ WOU SÈL KI SAV 34
DWÈT LANMEN 36
PRONMES 38
COCHÉ LA MÔ OU PÉ TÉRÉÏ ! 40
RÈSPÉ 43
CHANTÉ BA NÈG-MAWON 44
BLEU D’ÉMERAUDE 46
VÉNÉRÉ POUR UN POÈTE 48
PRIÈRE D’UN GUIDE NÈGRE 50
GWADLOUP 52
PAPA WOULO, MAMAN BRAVO 53
CHALÈ APA… FRÈCHÈ ANMAN 54
OMAJ POU AN PAPA 56
59° AN WOKI 58
UN HOMMAGE AU PÈRE TITID 60
AN MOUCH EN MIEL MO 62
KAYALI KONPAREZON 63
TI-BOLHON-M, BATI PAYS-A 64
BEL BEL ZOBEL 65
GLORIYÉ POUR KRÉYOLITÉ 66
3 JOU 69
MOVÉ TAN 71
LE CAHIER EN CRÉOLE 73
SOVÉ MWEN 75
TI ZOIZO UNIVERSEL 76
PRAN KOURAJ, PA PRAN KOURI 77

2
ANTILLA 1981-2007

ANTILLA SPECIAL 79
TOUT LANMIZÈ PA NI MENM MÈT 80
ERNEST PÉPIN - LABOURS D’AMOUR 81
PAWÒL POU FANM MWEN 85
BWARENG 91
NATUR LA 93
WO TÈ LALIN LA 94
BAT SAN PÈ 97
A DAN ON KALBAS SÉ DÉ KWI KI TINI 99
RYTMO KOUBANNO 101
ASI MILÉ 103
MATINIK CHÉRI 104

3
ANTILLA 1981-2007

ANTILLA

(Hebdomadaire, 1981-… )

ISSN : 0757-3960

4
ANTILLA 1981-2007

PAWÒL BWARANG

Ni an nonm
Toulong andidan bouch-li
An sèl laposésyon pawol

Pawòl
tanbou achouval asou
zéklè

Pawòl
kayali zèl gran van

Pawòl
dlo mount monn anlè
monn

Pawòl
latranblad latè voum
volkan wélélé lanm lanmè

Pawòl
solèy mapipi
nwè
doubout
anmitan
jou wouvè…

Épi
Lè ou rété kouté pou tann
Gadé pou wè
Sé koumansé frè-mwen

5
ANTILLA 1981-2007

Ou koumansé konprann tout


kriyèl bèl pawòl
Tala bwarang
Bwarang kontèl an lablanni flè
Mal papay blenm.

Daniel BOUKMAN,
(Février 82).

dans Antilla, n°14, 13 mars 1982

6
ANTILLA 1981-2007

A PA JÒDI NI YÈ

A pa jòdi ni yè
An ka chèchè
Koré lidè an mwen
Kon pyé palètivyé
Épi dé-twa vyé mo
Yo ja jété
An dalo

A pa jòdi ni yè
An ka chèchè
sanblé dé-twa vyé mo
Mwen vwè rivé
Fè on pripri
Pou nou dépri
Adan mòso palétivyé

A pa jòdi ni yé
É a pa pou dèmen
Pas a pa vit
A pa tou sèl
A pa konsa
A pa padavwa
Lonbrik a-w fon
Pou ou sa kwè
On pyé gayak
Pé rivé pousé adan ‘y.

Èktò POULÉ.
(Extrait de « Pawòl an Bouch »,
Editions Désormeaux).

dans Antilla, n°14, 13 mars 1982

7
ANTILLA 1981-2007

Jou Baré par Raphaël CONFIANT

Notre camarade Raphaël Confiant


vient de publier un nouveau recueil
de textes poétiques créoles.

Sa particularité par rapport à ces


précédents écrits « Jik dèyè do Bon
Dié » - est qu’il porte une traduction
des principaux textes. Mais il ne s’agit
pas d’une simple transcription litté-
rale des poèmes créoles. Ce sont en
fait des réécritures qui rendent les
versions françaises tout aussi élabo-
rées et belles que les « pawol ».

C’est que Ralph est un poète


bilingue et qui cherche à se persuader
qu’il ne peut y avoir d’expression
poétique authentiquement populaire,
c’est-à-dire émergée de la conscience
d’une communauté qui affirme sa
singularité, que créole. Sa volonté
de voir s’établir et se développer
une communication créolophone
entre les différents peuples de la
Caraïbe se retrouve dans son langage
poétique par le fait même qu’il
emploie aussi bien des termes du
Guadeloupéen, du Martiniquais ou de
l’Haïtien.
Dans l’exercice solitaire de l’écri-
ture, l’écrivain n’a pour domaine
que la langue, véritable objet d’inves-
tigation et pas forcement l’usage que
le peuple en fait quotidiennement.

8
ANTILLA 1981-2007

KI JAN ? KI JOU ?

Solèy-la
I fou an mitan tèt ,
Pwèl si chivé’y sé chival twa-pat
ka plakata plakata
anba bhay limyè yo
Solèy o !

Pèyi-a
I fou an mitan tèt

Chalè’y sé an siwawa chaltouné


ka kouri-fôl
kon lidé èk lanvi ki tÿwé
kôyo fwèt
Péyi o !

Latè i ki mô, mô anba tiraj woul


loto nou
Pawôl kôyô, lachè ka pit
Moun ki viré do ba mounté

Nonm ki pédi dé grann yo !


Mi mwen ka rélé : Bèl ! Bèl !
Botÿit-la foulbak
Maypyanm ja plenn fidÿi nou
twöp .
Bidim kay ja bwarenng twôp
savann kann
Ha frè ! Frè ! Frè !
Kon yè la, ki jan nou ké sôti
adan bankoulélé-tala ?
Ki jan ? Ki jou ?

9
ANTILLA 1981-2007

Interrogation

Le soleil
est fou de grande folie
Ses tresses blondes sont des
chevaux du diable
galopant
sous le poids de leur lumière
O Soleil !

Le pays
est fou de grande folie
Sa chaleur est un carroussel
de torches
idées et désirs suicidés
O Pays !

Terre morte, morte sous les


roues insensées de nos voitures
Langage décadent, chairs en
putréfaction
Hommes qui se sont détournées
de l’humanité
Emasculés !
Je vous livre mon cri : Assez !
Assez ! La coupe est pleine
Les plaies nous ont déjà trop
engrossé la face
Le béton stérilisé trop de
cannaies
Ha ! frères ! Mes frères !
Maintenant comment fuir de ce
cul-de-sac.
Comment ? En quel Temps ?

10
ANTILLA 1981-2007

AYEN POU’W

Man pwan lanng ou


Wou ki té konté pwan lèspri
mwen,
wou ki té konté mété dan
nika’w lablanni
padavwè
sa ou pa sav sé ki mwen ka
chonjé an Sahel
vè épi kakodou
oti
moun - moun ki moun - té ka
rété épi té ka anni
résité nan mitan limyè-a
èk
ou té ka wè pyébwa pwan
douvan (jik pyé-mango, jik
pyé-koko)
nalè zékal bwanch bavadèz yo
épi latè té ka tounen koulé
disan ki fin tijé
èk
an mal tanbi t-ap kouvri kôzman
sé wôch-la
(A sa m-di’w la-a : sa ou pa sav
gran pasé ‘w !)

dans Antilla, n°14, 13 mars 1982

11
ANTILLA 1981-2007

ZANFAN PÉYI-A…

Konkou « lékòl fléri » wouvè : timanmay lékòl ka travay kon


dÿasoud,
ka chayé tè, wôch larivyè, ka planté pyébwa, flè…
Rivé pou yo palé di sa, rivé pou yo ékri asou sa : sé timanmay la ka
palé épi ékri asou sa sé mèt-lékòl la fè, sa sé « employés
municipaux »-a
fè.
Yo obliyé kò yo, konsidéré yo pa té ayen ansa, konsidéré yo pa té fè
an-mèd, konsidéré yo pa vo an-mèd !
Gratèl tonbé anlè an gran-moun ki té ka viv adan lékòl la : i ékri sé
pawòl tala…

ZANFAN PÉYI-A

Zanfan péyi-a, fòk zòt sav ki an jou bon-maten


Zòt lévé désidé pou fè mannèv
Pou chalviré oliwon lékòl zòt la.

Laswè, volonté, lidé chanjman


Koumansé tijé an kabèch tèt zòt
Jòdijou, zanfan, zòt kontan.
Oliwon-zòt chanjé, boulvèsé, chalviré.
Zòt ka wè’y pi bèl, an jou gou zòt.

Zanfan

Zanfan péyi-a, chonjé, pa las chonjé ki sé zòt ki fè’y.


Pou kò zòt menm.
Ek laswè, volonté, lidé chanjman.
Ek grif an tè, èk koudmen
Zanfan péyi-a, zòt sé fòs péyi-a
Fòt zòt sav zôt pé chanjé, dékalbiché oliwon zòt,
Divini zòt,
Ek kouraj, lafòs, volonté, lantant, travay.

12
ANTILLA 1981-2007

*
* *

Zanfan péyi-a, sé travay ki mèt


Si pa ni travay, pa ni nonm, pa ni péyi.
Zanfan péyi-a, travay dan lantant pou péyi-a
Viv zanfan péyi-a
Viv zanfan Matinik.

Air-et-Sel Eau (Juiyé 82).

dans Antilla, n°26, 15 septembre 1982

13
ANTILLA 1981-2007

LANNUIT KA FIFINEN

Lannuit té ka fifinen
Jik an tÿè nonm
Ka sonjé sa ki fèt
Sa ki té pou fèt
É ki pa fèt
Ka sonjé ka sonjé
Sa ki ja fèt.

M-ap boujé LASAVANN


Chaché tibwen lapé
Wouvè zyé asou pyébwa
flè zwézo latè
Mwen menm té filaplon
FEELING GROOVY, GETTING FREE.

Man pa jan moun a pwan wotè


Trip lézôt mé
Lé man wè’y asou ban-an
Ka tounen tounen an tèt
Sa ki té pou fèt
É ki pa fèt
Kon si lavi té bout
M-ap sonjé chak nonm
Ki pwan chaj li
Ka rélé sé pli rèd-la i trapé
Lôwgèy ka toufé nonm, ou sav.

Lannuit té ka fifinen
Jik an tÿè nonm
Ka sonjé sa ki fèt
Sa ki té pou fèt
É ki pa fèt
Ka sonjé ka sonjé
Sa ki ja fèt
Man konnèt an boug

14
ANTILLA 1981-2007

Ki ni an sèl pawôl
Jôdi sé bon jou-a
Isiya sé bon plas-la.
Pou wouvè lèspri mwen
Pou libéré mwen.

Man konnèt an fanm


Ka di toulonng
Lapli ouben solèy
Man byen fouté pa mal
Tout bagay ka vin an sans mwen
Èk man tÿenbé mwen lib asou latè.

Ou ni pou lévé
Ou ni pou lité
Èk briyé asou chimen’w
Ou ni pou soufè
Pou’w sav ou sé tout
É an pati di tout
Èk tÿenbé kôw lib asou latè.

Alex THIMON
(29 Juin 1982).
dans Antilla, n°29, 1 novembre 1982

15
ANTILLA 1981-2007

ISENBOT !

Ti-manmay
Mi an piti filibo
Épi pé !

Awa !
Ti manmay-la ka pléré ka pléré ka pléré
Kon Man Lapli li-minm pa janm pléré.

Ti-manmay
Mi
An lòt filibo
Épi
PÉ FOUT !
PÉ !

Awa !
Ti manmay-la ka pléré ka pléré ka pléré
Kon Man Lapli li-minm pa janm pléré.

Vyé Madanm-lan…

Kri Krac !
Vyé Madanm-lan sé pa an vyé Madanm
Ti manmay-la sé pa an ti-manmay !

... trapé yan baton lélé ...

Kri Krac !
Vyé Madanm-lan sé pa an vyé Madanm
Ti-manmay-la sé pa an ti-manmay
Baton lélé-a sé pa an béton lélé
Filibo-a tou sé pa an filibo !

Vyé Madanm-lan trapé yan baton lélé


Épi
Wouap !
Wouap !

16
ANTILLA 1981-2007

Wouap !
Awa !
Ti manmay-la ka pléré ka pléré ka pléré
Kon man Lapli li-minm pa janm pléré.

Ich kòn !
Mi an lòt piti...

