0% encontró este documento útil (0 votos)
1K vistas32 páginas

Gramática Guaraní: Prosodia y Ortografía

Este documento describe los componentes fundamentales de la gramática guaraní y sus reglas ortográficas. 1) Explica las partes de la gramática incluyendo la prosodia, ortografía, morfología y sintaxis. 2) Detalla las reglas de la monofonía, acento tónico y acento nasal. 3) Provee ejemplos para ilustrar la aplicación correcta de las reglas ortográficas guaraníes.

Cargado por

SILVINA
Derechos de autor
© © All Rights Reserved
Nos tomamos en serio los derechos de los contenidos. Si sospechas que se trata de tu contenido, reclámalo aquí.
Formatos disponibles
Descarga como DOCX, PDF, TXT o lee en línea desde Scribd
0% encontró este documento útil (0 votos)
1K vistas32 páginas

Gramática Guaraní: Prosodia y Ortografía

Este documento describe los componentes fundamentales de la gramática guaraní y sus reglas ortográficas. 1) Explica las partes de la gramática incluyendo la prosodia, ortografía, morfología y sintaxis. 2) Detalla las reglas de la monofonía, acento tónico y acento nasal. 3) Provee ejemplos para ilustrar la aplicación correcta de las reglas ortográficas guaraníes.

Cargado por

SILVINA
Derechos de autor
© © All Rights Reserved
Nos tomamos en serio los derechos de los contenidos. Si sospechas que se trata de tu contenido, reclámalo aquí.
Formatos disponibles
Descarga como DOCX, PDF, TXT o lee en línea desde Scribd

GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

GRAMÁTICA (ÑE’ÊTEKUAA)

Es el arte  que enseña a hablar, escuchar, leer y escribir correctamente


un idioma. Ha’e pe mba’engatu ñanerekombo’éva ñañe’ê, ñahendu, ñamoñe’ë
ha jahai porâ haĝua peteî ñe’ê.

Partes de la Gramática: Prosodia, Ortografía, Morfología y Sintaxi

1- Prosodia (Purângatu): es la parte de la Gramática que enseña a


pronunciar correctamente los fonemas, sílabas y palabras de un Idioma. Ha’e
Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambohyapuva’erâ hekopete
umi taipu, ñe’êpehê ha ñe’ê peteî ñe’êmegua

2- Ortografía (Haikatu): es la parte de la Gramática que enseña


a escribir correctamente los fonemas de un idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore
ñanerekombo’éva mba’éichapa ojehaiva’érâ hekopete umi taipu peteî
ñe’êmegua.

3- Morfología (Ñe’êysajakuaa): es una parte de la gramática que estudia


las clases de palabras de un idioma,  y  sus  accidentes.  Ha’e  Ñe’êtekuaa 
vore  ñanemoarandúva jaikuaa  haĝ ua   ñe’ênguéra   ysaja   peteî  
ñe’êmegua,  ha  avei  jaikuaávo  umi  ñe’ê moambueha.

4- Sintaxis (Ñe’êjoajukatu): es la parte de la gramática que enseña


a unir correctamente las palabras en oraciones, de manera que tengan sentido
lógico. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa
ñambojoajukatuva’erâ  hekopete ñe’ê ñe’êjoajúpe.

Observación (Jesarekopyrâ): Actualmente la prosodia (purângatu) y la


ortografía (haikatu) son estudiadas mediante una sola disciplina llamada:

5- La fonología (Ñe’êpukuaa) es la parte de gramática que enseña a


pronunciar y escribircorrectamente los fonemas, sílabas y palabras de un
idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambohyapu ha
jahaiva’erâ hekopete umi taipu, ñe’êpehê ha ñe’ê peteî ñe’êmegua.

3- FONOLOGÍA GUARANI  (GUARANI  ÑE’ÊPUKUAA)

REGLAS ORTOGRÁFICAS (HAIKATU MBOJOJAHAKUÉRA)

3. 1. Regla de la Monofonía y de la Monografía  (Puteî  ha  taiteî 


mbojojaha)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

3. 2. Regla del Acento Tónico (Muanduhe Pu’atâ Mbojojaha)

3. 3. Regla del Acento Nasal (Muanduhe Tîgua Mbojojaha)

3. 4. Regla de la Polisíntesis (Ñe’êpehêtai puru Mbojojaha)

3.1.- LA MONOFONÍA Y  LA MONOGRAFÍA (PUTEÎ HA TAITEΠ


MBOJOJAHA) 

El alfabeto Guarani (Achegety) consta de 33 letras o grafemas (tai). Cada letra o


grafema (tai) representa a un solo sonido o fonema (taipu), y cada sonido o
fonema (taipu) se representa por medio de una sola letra o grafema (tai). En el
alfabeto (Achegety) Guarani NO EXISTEN LETRAS MUDAS. 

Guarani Ñe’ê Achegety (Alfabeto Guarani)

a – â – ch – e – ê – g – ĝ – h – i – î – j – k – l – m – mb – n – nd – ng – nt – ñ –
o – ô – p – r – rr – s – t –u – û – v – y – ŷ – ‘ (puso).

Aplicaciones de esta Regla (Mba’eichaitépa ojepuruva’erâ


mbojojaha)

1. En el alfabeto Guarani existen 12 (doce) vocales (pu’ae), de las cuales seis (6)
son vocales orales (pu’ae jurugua): a – e – i – o – u – y. Y, seis (6) son vocales
nasales (pu’ae tîgua): â – ê – î – ô – û – ŷ.

