GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
GRAMÁTICA (ÑE’ÊTEKUAA)
Es el arte que enseña a hablar, escuchar, leer y escribir correctamente
un idioma. Ha’e pe mba’engatu ñanerekombo’éva ñañe’ê, ñahendu, ñamoñe’ë
ha jahai porâ haĝua peteî ñe’ê.
Partes de la Gramática: Prosodia, Ortografía, Morfología y Sintaxi
1- Prosodia (Purângatu): es la parte de la Gramática que enseña a
pronunciar correctamente los fonemas, sílabas y palabras de un Idioma. Ha’e
Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambohyapuva’erâ hekopete
umi taipu, ñe’êpehê ha ñe’ê peteî ñe’êmegua
2- Ortografía (Haikatu): es la parte de la Gramática que enseña
a escribir correctamente los fonemas de un idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore
ñanerekombo’éva mba’éichapa ojehaiva’érâ hekopete umi taipu peteî
ñe’êmegua.
3- Morfología (Ñe’êysajakuaa): es una parte de la gramática que estudia
las clases de palabras de un idioma, y sus accidentes. Ha’e Ñe’êtekuaa
vore ñanemoarandúva jaikuaa haĝ ua ñe’ênguéra ysaja peteî
ñe’êmegua, ha avei jaikuaávo umi ñe’ê moambueha.
4- Sintaxis (Ñe’êjoajukatu): es la parte de la gramática que enseña
a unir correctamente las palabras en oraciones, de manera que tengan sentido
lógico. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa
ñambojoajukatuva’erâ hekopete ñe’ê ñe’êjoajúpe.
Observación (Jesarekopyrâ): Actualmente la prosodia (purângatu) y la
ortografía (haikatu) son estudiadas mediante una sola disciplina llamada:
5- La fonología (Ñe’êpukuaa) es la parte de gramática que enseña a
pronunciar y escribircorrectamente los fonemas, sílabas y palabras de un
idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambohyapu ha
jahaiva’erâ hekopete umi taipu, ñe’êpehê ha ñe’ê peteî ñe’êmegua.
3- FONOLOGÍA GUARANI (GUARANI ÑE’ÊPUKUAA)
REGLAS ORTOGRÁFICAS (HAIKATU MBOJOJAHAKUÉRA)
3. 1. Regla de la Monofonía y de la Monografía (Puteî ha taiteî
mbojojaha)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
3. 2. Regla del Acento Tónico (Muanduhe Pu’atâ Mbojojaha)
3. 3. Regla del Acento Nasal (Muanduhe Tîgua Mbojojaha)
3. 4. Regla de la Polisíntesis (Ñe’êpehêtai puru Mbojojaha)
3.1.- LA MONOFONÍA Y LA MONOGRAFÍA (PUTEÎ HA TAITEÎ
MBOJOJAHA)
El alfabeto Guarani (Achegety) consta de 33 letras o grafemas (tai). Cada letra o
grafema (tai) representa a un solo sonido o fonema (taipu), y cada sonido o
fonema (taipu) se representa por medio de una sola letra o grafema (tai). En el
alfabeto (Achegety) Guarani NO EXISTEN LETRAS MUDAS.
Guarani Ñe’ê Achegety (Alfabeto Guarani)
a – â – ch – e – ê – g – ĝ – h – i – î – j – k – l – m – mb – n – nd – ng – nt – ñ –
o – ô – p – r – rr – s – t –u – û – v – y – ŷ – ‘ (puso).
Aplicaciones de esta Regla (Mba’eichaitépa ojepuruva’erâ
mbojojaha)
1. En el alfabeto Guarani existen 12 (doce) vocales (pu’ae), de las cuales seis (6)
son vocales orales (pu’ae jurugua): a – e – i – o – u – y. Y, seis (6) son vocales
nasales (pu’ae tîgua): â – ê – î – ô – û – ŷ.
Techapyrâ (Ejemplos):
pyta = talón oke = (él) duerme aky = inmaduro
pytâ = rojo okê = puerta akŷ = húmedo, mojado
2. Las demás veintiún (21) letras se llaman consonantes (pundie), que se leen y
pronuncian acompañadas de la vocal “e” (ch + e = che ; l + e = le ; s + e = se),
con excepción de la consonante glotal (‘) que tiene nombre propio (pu’y ó puso).
De las veintiún (21) consonantes, ocho (8) son consonantes nasales,
discriminadas de la siguiente manera: cuatro (4) son consonantes nasales
plenas (pundie tîguaite): ĝ – m – n – ñ; cuatro (4) son consonantes seminasales
(pundie tîjurugua): mb – nd – ng- nt. Las restantes trece (13), son consonantes
orales (pundie jurugua): ch – g – h – j – k – l – p – r – rr – s – t – v – (‘) puso.
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
3. Los digramas (pundiekôi) son seis (6) consonantes dobles o compuestas,
inseparables porque constituyen una sola letra con un solo sonido (CH – MB –
ND – NG – NT – RR). Forman sílaba con la vocal que les sigue.
Techapyrâ: kamby = ka / mby, kambuchi= ka/ mbu / chi.
4. La consonante glotal / ‘ / (puso), es una consonante de uso intervocálico,
es decir solo se usa entre vocales. Forma sílaba con la vocal que le sigue. El uso
del puso crea diferencia semántica o de significado. Techapyrâ:
kua: agujero/hoyo mbo‘i: picar, seccionar, etc.
ku‘a: cintura mboi: desvestir, desnudar.
5. Las letras B, C, D, F, LL, Q, W, X, Z, del alfabeto o abecedario español, no
existen como tales en el alfabeto guarani.
6. Los sonidos:
6.1. ca, que, qui, co, cu, del castellano o español, en guarani solo se escriben
con la letra “k”: ka, ke, ki, ko, ku, ky.
