TALLER DE EXPRESIÓN ORAL EN GUARANÍ
Mbo’ehára: Dr. Miguel Ángel Verón
Pumbyry: (0981) 282969. Ñe’ẽveve: miguel_veron@[Link]
Pytyvõhára: Arq. Alicia Barrios – Lic. Mercedes Velázquez
MBO’EPY PORUNDYHA
PARAGUÁI ÑE’ẼNGUÉRA
Jaikuaátava ko mbo’epýpe:
- Ñaikümby hekópe opáichagua moñe’ẽmbyrã.
- Ñañamindu’u guarani ñe’ẽ reko ha jeporu Paraguáipe rehe.
- Jaikuaa ñe’ẽjoajuha ha mba’éichapa ojeporukuaa.
- Jaikuaa ha jaiporu ñe’ẽpehẽ ha ha va hi’ára rehe.
Jaikuaave ñane ñe’ẽ. Ñamoñe’ẽmi.
Guarani, ñe’ẽ ojeporuvéva ñane retãme
Paraguái niko heko ha iñe’ẽeta. Ñe’ẽ ojeporuvéva hína guarani ha castellano. Censo Nacional
de Población y Vivienda ojejapova’ekue ñane retãme 2002-me ohechauka ha omyesakã
guaraniha ñe’ẽ ojekuaavéva ñane retãme. Ohakã’i’o 5.160.830 tapicha ñane retãygua
apytégui, 1.721.000 (33%) oikuaaha guarani ha castellano, katu oiporuve guarani; 1.399.220
(27%) oñe’ẽha guarani añónte; 1.330.810 (26%) oikuaaha castellano ha guarani, ág̃a katu
oiporuve castellano; 411.780 (8%) oñe’ẽkuaaha castellano añónte.
Guarani niko hína ñane retã heñói guive ñe’ẽ hetave ñane retãygua oiporúva, katu upevére
ojeapo’i ha oñemomirĩ castellano renondépe. Oiméramo ñane retãme jaguatase joja rapére
ha ñamomba’ese añetehápe yvypóra derecho, ndaikatúi ñamboyke guarani, ha hendive
iñe’ẽharakuérape Paraguáipe.
[Link] Oñemombykypyre
1. Ñamoñe’ẽ rire, jaiporavo peteĩ oĩporãva:
a. Paraguáipe oñe’ẽ guarani año:
a. 1.399.220 tapicha
ã. 1.721.000 tapicha
ch. 5.160.830 tapicha
e. 1.330.810 tapicha
ã. Paraguáipe tetãygua iñe’ẽpeteĩva, oñe’ẽva guarani térã castellano añónte, oĩ:
a. 27%
ã. 33%
ch. 26%
e. 35%
ch. Moñe’erãme ojekuaauka:
a. Paraguáipe guarani ha castellano ojojaha.
ã. Guaraniha ñe’ẽ ojeporuvéva Paraguáipe.
ch. Guarani ha castellano noñemomba’eiha.
e. Guarani oñemomba’eveha castellano-gui.
e. Ko marandu ohechauka ñandéve Paraguáipe hetaveha oĩ:
a. Oiporukuaáva pytagua ñe’ẽ.
ã. Oñe’ẽva castellano año.
ch. Oñe’ẽva guarani año.
e. Oñe’ẽva guarani ha castellano.
ẽ. Haipýpe ojekuaa ohaíva:
a. Oapo’iha guarani.
ã. Ndocha’eiha guaraníre.
ch. Ohayhuha guarani.
e. Nomomba’eiha guarani.
g. Moñe’ẽrãme he’i ñane retãme oñemoañeteha yvypóra derecho:
a. Añete.
ã. Japu.
g̃. Moñe’ẽrãme he’i, ñane retãme are guivéma jaguata joja rapére.
a. Añete.
ã. Japu.
h. Ymavémi guarani ojeporuve castellano-gui.
a. Añete.
ã. Japu.
i. Ko’ág̃a castellano ojeporuve guaranígui.
a. Añete.
ã. Japu.
ĩ. Guarani ha castellano ojeporu peteĩchaite Paraguáipe.
a. Añete.
ã. Japu.
Jaikuaami
Ñamoñe’ẽjeymína haipy guarani rehegua. Jajesareko umi ñe’ẽ ojehaihũvéva rehe.