            Techapyrâ (Ejemplos):           

pyta = talón               oke = (él) duerme          aky = inmaduro

pytâ = rojo                 okê = puerta                 akŷ = húmedo, mojado

2. Las demás veintiún (21) letras se llaman consonantes (pundie), que se leen y
pronuncian acompañadas de la vocal “e” (ch + e = che ; l + e = le ; s + e = se),
con excepción de la consonante glotal (‘) que tiene nombre propio (pu’y ó puso).
De las veintiún (21) consonantes, ocho (8) son consonantes nasales,
discriminadas de la siguiente manera: cuatro (4) son consonantes nasales
plenas (pundie tîguaite): ĝ – m – n – ñ; cuatro (4) son consonantes seminasales
(pundie tîjurugua): mb – nd – ng- nt. Las restantes trece (13), son consonantes
orales (pundie jurugua): ch – g – h – j – k – l – p – r – rr – s – t – v – (‘) puso.
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

3. Los digramas (pundiekôi) son seis (6) consonantes dobles o compuestas,


inseparables porque constituyen una sola letra con un solo sonido (CH – MB –
ND – NG – NT – RR). Forman sílaba con la vocal que les sigue.

Techapyrâ: kamby = ka / mby, kambuchi= ka/ mbu / chi.

4. La consonante glotal / ‘ / (puso), es una consonante de uso intervocálico,


es decir solo se usa entre vocales. Forma sílaba con la vocal que le sigue. El uso
del puso crea diferencia semántica o de significado. Techapyrâ:

kua: agujero/hoyo                     mbo‘i: picar, seccionar, etc.

ku‘a: cintura                              mboi: desvestir, desnudar.

5. Las letras B, C, D, F, LL, Q, W, X, Z, del alfabeto o abecedario español, no


existen como tales en el alfabeto guarani.

6. Los sonidos:

6.1. ca, que, qui, co, cu, del castellano o español, en guarani solo se escriben


con la letra “k”: ka, ke, ki, ko, ku, ky.

       Techapyrâ: kerana     /     kygua     /      kóva      /   kesu    / oke

    6.2. ba, be, bi, bo, bu, del castellano, en guarani se escriben solo con


la letra “v”: va, ve, vi, vo, vu, vy.

       Techapyrâ: viru  /  vosa  /  výro  /  overa  /  oveve

6.3. za, ce, ci, zo, zu, del castellano, en guarani solo se escriben con la


letra “s”: sa, se, si, so, su, sy.

       Techapyrâ: sapatu  /  ososopa  /  guasu  /  syva  /  sy

 
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

    6.4. ja, je, ji, jo, ju, del castellano, en guarani unicamente se escribe con la


letra “h”: ha, he, hi, ho, hu, hy.

       Techapyrâ: hesa  /  oho  /  hetyma  /  ohupi  /  hova

6.5. ya, ye, yi, yo, yu del castellano, en guarani se escribe solamente con la


letra “j“: ja, je, ji, jo, ju, jy.

        Techapyrâ: jaguarete  / jyva  /  jogua  /  juru  / mandyju

3.2.- EL ACENTO TÓNICO (MUANDUHE PU’ATÂ MBOJOJAHA)

           ACENTO (MUANDUHE): Es la mayor o menor intensidad de voz con


que, en guarani se pronuncia una vocal. Guaraníme ha’e pe tyapu atâ ho’áva
peteî pu’ae ári. Techapyrâ: jagua  /  oguatáva

CLASIFICACIÓN DE LOS ACENTOS EN GUARANI

MUANDUHE ÑEMOHENDA GUARANIME:

1. Acento gráfico u ortográfico (Muanduhe hai): es el acento pintado. Ha’e pe


muanduhe ojehaíva.

            Techapyrâ: oguatáva  /  óga  /  mbo’ehára

2. Acento fonético o prosódico  (Muanduhe pureko): es el acento que se


pronuncia o se entona debidamente. Se carga la voz pero no se pinta. Ha’e pe
muanduhe oñembopurekóva, ndojehaíri.

            Techapyrâ: jagua  /  juru  /  temimbo’e

 
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

3. Acento nasal (Muanduhe tîgua): se identifica mediante la  tilde o acento


nasal (^). Será estudiado en la 3ra regla. Ha’e pe ojehai tîguáva, ha
oñehesa’ŷi jótava Mbojojaha Mbohapyhápe.

       VOCAL TÓNICA (Pu’ae atâ):  es la vocal acentuada gráfica o


fonéticamente. Ha’e pu’ae oñomomuanduhe hai térâ purekóva.

Techapyrâ:  jagua  /  óga

a) Palabras monotónicas (Ñe’ê imuanduheteîva): son aquellas que en su


estructura contienen una sola vocal tónica (gráfica o fonética). Ha’e umi ñe’ê
oguerekóva ipype peteî pu’ae atâ (hai térâ pureko)

Techapyrâ: ava = persona   /  yva = fruto

â) Palabras politónicas = Ñe’êimuanduhe’etáva: son aquellas palabras


que en su estructura contienen dos o más vocales tónicas es decir, con
acentuación  gráfica o fonética. Ha’e umi ñe’ê oguerekóva ipype mokôi térâ
hetave pu’ae atâ (hai térâ pureko).

Techapyrâ: pirapirére  /  tupâmba’ejára

APLICACIONES DE LA REGLA (Mba’éichapa ojepuru’arâ ko


mbojojaha)

1) La vocal tónica no final de las palabras monotónicas, lleva acento gráfico.

Pu’ae atâ ndaha’éirô ñe’ê imuanduheteîva pu’ae paha, oguerâhava’erâ


muanduhe hai.

Techapyrâ: óga  /  áva  /  ýva

2) La vocal tónica última no final de las palabras politónicas, lleva acento
gráfico. Pu’ae atâ ndaha’éirô ñe’ê imuanduhe’etáva pu’ae paha,
oguerahava’erâ muanduhe hai.

Techapyrâ: pirapirére  /  mbo’ehára


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

3) La vocal tónica final de las palabras monotónicas y politónicas, nunca lleva


acento pintado o gráfico es decir, tiene acentuación fonética. Pu’ae atâ ha’érô
ñe’ê imuanduheteîva ha imuanduhe’etáva pu’ae paha, araka’eve
ndoguerahaiva’erâ muanduhe hai; ja’eporâsérô, oguereko muanduhe pureko.

Techapyrâ : pirapire  /  iku’arasy / áva  /  yva

3.3.- EL ACENTO NASAL (MUANDUHE TÎGUA MBOJOJAHA)

Para la mejor aplicación de esta regla conviene recordar antes la lista de vocales
nasales y de consonantes nasales.