Ti-manmay-la ralé baton lélé-a


I krasé sa
Épi...

Kon lanm lanmè anba gran van


Koutla wòch razwè bèkmè fizi
DOUBOUT
Épi
Wouap wouap wouap !
Zéklè !

ISENBOT !
Madanm
Filibo-a sé mwen ki fè-y !
Filibo-a pa ta-w
I ta mwen !

Vyé Madanm-lan
Bésé ranmasé mòso baton lélé-y
Épi...
Épi lafimen chayé-y.

Daniel BOUKMAN.
dans Antilla, n°29, 1 novembre 1982

17
ANTILLA 1981-2007

MOUN KA ÉKRI NOU...

MAKADANM JODI

Ki pwa kréyòl ?
Lanprent an lanng
Ki pwa kréyòl ?
Lanprent an lanng

Kréyòl...

I ka sòti miklon lanm nou


An ti mo d’ pass
Ki lonng lonng lonng
I ka ranmé asou lanng nou
Ka fè kout senn
Pou i sé vré jou

Ki pwa kréyòl ?
Lanprent an lanng
Ki pwa kréyòl ?
Laprent an langue
Lasosyété ka viré bô
Mi makadanm mi makadanm

Kréyòl ka fouté kò’y tou ni


Ka fé siyak douvan papyé
Ka fé siyak douvan lékòl
Ka vini grafiyen la vi
Pou pozé kò’y
Twa sièk nouit blanch
Ah fout...

Chanjman ki nèf ka brilé kò


Fòk pa pwan gad latié milan
Chimen lanm nou pli lonng ki lanng

18
ANTILLA 1981-2007

Alôplé a dié
Lè nou fini bouré kréyòl
Pou nou pézé tout pwa kò nou
En ti tranpaj en lanng lé zòt
Ki pwa kréyòl ?
Ki pwa kréyòl ?
lanprent tout lanng.

ROSELMAC Sophie.

0,200 km Ravine Vilaine


97200 FORT DE FRANCE

dans Antilla, n°31, 23 novembre 1983

19
ANTILLA 1981-2007

É SI SOLÈY TÉ KA FOUKAN

É si solèy té ka foukan
Tÿè pa té kay soté
Bouch pa té kay bafoyé
Lannuit té kay adan lannuit
Jou té kay a lapèl

É si solèy té ka foukan
Zékal pyé té kay pété
Anlè menm mizè-a
Laswè té kay chaviré
Adan menm mapyanm
Fal latè-a
Mé jou té kay a lapèl

Solèy tenn
Tÿè pa kay soté
Bouch pa kay bafouyé
Kò sé manmay-la kay miganné
Adan zès lanm yo
Ka bawouf lodè frè-ya
Kannaval gran ben nou

Solèy tenn
Tÿè pa kay soté
Tenn
Tenn monfi
Pou nou viré larèl
Épi rid sé fanm-Ia

Jou-a kay a lapèl

Mme SPARTACUS Nathalie


Trinité - Martinique.
dans Antilla, n°31, 23 novembre 1983

20
ANTILLA 1981-2007

« Man vréyé dé poème ba zòt. Si


zòt rété an ti plas adan jounal-la,
zòt pé plibliyé-y.
Man ba zòt non mwen tou asou
lèt-la, men man ka mandé zòt pa
matché-y asou jounal-la, atÿèlman,
man ka pansé sa pa ni linpòtans.
Natikris sé an non ki bèl pasé
non natif-natal mwen.
Byen téré misyé moli.

GWO DLO

Pyébwa-a chimérik
Savann-lan chimérik
Zibyé-a chimérik
Solèy-la ka kléré ti klèté
Sé bouji latousen ka brilé

Syèl-la chimérik
Niaj-la chimérik
Lalin-la chimérik
Lapli ka tonbé kon dlo pléré
Sé Bondyé ka djélé anmoué.

Lavil-la chimérik
Lanmè-a chimérik
Lakanpay chimérik
Lannuit tala ka fini tonbé
Sé dikanman dèy Bondyé.

NATIKRIS.
dans Antilla, n°37, 21/01/1983

21
ANTILLA 1981-2007

MATNIK

Man ni chanté pou fè bèlè katÿilé


Man ni katÿil pou fè grangrèk dépalé
Man ni pawòl pou fè an djòl kléré
Man ni kléré pou fè solèy pèdi lespwa-y
Man ni lespaw pou fè tout pèp charité.
Èk
Man ni listwa
Ki long di disèt san mil lanné.

Man ni lenbé pou fè séyansyé prédyé


Man ni prédyé pou fè Bondyé pléré
Man ni pléré pou fè lapli djélé
Man ni djélé pou fè kòn lanbi pèd lavwa-y
Man ni lavwa pou fè tanbou-a ni lenbé.
Men
Man ni lafwa
Ki long di disèt san mil lanné.

NATIKRIS.
dans Antilla, n°37, 21/01/1983

22
ANTILLA 1981-2007

TOUT LANMIZÈ
PA NI MENM MÈT

tchip
wroooo yo yo’y
Ti manmay
asé fè makakri, dann
mim
dan mwen za ka tounen viann
péï-a tÿok en block
kon an rasin foujè

ti manmay
asé fè makakri
tout lanmizè pa ni menm mèt
mi a prézan
sé friapen dou-wa
za mété fal bétÿé
tèt koko sèk
yenyen pa menm bôdé koté’y

an van bwa doubant tÿé


pou an lanné bwadem
dé-twa pistach cho
kay fè’w janbé lantrak

mim
ti manmay
asé fè makakri, dann
sé dlo kafé an bouch
ka fèn nonm an pédal

É. LAURETTA
Trinité.
dans Antilla, n°40, 11/02/83

23
ANTILLA 1981-2007

Courrier

PWOLO - TWIP

Ba mwen an fé
Pou man di missié
Landjet manman-y
Pòch mwen ka coulé laglass
Chyen ka halé mwen an lari
Patwon-a fouté mwen dèwò
Pas man di-w
Palé an manniè dwèt ba mwen.

Man malad
Lavi nou o bò an tomm
Tchu mwen plen
Mé avan Bazil wivé
Man kay filé
An ven-kat pouss do kon lamm.

Tout tèt mwen


Ka pati en banbamm
Dé lanmen mwen ka pouwi
Konsyens mwen ni léchofi
An sèl lidé ki wété
Coupé waché
Fé an souskay épi yo

Indépendans man di-w


Ou a bo di mwen non
Man di-w oui
Tensyon-w chap man blésé
Pa palé mwen dè bon chè

24
ANTILLA 1981-2007

Pa palé mwen dè konprenn


Fè lèlè toujou
Man ka vini…

Louis GINAPÉ

19 Novembre 82 - Vert-Pré.
dans Antilla, n°42, 25 février 1983

25
ANTILLA 1981-2007

ARTISTE
DE
TALENT

BIENTOT
UN NOUVEAU DISQUE
DE GRATIEN MIDONET

On y trouvera des titres déjà


très attendus « Peau Noire et Mas-
ques Blancs » - « En ba fèye »… Mais
surtout de nouvelles chansons dé-
diées à la diapsora noire des An-
tilles et d’ailleurs.
Après trois premiers albums
(qu’on ne trouve déjà plus dans le
commerce) « Ven en lévé » qui a
obtenu les Maraccas d’or 80 », « Lini-
té », Festival du mot créole et
« Bourg la folie » musique du film
de Benjamin Jules Rosette, Gratien
MIDONET a eu envie de faire le
disque qu’il souhaitait sans con-
trainte et sans dépendance.
Ce disque est prévu pour OCT-
OBRE 1983.
Il vous le propose dès mainte-
nant en souscription :
60F – souscription minimum
100 F – souscription de soutien
Mais rien ne vous empêche d’être
plus généreux
— Souscription
« Exceptionnelle » : ………………… F

26
ANTILLA 1981-2007

(…)

NEG’ MARON

Nèg maron
Pa rété en pil nèg maron
Jòdi-jou
Lè nèg maron
zòt pwan koutla filé
zòt fenn tèt zôt jiré
len misè épi l’aliénation… dépi jou-an

Rö... nèg maron


soleil monté en zié-ou
apwé 7 vague rhomm
ou fenn tèt ou jiré
36 zétoual malédiction.. en bèl jou-an

Nèg maron
cé pa lapen pléré ba’y
cé rélé cé pousé ba’y
cé doubout, douèt kon pitchèt

Nèg maron
pa rété enpil nèg maron
jôdi jou
en nèg maron
cé en chimin ka monté
pli ro, pli ro ki tèt
cé en chimin ki étouèt
min y lage kon lanmou… jòdi jou-an
en nèg maron
cé pa pléré aten
cé riplanté pyé-bwa
cé rélé ki nou la
doubout douven 20è sièk-la ! Jòdi jou
nèg maron (bis)

27
ANTILLA 1981-2007

djoubap !!

Ouvè lapot
Libèté’ya
Dignité’ya
Energie’y a
Ladjé chin’l’en
Ladjé kankan ...
Djoubap !!

Nèg maron
Pa rété en pil nèg maron
Jòdijou ...

Gratien Midonet

PEAU NOIRE ET MASQUES BLANCS

Men té jwin ou
bò la savann
ou pa té mim mim
gadé mwin
Men té two nwè
men té two blé
menm si blé cé coulé len mèy ya

Peau noire doudou

mè masques blancs
Peau noire
mè masques blancs

Ouvè finèt la
(Ouvre la fenêtre)

28
ANTILLA 1981-2007

Ouvè konscience-la
(ouvre la conscience)

pou mwin pé inventé la vi mwin


ki ou blan ki ou nwè
libèté la pa ni coulè
sa men lé sé ba kò mwin dé zèl

Men sen fouté


di coulè zyé missié-ya
dépi i lé râlé senn la épi mwin
ni on jadin lé zhomm
Iwin Iwin en ba la baille
on koté sèl koulè sé tchimbé rèd.

dans Antilla, n°65, 12 au 30 août 1983

29
ANTILLA 1981-2007

RÉNAC KA PALÉ BA NOU

GWADLOUP

Pou mizè’w ja vwè


Ou ka kanbé toujou
An ka kwè ké ou vayan
èspañòl entré yo kwlyé
ou kenbé
Fwansé menné èsklav’ si tè a’w
Yo masakré adan yo
ou kenbé
Fwansé obligé Delgrès kwyéy a Matouba
Avè tout troup ay
ou kenbé
An 1952 Fwansé kwyé o Moul
ou kenbé
An 1967 yo voyé pitit a’w an lajôl an Fwans
ou kenbé
Yo fouré mizè akay a’w
Yo kriyé Bididom pou èzilé pitit a’w
ou kenbé
Yo voyé dôt lajôl an Fwans an 1981
ou kenbé
Yo fouré Max, Chal, Simone André Imbè, Joël Enri Krisian,
Leila, Rémon, Marie-Line Jack an
Lajôl a’yo
ou kenbé toujou
Jôdijou ou ni asé awè tou sa
Pitit a’w ka lité, yo ka fouté yo koù
Mè yo ka kenbé
Malgré tout tribulasyon yo jà fè’w
ou ka kenbé
Apré tou sa lité, si lènmi pa ba’w valè a’w
Sé padawva yo sav kè si yo bawli
Ou ké fè onlo zafè
Yo pè !