Guarani, ñe’ẽ ojeporuvéva ñane retãme:
Paraguái niko heko ha iñe’ẽeta. Ñe’ẽ ojeporuvéva hína guarani ha castellano. Censo Nacional
de Población y Vivienda ojejapova’ekue ñane retãme 2002-me ohechauka ha omyesakã
guaraniha ñe’ẽ ojekuaavéva ñane retãme. Ohakã’i’o 5.160.830 tapicha ñane retãygua apytépe,
1.721.000 (33%) oikuaaha guarani ha castellano, katu oiporuve guarani; 1.399.220 (27%)
añe’ẽha guarani añónte; 1.330.810 (26%) oikuaaha castellano ha guarani, ág̃a katu oiporuve
castellano; 411.780 (8%) oñe’ẽkuaaha castellano añónte.
Guarani niko hína ñane retã heñói guive ñe’ẽ hetave ñane retãygua oiporúva, upevére
ojeapo’i ha oñemomirĩ castellano renondépe. Oiméramo ñane retãme jaguatase joja rapére
ha ñamomba’ese añetehápe yvypóra derecho, ndaikatúi ñamboyke guarani, ha hendive
iñe’ẽharakuérape Paraguáipe.
Jahecha ipype: ha, katu, ág̃a katu, upevére, ramo. Ko’ã ñe’ẽ hína ñe’ẽjoajuha (conectores
textuales).
Ñe’ẽjoajuha niko ñe’ẽ térã ñe’ẽapesã ombojoajúva ñe’ẽ, ñe’ẽjoaju ỹrõ haipyvo, ikatu
hag̃uáicha oje’e térã ojehaíva ojoaju ha hesakã opytávo. Texto niko osẽ textum-gui, kóva ou
latín-gui, ha he’ise tejido, ñandu renimbo ja’ekuaa ichupe ñane ñe’ẽme. Jaikuaaháicha, peteĩ
tejido opytaporã hag̃ua, ojoajuporãva’erã, ja’eporãsérõ, oñepovãporãva’erã, ỹramo
ojehekyipakuaa. Umi ñe’ẽjoajuha –texto-pe- ojeporu upevarã.
Ñe’ẽjoajuha oñemohenda (clasificar) heta hendáicha. Jahechami mba’eichaguápa umi
ojeporúva texto-pe ñamoñe’ẽvape1.
Ha: Kóva hína aditivo térã copulativo. Ombojoaju opa oje’éva ha avei omboho’ove marandu
oñemyasãiva.
Katu: Kóva adversativo.
Ág̃a katu: Avei adverstativo
Upevére: Kóva ñe’ẽjoajuha concesiva.
Ramo: Kóva hína condicional.
Mba’éichapa ojeporu ko’ã ñe’ẽjoajuha.
Techapyrã:
- Chokokue oñemitỹ ha oikuave’ẽ hi’upyrã hesãiva.
- Chokokue oñemitỹ katu hembiapokue noñemomba’eséi.
- Chokokue heta omba’apo, ág̃a katu hembiapokue rehe ndojehepyme’ẽséi ichupe.
- Chokokue omba’apo ára pukukue, upevére ndaikatúi osẽ chi’ĩgui.
- Oiméramo jakarupotĩ ha resãise, ñaipytyvõ chokokuépe.
Guaraníme, castellano ha ambue ñe’ẽmeguáicha, jareko heta ñe’ẽjoajuha tekotevẽva jaikuaa
ha jaiporu hekópe. Jaikuaami umíva.
Ko’ápe oñembohysýi mbykymi ñe’ẽjoajuha guaranimegua. Ijykére jareko avei castellano
pegua (Oñeguenohẽ: Verón 2009: 204).
1. Aditivos (copulativos): cumplen la función de unir elementos y también agregan
información.
Ha (ha’e), avei. Y, e, ni, además, también.
1
Ko’ã ñe’ẽjoajuha rerakuéra ojeporúta ko’ápe castellano-pe año, guaraníme noñembohérai gueteri rupi.
Techapyrã:
- Nde reke ha che amba’apo. Vos dormís y yo trabajo.
- Amo mitã okaru ha isy omoirũ ichupe. Aquel niño come y su madre lo acompaña.