Vocales Nasales – Pu’ae tîgua: â – ê – î – ô – û – ŷ.

Consonantes Nasales – Pundie tîgua:

Plenas (tîguaite): g – m – n – ñ;

Seminasales (tîjurugua): mb – nd – ng- nt 

APLICACIONES DE ESTA REGLA – Mba’éichapa ojepuruva’erâ ko


mbojojaha 

1) La vocal nasal que forma sílaba con una consonante oral, lleva tilde


nasal (~). Pe pu’ae tîgua oñemoñe’êpehêva peteî pundie juruguándi,
oguerahava’erâ muanduhe tîgua

Techapyrâ: pytâ  –  py/tâ                  okê  –  o/kê                 hu’û  – 


hu/’û

2) La vocal nasal que forma sílaba con una consonante nasal, NO lleva tilde


nasal (~), porque la consonante nasal ya nasaliza toda la sílaba. Pe pu’ae tîgua
oñemoñe’êpehêva peteî pundie tîguándi, ndoguerahaiva’erâ  muanduhe tîgua.
Pe pundie tîgua ijehegui omotîguáma ñe’êpehême.

Techapyrâ: mberu  –  mbe/ru                anguja  –  a/ngu/ja


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

3) La tilde o acento nasal ( ~ ) suple o reemplaza al acento gráfico u


ortográfico ( ´ ) en las vocales tónicas nasales. Muanduhe tîgua omyengovia
muanduhe haípe, umi

pu’ae atâ tîguávape.

Techapyrâ: mokôi        pytûma                        ñasêva            

Algunos ejemplos de palabras y afijos (particulas) nasales

      Palabras Nasales                               Particulas Nasales

-Peteî              -Mokôi                        -Rô (ohórô)

-Porâ              -Okê                           -Râ (tembiaporâ)

-Morotî            -Hû                             -Mo’â (ojapomo’â)

-Ĝuahê            -Ĝuarâ                        -Va’erâ (ouva’erâ)

-Haĝua           -Mitâ                           -Arâ (he’i’arâ)

-Ñe’ê              -Me’ê                          -Ỹ (aguata’ỹ)

-Ma’ê              -Ko’ê

-Peê               -Oî

-Akâ               -Sê

3.4.- LA POLISÍNTESIS  (ÑE’ÊPEHÊTAI PURU MBOJOJAHA) 

Las partículas prefijas (ñe’êpehêtai mboyvegua), las


partículas sufijas (ñe’êpehêtai upeigua), y las posposiciones
monosilábicas (ñe’êriregua iñe’êpeheteîva) se unen a la raíz formando con
ella una sola palabra ortográfica. Umi ñe’êpehêtai mboyvegua, ñe’epehêtai
upeigua ha umi ñe’êriregua iñe’êpehêteîva ojoajuva’erâ iñe’êrapóre, ha oiko
chuguikuéra peteî ñe’ê año jehaípe.

 
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

1) Las partículas prefijas son aquellas que se escriben antes de la palabra

                    Techapyrâ:       aguata                                    

2) Las partículas sufijas son aquellas que se escriben después de la palabra

                    Techapyrâ:     
aokuéra                                                          

3) Las posposiciones son las equivalentes a las preposiciones castellanas. Las


posposiciones monosilábicas (aquellas que constan de una sola sílaba) son: “pe”
(para palabras orales, equivale a “en” o “a”), “me” (para palabras nasales,
equivale a “en” o “a”), “gua” y “gui” (equivalen a “de” o “del”), y “re” (por)

Techapyrâ:     

1- Oho kokuépe Kalo ndive

2- Oguereko iñakâme heta mba’e

3- Yvyra Ka’aguasugua ndaijojahái

4- Ñande jaju Paraguarígui  jahekávo mba’apo

5- Oheja ijao okêre ha hesarái

4- CONJUGACIÓN (MOSUSÛ)

VERBO – ÑE’ÊTÉVA: es la palabra que sirve para expresar acción,


movimiento, cambio, estado, proceso, etc.

 Techapyrâ: guata  /  guapy  /  mosê /  karu / mba’apo  /  ñe’ê

VERBOS SEGÚN SU FONÉTICA (ÑE’ÊTÉVA IÑE’ÊPU’ANDU RUPI)


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

  1.   Verbos orales – Ñe’êtéva jurugua  

2.   Verbos nasales – Ñe’êtéva tîgua

1- VERBOS ORALES – ÑE’ÊTEVA JURUGUA:  Son aquellos verbos que en


su estructura llevan vocales orales (a- e- i- o- u- y); y/o  consonantes orales (ch,
g, h, j, k, l, p, r, rr, s, t, v, ‘ /puso), y en la primera persona incluyente del plural
(ñande) utilizan la partícula de número y persona “ja”

Techapyrâ:   jaguata, jaguapy, jakaru

2- VERBOS NASALES – ÑE’ÊTEVA TÎGUA: Son aquellos que en su


estructura llevan vocales nasales (â – ê – î – ô – û – ŷ); y/o consonantes
nasales plenas (ĝ , m, n, ñ) y seminasales (mb, nd, ng, nt), y en la primera
persona incluyente del plural (ñande) utilizan la partícula de número y persona
“ña“.