30
ANTILLA 1981-2007

GWADLOUP PITIT A W

En rivé à case à yo
yo palé pou mwin
En tenn yo
yo viré gadé mwin
En mendé ka zôt vlé
yo chalviré parôl en mwin
En gadé yo
yo rwvinn palé avè mwin
En di en pa palé
yo vinn gadé mwin
En di en pa mangé
yo rwvinn vwè mwin
En maké pou yo
yo pa compwèn
En di yo en kalé pli lwin
yo rété tèbèquwè
En maké sa en vlé
yo rété kon kwyon
En di yo zôt ka plin mwin
yo vwè si cabann là
si w sav Gwadloup
sa yo fè mwin
ou paté pwen y
rété couté, rété gadé, atenn pou ou comprwen
vwè pw tenn
O... Gwadloup ?...
Pitit à w Max, Simone, Imbè, Laila
Ka yo fè’w ! (crié plisiè cou)

Charles RENAC.
dans Antilla, n°98, 13 au 20/04/1984

31
ANTILLA 1981-2007

CHANT D’ADIEU
(à la mémoire de G. Tirolien)

Lè’w vwè on nonm solid tonbé o péyi


fanmiy ka mèt men si tèt ka hélé o dézèspwa
pannan dòt dwèt si bouch ka kouté ozabwa
van ka vanté

Malgré « l’amnésie des journaux et le silence des


radios »
je veux dire les mots que je ressens
alors que tu es parti ailleurs nous veiller
comme sentinelle accrochée au sommet du pays »

Ou kriyé
« Seigneur je ne veux plus aller à leur école... »
tout un peuple a entendu ta prière
et s’est mis debout à tes côtés

Tu as voulu
que nous ne chantions plus ces poèmes faciles
« exaltant la beauté des îles fortunées »

Yo fè sanblan pa tann
alors ta voix s’esf tue à la crête du Bourg
comme ces « feuilles vivantes au matin »

Depuis
chuchotant des propos forts
à boire au fil des mots
curieux de tout du sort de ton pays
tu as coulé des jours que tu voulais paisibles
comme de fines « balles d’or »

Tu ne connaîtras pas
l’indécence de nos regards ourlés de larmes

32
ANTILLA 1981-2007

à l’abri de ce cimetière voisin discret à ton image

Tu nous appelleras encore


à « unir nos voix en un bouquet de cris
à briser le tympan de nos frères endormis... »

J’aimerais te festonner un suaire de mots


pour apaiser ton éternel repos
mais mon silence suffira à notre amitié
pinochée par l’épreuve de la vie...

Tu t’en vas sur la pointe des pieds


je te dis adieu du fond du cœur.

Max RIPPON
Tél : 95.40.89

dans Antilla, n°305,


24 au 30 octobre 1988

33
ANTILLA 1981-2007

Créole

Chaché konnèt
èk Mandibèlè

Evelyne Platon ka fè
nou wè nou sé tout ba-
gay, sé nou sèl ki pé fè
nous pas nenpòt kisa.
Sé nou sèl ki sav sa nou
lé, sé wou sèl... frè
mwen.

SÉ WOU SÈL KI
SAV

Man sé mennen’w koté


Éti wòch larivyè ka chanté ba lalin
Éti lonbraj lalin ka karésé tout
mòn

Man sé mennen’w koté


Éti sé manman dlo ki ka bèwsé
timoun
Éti sé kabrit bwa ka fè yo pran
sonmèy

Man sé mennen’w koté


Éti lodè tout flè ka pwafimen lapli
Éti kozé tout sous ka ba mèl séré-
nad
Men ! ! !

34
ANTILLA 1981-2007

Fodé ou pa bliyé
Lè ou ka pran lavòl
Asou zèl lavi-a
Fodé ou pa bliyé man pé men-
nen’w osi
Anba grif lanmizè
Éti ki ni timoun ka dòmi nan dalo
Éti ki ni moun ki pa konnèt gou
lèt !

Pétèt man pé mennen’w


Éti ki ni manman ki pa konnèt yich
yo
Éti ki ni papa ki pa pé ni fanmi !

Pétèt man pé mennen’w koté ki ni


lajòl
Ka fléri dan pyébwa
Koté ki ni pyébwa
Ki ni fwi ka senyen !

Pétèt man pé mennen’w


Koté ki ni lèspwa ka koulé fwi blé
Avan yo menm tijé nan fondòk
pyès zantray !

S& wou sèl ki sav !


É... sé wou sèl ki pé sav
Kilès ou lé chwézi

Pas si’w pa chwazi,


Si’w kité sonmèy pran’w
Lè’w ké lé wouvè zyé’w
Sé lapòt lèsklavaj
Ki kèy viré wouvè.

Evelyne PLATON
dans Antilla, n°317, 20 au 30 janvier 1989

35
ANTILLA 1981-2007

Chaché konnèt.

Serge Restog
powèt matinitjé

épi Mandibèlè

Serge Restog adan an liv


i kèy mété déwò ba timanmay
tout laj, ba tout ti kapistrel*. I
ka vréyé yonndé pawòl ka
rantré nan fondòk* tjè nou.
Annou gadé yonn adan : Dwèt
lanmen. Aten zòt di nou, kou-
mannyè yo ka kriyé chak dwèt
lanmen nou, nan lanng kréyòl
nou an ?

Dwèt lanmen

Lanmen nou ni dis dwèt


Dis dwèt ki ni gwo dwèt
Gwo dwèt sé pi fò a
Lonjè li, pli konnèt
Zoklo byen an mitan
Dwèt zanno pli ganmé,
Ti dwèt ti inosan.
Lanmen nou ni dis dwèt.
Dis dwèt ka sèvi nou
Byen sèvi, sèvi nou.
Enmen yo, enmen yo.
Enmen yo, fòs tjè nou.

36
ANTILLA 1981-2007

* Kapistrèl : fillette gaie et particulièrement éveillée.


* Fondòk : au plus profond de...
Tjè : cœur

dans Antilla, n°327, 3 au 9 avril 1989

37
ANTILLA 1981-2007

Chaché Konnèt

Yonndé bèl pawòl


matjé Monchoachi

épi Mandibèlè

Monchoachi an gwan-gwan
powèt an lanng kréyòl, an gwan powèt.
Li Monchoachi é ponmlen tout lafòs*
matjoukann nou. Lè an moun pwan
tan’y la menm sa sa yé langaj bèlté.
Epi yonndé pawòl* matjé kon
sa, nou anlè larèl* van-an jiktan nou
rivé anlè lalin, ka vréyé klèté ba lèspri
nou. Ek an fwa nou rivé anlè a ,an
koutzyé pa anba, nou ka wè solèy ka
kléré anlè péyi nou an. A lè-taa nou ka
konpwann pawòl nou, ta nou, ka
mennen nou wo, pou fè nou wè sa ki
ta nou ka kraché difé, pas gwo solèy
tout lè anlè’y. Mi péyi nou an épi tout
lafòs pawòl li, épi lafòs pawòl yich li. Epi
lafòs pawòl Monchoachi. Annou gadé li
pronmès, yonndé mo matjé adan an liv
yo kriyé « Bèl-Bèl Zobèl » :

PRONMES

Mwen lévé èk pipirit


Pou mwen gadé péyi mwen
Wouvè* kalzyé’y

38
ANTILLA 1981-2007

Pou mwen wè solèy tijé padèyè mòn


Lalin épi zétwèl chayé
Nan dékatman* lannwit…

Mwen lévé gadé fidji péyi mwen


Nan fréchè jennès li :
Mwen té lé wè sa i té ka sanm
Avan plita té griji lapo’y…

Mwen lévé
Pou mwen gadé lavi lévé.
Epi, mwen rété la, ou sav,
Ka di kòmwen konsa :
« chak jou ka fèt épi pronmès lavèy
èk i ka mò épi ta dimen ;
é chak lannwit i ka pwòpté
pou i rikoumansé ».

*Matjé : écrire, marquer. Matjou-


kann : patrimoine. Larèl van-van :
courant d’air. Kalzyé : paupière.
Dékatman : une partie, un morceau

dans Antilla, n°331, 1 au 7 mai 1989

39
ANTILLA 1981-2007

Pour le 22 mai

Coché la mô
ou pé téréï !

Sur ces mots le Béké C ... sans


même regarder son commandeur
ordonnait la rage au cœur,
ordonnait une fois de plus,
Mais n’était-il pas allé déjà trop
loin,
La mort de Modestine, orches-
trée, planifiée par lui ne pouvait qu’exa-
cerber la colère des esclaves.
Depuis quelques temps il ne
les tenait plus.
La nuit n’était plus tenable.
Oui C ... depuis quelques jours
savait compter les nuits blanches
Nuits blanches pour un Blanc
Créole
Nuits blanches, où les escla-
ves assoiffés de liberté, le harce-
laient de souffle de lambi, de tambour
lancinant, de courses effrénées
Comme lucioles dans la pé-
nombre avec leurs flambeaux,
et les champs brûlés et cette
odeur. ..
et ces drapeaux bleu, blanc, rouge
de la Révolution Française
et ce Schœlcher
ce traître ...
Nuits blanches
avec son drapeau blanc
à fleur de lys

40
ANTILLA 1981-2007

Nuits blanches avec son mous-


queton
sa poudre
sa mitraille
pour se rassurer
et ses rumeurs incontrôlées
venant de toute l’ile,
ces rumeurs
grassissante
ces rumeurs incontournables,
à en perdre l’appétit
et ses angoisses,
Peur de perdre le tout
Peur de perdre cette terre
Peur de...
Oui peur de perdre son pou-
voir,
et puis Modestine,
son esclave préférée,
cette beauté d’ébène,
Non il ne voulait pas la tuer
juste la corriger
et voilà que tout bascule
Modestine l’effrontée
offre ses pétales à ses frères
de race
ce corps qu’il ne voulait que
pour lui,
elle le donne à ces frères,
et la rage, la jalousie,
les esclaves de plus en plus
insolents et fiers,
et Modestine qui le nargue,
« Je t’interdis d’aller avec eux
si tu es pleine un jour tu le re-
gretteras »
et Modestine qui revient.
Pleine
Pleine de qui ?
Il ne sait !

41
ANTILLA 1981-2007

n’empêche,
dépêche son commandeur,
Un trou pour le ventre
La rebelle face au sol
attachée à des piquets
au milieu des bombes volca-
niques
puis les coups de fouet
devant les esclaves rassem-
blés
« Ou mandé moin fé an tra-
vaï
Moin fèï Mait ! »
« Mè y mô »
Non il ne voulait pas la tuer
mais il n’avait plus de place
pour reculer.
Trop tard,
3 jours plus tard C... tombait
à son tour sous les coups des
esclaves révoltés.
Trop tard,
tenir, tenir
attendre, tenir,
combien de temps encore.
L’histoire était en marche la
justice... aussi,
et C... le savait...

Luc MARLIN
dans Antilla, n°334, 22 au 28 mai 1989

42
ANTILLA 1981-2007

Vacances

Rèspé

Rèspé an ka mandé
Pou péyi mwen
Ni lanmen ki moli
Avan yo tjenbé rèd
Ni dòt ki ja lésé
Dézèspwa ka alé
Lanmen ki ni bon tjè
E ki mi kont tjè yo
Lanmen san féblès
Lanmen san féblès

An ti mòso Rèspé J. Bernabé (Extrait)

Respé yo toujou mandé pas yo lé péyi


yo

dans Antilla, n°345, 07 au 13 août 1989

43
ANTILLA 1981-2007

Chaché konnèt

Chanté ba
nèg-mawon

An ti chanté Curtis Louisar ba se nèg-


mawon Gwadloup-la. Dépi nanni-nan-
nan Curtis Louisar fè an ti chanté oti i
ka palé, chanté, kriyé anmré valè nèg
mawon. Si menm chanté-tala ka palé di
nèg mwon yè kon moun ki ni kont tjè yo.
Nèg mawon jòdi ni menm lafòs-la, menm
pòtalans-lan*. Mi sé pousa chaché
konnèt lé zòt konpwann, fòk zòt li é
chanté : woulo, bravo ba tout kalté nèg-
mawon ta yè kon ta jòdi. Dapré pawòl
Curtis Louisar chaché konnèt ka di
chanté : Bravo nèg-mawon.
épi Mandibèlè

Libèté fè mwen chanjé koulè


Man té fatigé di travay
Mizè woy-woy !
Ba kout baton
Olyé man nwè
Man vini mawon, mawon
Nèg mawon
Pas sé lèsklavaj
Wi sé lèsklavaj
Ki rann mwen sovaj
Konsyans nèg mawon
Tiré mwen nan soufrans
Nèg Mawon
Nèg mawon té pétèt
An gwan idòl
Pas sé yo ki

44
ANTILLA 1981-2007

Mèt kolon lékòl, lékòl


Olyé méprizé yo
Adoré yo
An mémwa a yo
Kriyé bravo
Bravo
Nèg mawon
Woy-woy ! fout sa rèd chéri !
Si ou libéré kò’w
Libéré lèspri’w
Pou libéré nanm ou
Woy-woy ! fout sa rèd doudou !
Nèg mawon sové
Pa kité yo trennen’w
Pété tout chenn ou vwè

Libèté fè mwen chanjé koulè


Mwen té fatigé di pwan lanmizè
An jou man kouri
Ba kout bâton
Olyé man blé
Man vini mawon
Pas sé lèsklavaj
Wi sé lèsklavaj
Ki rann mwen sovaj
Konsyans nèg mawon
Tiré mwen nan soufrans.