- Amóva chemba’e ha’e kóva nemba’e. Aquel es mío y este es tuyo.
2. Adversativos: son restrictivos, limita la significación del primer elemento. Son también
opositivos.
Katu, ha katu, ág̃a katu. Pero, mas, sin embargo, empero, no obstante
Techapyrã:
- Ahase nde rógape katu che sy ndoipotái. Deseo ir a tu casa pero mi madre no lo quiere.
- Heta añepia’ã, ha katu ndahupytýi upe ahekáva. Mucho me esforcé, mas no logré mis
objetivos.
- Roha’ãporãkuri, ág̃a katu noroganái. Hemos jugado bien, sin embargo no hemos ganado.
3. Disyuntivos: pueden expresar opciones. Indican una relación de elección o de diferencia
entre dos conceptos.
Térã, ỹramo, ỹrõ. O, u, bien o sea.
Techapyrã:
- Rehóta ñemuhápe ỹrõ repytáta rekosina. Te vas al almacén o te quedás a cocinar.
- Ajoguáta peteĩ auto térã peteĩ óga. Compraré un auto o una casa.
4. Condicionales: expresan una condicionalidad
Rõ, ramo (átona). Si, siempre que, siempre y cuando que.
Techapyrã:
- Nderejúiramo name’ẽmo’ãi ndéve. Si no venís, no te lo voy a dar.
- Reñepia’ãrõ añoite roipytyvõta. Te ayudaré siempre que te esfuerces.
5. Causales: expresan causa-efecto.
Rupi, haguére, rehe, re. Porque, puesto que, dado que, ya que.
Techapyrã:
- Netie’ỹ haguére name’ẽmo’ãi ndéve. No te daré dado que fuiste grosero.
- Amomba’e ñe’ẽnguéra tuicha mba’e rupi. Aprecio las lenguas porque son importantes.
6. Finales: expresa un fin.
Hag̃ua, vo, jávo, potávo. Para, a fin de que, de tal modo que, de tal suerte que, de manera
que.
Techapyrã:
- Aháta che rógape akarúvo. Iré a mi casa a fin de almorzar.
- Oúta ñañemongeta hag̃ua. Vendrá de tal modo que conversemos.
- Rohóta pene rendápe ñag̃uahẽ potávo. Iremos junto a ustedes de manera que podamos
acordar.
7. Temporales: se refieren a eventos de tiempo que pueden ser:
a. Secuenciales:
Upéramo, iñepyrũrãme, mboyve, upe mboyve, upe rire, upe aja, upéi, ág̃a, kurivévo,
ipahápe.
Entonces, en primer lugar, al principio, siempre, seguidamente, luego, finalmente, etc.
Techapyrã:
- Upéramo chemandu’a heta viru ñagana. Recuerdo que entonces ganábamos mucho
dinero.
- Ñepyrũrã nde’íri mba’eve, upéi katu ipochy. Al principio no dijo nada, luego se enojó.
b. Simultáneos:
Jave, aja, upe jave, vo, upe aja, kuévo(nguévo).
Mientras, en el mismo momento, simultáneamente, en ese instante, etc.
Techapyrã:
- Asẽta jave che rógagui ou che sy. Cuando iba a salír de mi casa llegó mi
mamá.
- Ohokuévo hembiapohápe omoñe’ẽ heta aranduka. Mientras va al trabajo lee muchos
libros.
c. Periodicidad:
Sapy’ánte, akói, sapy’a py’a, heta jey, katui, tapia.
A veces, algunas veces, siempre, muchas veces, de vez en cuando, etc.
Techapyrã:
- Che ru ha che sy akói oiko Paraguaýpe. Mis padres siempre viven en Asunción.
- Ko’ã mitã sapy’ánte iñakãhatã. Estos niños son traviesos a veces.
8. Espaciales: se refieren a la ubicación o al lugar.
Ápe, ko’ápe, ko’águi, águi, upépe, amo.
Acá, aquí, desde aquí, ahí, etc.
Techapyrã:
- Ápe japytáramo ndajajapomo’ãi mba’eve. Si nos quedamos aquí no haremos nada.
- Ñasẽna ko’águi ha jaha amo. Salgamos de aquí y vayamos allí.