Techapyrâ:    ñamba’apo, ñamosê, ñañe’ê

PRONOMBRES PERSONALES   (TERARÂNGUE)

Papyteî    (Singular)                          Papyeta   (Plural)

1a. Persona = Che (yo)          1a. personas incluyente = Ñande (Nosotros)

2a. Persona = Nde  (tú)         1a. Persona excluyente =  Ore     (Nosotros

3a. Persona = Ha’e (él)          2a. Persona                  =  Peê  (vosotros)

3a. persona                  =  Ha’ekuéra  (ellos)

PARTÍCULAS DE NÚMEROS Y PERSONA – PAPY HA AVA


ÑE’ÊPEHÊTAI

Papyteî (Singular)                        Papyeta (Plural)

1a. Persona   = a (asê)      1a. persona incluyente = ja (japáy)  //  ña  (ñasê)

2a. persona   = re (resê)    1a. Persona excluyente = ro (rosê)


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

3a. persona   = o (osê)      2º persona = pe (pesê)

                                      3a. Persona  = o (osê)

TIEMPO PRESENTE (ÁRA AĜ AGUA)

                     TIEMPO PRESENTE PERFECTO (ARA AĜAGUAITE)   

Este tiempo no tiene partícula se conjuga directamente el verbo con los


pronombres personales y las partículas de numero y personas

Techapyrâ:

Ñe’êtéva Jurugua: Guata                          Ñe’êtéva Tîgua: Mba’apo

Che aguata                                          Che amba’apo

Nde reguata                                         Nde remba’apo

Ha’e oguata                                         Ha’e omba’apo

Ñande jaguata                                     Ñande ñamba’apo

Ore roguata                                         Ore romba’apo

Peê peguata                                        Peê pemba’apo

Ha’ekuéra oguata                                 Ha’ekuéra omba’apo

VOCABULARIO (ÑE’ÊNDY)

 Verbos más usados (Ñe’êtéva ojepuruvéva)

* Páy= Despertar/se                                   * Ñomongeta = Conversar

* Pu’â = Levantar/se                                 * Ñeno = acostar/se

* Jovahéi = Lavar/se la cara                        * Ke = dormir


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

* Jatapy = Hacer fuego                               * Jogua  = comprar

* Rambosa = Desayunar                             * Me’ê = dar

* Sê = salir                                               * Gueru = Traer

* Mba’apo = trabajar                                 * Guereko = tener

* Ĝuahê = llegar                                       * Gueraha = llevar

* Jahu = bañar/se                                      * Moinge = meter

* Guapy = sentar/se                                   * Guenohê = sacar

* Karu = comer                                           * Puru = usar

* Ñe’ê = hablar                                         * Hendu = escuchar

* Puka = reir                                              * Hecha = ver

* Ñembo’y = ponerse de pie                      * Henói = llamar

* Guata = caminar

TIEMPO PRETÉRITO

              TIEMPO PRETÉRITO PERFECTO (ÁRA MBOYVEGUAITE)

Este Tiempo utiliza para su conjugación, la partícula sufija tónica “akue”.

Techapyrâ:

Ñe’êtéva Jurugua:  Purahéi                Ñe’êtéva Tîgua: Me’ê

Che apurahei’akue                              Che ame’ê’akue

Nde repurahei’akue                             Nde reme’ê’akue


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Ha’e opurahei’akue                             Ha’e ome’ê’akue

Ñande japurahei’akue                        Ñande ñame’ê’akue

Ore ropurahei’akue                             Ore rome’ê’akue

Peê pepurahei’akue                            Peê peme’ê’akue

Ha’ekuéra opurahei’akue                     Ha’ekuéra ome’ê’akue

TIEMPO FUTURO

 TIEMPO FUTURO PERFECTO (ÁRA UPEIGUAITE)

                Este tiempo utiliza para su conjugación la particula sufija atóna “ta”

Techapyrâ:

Ñe’êtéva Jurugua: Guapy                   Ñe’êtéva Tîgua: Ñani

Che aguapýta                                      Che añaníta

Nde reguapýta                                    Nde reñaníta

Ha’e oguapýta                                    Ha’e oñaníta

Ñande jaguapýta                                Ñande ñañaníta

Ore roguapýta                                    Ore roñaníta

Peê peguapýta                                   Peê peñaníta

Ha’ekuéra oguapýta                           Ha’ekuéra oñaníta

FORMA NEGATIVA (YSAJA MBOTOVE)


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

La conjugación en la forma negativa requiere del uso de particulas, según la


fonética del verbo. Así con los verbos orales se usa el prefijo “nd” y el sufijo “i”;
en tanto que, con los verbos nasales se usa el prefijo “n” y el sufijo “i”. Cuando el
verbo -oral o nasal- termina en la vocal “i”, el sufijo usado es “ri”. Techapyrâ:

Ñe’êtéva jurugua: Japo    Ñe’êtéva tîgua : Ñohê    Ñe’etéva: Jupi

Che ndajapói                    Che nañohêi                    Che ndajupíri

Nde nderejapói                 Nde nereñohei                 Nde nderejupíri

Ha’e ndojapói                  Ha’e noñohêi                   Ha’e ndojupíri

Ñande ndajajapói           Ñande nañañohêi            Ñande ndajajupíri

Ore ndorojapói                Ore noroñohêi                  Ore ndorojupíri

Peê ndapejapói               Peê napeñohêi                 Peê  Ndapejupíri

Ha’ekuéra ndojapói         Ha’ekuéra noñohêi           Ha’ekuéra  ndojupíri

                         FORMA INTERROGATIVA (YSAJA PORANDÚVA)

Esta forma utiliza para su conjugación la particula sufija átona “pa”.

Techapyrâ:

Ñe’êtéva jurugua: Jogua                   Ñe’êtéva tîgua: Mbojy

Che ajoguápa (Che)                          Che ambojýpa (Che)

Nde rejoguápa (Nde)                         Nde rembojýpa (Nde)

Ha’e ojoguápa (Ha’e)                         Ha’e ombojýpa (Ha’e)

Ñande jajoguápa (Ñande)                 Ñande ñambojýpa (Ñande)

Ore rojoguápa (Ore)                          Ore rombojýpa (Ore)


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Peê pejoguápa (Peê)                         Peê pembojýpa (Peê)

Ha’ekuéra ojoguápa (Ha’ekuéra)      Ha’ekuéra ombojýpa (Ha’ekuéra)

VOCABULARIO (ÑE’ÊNDY)