dans Antilla, n°345, 07 au 13 août 1989

*Pòtalans : importance

45
ANTILLA 1981-2007

Poème de Max Rippon

Bleu d’émeraude

Alerte numéro un
prèmyé voukoum
boutikyè ozabwa é pwatik
alerte numéro deux
dézièm voukoum
solèy kaskòd pou lapli fifiné latè
Dézirad planté nan manman dlo
kon sòk a chari an tè gras
ka fann varèch é kim
zazyo maren ka bat boulign an farin-cho
pòs an chaj ka pèd lavwa
ti bouji dwèt kon pikèt na klèré bèl kaz
van tòtyé kokoyé an pyé
siklòn Hiko
fè titak rèta
mé po-on disou pa pèd–non
van da ka flangé péyi-Ia
kaz ka filiché kon vyé had an tounikèt
tòl ka fè vonvon an savann
manman-zanfan ka monté-désann
kon foumia zèl an tan lapli
toupannan zalimèt ka bèkté sièj a la chandlè
ou kounan kongrès janm an pikwa
ka di kantik
Bòn sizé si toma ka graté gòj
Dada ka dousiné on vyé chaplé san kwa
déwò
lanmè ja loché kay
zagaya sèvi lanm hontèz an tou a kong
lafous voyé varèch échwé si totwa

46
ANTILLA 1981-2007

batiman dématé kon kokofyolo


kanté si koté ka pozé kò o Moul
tout lannwit lanmè niché Gozyé
kon mouch a miyèl an wòz kayèn
ti joupa mèt tèt déwò anba dlo
Higo wouyé Gwadloup é van salé
kon kannif ka dòmi déwò an sirenn
radyo menm pran péyi-pé-bouch
van nòwdé kanté Gwadloup
jou lévé kon nonm a blès apwé sirenn
péyi an mwen loché an tchenka
pyès-kann vlopé kon balyé latannyé o blanchi
bannann piké tèt kon bèf abò ma
mouIon fè pach Sen-answa
siklòn Higo kouché péyi an mwen kon kochon a kòt plat an pak
Gwadloup dolé jik an chouk
Guadeloupe île d’émeraude pièstée de bâches bleues
j’habite un paillon rouillé par les vents salés
mézèb wòs pa ka mandé pou pran boulon
16 Sèktanm 89
mon île bleu-d’émeraude
menm si nou ka pléré
apiyé si on déswa mouyé
bèf tranglé sé pou débité.

Petit Bourg, le 05 Octobre 1989

dans Antilla, n°356, 02 au 08 novembre 1989

47
ANTILLA 1981-2007

VÉNÉRÉ POUR UN
POÈTE

Ta voix s’est tue à la crête du bourg


à la lisière du devant-jour
ton message estompé par la mort
résonne encore plus fort

Un an déjà
et l’on m’a dit ton regard posé sans vie sur
nous
et le silence de tes longues mains inertes
et ton départ
vers ces rivages d’où l’on ne revient pas
ta parole nous revient
écho puissant martelant les esprits

Le poète dis-tu
est l’ingénieur de l’âme
il trouve en lui la force de la divination
pour répondre aux questions à venir

Ou tèwbolizé lèspri a’w


ou fèmé pousyè an pongnèt a’w
jistan kò a’w pran la-tranblad
ou dousiné foufou
pou sav sa ki an kè a flè sonnèt
mé flè sonnèt ka wonflé pou van
sé konsa i byen kontan

Ou palé pawòl poèt sa palé


pawòl-palé pèd an van nòwdé

Ou ka sonjé on jou
hak pa té hak nanbouk
vwa a’w té chifonné enkyèt é tranglé

48
ANTILLA 1981-2007

douvan chaj tribilasyon kanklo ka soufè si


latè

Dlo wondi alantou kokozyé a’w


on ti koulé lapenn koulisé-désann si lèv a’w
pawòl pa fin palé
an viré tèt èstébékwé
nou gadé solèy ka fin fonn an déwò-la
la lanmè ka kraché si kay

Un an déjâ
fout tan ka pasé

Max RIPPON
pour Guy TIROLIEN mort le 4.8.88
Petit-Bourg Août 1989

dans Antilla, n°357,


09 au 15 novembre 1989

49
ANTILLA 1981-2007

Césaire et Rippon

Prière d’un guide nègre

d’après « Cahier d’un Retour au Pays


Natal (en pensant à Aimé Césaire)

Mi lapriyè mwen bréfò la bad-jou-kasé


an pa vlé tann i rikanné kon poul ka ponn
i kriyé kon kochon ab sengné
dé koko zyé mwen kòchté nan vil-sa m’wè
bèl nan fon rèv mwen
ban mwen fòs mwen kwè kon kèlè-man-
gnétizè si branch fromajé
ba pongnèt
an mwen fòs
pou fòjé kon
léto
ba zongonn
an mwen fòs
pou’y bandé
kon Sen-Mi-
chèl awkanj
an pa kapon
ka fè tòch kon
louvèv
fè tèt an
mwen vin sèl
sanntè a pèp
an mwen
kant a
mwen menm
an mwen, zan-
tray an mwen
pa fè mwen

50
ANTILLA 1981-2007

on papa, on
gogo kon tout
gogo
ni ti ich ka péplé la-tè
mé fè yo pran mwen pou papa ka fè san
sòti an wòch
pou gogo, pou pitit a zantray a péyi-la
an pa lé man sé mari-mayé ka pwenté lè
bobèch ka fané nan kay
mwen lé sé’m kokiben mèt kabann pèp-ta-
la
pa fè mwen akwè jis pann vès ho pasè klou
mé fè mwen po a tanbou ka plenn anba
makè
kon pongnèt pou lonji bwa bandé nèg
mawon ka fann koupant
ba mo fòs èk kouraj sosolé latè yo kou-
mansé btyué
ban mwen fòs é kouraj mwen sèvi sanntè
ka tigonné bondyé
ban mwen fòs é kouraj mwen pati sèl an
manman-bwa
la sikriyé ka mèt dwèt si bouch pou bèkté
mango-désè
mé ban mwen fòs osi pou simé é planté
la sendomenn ka pòté koko pou zakasya
ban mwen fòs dépann lalin an syèl si sé sa
ki ni pou fè
lè rivé pou maré ren é zanma
kon mèt savann ka mèt kann déwò an
ravin

(Traduit par Max RIPPON)

51
ANTILLA 1981-2007

Césaire et Ripon

Gwadloup

Pointe-à-Pitre (N. Guillen).


West-Indies

Nèg ka woulé,
Pann kon genbo an kal a bato.
Siriyen ka vann bèbèl an lonkan,
Fwansé ka ba lari chyenn an banmak,
é soley ka vin fann fèlè.
Lanmè kon kal-mò ka bòdé ké.
Chalè ka woti palmis an fétaj
An hélé Gwadloup-o !
labriz chayé hélé, mé pon moun pa ré-
ponn.

Bato la pati,
On touf kim chouboulé kalmi-pla.
Rété dèyè ka véyé ké,
nèg ka woulé kon bouva an tras,
Siriyen ka fè konmès,
Fwansé ka fè kòk a bèl pòz,
é soley ka wonpi latè.

(Traduit par Max RIPPON)


dans Antilla, n°381, 03 au 09 mai 1990

52
ANTILLA 1981-2007

POÉSIES DE MARCELLE LEBIELLE

Papa woulo, Maman bravo

Ba tout Mami èk tout Papi


An Fanmi
Zanfan… Menm lè pi gran
ANNOU KONSAKRÉ TAN
Pi souvan.

Pou tout Manman èk tout Papa


Bra dan Bra
Isiya… Pou an ti fwa
ANNOU BAY LAVWA
Ek lafwa.

Pas lé Manman doudou


San piyès soukou
Wè mizè touléjou ;
LANMIZE AJOUNOU…
Gadé NOU.

Epi tanpri soutou


Pou pawol ni gou
Kouté pou aprésyé
ANNOU KOUTÉ SOUPLÉ
Pou nou pé enmé.

Pas lé Papa viyé kò


Jòdi kon yè plenn sò
Zanfan ka viv lòtbò
ANNOU SONJÉ DABO
Ek toujou di pòkò

53
ANTILLA 1981-2007

Koté la Nou sanblé


Sanblé pou fété
Fété pou RIMESYÉ
Papa woulo
Manman bavo.

dans Antilla, n°399, 7 au 12 septembre 1990

CHALÈ APA…
FRÈCHÈ ANMAN

An fon tjè wou, an fon tjè mwen


Ni an tan flè ki ka brennen
Ki ka tranblé ki ka pousé
An ti flè ka pafimé
Tout lajouné.

An fon tjè wou, an fon tjè li


Ni an ti zwézo toupiti
Ka zangzolé, ka vòltijé
An ti zwézo ka siflé
San jen rété.

An fon tjè nou, an fon tjè yo


Ni an ti grenn lò blan kon zo
Kou koulé siwo, ka fè léko
An ti grenn… dlo koko
Ka filé... an rèl do

Fon tjè kréyòl, fon tjè bon moun


Ni an chalé ki ta tout moun
An chalè van fréchè latè
Ka simen respé èk bonè
San fréyè, san pè.

Ti flè ta-a sé lanmou

54
ANTILLA 1981-2007

Zwézo ta-a sé san Nou


Grenn ta-a sé an bijou
Chalè Apa ki tèlman dou
Frèchè anman ki siman lanmou.

Annou pa di tout
Pas kout kèkouk
Menm doubout
Fòk i bout !

dans Antilla, n°399, 7 au 12 septembre 1990

55
ANTILLA 1981-2007

Culture

Omaj
pou an papa

Jodi jou zié’w fèmen,


Mé ou wouvè ta mwen.
É si mwen byen doubout,
Sé pas ou fè mwen rèd.

Ou pati an lot bô,


Tout yich ou ka pléré.
Nou tout la ni chagren.
Mé fôdré nou konprann
Ke si Bondyé krié’w,
Fok nou aksepté sa.
I sav sa i ka fè.

Non, papa ou pa mô
Pas ou nan lespri nou.
Touléjou mwen ka wè
Tou sa ou té ka di mwen.

Si anlè ya ou byen
Nou osi nou ké byen
Lè nou ké vin’ jwenn ou
Nan gran kay Bondyé a.

Ou toujou aprann mwen


Lavi sé an konba.
Fout ou té ni rézon.
Non, non pas pè pou mwen
Pas man ké sa goumen
Épi tout lafôs la
Qu mété nan venn mwen

Yo ka di lè’w mô

56
ANTILLA 1981-2007

Pa ni ayen dèyè
Poutan man ka santi
Tout lafôs présans ou
Magré man pa ka wè’w
É man pé pa touché’w.
Sé lespri’w ka véyé
Enlè tout fanmy ou.

Mwen té ké préféré
Ou té té la épi nou.
Mé ou fè kalvè’w
Anlè la tè lé zonm,
Epi dé moun ki bon
Epi dôt ki mové.
Simyé ou la ou yé
Pou nou pé pwan konsyans
Ki ti bout chimen an
Nou pou fè ansanm la
Fok fèy adan lanmou.

Janine Lafontaine
dans Antilla, n°401, 21 au 27 septembre 1990

57
ANTILLA 1981-2007

(…) Comme nous le verrons dans le poème inédit qu’il nous a remis
59° an Woki, il donne en poésie tous les cotés spécifiques et
thérapeutiques du rhum.

Maryse
Romanos

59° an woki

Wonm é bwadenn
pour géri doulè
lè siren ka lévé
wonm safétida
é tizann a poupyé
lè kriz a vè blanchi zyé
wonm tafya kléren jola an woki
wonm é kanf
ka fè lafyèv tonbé
wonm é klou-jowòf
lè maldan déklaré
wonm sik é sitwon
pou nonm fè fòs pli fò ki fòs
wonm tafya kléren jola an woki
wonm sèk apwé kafé
ka ouvè zyé a tachwon
wonm plen koko-men a kakwè
ka wouzé ben-féyaj
douvan kabalistik
wonm pwan boukan
an bòl kalbosé
ka fonn chandèl é karapat-blan
wonm tafya kéren jola an woki
wonm é sèl si blès
wonm an soulyé
ka manké pwenti
wonm an chowèt si bwa-gonm

58
ANTILLA 1981-2007

wonm an bay
wonm an fi ka batizé
wonm an bivèt an tout ti wèt
wonm zonbi anba wòb
dé gout wonm si bobo
ka dousi hokèt

Max RIPPON
dans Antilla, n°466, 3 au 9 janvier 1992.