Tembiaporã: 1
1. Jaiporavo peteĩ ñe'ẽjoajuha oho porãvéva ñamyenyhẽ hag̃ua umi pa’ũ:
a. – Aha nde rógape Ha ndorojuhúi.
- Ha
- Hag̃ua
- Jepérõ
- Térã
ã. Ajoguase pe aranduka Katu hepyeterei.
- Ỹrõ
- Rupi
- Jave
- Katu
ch. Rejútapa nde Térã aháta che.
- Hag̃ua
- Jepérõ
- Térã
- Jave
e. Nderejúi Ramo nde aháta che.
- Haguä
- Ramo
- Térã
- Jave
ẽ. Nde nderehóikuri, Upévare ahátamante che.
- Vo
- Jepérõ
- Upévare
- Jave
g. Chereñói 1990-pe Upéramo che sy oguereko 25 ary.
- Upéramo
- Jepérõ
- Upévare
- Jave
g̃. Ko’ápe javy’ave, he’i ovaramóva.
- Jepérõ
- Ha katu
- Jave
- Ko’ápe
h. Ko sábado nderejúi Rõ domingo roha’arõta.
- Ha
- Ha katu
- Rõ
- Akói
i. Nde ru piko Akói omba’apo carpintería-pe.
- Upe jave
- Akói
- Jave
- Ha katu.
ĩ. Peẽ pepytu’u Aja che amba’apo’imíta.
- Ỹrõ
- Ha katu
- Aja
- Hag̃ua
2. Jaiporu ñe’ẽjoahuha oñekuave’ẽva ñamyenyhẽ hag̃ua umi pa’ũ. Peteĩ jeýnte
jaiporuva’erã peteĩteĩva.
a. Ñe’ẽjoajuha: avei, upevére, ha, térã
- Che ahase avei penendive.
- Ha’e ogueru apyka ha mesa.
- Epytáta ko’ápe térã rehóta amo.
- Heta omba’apo hikuái, upevére nomohu’ãi hembiapo.
ã. Ñe’ẽjoajuha: upe aja, hag̃ua, upépe, upéi.
- Rohókuri Ciudad del Este-pe. upépe ore rovy’a.
- Oñemoarandu Letras, upéi Ciencias de la Educación.
- Oúta ne rendápe pemba’apo hag̃ua.
- Nde rehóta távape, che upe aja apytáta amopotĩ ñande korapy.
ch. Ñe’ẽjoajuha: sapy’apy’a, iñepyrũrã, ko’águi, rupi.
- Neakãhatã rupi repytáta ógape.
- Iñepyrũrã ipohýikuri upe tembiapo, upéi rojepokuaa.
- Ko’ág̃a meve sapy’apy’a ou ore rendápe.
- Namombyrýi opyta ko’águi upe táva.
e. Ñe’ẽjoajuha: katu, upéramo, upe rire, ramo jepe.
- Ohose kánchape, katu isogue.
- Pejúna jakaru ha upe rire jaha cancha-pe.
- Ndépa mboy ary rereko upéramo.
- Ivare’a , ramo jepe ndokaruséi.
ẽ. Ñe’ẽjoajuha: ramo, upe jave, ápe, kurivévo
- Ñane irũnguéra oúta kurivévo.
- Roha’arõroínakuri, upe jave og̃uahẽ umi mburuvicha.
- Amo oĩ peteĩ computadora, ápe peteĩ impresora.
- Ndapejúi ramo rohóta poheka.
g. Ñe’ẽjoajuha: jepéramo, haguére, akói, ápe.
- : jepéramo ñandereta, sa’i ñamboguata ñane rembiapo.
- Orembotavy haguére orepochy penendive.
- Peẽ piko akói peiko Paraguaýpe.
- Pejúna ápe ore rendápe.
g̃. Ñe’ẽjoajuha: sapy’ánte, upe jave, ỹramo, ipahápe.
- Rokaruroínakuri oñondive, ha upe jave orerenói.
- Amba’apóta upe fábrica-pe, ỹramo che ru mba’évape.
- Heta oñomongeta hikuái, ipahápe noguahẽi peteĩ ñe’ẽme.
- Sapy’ánte pa ikatúne kuarahy pytu akúgui/nde resa kuarahy’ãme ag̃uahẽ apytu’umi.
h. Ñe’ẽjoajuha: jave, ápe, mboyve, jepérõ.