ÑE’ÊNDY  MOMAITEGUA – VOCABULARIO DE CORTESÍA

1. Mba’éichapa neko’ê?                            1. ¿Cómo amaneciste?

2. Cheko’ê porâ, ha nde?                          2. Amanecí bien, ¿y tú?

1. Cheko’ê porâ avei.                               1. Amanecí bien también.

1. Mba’éichapa ndepyhareve?               1. Buenos días (Cómo está a la mañana)

2. Chepyhareve porâ, ha nde?              2. Tengo buena mañana, ¿y tú?

1. Chepyhareve porâ avei.                   1. También tengo buena mañana.

1. Mba’éichapa ndeasaje?                    1. ¿Cómo estás a la siesta?

2. Che asaje porâ, ha nde?                  2. Tengo buena siesta, y ¿tú?

1. Cheasaje porâ avei.                        1. También tengo buena siesta.

1. Mba’éichapa nde ka’aru?             1. Buenas tardes (Cómo estás a la tarde)

2. Cheka’aru porâ, ha nde?             2. Tengo buena tarde, ¿y tú?

1. Cheka’aru porâ avei.                  1. También tengo buena tarde.

1. Mba’éichapa nde pyhare?            1. Buenas noches (Cómo estás a la noche)

2. Chepyhare porâ, ha nde?            2. Tengo buena noche, ¿y tú?

1. Chepyhare porâ avei.                 1. También tengo buena noche.

 
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

1. Mba’éichapa nderéra?                      1. ¿Cuál es tu numbre?

2. Cheréra ………………….               2. Mi nombre es ……………………

1. Mba’éichapa ndererajoapy?             1. ¿Cuál es tu apellido?

2. Chererajoapy …………………..     2. Mi apellido es …………………..

1. Moôguápa nde?                             1. ¿De dónde eres tú?

2. Che ………………… gua              2. Yo soy de …………………….

1. Moôpa reiko?                                    1. ¿Dónde vives?

2. Che aiko ………………… pe             2. Yo vivo en ……………………

1. Moôitépa nde róga?                1. ¿Dónde queda tu casa (Cuál es tu dirección)

2. Che róga  ……………….       2. Mi casa queda en ………………..

1. Mba’éichapa héra nde ru?              1. ¿Cómo se llama tu padre?

2. Che ru héra …………………….    2. Mi padre se llama ……………………

1. Mba’éichapa héra nde sy?             1. ¿Cómo se llama tu madre?


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

2. Che sy héra ……………………    2. Mi madre se llama ……………………

1. Mboy joyke’ýpa reguereko?            1. ¿Cuánto hermanos tienes?

2. Aguereko …………….. joyke’y.     2. Tengo ……………… hermanos.

1. Mba’éichapa héra nde joyke’ykuéra    1. ¿Cómo se llaman tus hermanos?

2. Che joyke’ykuéra héra…………       1. Mis hermanos se llaman……………

1. Mboy arýpa rereko?                          1. ¿Cuántos años tienes?

2. Cheareko ………………… ary          2. Yo tengo ………….. años.

1. Mba’e apohápa nde?                         1. ¿A que te dedicas?

2. Che  …………………..                   2. Yo soy …………………….

1. Moôpa remba’apo?                           1. ¿Dónde trabajas?

2. Amba’apo …………………. pe.       2. Trabajo en …………………….

ÑE’ÊNDY MBO’EHAKOTY REHEGUA – VOCABULARIO DE CLASE

Temimbo’e                                         =             Alumno, Estudiante

Mbo’e                                                =             Enseñar


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Mbo’ehára                                          =             Profesor, Maestro

Mbo’ehakoty                                       =             Aula, Sala de clase

Mbo’ehao                                            =             Escuela, Colegio

Mbo’epy                                             =             Lección

Mbojojaha                                          =             Regla

Mbogueha                                          =             Borrador

Hai                                                   =             Lápiz, Bolígrafo

Haitî – Itahai                                      =             Tiza

Ogyhûhai                                            =             Pizarra

Apykahai                                            =             Pupitre

Kuatiahai                                           =             Cuaderno

Kuatiañe’ê                                          =             Libro, Carta

Ñe’êngueryru                                      =             Diccionario

Irû                                                    =             Compañero

Angirû                                               =             Amigo

Techapyrâ-Tembiecharâ                       =             Ejemplo

Ta’ângarenda                                      =             Cuadro

Yvotyrenda                                         =             Florero

Sâmbyhyhára                                     =             Director/a

Aranduchauka                                    =             Examen, Prueba


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Mbo’erâ                                             =             Asignatura

Arange                                              =             Fecha

Ary                                                   =             Año

Mbo’esyry                                           =             Curso, Grado

Pehêngue                                           =             Sección

Kuatia                                               =             Papel

Moñe’ê                                              =             Leer

Kuatiahaipyre                                     =             Diario, Periódico, Revista

Kuatiahaiha                                        =             Periodista

Haihára                                            =             Escritor

Ñemoarandu                                      =             Estudiar

Jesareko                                          =             Atender, Fijarse, Observar

Ta’ângahai                                        =             Dibujar

Ta’ângahaihára                                  =             Dibujante

Papa                                                =             Contar, Numerar

Mombe’u                                          =             Narrar, Relatar

Porandu                                           =             Preguntar

Mbohovái                                         =             Responder

Mbyapeha                                        =             Forro

Terahaiha                                         =             Rótulo


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

ÑE’Ê KUIMBA’E HA KUÑA OIPURÚVA -VOCABULARIO DEL


HOMBRE Y LA MUJER

Che ru, che taita                          =                             Mi padre

Che sy                                         =                             Mi madre

Che ramói                                    =                             Mi abuelo

Che jarýi                                     =                             Mi abuela

Che remiarirô                              =                             Mi nieto/a

Che rovaja                                  =                             Mi cuñado

ÑE’Ê KUÑÁNTE  OIPURÚVA – VOCABULARIO EXCLUSIVO DE LA


MUJER

Che ména                                   =                             Mi marido

Che memby                                =                             Mi hijo/a

Che ryke                                    =                             Mi hermana mayor

Che kypy’y                                  =                             Mi hermana menor

Che kyvy                                    =                             Mi hermano

Che uke’i                                   =                             Mi cuñada

Che membyanga                         =                             Mi hijastro/a