59
ANTILLA 1981-2007

Un hommage au père titid

Extrait d’Arc-en-Ciel de Gabriel Luce

Orandanron latè tout moun la, tout moun la


Vampi san mon, san moli, dépi nanni nannan
Douvan pwan pwan douvan dèiè
Internasyonal haussad
Lawas bon ripa profitè
La was dan goj diraj profitasyon
La was donbal was
Toupandan gwan lawèl doubouteman
Toupandan gwan lawèl doubouteman
Sikyètè
Doublé lonnè
Lawaj drivaj
Ki mové tijeman
Drive ralyé
Maye joukman san manman
La vi dan wad ténèb
Pa té janmen dégouté lespwa rinsaj
Koulaj san aresté tout kalité modèl
Kiré
Kiyraj, kiyraj, kiyraj, kiyraj
Rikiyraj, rikiyraj, rikiyraj
Gran propté
Lavalass la
Té ja la kon lè a la
An saumon
Té ja la kon lè a la
Anba fey
Té ja la kon lè a la
An zafèy
Té ja la kon lè a la
Kon bétafé
Té ja la kon lè a la
Kon pilyé

60
ANTILLA 1981-2007

Lakrass pa té janmen kouté aresté enrayé


Motè vansemen péi-a
I té ja la kon gout dlo
I té ja la kon ravin
I té ja la kon larivyè
l té ja la kon lavalass
Ki lavalass
Titid lavalass
Koq gnym nou
Lespwa la vi tou patou an zépon-ou
Pa janmen moli dans pyès pit.

Gabriel LUCE
dans Antilla, n°492, 3 au 9 juillet 1992

61
ANTILLA 1981-2007

PAROLES DE CHEZ NOUS


Tome 2

Les poèmes qui suivent sont tirés de « Paris de chez nous1 » et


inaugurent notre nouvelle rubrique « Parole en mouvement ». Les
lecteurs peuvent nous envoyer leurs textes dactylographiés à ANTILLA
« Paroles en mouvement », BP 46 LAMENTIN.

AN MOUCH EN MIEL MO

I té là en l’entré-a
I té ka maché a tè-a.
Putchi i té ka tunin ?
En fwa, dé fwa.
Epi i té ka maché,
Kon si i té tok-tok.
An fonmi vini coté-i.
An lôte rivé.
Diss, vin sòti tu patu,
En tè jadin-a ;
Much-là té ka chtilbité,
Maté, chaviré.
Sè fonmi-a té en lè-i.
I té ka lité, lité i sèl.
I dérédi ;
Papa fonmi, manman fonmi,
Ti fonmi cha-yé-i,
Pu an festin
ki té ni gu miel.

Antoinette GAMESS

1
(N.D.T). Paroles de chez nous II, Recueil de Poèmes destinés plus spécialement aux classes du
Premier Cycle, Fort-de-France, Griots de la Martinique, 1992, 87 p.

62
ANTILLA 1981-2007

KAYALI KONPAREZON

An kayali ki té pli mèg ki pyès


fanmiy li,
Pas latjuizin té lwen kay li.
Sété an tan karenm é pa té ni lapli
Tout ti ma té sèk kon grenn galba
é kayali té fen kon rat nan gaba
i échoué an jou bô an ma
Ki té chajé pwason,
Kon pyé sirèt lasézon.
Té ni karang, té ni milé,
Té ni broché ka létchété,
Kayali té ni ka longé bèk li,
Pou té ranpli fal li,
Men kayali ni an manni
An vyé manni konparézon
épi kayali di « mwen kayali !
Mouyé bèk mwen èk sali
Plimaj mwen pou sa !
Von myé rèsté a jen
Kon sirijen
O mwa de jen »
Men pandan tan-an solèy-la ka
monté
é dlo-a ka chofé,
Pwason ki té obô
Ka rédi kô’y ofon,
Kayali koumansé rigrété fè fason
é i té obligé manjé kolimason
Manmay, dèyè tout sa ni an lison,
Kontanté zôt di sa zôt ni
Von myé renyon pasé tou ni.

Robert ROBLOT-COULANGES

63
ANTILLA 1981-2007

TI-BOLHON-M, BATI PAYS-A

- Qui pays,
- Pays Matinique.
- Pou qui moune ?
- Pou moune à caille-nou
- Pou qui ça ?
- Pou nous vive adan-i
- Qui man-niè ?
- Epi la föce-nous.
- Qui la föce ?
- La föce mangé-a
- Qui mangé ?
- Mangé jadin-a
- Qui jadin ?
- Jadin ti-caille la.
- Oti röche ?
- Fouillé pou trouvé-i
- Oti bois ?
- Coupé-ï dan grand bois
- Pouqui ça ?
- Pou fai méson-a
- Qui méson ?
- Méson l’avunir
- Pou qui temps ?
- Pou temps la justice.
- Pou qui moune ?
- Pou mone Matinique.

Gilbert GRATIANT

64
ANTILLA 1981-2007

BEL BEL ZOBEL

Bèl - bèl
Zobel
Solèy bèl :
An tralé toutrèl
ka jwé zwèl !

Tak-tak
Zikak
Titak rak.
Kat makak
Anba an voumtak.

Dèk – dèk
Chadèk
Tizing sèk :
Tchèk chadèk
Flègèdèk !

Krik - krik
bourik
ni kolik ;
Krik - mistikrik :
Jik an konbrik

Bôk - bôk
Zabôk
Ka bidim bôk
Bèl zabôk
Zabelbôk !

Bèl - bèl
Zobel
Solèy bèl
Bel Zobel Zékobel.

MONCHOACHI
dans Antilla, n°511, 13 au 19 novembre 1992

65
ANTILLA 1981-2007

Gloriyé pour kréyolité

Ba Derèk, ba Patrick,
Ba Nikola,
Ba on chaj makè karayib

Té ni on tan toupwé tan


kréyol té chat a kè bésé
lé moun té hont palé
valé lang é kwa si bouch

Té ni on tan toupwé tan


kréyol té ka pran bwa
san nòz bòdé lizyè sandragon

Té ni on tan toupwé tan


kréyòl sé té pawòl
nèg gòlbo té ka palé an pit
la kòk ka bat boulign é pousyè

Sété tan a léwòz boulagèl


padjanbòl kadri é menndé
tan a koiudmen é féwòs
toupatou twatwa an konvwa
dé é dé pou yonn nan kaz

Palé kréyol gangannèt kòchté


ka débat koulé an koulé

Batiman navigé pla-vant-awyè


nèg simé

66
ANTILLA 1981-2007

nèg planté
nèg fimayé
nèg angréyé an péyi karayib
nèg mangnòl pa fòs
Nikola planté Kiba
pour pawòl fè boujon an solèy karenm
nèg anglé pa fòs Dérèk bay valè
pou Nobèl woté kréyòl an bannann
nèg fwansé pa fòs
ki fè Gonkou jouklé Patrik
kon prèmyé bouva an tèt tras pawòl-
maké
nèg kréyòl kongo kalikita
pawòl sové-vayan
lévé tèt kon mòlòkòy an ma sèk
rann koulé pou koulé
arèsté makayé dèyè do a jalouzi
machoké pawòl
fal ouvè kon gran mapipi
ka défyé lépini
wouklé wouklé
pou wouklé wouklé wouklé
avan dyab vin granmou
jòdjou
lanné apwé lanné kréyòl trapé tren si
bitasyon
pou dé ti paj-maké wop pasé dans
lèspas

Lanné apwé lanné an péyi bouch-pé


kréyòl ka pran lavòl
kon ziwondèl oliwon fil
woulo bravo Patrik
Matinik lévé tèté
woulo bravo Dérèk
Sent-Lisi vansé douvan
woulo bravo Nikola
Kiba la pèd pyéton
woulo bravo tout pawòl kréyolité
ka monté lib an syèl

67
ANTILLA 1981-2007

kon lafimé boukan bwa vèt astè


Gwadloup
lé van koumansé pran pann si
Bannzil.

Sainte-Lucie 22 novembre 1992


Max RIPPON

dans Antilla, n°515,


11 au 17 décembre 1992

68
ANTILLA 1981-2007

Poème

3 JOU

An jou man désann a Castries


O lwen man wè an lôt péyi
Yo di mwen ki sé Matinik
Man di fôk man vizité li
Man désann an pwent la Vi-
gie
Man sa trapé payé viza
Mé yo di mwen sé pa twa
mwa
Mé sé twa jou man sa pati

RIFRIN

Lanmou pou jan Matinik


Lanmou pou tout jan Sent
Lisi
Nous tout sé jan la Karaïb
Ayen pé ké séparé nou
Sanmdi la menm man
vwayagé
Dimanch man wè yonn dé
koté
Lendi o swè fôk man pati
Sé sa la lwa an péyi fransé
Mé la kay nou sé pa kon sa
Matiniké bien risivwè
Yo pé resté tout tan yo lé
Nou sé péyi ki akéyan

RIFRIN

Lanmou pou jan Matinik

69
ANTILLA 1981-2007

Lanmou pou tout jan Sent


Lisi
Nou tout sé jan la karaïb
Ayen pé ké séparé nou

Matiniké fo nou sanblé


Lé Sent Lisien fo nou lité
Bagay ta la fôk i chanjé
Sé pa twa jou pou nou resté
Epi twa jou sa nou pé fè ?
Epi twa jou sa nou pé wè ?
Pou ki yo lé séparé nou ?
Sa nou mandé sé plis lanmou.

Yves FITTE DUVAL


dans Antilla, n°548/549, 3 au 9 septembre 1993

70
ANTILLA 1981-2007

An tjè ka
palé… kouté
de Jala

Mové tan

Larivyè ka désann
I pran tout chimin an
Pou i sa wouvè koy
Ka chayé, ka chayé
Tou sa i pé trapé
Manman ! I anrajé !

Lapli menm ka édé’y


Ka wouzé san rété
Dlo toupatou ka sibmèjé
Woch, labou ka désann
Zannimo ka kouri
Sa ki maré pran fè
Tout ti ravin grandi
Zéklè ka fann syel la
Loraj la ka gwondé
Sé an sel wélélé
Moun ka kriyé anmwé
Dlo ka monté, dlo ka monté
Loto tounen sou-maren
Sé kay la inondé
Meb ka floté kon kannòt

Lanmè-a désidé
Fok li mété ta’y tou
I mandé van édé’y
Alos yo pété pak
Kannòt, bato, tjé, pon
Tout bagay anba dlo
Lanmè, larivyè, van

71
ANTILLA 1981-2007

Sé an sel « concerto de la désolation »

Lom té konstwi lari


Détounen lariviyè
Dapré’y sé li ki mèt
I koupé pyébwa
Pou fè kay toupatou
Sé lajan ka konté
Jis pran asou lanmè
Ka ranblé mangwov-la
Ka détwi lanati
Sé plas i ni bouzwen

Jodi lanati di
Ni trop lésé alé
I ka respekté Lom
É fok Lom respékté’y
Mé Lom pa ka konprann
I kay rikoumansé.
Manmany an nou rété
Nou ka détwi kò nou
Fok viv an armoni
Si nou pa ka konprann sa
Nou péké jan vansé.

dans Antilla, n°550, 10 au 16 septembre 1993

72
ANTILLA 1981-2007

PREMIERES FEUILLES

LE CAHIER EN CRÉOLE

Raphaël Confiant traduit


« Le Cahier d’un Retour au Pays Natal »
d’Aimé Césaire en créole

Voici la traduction en créole des premières pages du « Cahier d’un Retour au


Pays Natal » d’Aimé Césaire par Raphaël Confiant. Cet extrait sera publié dans
l’ouvrage que Raphaël Confiant va consacrer à Aimé Césaire : Aimé Césaire, une
traversée paradoxale du siècle. Nous y reviendrons…

« Nan fînisman wouvèjou-a... Au bout du petit matin...