- Eju che ra’y, ápe oĩ nde róga.
- Aníke pesẽ opi jave
- Ani remyangekói jaguápe okaru mboyve
- Jepérõ ouse, ndaijái ichupe.
i. Ñe’ẽjoajuha: heta jey, kuévo, upe mboyve, vo.
- Oho vo hógape ojuhu hese.
- Heta jey rojojuhu facultad-pe ha roguapy roñomongeta.
- 1990-pe ha’e ogueru ko’ápe upe tembiporu, upe mboyve avave ndoikuaái.
- Oike kuévo pueblo-pe ojojuhu hikuái.
ĩ. Ñe’ẽjoajuha: aja, ko’ápe, ramo jepe, katui.
- ko’ápe ore roreko ne rembiporu.
- Jakaru aja ñañomongetáta.
- Vodokeita che volsíllo ombokuapa katui
- Oheka ramo jepe ndojuhumo’ãi.
3. Jaiporu mokõi ñe’ẽjoajuha ñamyenyhẽ hag̃ua umi pa’ũ, ojejerureháicha ñandéve.
a. Adversativos:
- Rohókuri hógape ha katu ndorojuhúi hese.
- Heta oky ága katu yvy nahu’ũi gueteri.
ã. Espaciales:
- Ápe oíhína ne membykuéra.
- Pejúna ko’ápe, upépe niko ndajavy’ái.
[Link] simultáneos:
- Mbarakaja oke jave osẽ angujakuéra.
- Ñande rapicha oñe’ẽ aja ñande ñahenduva’erã.
e. Aditivos:
- Paraguái ha Brasil omba’apo oñondive.
- Paraguái rembijokuái avei oĩta upépe.
ẽ. Condicionales:
- Nderejúi ramo chepochýta nendive.
- Ñamba’apó rõ ñopytyvõme ñasẽta tenonde.
h. Temporales de periodicidad:
- Peẽ piko _heta jey peñemoarandu universidad-pe.
- Ha’e ha che sapy’a py’a rojoecha.
g. Disyuntivos:
- Aipytyvõta Ana térã Julia-pe.
- Pehóta San Pablo ỹrõ Buenos Aires-pe.
g̃. Temporales simultáneos:
- Ñande ñañomongeta jave ha’ekuéra itenonde ñanderehe.
- Ha’ekuéra oñomongeta omba’apo aja.
i. Finales:
- Teko porãve reká vo Paraguáipe ndaikatúiri.
- Oñopytyvõ hikuái osẽ Hag̃ua tenonde.
ĩ. Causales:
- Peg̃uahẽ asaje haguére pepyta okápe.
- Ipochy hikuái, ha rupi osẽ oho.
2. Jahaimína. Ñamombe’u mba’épa ñandéve g̃uarã guarani ñe’ẽ, ikatu jahai peteĩ térã mokõi
haipyvo (párrafo). Jajesareko ñe’ẽjoajuha jaiporúva rehe ha upéi jahecha mba’eichaguápa
umíva.
Guarani ha’e peteĩñe’ẽijojaha’ỹva, rupi che aguerovia ojekuaa porãveva’erãha ko ñande
retãme. Añetehápe nañamomba’eguasúi ñamomba’eva’erãháicha ñande añoite ñañe’ẽva upe
ñe’ẽme ko yvy ape ári
Jaikuaavemi
Ñamoñe’ẽmi jeýta texto guarani rehegua. Jajesarekomi umi ñe’ẽpehẽ (partícula)
ojehaihũvéva rehe.
Guarani, ñe’ẽ ojeporuvéva ñane retãme:
Paraguái niko heko ha iñe’ẽeta. Ñe’ẽ ojeporuvéva hína guarani ha castellano. Censo Nacional
de Población y Vivienda ojejapova’ekue ñane retãme 2002-me ohechauka ha omyesakã
guaraniha ñe’ẽ ojekuaavéva ñane retãme. Ohakã’i’o 5.160.830 tapicha ñane retãygua
apytépe, 1.721.000 (33%) oikuaaha guarani ha castellano, katu oiporuve guarani; 1.399.220
(27%) añe’ẽha guarani añónte; 1.330.810 (26%) oikuaaha castellano ha guarani, ág̃a katu
oiporuve castellano; 411.780 (8%) oñe’ẽkuaaha castellano añónte.