Che menarâ                               =                             Mi novio

 
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

ÑE’Ê KUIMBA’ÉNTE OIPURÚVA – VOCABULARIO EXCLUSIVO


DEL HOMBRE

Che rembireko                           =                             Mi esposa

Che rajy                                    =                             Mi hija

Che ra’y                                     =                             Mi hijo

Che reindy                                 =                             Mi hermana

Che ryke’y                                 =                             Mi hermano mayor

Che ryvy                                  =                             Mi hermano menor

Che rembirekorâ                       =                             Mi futura esposa

Che ñembokiha                         =                             Mi novia

Che ra’yanga                             =                             Mi hijastro

Che rajyanga                             =                             Mi hijastra

Che rovaja                                =                             Mi cuñada

PAPAPY PAPÝVA – NÚMEROS CARDINALES

Peteî                                         =                             Uno

Mokôi                                        =                             Dos

Mbohapy                                    =                             Tres

Irundy                                        =                             Cuatro

Po                                             =                             Cinco

Poteî                                         =                             Seis

Pokôi                                         =                             Siete


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Poapy                                        =                             Ocho

Porundy                                     =                             Nueve

Pa                                             =                             Diez

Pateî                                         =                             Once

Pakôi                                         =                             Doce

Paapy                                         =                             Trece

Parundy                                      =                             Catorce

Papo                                          =                             Quince

Papoteî                                      =                             Diez y seis

Papokôi                                      =                             Diez y siete

Papoapy                                     =                             Diez y ocho

Paporundy                                  =                             Diez y nueve

Mokôipa                                     =                             Veinte

Mokôipa peteî                             =                             Veinte y uno

Mokôipa mokôi                            =                             Veinte y dos

Mokôipa mbohapy                        =                             Veinte y tres

Mokôipa irundy                            =                             Veinte y cuatro

Mokôipa po                                 =                             Veinte y cinco

Mokôipa poteî                             =                             Veinte y seis

Mbohapypa                                 =                             Treinta


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Irundypa                                     =                             Cuarenta

Popa                                          =                             Cincuenta

Poteîpa                                      =                             Sesenta

Pokôipa                                      =                             Setenta

Poapypa                                     =                             Ochenta

Porundypa                                  =                             Noventa

Sa                                              =                             Cien

Mokôisa                                      =                             Doscientos

Posa                                           =                             Quinientos

Poapysa                                      =                             Ochocientos

Su                                              =                             Mil

Mokôisu                                      =                             Dos mil

Irundysu                                     =                             Cuatro mil

Posu                                          =                             Cinco mil

Poapysu                                     =                             Ocho mil

Pasu                                          =                             Diez mil

Mokôipasu                                  =                             Veinte mil

Popa su                                      =                             Cincuenta mil

Poapypasu                                  =                             Ochenta mil

Sasu                                          =                             Cien mil


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Mbohapysasu                              =                             Trescientos mil

Posasu                                       =                             Quinientos mil

Poapysasu                                  =                             Ochocientos mil

Sua                                            =                             Un millón

Mokôisua                                   =                             Dos millones

Posua                                        =                             Cinco millones

1998                  =                 Su porundysa porundypa poapy

Su                     =                  1.000

Porundysa           =                 900

Porundypa          =                  90

Poapy                =                  8

ÑE’ÊNDY ARAPOKÔINDY REHEGUA – VOCABULARIO: DÍAS DE


LA SEMANA

Arateî                                                =                             Domingo

Arakôi                                                =                             Lunes

Araapy                                               =                             Martes

Ararundy                                            =                             Miércoles

Arapo                                                =                             Jueves

Arapoteî                                            =                             Viernes


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Arapokôi                                            =                             Sábado

Arapokôindy                                       =                      Semana

Ara                                                   =                       Día

Arete                                                =                       Feriado

Kuehe                                               =        Ayer

Ko’áĝa                                              =        Ahora

Ko ára                                              =         Hoy, este día

Ko’êrô                                              =         Mañana

ÑE’ÊNDY ARAVO REHEGUA – VOCABULARIO: SISTEMA HORARIO

Ara                                                  =                   Tiempo

Vo                                                    =                   Pedazo, Trozo, Fracción

Aravo                                               =                    Hora

Aravo’i                                              =                    Minuto

Aravo’ive                                          =                     Segundo

Aravopapaha                                    =                     Reloj

JASY RERAKUÉRA ÑE’ÊNDY – VOCABULARIO: MESES DEL AÑO

Arapapaha                               =    Calendario

Jasy                                        =     Mes, Luna


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Jasyteî                                    =                             Enero

Jasykôi                                    =                             Febrero

Jasyapy                                   =                             Marzo

Jasyrundy                                 =                             Abril

Jasypo                                     =                             Mayo

Jasypoteî                                 =                             Junio

Jasypokôi                                 =                             Julio

Jasypoapy                                =                             Agosto

Jasyporundy                             =                             Setiembre

Jasypa                                     =                             Octubre

Jasypateî                                 =                             Noviembre

Jasypakôi                                 =                             Diciembre

ÑE’ÊNDY ARAJERE REHEGUA – VOCABULARIO DE LAS


ESTACIONES

Arahaku                                   =                             Verano

Araroguekúi                              =                             Otoño

Araro’y                                     =                             Invierno

Arapoty                                   =                             Primaver

           
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

- Oheka peteï moñe'ërãme ñe'ëtéva ojejeruréva. Aikuaami hagua


Ñe´eteva: Verbo
Ñe´eteva ñemohenda: clasificación de los verbos

. Ñe´epu´andi rupi: por su fonética


Ñe´eteva jurugua: verbo oral
Ñe´eteva Tigua: verbo nasal
ÑE'ETÉVA (VERBO)
Ha'e ñe'ë ohechaukáva mba'e oiko, ojapo téra mba'eicha oï.

Ikatu oguereko ñe'ëpetai mboyvegua ha ñe'ëpehëtai upeigua.