Chape kôw, man té ka di’y, djèl kôlbôkô ki ou yé, Va-t’en, lui disais-je, gueule de flic, gueule de
djèl fïmèl-bèf, chape kôw man hay sousèkè lalwa èk vache, va-t’en, je déteste les larbins de l’ordre et les
jannton lèspérans. Chapé kôw sakré vyé tjenbwa, hannetons de l’espérance. Va-t’en, mauvais gri-gri,
pinèz ti zibyé. Epi man té ka tounen kômwen anlè punaise de moinillon. Puis je me tournais vers des
paradi éti li èk konpè’y té pèd bon pèd, nofwap pasé paradis pour lui et les siens perdus, plus calmes que
fidji an fanm ka bay baboul, èk le ou gadé, flitijay an la face d’ une femme qui ment, et là, bercé par les
katjil ki pa jenmen avanni ka ba mwen balansin, man effluves d’une pensée jamais lasse je nourrissais le
té ka swen van-an, man té ka démaré sé zonbi-a èk vent, je délaçais les monstres et j’entendais monter,
man té ka tann ka monté lôt-bô chinpontonng-lan, an de l’autre côté du désastre, un fleuve de tourterelles
flèv toutwèl èk trèf savann ki man toujou ka chayé et de trèfles de al savane que je porte toujours dans
nan fondôk mwen a wotè alanvè ventjèm chanmôt se mes profondeurs à hauteur inverse du vingtième
kay pi hototo a èk pou sapwan pokosyon kont étage des maisons les plus insolentes et par
djôktéka pouri sé labadijou-a, la été an modèl solèy précaution contre la force putréfiante des ambiances
laviléryèn ka balvènen lannuit kon lajounen. crépusculaires, arpentée nuit et jour d’un sacré soleil
vénérien.
Nan fînisman wouvèjou-a, lans flègèdè ka tijé, Au bout du petit matin bourgeonnant d’anses
Lézantiy ki fen, Lézantiy éti lavérèt ka potjé, Lézantiy frêles, les Antilles qui ont faim, les Antilles grêlées de
éti tafya ka déblozé, ankayé ki yo yé adan labou bè- petite vérole, les Antilles dynamitées d’alcool,
tala, adan lapousyè lavil-tala ankayé malman. échouées dans la boue de cette baie, dans la
poussière de cette ville sinistrement échouées.

Nan finisman wouvèjou-a, bobo rachmabab, Au bout du petit matin, l’extrême, trompeuse
kouyonnè, solitè a anlè blès sé dlo-a ; sé mounvayan- désolée eschare sur la blessure des eaux ; les
an ki pa ka témwayé a ; flè san ki ka fennen èk gayé martyrs qui ne témoignent pas ; les fleurs du sang qui
adan van initil la kontèl rélé-anmwé an bann se fanent et s’éparpillent dans le vent inutile comme
jakorépèt ; an vyé ti lavi ka griyen ba’w an timannyè des cris de perroquets babillards ; une vieille vie
mantimantè, lapo-djèl li ouvè épi lapérozité ki dékadi ; menteusement souriante, ses lèvres ouvertes
an vyé kalté lanmizè ki la ka pouri anba solèy-la, d’angoisses désaffectées ; une vieille misère
adan an pela ; an vyé pela ki ka krévé èvè klôk tyèd pourrissant sous le soleil, silencieusement ; un vieux
zafè nou la ka viv la abo, nou se zéwo douvan an silence crevant de pustules tièdes, l’affreuse inanité
chif. de notre raison d’être.

Nan finisman wouvèjou-a, anlè pi frajil lépésè tè- Au bout du petit matin, sur cette plus fragile
tala éti divini krachédifé’y ka dépasé an mannyè épaisseur de terre que dépasse de façon humiliante

73
ANTILLA 1981-2007

tala éti divini krachédifé’y ka dépasé an mannyè épaisseur de terre que dépasse de façon humiliante
malélivan -vôkman ké pété, dlot tou touni ké chayé- son grandiose avenir -les volcans éclateront, l’eau
alé sé mak matrité solèy-la èk rété anni an nue emportera les taches mûres du soleil et il ne
bouyônman tyèd éti zwézo lanmè ka bèkté- plaj sé restera plus qu’un bouillonnement tiède picoré
rèv-la èk lévédoubout foudôk la. d’oiseaux marins-la plage des songes et l’insensé
réveil...

Nan finisman wouvèjou-a,lavil plat tala... dékatjé’y Au bout du petit matin, cette ville plate-étalée...
wouvè...
Ek adan lavil flijé tala, konpanyi moun ka djélé tala Et dans cette ville inerte, cette foule criarde si
ki pasé sitèlman bitjoumakwenn di djélé’y kon lavil étonnamment passée à côté de son cri comme cette
tala di balan’y, di sans li, sans pyès kalté entjèt, lôt bô ville à côté de son mouvement, de son sens, sans
vré rèl li, sèl la ki ou té ké voudré i djélé a padavwè inquiétude, à côté de son vrai cri, le seul qu’on eût
ou ka santi i ka viv andidan’y adan tjèktouséré voulu entendre crier parce qu’on le sent sien lui seul ;
lonbway èk lôgèy ki fon toubannman, adan lavil ladjé parce ce qu’on le sent habiter en elle dans quelque
tala, krèymoun tala lôt bôrèl lafen’y, lanmizè’y, refuge profond d’ombre et d’orgueil dans cette ville
gawoulé’y, rayisans li, krèymoun tala sitèlman inerte, cette foule à côté de son cri de faim, de
bavadèz èk bouch koud. misère, de révolte, de haine, cette foule si
étrangement bavarde et muette.

Adan lavil ladjé tala, krèymoun dwôl tala ki pa ka Dans cette ville inerte, cette étrange foule qui ne
sanblé tjôkanblôk la, ki pa ka migannen a : s’entasse pas, ne se mêle pas : habile à découvrir le
michèlmoren pou dékouvè la étéi pou i déplyennen, point de désencastration, de fuite, d’esquive. Cette
pou i sanfui, pou i fè flent. Krèymoun tala ki pa sa fè foule qui ne sait pas faire foule, cette foule, on s’en
krèy, krèymoun tala, ou ka rann kôw kont di sa, si rend compte, si parfaitement seule sous ce soleil, à la
obidjoulman li yonn anba solèy-tala, menm mannyè façon dont une femme, toute on eût cru à sa cadence
an fanm, ka kriyé blipman anba lapli èk ka ba’y lôd pa lyrique, interpelle brusquement une pluie
tonbé ; oben an sin lakwa vitmanprésé san pyès kalté hypothétique et lui intime l’ordre de ne pas tomber ;
rézon ou pé wè ; oben mannyè zannimo grav èk blip ou à un signe rapide de croix sans mobile visible ; on
ta an nègres lakanpay, ka pisé tou doubout, janm li a l’animalité subitement grave d’une paysanne,
gan wouvè, rèd-é-dri. urinant debout, les jambes écartées, roides...

Nan finisman wouvèjou-a, lavil tala èk laliwonday Au bout du petit matin, cette ville inerte et ses au-
lad li, dépotjolay li, lafen’y, lapérès li ki fouyé andidan delà de lèpres, de consomption, de famines, de peurs
latè-a, lapérèz li ki an driv nan syèl-la, lapérèz li ki tapies dans les ravins, de peurs juchées dans les
akoumonslé èk ti fifin lafimen lapérozité’y... arbres, de peurs creusées dans le sol, de peur en
dérive dans le ciel, de peurs amoncelées et ses
fumerolles d’angoisses...

Nan finisman wouvèjou-a, môn-la épi sabo entjèt Au bout du petit matin, le morne au sabot inquiet
èk dosil li -san ankavé’y ka fè solèy chodé’y pwan et docile -son sang impaludé met en déroute le soleil
lavôl. de ses pouls surchauffés.

Nan finisman wouvèjou-a, flanm difé renté môn-la, Au bout du petit matin, l’incendie contenu du
akwèdi an pléré gwodlo éti yo toufonnen anlè bôday morne, comme un sanglot que l’on a bâillonné au
déblozay plen san’y, las ka chaché an limen ki ka bord de son éclatement sanguinaire, en quête d’une
déchèpiyé èk ki ka dérikonnèt kôy. ignition qui se dérobe et se méconnaît.

Nan finisman wouvèjou-a, môn djokoti a douvan Au bout du petit matin, le morne accroupi devant
agouloutri entjèt kon tatjèt la ki plen épi lakataw èk la boulimie aux aguets de foudres et de moulins,
moulen, ka vonmi pyanmpyanm avanniz nonm li, lentement vomissant ses fatigues d’hommes, le
môn-la ki li yonn la èk san’y ki dévidé atè-a, môn-la morne seul et son sang répandu, le morne et ses
èk pansman lonbway li, môn-la èk fifindlo lapé’y, pansements d’ombre, le morne et ses rigoles de peur,
môn-la èk gran lanmen van’y’lan ». le morne et ses grandes mains de vent.

74
ANTILLA 1981-2007

Poèmes en créole de Jala

SOVÉ MWEN

Mwen ka kriyé anmwé


Mwen pè, ba mwen, ba zòt
Si zòt pa sové mwen
Mwen ké disparèt, mwen Matinik
É si man disparèt, zòt, sa zòt rété ?

An pyé bwa ni bizwen rasin-li adan tè


Mwen sé tè a, zòt sé pyé bwa a,
Éti rasin-la, yich mwen, éti rasin-la ?
Rasin-la, sé lanmou péyi-zòt
Fòk lité pou gadé’y, fòk zòt prézervé’y
Mwen enmen zòt, zòt enmen mwen
Goumen épi trip zòt
Pa kité yo tjwé mwen,
Pas sé zòt ki ké mò.

dans Antilla, n°551, 17 septembre 1993

75
ANTILLA 1981-2007

Poème

TI ZOIZO UNIVERSEL

I té ka sem an dentel
é bleu é pi blan
i té tou piti con an toutrel
é bleu é pi nouè
i té colan con an mouch a miel
é bleu é pi jaun
i té paré pou volé dan en ciel
é bleu et pi rouge
i té pê yo té voleï telman i té bel
e bleu é pi blan
é bleu é pi nouê
é bleu é pi jaun
é bleu é pi rouge
Tout coulê moun té é pi bleu
Tout coulê moun té kaï baï la voi
Tout coulê moun té ka crié e, la foi
En la foi en la joi
en la joi en l’espoi
Ti zoizô ta-a
cé rêv a moi.

Maryse VILLET
dans Antilla, n°658,
24 novembre 1995.

76
ANTILLA 1981-2007

Pran kouraj, pa pran kouri

Tonbé, Lévé
Maté, trilbiché
Lavi, sé an tonbé-lévé
An kous milé, an chouvan-bwa
Tonbé, lévé
Ou pé pléré : sé pa bon dyé ki di
Nonm pa an dwa pléré
Sé pa bondyé ki di
Fanm maré pou lapidé

Tonbé, lévé
Trilbiché sé pa tonbé
Trilbiché sé pa kayé
Lavi-a sé an tonbé-lévé
Ki ka chayé’w alé
Adan tout tras, tout ti wèt,
An chimen kat kwazé,
An chimen milé débaté

Tonbé épi viré lévé


Pa kité jou baré’w
Mi lavi ka atann ou
Pou mennen’w alé an chimen limyè
Chimen fon tjè’w menm
Chimen manman latè

An vyé tonbé-lévé, vyé kon zékal latè


An vyé tonbé-lévé ka atann ou
An ti chimen-an, dèyè bidim roch-la,
ora ti lasous-la
An vyé tonbé-lévé ké mennen’w alé
La soley épi lalin pa pè kléré ansanm
Pou fè tjè nonm kontan

Pran kouraj, pa pran kouri


Lavi sé an manman

77
ANTILLA 1981-2007

Ki konnèt fòs chaj pitit-li pé poté


Lavi sé an masibol ki konnèt
Fòs jès makak nonm-li
Epi sa ki rété lè jès makak fini

Pran kouraj, pa pran kouri


Èk suiv lavi adan tout tras
Adan tout wèt, tout chimen kat kwazé
An tout razié milé débaté
Èk suiv lavi
An tout tras limyè
La soley èk lalin
Ka jwenn pou fè tjè nonm dansé
Suiv lavi adan chimen limyè
Pas,
Dèyè tout lannuit
Ni an jou ka atann lè’y
Pou’y sa lévé ;
Anba chak fè’y tol
Ni an ti zèb djinen ka éséyé tifé
Andan tout pléré
Ni an ti moun ki sé voudré souri
É lè an nonm ka dépozé patjé’y
Pas i pé pa ankò
Sa pa lapli pou mouyé manzè lavi
Pas, ja ni an ti moun ka atann pou mété pyé’y
Adan gran bal lakréyasyon

Pran kouraj, pa pran kouri


Lavi sé an manman
An chimen-jou-baré-lannuit
An chimen limyè an mitan nwèsè
Tonbé - pa oubliyé lévé
Pran kouraj
Épi pa pran kouri !