Guarani niko hína ñane retã heñói guive ñe’ẽ hetave ñane retãygua oiporúva, katu upevére
ojeapo’i ha oñemomirĩ castellano renondépe. Oiméramo ñane retãme jaguatase joja rapére
ha ñamomba’ese añetehápe yvypóra derecho, ndaikatúi ñamboyke guarani, ha hendive
iñe’ẽharakuérape Paraguáipe.
Umi ñe’ẽpehẽ hína: va, ha, va’ekue.
Ko’ã partícula niko omoñepyrũ ñe’ẽjoaju poguyguáva (oración subordinada).
Mokõivéva oguereko ára (tiempo). Jajesarekomi:
Omoñepyrũ oración Tenda rehegua
Tiempo
adjetiva Locativo
Presente Va (átona) Ha (tónica)
Pasado Va’ekue (Tónica) Hague (tónica)
Futuro Tava (átona) Taha (tónica)
a. Va, va’ekue, tava omoñepyrũ ñe’ẽjoaju poguyguáva terojáva (oración subordinada
adjetiva). Castellano-pe heta ojeguereko: que, quien, cuyo ha ambueve.
Va: oñe’ẽ mba’e oikóva ko’ág̃a rehe.
Techapyrã:
- Amo tapicha oúva (ko’ág̃a) imarãngatu. Esa persona que viene (ahora) es bondadosa.
- Jagua oñarõva ndoporosu’úi. Perro que ladra no muerde.
- Tembi’u ñande ja’úva hesãi. La comida que consumimos es sana.
Va’ekue: ohechauka mba’e yma guare.
Techapyrã.
- Auto arekova’ekue (yma) hepyve kóvagui. El auto que tenía (antes) era más caro que este.
- Che hína tapicha nerenoiva’ekue pumbyry rupi. Yo soy la persona quien te llamó por
teléfono.
Tava: Ohechauka pe mba’e ojehútaha tenondevévo.
Techapyrã.
- Auto ajoguátava (en el futuro) es más caro que este. El auto que compraré es más caro que
este.
- Carrera nde reñemoarandútava ijetu’u. La carrera que vos vas a estudiar es difícil.
ã. Ha, hague, taha omoñepyrũ ñe’ẽjoaju poguyguáva tendaguáva (oración subordinada
adverbial locativa). Castellano-pe ojeporu donde, de donde ha por donde. Ohechauka
moõpa oikohína pe mba’e ojehúva.
Ha: oñe’ẽ tenda rehe ha ohechauka pe mba’e oikóva ojehuha ko’ág̃a.
Techapyrã:
- Mbo’ehao che añemoaranduha (ko’ág̃a) iporã. La escuela donde yo estudio (ahora) es linda.
- Che aiméta nde cherenoihápe. Yo estaré donde vos me llamas (en el futuro).
Hague: Oñe’ẽ mba’e oikomava’ekue rehe.
Techapyrã:
- Mbo’ehao che añemoaranduhague iporã. La escuela donde yo estudié es linda.
- Amoĩkuri ere haguépe chéve. Lo coloqué donde me indicaste.
Taha: Ohechauka pe mba’e ojehutaha tenondevévo.
Techapyrã:
- Mbo’ehao che añemoarandutaha iporã. La escuela donde yo voy a estudiar (estudiaré) es linda.
- Oho táva oikotahápe concierto. Fue a la ciudad donde se realizará el concierto.
Jesarekorã:
Ha, hague, taha avei omoñepyrũ ambueichagua oración subordinada.
Oración subordinada sustantiva objetiva.
- Omyesakã guaraniha ñe’ẽ ojekuaavéva ñane retãme.
- Oikuaaha guarani ha castellano
- Aikuaa ouha nde ru. Supe que vino tu padre.
- Aikuaa outaha nde ru. Supe que vendrá tu padre.
- Aikuaa ouhague nde ru. Supe que ha venido tu padre.
2. Eiporavo peteĩ ñe'ẽjoajuha ohoporãvéva remyenyhẽ hag̃ua umi pa’ũ:
a. – Amo karai oú Va’ekue pe che ndaikuaái.