TA
O TA
SAPUKÁI

RO
GUATÁ
Ñe'ëpehëtai Ñe'ërapo Ñe'ëpehëtai upeigua Ñe'ëpehëtai Ñe'ërapo Ñe'ëpehëtai
mboyvegua mboyvegua upeigua
Ñe'ëtéva ñemohenda iñe'ëpu'andu rupi

Ñe'ëtéva tïgua (verbos nasales) Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva pu'ae tïgua (ã - ë - ï - õ - ü - ÿ),

térã pundie tïgua (g - m - mb - n - nd - ng - nt - ñ) ipype. (Son aquellos que en su estructura

llevan vocales nasales (ã - ẽ - ĩ - õ - ũ - y); y/o consonantes nasales plenas (g , m, n, ñ) y

seminasales (mb, nd, ng, nt)

Techapyrã-Ejemplo: ñamba'apo, ñamosẽ, ñañe'ẽ)

Techapyrã: (ejemplos)

Mba'apo (trabajar) ma'ë (mirar) pu'ã (levantarse) ñeño (acostarse)

Ñe'ëtéva jurugua (verbos orales) Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva pu'ae jurugua (Verbos Orales-
Ñe'ẽtéva Jurugua: Son aquellos verbos que en su estructura llevan vocales orales

(a- e- i- o- u- y); y/o consonantes orales (ch, g, h, j, k, l, p, r, rr, s, t, v, ' /puso)

Techapyrã -Ejemplo: jaguata, jaguapy, jakaru

(a - e- i - o - u - y), térã pundie jurugua (ch - g - h - j - k - l - p - r - rr - s - t - v - '

puso) ipype.
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Techapyrã:(ejemplos)

Ke (dormir) guereko (tener) je'ói (ir) hayhu (amar)

Ñe'ëtéva ñemohenda hetepy rupi

Ñe'ëtévateï (verbos simples): Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva ipype peteï ñe'ë añónte.

Techapyrã: (ejemplos)

Karu (comer) jogua (comprar) henói (llamar) japo (hacer)

Ñe'ëtévaeta (verbos compuestos): Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva ipype heta ñe'ë.

Techapyrã: (ejemplos)

Pirakutu (pescar) haiguy (subrayar) pokyty (refregar) hecharamo (ponderar)

Amba’apo che añomi


TEMBIAPORÃ
1. Ahesa ÿijo ko'ã ñe'ëtéva. (5 kyta) - Analizo estos verbos

ÑE'ETÉVA ÑE'EPEHETAI ÑE'ERAPO ÑE'EPEHETAI


MBOYVEGUA UPEIGUA

Jajupita ja jupi ta

Roguejy'akue Ro guejy,a kue

Oguapýne O guapý ne

Pesapukáiseterei Pesa pukaise terei

Oporombopukata Oporo mbopu kata

Noñenosevéima Noñeno sevei ma

2. Amohenda ñe'ëtéva oïva korápe. (2 kyta) - Clasifico los verbos del cuadro

mba'apo guata jopy pyrü me'ë ñani

ñomi puka veve poi mbegue guapy

pu'ã gueru hetü hayhu ñeno pa'ã

ere egueru oipo'o guata me'ë Popo

Ñe'ëtéva tïgua (verbos nasales) Ñe'ëtéva jurugua (verbos orales)


GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Pyrü- me'ë- ñomi- pu'ã- hetü- ñeno- pa'ã

Mba,apo-guta-jopy-puka-veve-poi-
mbegue-guapy-gueru-hayhu-ere-
egueru-oipo,o-guata-popo

3. Ajapo ñe'ëjoaju ñe'ëtéva amohendava'ekue ambu'e tembiapópe. (6 kyta) - Formulo


oraciones con los verbos trabajados en el ejercicio anterior

Che ru omba,apo kokuepe

Pe mymba ohetü mba,ene

Eikuaa hagua

Ñe’ẽtéva: Ha’e pe ñe’ẽ imbaretevéva peteĩ ñe’ẽjoajúpe ha omombe’úva mba’épa ojapo


teroñe’ẽ. Oguereko katuete ñe’ẽrapo ha ñe’ẽpehẽtai Techapyrã: oguata, akaru, rejeroky.

Ñamba’apóta

Ñe’ẽpehẽtai Ñe’ẽrapo Ñe’ẽpehẽtai


Mboyvegua RAIZ Upeigua
(prefijo) (sufijo)

Emosusũ hagua: PARA CONJUGAR


Ejesareko porãva’erã ñe’ẽpehẽtaikuéra rehe.
Guaraníme oñemohenda kóicha: a, re, o, ja (ñe’ẽ jurugua) ña (ñe’ẽ tĩgua),
ro, pe, o.

Techapyrã: jeroky JURUGUA (ORAL)– me’ẽ (Tigua) NASAL

Che ajeroky ame’ẽ


Nde rejeroky reme’ẽ
Ha'e ojeroky ome’ẽ
Ñande jajeroky ñame’ẽ
Ore rojeroky rome’ẽ
Peẽ pejeroky peme’ẽ
Ha’ekuéra ojeroky ome’ẽ

3. Emosusũmi ko ñe'ẽtéva ejesarekóvo techapyrã rehechava’ekuére:


Ñe’ẽtéva: ñangareko.-- pu'ã

Che apu'ã
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

Nde repu'ã
Ha'e opu'ã
Ñande ñapu'ã
Ore ropu'ã
Peẽ pepu'ã
Ha’ekuéra opu'ã

GUARANI PYENDA LEIGUASÚPE - ANTECEDENTES LEGALES

La Constitución Nacional vigente, promulgada en el año 1992 establece:

Art. 140: EL Paraguay es un país pluricultural y bilingüe.

Son idiomas oficiales el castellano y el guaraní.

Art. 77: La enseñanza en los comienzos del proceso escolar se realizará, en la lengua oficial

materna del educando. Se instruirá, asimismo en el conocimiento y en el empleo de ambas

lenguas oficiales de la República.

Con posterioridad, la Ley Nº 28 del 10 de septiembre de 1992, declara la obligatoriedad de

la enseñanza de los idiomas nacionales (debería decir “oficiales”) en el curriculum educativo

de los niveles Primario, Secundario y Universitario.