Nicole Cage-Florentiny
dans Antilla, n°1032, 27 mars 2003, p. 35

78
ANTILLA 1981-2007

ANTILLA SPECIAL
n°3, Juillet 1984

Voyage au cœur de la poésie

ISSN : 0988-212X .

79
ANTILLA 1981-2007

TOUT LANMIZÈ
PA NI MENM MÈT

Tchip
wroooo yo yo’y
ti manmay
asé fè makakri, dann
mim
dan mwen za ka tounen viann
péï-a tÿok en block
kon an rasin foujè

Ti manmay
asé fè makakri
tout lanmizè pa ni menm mèt
mi a prézan
sé friapen dou-wa
za mété fal bétÿé
tèt koko sèk
yenyen pa menm bôdé koté’y

An van bwa doubant tÿé


pou an lanné bwadem
dé-twa pistach cho
kay fè’w janbé lantrak

Min
ti manmay
asé fè makakri, dann
sé dlo kafé an bouch
ka fèn nonm an pédal

LAURETTA Éric

80
ANTILLA 1981-2007

ERNEST PÉPIN - LABOURS D’AMOUR

Ton pays mien !


Tout ce qui fut paroles et légendes,
Un dit de femme-oracle,
S’accomplit dans le geste de la terre.
Ton pays mien !
Je touche la fête des couleurs.
J’ausculte le présage des parfums.
Les sons jouent de douces réminiscences.
Ton pays mien !
J’ai mis
mes yeux du dimanche
mes oreilles du dimanche
mon cœur du dimanche.

O comme il te ressemble !

L’écume acclame la mer


et sa langue de génèse.

VAUCLIN…
Fruit mûri à l’arbre de la mer.
Des pêcheurs remaillent sur terre
Un roulis
Déchiré dans leur poche en monnaie de misère.
Ils vont au rhum,
Après avoir pisté les étoiles,
Et repassé les vagues.
Leurs yeux sont des boussoles
Suspendues au clocher.

Les pêcheurs grands seigneurs


Multiplient les poissons
Aux élus.
La criée des marchandes
Est un beau vent d’avant
Qui gonflent, sel nu,

81
ANTILLA 1981-2007

Leur peine.

Et le mur indiscret a conté à l’artiste


Ce que la mer cache au marais de sa gorge.

Aux dires des pêcheurs


Les yoles sont chevaux ivres
Mal domptés par le fouet du vent.
Aux dires de la mer
Les yoles sont poux perdus
Dans un pelage d’eau bleue.
Aux dire du vent
Les yoles sont des ânes caraïbes.
Aux dires d’un passant
Une yole ouvre sa fleur
Comme un sexe de femme.
Elle vogue voile au vent
Au bleu des voluptés.

C’est vrai puisque le mur


L’a confié à l’artiste.

Pointe Faula.
L’eau sournoise et son piège à douleurs.
Une femme gémit.
Deux corps que l’on porte.
Le cri vole au plus haut
Un brin d’Afrique au bec.
— Aye Mondié ! Pitié ! Miséricorde
L’eau sournoise se bouche les oreilles.
Au suivant…
Une paillote couvre le cri.
Elle a le verbe haut
Et la jeunesse docilement
Lui accorde son dû.
Piège à fesses.
Piège à cœurs.
La fouka dégaine son couteau à cran d’arrêt.
Une fille porte son corps
Pour l’office de ses sens.

82
ANTILLA 1981-2007

Toute en sueur ;
Elle secoue la nuit
Jusqu’à lui faire rendre l’âme.

Macabou.
A l’ombre des villas,
La mer gonfle ses muscles
D’un inlassable défi.
— prête pour un laghia —
Prudents, les raisiniers
Reculent leur parade.
Un vrac de varech délivre
Sa crinière brune
Aux ablutions du sable.
Des amoureux se perdent
Dans les taillis
Comme des insectes
Dans des fleurs carnivores.
Qu’ils célèbrent, crue vive,
A l’enclume de la mer,
Lancinantes, les foudres…

La montagne consigne les cris d’oiseaux marins.


La montagne ouvre grande ses oreilles
Pour nicher en marées musiciennes
d’oubliées
épopées.
Cases closes et gisantes.
Mortes d’avoir cru au mirage de la ville.
Les arbres bourlinguent
A travers la flexible rancune
Des serpents.
La montagne sans frein,
libre de monter et descendre
A sa guise.

Songe à deux versants.


A feu d’oubli…
Vieux grenier tutélaire.
En quête de sortilèges nouveaux

83
ANTILLA 1981-2007

Bric-à-brac de terre et d’arbres,


Elle donne livraison
De des visions de mer.
Tout rivage lui fait fête.
Tout village moissonne sa faveur.
Trop peu d’amours ont découpé
L’aquatique voile des ancêtres
végétaux.

Elle dicte son silence avec hauteur


Et consent à mourir un marché du dimanche.
Gens de montagne.
Gens d’autretemps.
Un cercueil guette vos murmures,
vos croyances d’herbes folles,
vos barils incertains d’espoir.
O veilleurs !

La mort gravit pentes et sentiers


De laine verte.
Gens de montagne
Que nous vîmes d’une voiture espiègle.
Ton enfance revisitée…

VAUCLIN
Ta terre mienne.
Je la porte aux lèvres
Dans un baiser d’ardents gommiers
Aux gestes précis de chirurgien
Excisant les vagues.
Qui n’a pas connu, moires et roulis,
Un pelage d’herbes en feu,
N’a pas connu ta peau !
Les toîts de tuile s’étirent
Au long règne de la brise.
La mer sur la plage
Couvre d’un chale lumineux
Sa perruque de sable.

VAUCLIN

84
ANTILLA 1981-2007

Ta terre mienne.
A respirer comme un pavot de mer.
Le rhum dénoue sa vague
Au balcon des bistrots.
La parole arrondit sa voilure
Et file doux aux haltes de la ville.
Ta terre mienne.
Son goût sous ma langue
Est le goût de ta chair.
Chaque pierre est un pacte
Chaque étoile enracine le vœu.
Ouvrir à même la plage
Les jupes de la mer.
Ouvrir à même la plage
Les jambes de la nuit.
Nue, offerte,
écraser l’herbe
et répondre
docile marée
à l’élan de la lune.
Nue, offerte,
recueille
au frisson de tes seins
le volcan
et sa sève volubile…

ERNEST PÉPIN

Pawòl pou fanm mwen

Péyi’w’la !
Tout pawòl ki palé.
Tout kont konté,
mi yo an tè’w menm
kon vérité an bouch a gadé-zafè.

85
ANTILLA 1981-2007

Péyi’w’la !
koulé a péyi la ka bay bal
adan dé lanmen mwen.
An la kon doktè
ka kouté tout lodè
ka monté an kè péyi-la.
Tout bwi péyi-la
ka vin di mwen bonjou
kon dé vyé zanmi.
Péyi nou an !
ban mwen wè’y épi zyé bidÿoul mwen.
Ban mwen kouté’y épi zorèy bidÿoul mwen.
Ban mwen santi’y bat épi kè bidÿoul mwen.
Fout i ka sanm ou !

Zékim ka bay lavwa


pou gwan kont lanmè-a.

Voklen !
ou sé di on bèl grap an pyé bwa lanmè-a.
Gadé sé péchè-a,
dodin lanmè a an ren yo
ka chiktayé mizè an poch yo.
Apwè yo suiv tras zétwal,
apwè yo ripasé lanmè a kon vyé rad
yo kay pwan on sèk.
Zyé yo pann an cloché légliz-la
konsidéré bousòl pou chimen déviré.
Ou sé di men yo sé dé pwason
oben dé bel honma.
Gadé sé péchè-a !
Ou sé di sé bondyé
ka ba lé méritan on bel lòsti-pwason.
Machann pwason rélé,
vwa yo asou chouval van-an
ka kouri jik an savann soufwans.
Pa blyé masonn an...
I di sa lanmè té tini an fon kè’y.

Sa ki yòl ?

86
ANTILLA 1981-2007

lanmè-a di
sé on pé pou ki ka graté pwèl chyen blé lanmè-a
Sa ki yòl ?
sé péchè-a di
sé chouval pa menm van pa ni lafòs menné.
Sa ki yòl ?
van an di
sé nam karaib ka volé an syèl dlo.
Sa ki yòl ?
On nèg di
ou sé di on bèl bagay fanm
gwan ouvè an dé janb lanmè-a
Sé désann i ka désann
an lè dousin blé a

Pa di sa pa vwé !
Sé masonn an ki di’y !
Pa blyé masonn-an !

Mi La Pwen Fola.
Bwet a krab sé fanmiy.
On fanm rélé anmwè.
Rélé la ka sotti
jik an fondòk lafrik
Ay Mondyé ! Pityé ! Mizérikòd !
Bwèt a krab za fenmé
i ka véyé an lòt...
On payòt ka toufé
doulè malérez-la
On payòt ki majò.
Mizik li dézodyè, mizik li sé kenbwa
tout jennès ozabwa.

kenbwa fès.
kenbwa kè.
Lafoukaka koupé gwo gato lannuit-la.
Fanm ka poté kòyo.
Fanm ka viv kòyo.
Fanm ka swè
yo ka brennen lannuit

87
ANTILLA 1981-2007

jik tan yo dékatyé’y.

Mi Makabou.
Dèyè dé-ou-twa bèl kaz
lanmè-a ka gonflé bajòl,
ka karé kòy paré pou on lagya.
Pyé-rézen menm pwan lavòl.
Varèk pwofité pwan dousin
pandan sab ka benyen.
Anbabwa ka valé fiyansé
pi vit ki zandoli ka varé nenpot mouch.
Lésé yo pwan plézi.

Mi lanmontangn Voklen !
zorèy-li gwan ouvè
pou tout zosyo lanmè ponn on bel chanté.
Tout sé kay-la fenmé
pi fenmé ki tonbo.
Tout sé kay-la krazé
yo ka ralé kat pat.
Désann lavil ba yo lèspwa mal-papay...
pyé bwa ka navigé
adan on nich sèpan anrajé.
Montangn la défwéné,
ka monté, ka désann
a lez kò’y.
I filé lé dé bo. Difé loubli vanté.
Janden an tan lontan
pwan vèglaj a kenbwa jodijou.
Lan montangn Voklen,
on sel chicklet pyébwa épi tè,
ka bwè tousa lanmè a pé baye ouè
dépi nou di nou swef.
Bodlanmè ka fété’y.
Li menm pa jen lésé nou mo fen.
E poutan féyaj li pwan lenbé.
Pawòl li ka volé an syèl tan lontan
avan i pozé kon lonbraj an silans.
I pa jen lésé nou mo fen.
Jan tan lontan.

88
ANTILLA 1981-2007

Jan lan montangn


serkeye ja paré pou dényé pawòl zot
pou dényé rimèd razié
pou dényé salézon lespwa zot.
Voyé zié !
bagaye yo ka dézerbé tout mon, tout santié.
Jan lan montangn
nou ka viré ti-manmaye
lè nou ka sonjé zot.
sonjé zot té wè nou.

Voklen !
péyi nou an.
an ka bo’y asou bouch
é fwison ka pwan mwen.
Anni gadé difé karem an zèb-la
anni gadé lapo ou
sé menm bagay !
Tout chivé sé tuil-la ka pwan koud pengn van-an.
Solèy mété difé
asan tèt lanmè a.
Voklen
Péyi nou an !
Sétoudi rèspiré on bèl lansan lanmè.
Wonm la ka bat lam li
anlè sé bivèt-la.
Pawòl ka fè doba
avan i désann an vil malpalé.
Péyi nou an.
I ni gou lachè’w !
chak wòch di rété
zétwal konfirmé.
Annou ouvè jip plisé lanmè-a
asou plaj-la.
annou ouvè dé janm lannuit-la
asou plaj-la.
San pon lenj
kon bondyé fè nou
Po an nou asou zèb
kè an nou pwan lavòl

89
ANTILLA 1981-2007

abo lalin plenn


San pon lenj
ka rélé lalin plenn
anlè difé an nou
é difé a vòlkan
an twanblad a tété’w

Ernest Pépin

90
ANTILLA 1981-2007

BWARENG

Asé pléré
Kité zié’w kouri tousèl
I andwa bité asou an nouk

Sé pôkô sa !
Bouch zétwal pa fèt
Pou ba nonm maltèt
... ban mwen an kout sakso pou man wè zafè mwen
Gonflé lestonmak ou épi ban mwen an kout sakso
Pou Léternèl pwan pak... lay pawan

Pou fè kisa

Ni adan ka fèmen zié yo


Bèl zimaj gwo loto
Bèl zimaj kay krané anlè lapo zié yo
Bèl zimaj pélouz épi doberman... asé pléré

Yo ni dwa fè sa

Sa’w lé ?
Aten’w di mwen sa’w lé ?
Sa vré, tout plézi sé plézi
Menm lè tèt ou ka chayé dlo an panyen

Ki non chyen’w la ?
Bout jöl ou...
Ki mak non ?
Lòm.

