100% encontró este documento útil (1 voto)
642 vistas9 páginas

Ñe'ê He'iséva

Este documento presenta un resumen de los conceptos de signo lingüístico y significado. Explica que un signo lingüístico está compuesto de un significante (la forma) y un significado (el concepto o idea), y provee ejemplos de cómo diferentes palabras en guaraní tienen distintos significados en español. También describe cómo algunos signos guaraníes han adquirido nuevos significados al ser adoptados en el idioma español.
Derechos de autor
© © All Rights Reserved
Nos tomamos en serio los derechos de los contenidos. Si sospechas que se trata de tu contenido, reclámalo aquí.
Formatos disponibles
Descarga como PPTX, PDF, TXT o lee en línea desde Scribd
100% encontró este documento útil (1 voto)
642 vistas9 páginas

Ñe'ê He'iséva

Este documento presenta un resumen de los conceptos de signo lingüístico y significado. Explica que un signo lingüístico está compuesto de un significante (la forma) y un significado (el concepto o idea), y provee ejemplos de cómo diferentes palabras en guaraní tienen distintos significados en español. También describe cómo algunos signos guaraníes han adquirido nuevos significados al ser adoptados en el idioma español.
Derechos de autor
© © All Rights Reserved
Nos tomamos en serio los derechos de los contenidos. Si sospechas que se trata de tu contenido, reclámalo aquí.
Formatos disponibles
Descarga como PPTX, PDF, TXT o lee en línea desde Scribd

ÑE’Ê HE’ISÉVA

S I G N O L I N G Ü Í S T I C O - Ñ E ’ Ê H E ’ I S É VA M Á VA
O J A P Y H Y H Á I C H A - Ñ E ’ Ê H E ’ I S E ’ E T Á VA - Ñ E ’ Ê
I Ñ A M B U E H E ’ I S É VA R U P I
SIGNO LINGÛÍSTICO
Ijapýra mokôiha:
Ñe’ê he’iséva Ñe’ê oñehendu
ojehecha ha ojehaíva

Oje’e, oñehendu térâ ojehaíva

He’iséva
Upe Signo Lingüístico ombojoaju pe ñe’ê he’iséva , oñehendu, oje’e térâ
ojehaívare peteî mba’e hérare; upeva’erâ umi tapicha oñe’êva peteî ñe’ê
ombojoja mba’ekuéra réra, ikatu haĝuaicha opavave oikuaa ha oipuru
peteîchante umi téra, ha katu máva ndoikuaáiva upe ñe’ê ohendúrô oje’éva
nombojoajumo’âi he’isévare noikûmbýigui.

Ñambojojátaramo Signo Lingüístico Ñe’êpukuaa rehe jaguerekóta:

Ñe’êpurâ He’iséva (significado)

Ñe’êpu oje’éva, oñehendúva téra


Tai ojehaíva
TRIÁNGULO SEMIÓTICO He’iséva

Mba’etee
Oje’éva

óga
ÑE’Ê HE’ISÉVA IÑAMBUEKUAA
Opa henda rupi niko umi arandupy oúva ñande kakuaágui ñambohasa
ñande ñemoñarégui ha ko’âvagui íñemoñarépe, kóva ambuépe jevy ha
upéicha ohohína, ha katu ombohasakuévo iñambuekuaa heta mba’épe;
he’isévape térâ oñemoñe’êpuháicha.
Tembiasakue, tekoveaty ha tenda ojeikoha omoambue ñe’ê.
Techapyrâ:
Ymaiteve Ko’áĝa rupi He’ise castellano-pe
Ayvu (ava ñe’ê) Tyapy (ruido) Lenguaje humano
Evovo (ruido) Ndojepuruvéi
Tuvicha (hete guasúva) Tendota Jefe - superior-
Ruvicha Mburuvicha mandatario
Huvicha
Ñavo (cada) Ndojepuruvéi
Ikatu avei peteî mba’e oiko pyahúva oñembohéra péicha ñande ypykuéra
ndoikuaaira’e español-kuéra oguerúva ha katu oipuru haĝua omoguaranireko
herakuéra.
Techapyrâ:
-vaka
-kavaju
-ovecha Ñambojoja haĝua
-kavara
-kamisa
-mesa
-kosevera
-sapatu
-aramirô ha ambue.
Oî ñe’ê oñemoambuéva he’isévape oñehekombo’e haĝua avakuérape.
Péicha Jesuita- kuéra ombohasa Tupâ réra ypykue (Dios de la lluvia, las aguas, el
trueno y el relámpago) Tupâ Ñandejára Dios Nuestro Señor- pe.
ÑE’Ê HE’ISÉVA MÁVA
OJAPYHYHÁICHA.ÑE’Ê HE’ISE’ETÁVA
Ñe’ê he’iséva máva ojapyhyháicha:
Jaikuaáva ñe’ê jere rupi.
Techapyrâ:
- Pyharevete rohupi mbarete ha rosê. Desayunar o alimentarse.
- Aha’â mbarete chupe. Fuerza, astucia.

- Aipyguara japepo ha nandiverara’e. Vacío.


- Aha atyhápe ha nandivera. Poca asistencia.
- Nandivera ko tapicha. Sabe muy poco.
ÑE’Ê IÑAMBUE HE’ISÉVA RUPI
Ñe’ê Ñe’ê
he’ise he’ise
añetéva ensuguýva
Oikuaauka
ambue mba’e,
Ohechauka
oikuaáva ha
mba’etépa he’ise
oipurukuaáva
umi ñe’ê
ñe’ê mante
omyesakâ upéva.

Itî ro’ŷsâ amo Itî ro’ŷsâ amo


mitâ. mitâ.

Omombe’úva
Itî ro’ŷsâ ro’ýgui. hapicha
rembiapo.
Techapyrâ He’ise añetéva He’ise ensuguýva
Jagua’i Jagua michîva. Ijuru my’ŷiva.
Hendy kavaju resa Kavaju resa overa. Ijetu’u.
Ipepopê Opê ipepo. Oiko porâvape
ho’avaírô.
Ikesu Oguereko kesu. Nahembiapo
potîriva.
Ndaijukýi.
Akâne Ine iñakâ Ndopytáiva
mba’eve iñakâme.
Kuña’i Kuña michîva. Kuimba’e heko
kuñáva.
Oguata okápe. Osê hógagui oguata Oporomoakâratîva.
haĝua.

También podría gustarte