Tero ñemohenda

 2.1. Iñe'ẽpu'andu rupi (por su fonética)

 2.2. Ijysaja rupi (por su morfología)

 2.3. Hetepy rupi (por su estructura)

 2.4. He'iséva rupi (por su significación)

 2.5. Ipysokue rupi (por su extensión)

2.1. Tero ñemohenda iñe'ẽpu'andu rupi (POR SU FONETICA)

 2.1.1. Tero Tĩgua (sustantivos nasales)

 2.1.2. Tero Jurugua (sustantivos orales)

2.1.1. Tero Tïgua: Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae tĩgua (ã - ẽ - ĩ - õ - ũ – ỹ), térã pundie
tĩgua (g - m - mb - n - nd - ng - nt – ñ) ipype.

Techapyrã: (ejemplos)

 Mandyju

 Petỹ
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

 Tañykã

 Tetyma.

2.1.2. Tero Jurugua: Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae jurugua (a - e- i - o - u – y), térã pundie
jurugua (ch - g - h - j - k - l - p - r - rr - s - t - v - puso) ipype.

Techapyrã:(ejemplos)

 Apyka

 Ao

 Juru

 YVAGA

 . 2.2. Tero ñemohenda ijysaja rupi (POR SU MORFOLOGIA)

 2.2.1. Tero Ijysajateĩva (sustantivos uniformes)

 2.2.2. Tero Ijysajakõiva (sustantivos biformes)

 2.2.3. Tero Ijysaja'apýva (sustantivos triformes)

 2.2.4. Tero Ijysajarundýva (sustantivos cuatriformes)

2.2.1. Tero ijysajateĩva: Ha'e umi tero oguerekóva peteĩ ysaja año ojepuru hagua.

Techapyrã:

 Jagua / pyhare / avañe'ẽ

2.2.2. Tero ijysajakõiva: Ha'e umi tero oguerekóva mokõi ysaja ojepuru hagua. Peteĩva héra
ysaja'ypy ha oñepyrũjepi “T”-pe, ha ambuéva katu héra ysajapuru ha oñepyrũ “R”-pe. Ko'ã tero
apytépe oĩve umi ombohérava ñane pehẽnguépe.

Techapyrã:

 Ysaja'ypy: Ta'ýra - Tajýra - Túva - Tykéra

 Ysajapuru: Ra'y - Rajy - Ru - Ryke

2.2.3. Tero ijysaja'apýva: Ha'e umi tero oguerekóva mbohapy ysaja ojepuru hagua. Ko'ãvape
pe ysaja'ypy oñepyrũkuaa “T” térä “O”-pe, ha umi mokõi ysajapuru katu oñepyrũjepi “R” peteĩ-
va ha ambuéva “H”-pe.

Techapyrã:
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

 Ysaja'ypy: Tova - Tetyma - Tañykã - Téra - Óga

 Ysajapuru 1: Rova - Retyma - Rañykã - Réra - Róga

 Ysajapuru 2: Hova - Hetyma - Hañykã - Héra – Hóga

2.2.4. Tero ijysajarundýva: Ha'e umi oguerekóva irundy ysaja ojepuru hagua. Koichagua terópe
ysaja'ypy oñepyrũ “T”-pe, ha umi mbohapy ysajapurúgui mokõi oñepyrũ “R” ha “H”-pe. Ysaja-
puru mbohapyha katu oñepyrũkuaa ambue pundiépe.

Techapyrã:

 Ysaja'ypy : Tymba - To'o

 Ysajapuru 1 : Rymba - Ro'o

 Ysajapuru 2 : Hymba - Ho'o

 Ysajapuru 3 : Mymba - So'o

2.3. Tero ñemohenda hetepy rupi

 2.3.1. Teroteĩ (sustantivos simples)

 2.3.2. Teroeta (sustantivos compuestos)

2.3.1. Teroteĩ: Ha'e umi tero oguerekóva ipype peteĩ ñe'ẽ añón-te térã oñembohetepeteĩva.

Techapyrã:

 Po

 Py

 Ara

2.3.2. Teroeta: Ha'e umi tero oguerekóva ipype mokõi térã hetave ñe'ẽ. Peteĩ ñe'ẽme ojojuhu
ha oñomopeteĩ mokõi térã hetave ñe'ẽrapo, ha ojoajukatúvo ombohérava hikuái peteĩ mba'e
pyahu. Peteĩ ñe'ẽntema oiko chuguikuéra.

Techapyrã:

 Apy/kahai

 Tupã/mba'ejára

 Ara/rundy
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA

2.4. Tero ñemohenda he'iséva rupi

 2.4.1. Tero Ijysajakuaáva (sustantivos concretos)

 2.4.2. Tero Ijysajakuaa'ỹva (sustantivos abstractos)

2.4.1. Tero ijysajakuaáva: Ha'e umi tero ñañandúva, jahecháva, hetéva, añeteguáva, ikatúva
ñaha'ã ipohyikue, isa'y térã ijysaja.

Techapyrã:

 Jagua / apyka / óga.

2.4.2. Tero ijysajakuaa'ỹva: Ha'e umi tero nañañandúiva, jahe-cha'ỹva, añetegua'ỹ, ha


noñembohetéiva. Ikatu'ỹva ñaha'ã ipoh-yikue, isa'y térã ijysaja.

Techapyra:

 Tupã / Yvága / Py'aguapy / Tekojoja

2.5. Tero ñemohenda ipysokue rupi

 2.5.1. Teratee (sustantivos propios)

 2.5.2. Teratee'ỹva (sustantivos comunes)

2.5.1. Teratee: Ha'e umi téra teete oñeme'ẽva ava, mymba, ka-'avo, térã mba'épe, ha heratee
rupi ojoavýmava ambuévagui. Techapyrã:

 Chive / Paraguay / Kanindeju

2.5.2. Teratee'ỹva: Ha'e umi téra oñeme'ẽva ava, mymba, ka'avo térã mba'e aty ojojoguáva
térä ojueheguáva ha ojojaveguávape.

Techapyrã:

 Kuña / Guyra / Táva

También podría gustarte