- Va
- Taha
- Hague
- Va’ekue
ã. Táva yma ha’ekuéra oiko Hague akóinte tuicha.
- Va
- Taha
- Hague
- Tava
ch. Mburuvicha jaiporavó Tava pe hi’ã jaikuaaporã.
- Va
- Taha
- Hague
- Tava
e. Hospital nde sy omba’apo Ha tuicha ko’ág̃a oporoipohãno porãve.
- Taha
- Ha
- Taha
- Va
ẽ. Ku mbo’ehára yma ñanembo’e Va’ekue guarani oime ou.
- Ha
- hague
- Va
- Va’ekue
g. Director omoakã Hague kóva ko empresa ambue ary guive ikatupyry.
- Ha
- Tava
- Va’ekue
- Hague
g. Ka’a peẽ peiporú Va (ko’ág̃a) iporã añetete.
- Va
- Tava
- Va’ekue
- Hague
h. Óga pejoguá Tava ko’ẽrõ tuicha ha iporã.
- Ha
- Va’ekue
- Hague
- Tava
i. Tenda oiko Hague pe aty kuehe michĩeterei.
- Ha
- Tava
- Hague
- Va’ekue
ĩ. Empresa peẽ pemba’apo Ha tuicha okakuaa.
- Ha
- Tava
- Va’ekue
- Hague
GUARANI JEHAIKATU: ORTOGRAFÍA GUARANÍ
Jahechavemi Guarani Jehaikatu omoneĩva’ekue Guarani Ñe’ẽ Rerekuapavẽ (GÑR) 2016-pe.
Jahechámakuri 1 ha 2. Ko’ág̃a jahecháta 3 ha 4.
3. Mbojojaha mbohapyha: ñe’ẽpehẽ tĩguáva
jehairã
Ñe’ẽpehẽme ndoikéi oñondive mokõi taipu tĩguáva. Tembiecharã: g̃ua, ma, ne, ña.
Pu’ae juruguáva oikéramo ñe’ẽpehẽme pundie tĩguáva ndive; térã pundie tïjuruguáva ndive,
ko’ãva oguerova hese itĩñe’ẽngue.
Tembiecharã: ma, nda.
Pu’ae tĩguáva (ã, ẽ, ĩ, õ, ũ, ỹ) oikéramo ñe’ẽpehẽme pundie juruguáva (ch, g, h, j, k, l, p, r, rr,
s, t, v,’ (Puso) ndive, oiko ñe’ẽpehẽ tĩguáva.
Tembiecharã: pytã.
4- Mbojojaha irundyha: ñe’ẽ apo rehegua
Oñe’ẽva guaraníme, ojapo iñe’ẽrã. Upevaerã ombojoaju ñe’ẽpy ha ñe’ẽky he’isévandi.
Ojehaívo, umi ñe’ẽky mboyvegua ha ñe’ẽky rireguáva, omoambuéva ñe’ẽpýpe,
oñembojoajuva’erã hese oiko haḡua chuguikuéra peteĩ ñe’ẽ año.
Tembiecharã: Oporogueroguataseténiko
Oĩme ñe’ẽky ikatúva ojererova hendágui ha oñembohasa ñe’ẽpy renondévo térã hapykuévo,
upéicha jave, ndojoajúi.
Tembiecharã: Cheakãhatãitémi, etémi cheakãhatã.
Oĩme ñe’ẽky ikatúva ojeporu oĩ’ỹre ijykére ñe’ẽpy ha’e omoambuéva.
Tembiecharã:
Upéva oikomo’ãkuri. Upéva mo’ãkuri.
Umi ñe’ẽrireguápe, oñembojoaju ñe’ẽpy rehe, ñe’ẽ riregua ipehẽtaĩva.
de la Plata Junta Provisional Gubernativa ombou karai Manuel Belgrano-pe Paraguáipe
jahechápa nombojoajúi ko tetãme umi provincia ndive. Karai Belgrado, oike mboyve
Paraguái yvýpe, oipyaha heta kuatiañe’ẽ omyasãiva tetãpýre, Proclamas de Belgrado-
ramo ojekuaáva. Umi kuatia ojehaiva’ekue mokõi ñe’ẽme: guarani ha castellano-pe.
Ombosako’ipyre mbo’ehára Miguel Ángel Verón ha Alicia Barrios.