Stopégënn !
...adan ki kalté fon ravinn
enlè ki ribô kaskou
man kay touvé an vié zo...

Ban mwen an kout sakso


Fè débouya, man té maré kout !

91
ANTILLA 1981-2007

Ni dé pié kabwit
Ki kouri an didan zié mwen
Souflé sakso-a man di’w !
Sa’w lé...
E sa pé pa za sa.

Louis GINAPÉ
Vert-Pré - Avril 1984.

92
ANTILLA 1981-2007

NATUR LA

Gadé bel natur là hom la ny en


Et pi tout rimèd, tout plant, mèm mang
Y bel tèl men ki soleil la ka ri !
Mé nou sa nou lé au jist ?
Enjolivey ?
Polluey ?
Jèté an coup d’èll cauté bod lan mê
My chayi, mi bacannal ka passé tout di mê !
En lo zodi,
En lo poisson pourri !
Mêm squelet chien
Vol dy an lo yien-yien…
Mé si nou té ka mété cô nou dacco a sû en poin ?
Sôvé natur là à poin !
Sav’qui nou pé mô si natur là pa net !
Si y pa prop, bien fêt !
Pou ti bolom pé ri en bâ quon sy dyé sé mèl en au
Sa pa kriyonnad !... Pou y sé plassé au !

Lucie JEAN-BAPTISTE

93
ANTILLA 1981-2007

WO TÈ LALIN LA

Gadé wotè lalin la


Manmay gadé wotè lalin-la
I ka monté
I ka monté
I ka monté
Gadé wotè lalin la oswè ya

Ti manmay avan té ka jwé swèl séré


Ti manmay aprézan ka mandé : « Manman éti la lin pasé ».
Gadé wotè lalin
Manmay gadé wotè lalin lan owsè ya

Pa ni lontan di sa lalin sé té ta nou, mi anvwala i viré do’y, mé ès man


pé di sé wou yonn ki viré d’ow, pis tou pandan man ka palé la-a, man
ka maché douvan dèyè
Gadé wotè lalin lan
Sé pa ba zot man ka palé
Zot ki ka kwè di dÿol nèg fèt yen ki pou bwè ronm, é di bonda manman
Zot ki ka di pli’w déchiré, pli chyen ralé’w
Zot ki ka di tiré chik ba chyen, i pran la kous kouri
Zot ki ka di rann sèvis, ka bay mal do
Zok ki toujou a dan an pli ta pli tris
Zot ki ka di s’aw simen, sa’w rékolté
Zok ki ka di, ayen di fos pa bon an nou viv a la volonté dè dyè bondyé
gran
Zot ki ka di babiyé pa dézod, mé ki toujou nan an kankan tout la sent
jounen

Sé pa ba zot man ka palé

Man ka palé di...


Défen Tèrtiliyen pasé lavi’y ka koupé kann, fouyé tè, koupé kann,
fouyé tè
koupé, fouyé, koupé, fouyé... jus katan
Nann li dévisé an ba an pil kann

Sé pa ba zot man ka palé

94
ANTILLA 1981-2007

An ka palé di...
Anastazi... Fè ti manmay, maré kann, fè ti manmay, maré kann lapli,
tonè, zéklè
Baton nan d’oy kon sansann.
Dé boul blé an ba zié’y. An jou i rann boyo’y a dan an piyès kann

Sé pa ba zot man ka palé

Zot ki ka maché kon chat an lè an pil béton


Zok ki ka manjé mori yen ki lé vandrèdi sen
Zok ki ka kominyé an ba rob labé
Zok ki ka palé an Fransé mésyé dè sèkrèdè man paka konprann ayen

Sé pa ba zot man ka palé

Man ka palé di...


Lapen chodé, Kochiko pyé kochi, Dibélwa makak yonn dé non
A ! An tan zot lavi té bèl, épi’y té long
Mi anvwala a lè ki lè... I pli kout épi’y pli rèd

Sé pa ba zot man ka palé

Zot ki lé pété pli wo ki fès zot


Zot ki ka di pas konfonn koko épi zabriko, mé ki ka pran senk sak
siman pou an sen sakreman
Zot ki pa ni an ravèt maré nan an pyé tab
Zot ki pa ni pwèl nan pwélélé pou sèvi kon an bros a dan

Sé pa ba zot man ka palé

An ka palé di ti Joy...
I ay an Frans, pran tout diplom ki téni, viré an bon maten, pann kô’y an
tèt an pyé palmis an mitan lasavann lan, pou’y té fè moun lapenn pas i
pa té trouvé travay

Sé pa ba zot man ka palé

Gadé wotè lalin la


Gadé wotè lalin la oswè ya

95
ANTILLA 1981-2007

Manmay gadé wotè lalin la


I ka monté
I ka monté
I ka monté
An mizi an mizi ki’y ka monté mizè nou ka agrandi
Gadé wotè lalin la
Gadé wo... Gadé wo... Gadé wotè lalin lan.

Alin LÉGARÈS

96
ANTILLA 1981-2007

Pou ISNA é MAWI-KLÈ

BAT SAN PÈ

A dan soley cho la


A dan lékol a yo
A dan lizin a yo
Bat san pè !
Bat san pè !

Jòdi sé ta yo !
Dimen sé tan nou

Bat san pè nèg


Bat san pè
Bat san pè
Sé nou ka fè la tè

Sab ka fè zéklè
Sé jou ki ka wouvè
Pou tou sa ki ka vinn dèyè

Tout biten ni on anba


E on anlè
Men on lè an ba ka vinn
Anlè
Bat san pè
Bat san pè

Jodi nou anba


Dimen nou ké anlè

Bat san pè a dan soley cho la


A dan lékol a yo
A dan lizin a yo
A dan biro a yo

97
ANTILLA 1981-2007

A fos bat san pè


bat san pè
bat san pè
bat san pè
An ba ké vinn anlè

Nèg nou ! Fimié a yo


Nèg nou ! Zesklav a yo
Nèg nou ki pati ni tan nou

Soley ké kléré pou nou

Bat san pè
Bat san pè
Bat san pè

On gran soley ké ka vèglé la tè

An ba sièl la

Bat san pè
Bat san pè
Bat san pè

Joss LUBETH

98
ANTILLA 1981-2007

Pou ROZAN

A DAN ON KALBAS SÉ DÉ KWI KI TINI

A dan on kalbas sé dé kwi ki tini


Sé oui sé non
Sé blan sé nouè
Sé goumé ou moli
Sé viv ou mo
Sé plézi ou ben soufwans
Sé to be or not to be

A dan on kalbas sé dé kwi ki tini


La vi la sé on tralala
Sé on zatrap a krab
Pou touvé chimen-la
Pou fè la vi vinn la vi

Men lè ou touvé chimen la sé on sèl ki tini


Men i pé kochi
A dan on kalbas sé dé kwi ki tini
Chimen bwa - Chimen razié
E gran chimen

Lè ou gadé chimen la sé dèyiè chimen


Ki tini chimen

Chimen la long grand chimen la


Men fo pa pè !
A dan on kalbas sé dé kwi ki tini

Kwi a la vi
Kwi a lan mô
Kwi a zesklav
Kwi a goumé

Gran chimen la i long men i pi sèten

99
ANTILLA 1981-2007

Fô nou bandé nou kon moso fè


Pou jamb an nou manjé chimen
Pas a dan on kalbas sé dé kwi ki tini.

Joss LUBETH

100
ANTILLA 1981-2007

Rytmo Koubanno

Pour Chal Lanmot


On mizisien

Pou Michèl Chomo Lanmot


On pint

Pou Gi Tirolien
On poèt

Rytmo Koubanno Rytmo Koubanno


Rytmo Koubanno Rytmo Koubanno
On tumba
De nèg
Yonn ka bat Yonn ka dansé
Pli lwen dé fanm ka wimé

Jôdi sé fèt
Tumba
Bat tumba
Rytmo Koubanno
Rytmo Koubanno

San cho San cho


San cho San cho

Dimen sé woulé
Sé koupé kann
Sé mawé kann
Dimen pou bôdé

Tumba bat tumba


Tumba bat tumba
Bat ka la tumba
Bat ka la tumba

Rytmo Koubanno
Rytmo Koubanno

San cho San cho


San cho San cho

Pou ki biten nou ka dansé ?

101
ANTILLA 1981-2007

Pou ki biten nou ka woulé ?

Yo di nèg enmé mizik


Yo di nèg bèf a twavay

Tumba bat tumba


Tumba bat tumba
Bat ka la tumba
Bat ka la tumba

Rythmo Koubanno
Rytmo Koubanno

San cho San cho


San cho San cho
Jodi sé goumé !

Gwoka bat gwoka


Tumba bat gwoka

Bat ka la gwoka
Bat ka la tumba.

Joss LUBETH

102
ANTILLA 1981-2007

ASI MILÉ

Asi milé man té yé


Man pa té lé chouval man janbé
Man pa té lé kabrit pòté mwen

O sé pa majò péyi-ya mantché


Wè zandoli goumen ba ti-pié bwa’y
Gòj li gwosè nanman an solèy
Man jalou konpè sirik

Dwèt kon titÿen douvan bò kay li


Vòyé kout mòdan sou chofè loto
pou té wè’y ka bàt dÿòl

Asi milé man té yé


Man pa té lé chouval man janbé
Man pa té lé kabrit pòté mwen

Tan lannouit kouvè mwen


Pou douvanjou koré mwen
Avanlè chyen varé mwen
Man ka tchwé milé mwen
Pàs si man pa pwan gàd rété gadé
O swè-a man ka mò asi milé nan didan boyo chyen

Asi milé man té yé


Asi milé man pé ké yé

Pascal Ayache

103
ANTILLA 1981-2007

MATINIK CHÉRI

Ou sé péyi mwen, ou sé nasyon mwen. Pouki mwen kay kité’ou


Matinik chéri

Sé an vente ou mwen soti


Sé an dé bra’ou mwen kriyé niê
Sé an tété’ou mwen té ka wè klè
Sé an dé pyé’ou mwen apren’ kimbé doubout
Matinik chéri

Ou se péyi mwen, ou se nasyon mwen. Pouki mwen kay kité’ou


Montré mwen épi dwèt ou tout sa ki trayi’ou
Montré mwen épi zyé’ou tout sa ki konbat ou
Montré mwen épi an signo tout sa ki enfonsé ou
Montré mwen épi an gès tout sa ki téré’ou
Avan menm ou désédé
Matinik chéri

Ou se péyi mwen, ou sé nasyon mwen


Ou ni dan cêi ou an paket malérèse
Ki ka lévé san an sou
Ou ni dan bra’ou plein plein assisté
Ki pa sa mangé lè yo faim
Ou ni dan tété’ou an chay démini
Yo ka exploité pa méchansté
Ou ni an vente ou alimentè an lè alimentè
Ki pa ni sa chyen misié ka rifisé
Matinik chéri

Ou sé péyi mwen, ou sé nasyon mwen


Montré mwen tout lé élu ki kondui’ou à la faillite
Montré mwen tout lé élu ki pasé ten yo a menti ba pèp la
Montré mwen tout lé élu ki pasé la vi yo

104
ANTILLA 1981-2007

A sonjé rien ki poche yo. Epi sé bien zafè kô péyi la ?


Matinik chéri

Tè affamé, tè ensanglanté, ti manmay ou dôm, yo dômi


Yo dômi, mè:.. mwen asiré ki an jou lè monde entyé
Kay tenn voi pèp la pas que mwen asiré ki an jou
Nou kay fini pa konstaté tou sa ki lè vré ènmi nou ?
Matinik chéri

Ou sé péyi mwen, ou sé nasyon mwen


Sé an dé bra’ou mwen lé mô ?

M. Marcel LÉANDRY-TIMOTHÉE

105

Vous aimerez peut-être aussi