Techapyrâ: kerana / kygua / kóva / kesu / oke
6.2. ba, be, bi, bo, bu, del castellano, en guarani se escriben solo con
la letra “v”: va, ve, vi, vo, vu, vy.
Techapyrâ: viru / vosa / výro / overa / oveve
6.3. za, ce, ci, zo, zu, del castellano, en guarani solo se escriben con la
letra “s”: sa, se, si, so, su, sy.
Techapyrâ: sapatu / ososopa / guasu / syva / sy
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
6.4. ja, je, ji, jo, ju, del castellano, en guarani unicamente se escribe con la
letra “h”: ha, he, hi, ho, hu, hy.
Techapyrâ: hesa / oho / hetyma / ohupi / hova
6.5. ya, ye, yi, yo, yu del castellano, en guarani se escribe solamente con la
letra “j“: ja, je, ji, jo, ju, jy.
Techapyrâ: jaguarete / jyva / jogua / juru / mandyju
3.2.- EL ACENTO TÓNICO (MUANDUHE PU’ATÂ MBOJOJAHA)
ACENTO (MUANDUHE): Es la mayor o menor intensidad de voz con
que, en guarani se pronuncia una vocal. Guaraníme ha’e pe tyapu atâ ho’áva
peteî pu’ae ári. Techapyrâ: jagua / oguatáva
CLASIFICACIÓN DE LOS ACENTOS EN GUARANI
MUANDUHE ÑEMOHENDA GUARANIME:
1. Acento gráfico u ortográfico (Muanduhe hai): es el acento pintado. Ha’e pe
muanduhe ojehaíva.
Techapyrâ: oguatáva / óga / mbo’ehára
2. Acento fonético o prosódico (Muanduhe pureko): es el acento que se
pronuncia o se entona debidamente. Se carga la voz pero no se pinta. Ha’e pe
muanduhe oñembopurekóva, ndojehaíri.
Techapyrâ: jagua / juru / temimbo’e
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
3. Acento nasal (Muanduhe tîgua): se identifica mediante la tilde o acento
nasal (^). Será estudiado en la 3ra regla. Ha’e pe ojehai tîguáva, ha
oñehesa’ŷi jótava Mbojojaha Mbohapyhápe.
VOCAL TÓNICA (Pu’ae atâ): es la vocal acentuada gráfica o
fonéticamente. Ha’e pu’ae oñomomuanduhe hai térâ purekóva.
Techapyrâ: jagua / óga
a) Palabras monotónicas (Ñe’ê imuanduheteîva): son aquellas que en su
estructura contienen una sola vocal tónica (gráfica o fonética). Ha’e umi ñe’ê
oguerekóva ipype peteî pu’ae atâ (hai térâ pureko)
Techapyrâ: ava = persona / yva = fruto
â) Palabras politónicas = Ñe’êimuanduhe’etáva: son aquellas palabras
que en su estructura contienen dos o más vocales tónicas es decir, con
acentuación gráfica o fonética. Ha’e umi ñe’ê oguerekóva ipype mokôi térâ
hetave pu’ae atâ (hai térâ pureko).
Techapyrâ: pirapirére / tupâmba’ejára
APLICACIONES DE LA REGLA (Mba’éichapa ojepuru’arâ ko
mbojojaha)
1) La vocal tónica no final de las palabras monotónicas, lleva acento gráfico.
Pu’ae atâ ndaha’éirô ñe’ê imuanduheteîva pu’ae paha, oguerâhava’erâ
muanduhe hai.
Techapyrâ: óga / áva / ýva
2) La vocal tónica última no final de las palabras politónicas, lleva acento
gráfico. Pu’ae atâ ndaha’éirô ñe’ê imuanduhe’etáva pu’ae paha,
oguerahava’erâ muanduhe hai.
Techapyrâ: pirapirére / mbo’ehára
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
3) La vocal tónica final de las palabras monotónicas y politónicas, nunca lleva
acento pintado o gráfico es decir, tiene acentuación fonética. Pu’ae atâ ha’érô
ñe’ê imuanduheteîva ha imuanduhe’etáva pu’ae paha, araka’eve
ndoguerahaiva’erâ muanduhe hai; ja’eporâsérô, oguereko muanduhe pureko.
Techapyrâ : pirapire / iku’arasy / áva / yva
3.3.- EL ACENTO NASAL (MUANDUHE TÎGUA MBOJOJAHA)
Para la mejor aplicación de esta regla conviene recordar antes la lista de vocales
nasales y de consonantes nasales.
Vocales Nasales – Pu’ae tîgua: â – ê – î – ô – û – ŷ.
Consonantes Nasales – Pundie tîgua:
Plenas (tîguaite): g – m – n – ñ;
Seminasales (tîjurugua): mb – nd – ng- nt
APLICACIONES DE ESTA REGLA – Mba’éichapa ojepuruva’erâ ko
mbojojaha
1) La vocal nasal que forma sílaba con una consonante oral, lleva tilde
nasal (~). Pe pu’ae tîgua oñemoñe’êpehêva peteî pundie juruguándi,
oguerahava’erâ muanduhe tîgua
Techapyrâ: pytâ – py/tâ okê – o/kê hu’û –
hu/’û
2) La vocal nasal que forma sílaba con una consonante nasal, NO lleva tilde
nasal (~), porque la consonante nasal ya nasaliza toda la sílaba. Pe pu’ae tîgua
oñemoñe’êpehêva peteî pundie tîguándi, ndoguerahaiva’erâ muanduhe tîgua.
Pe pundie tîgua ijehegui omotîguáma ñe’êpehême.
Techapyrâ: mberu – mbe/ru anguja – a/ngu/ja
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
3) La tilde o acento nasal ( ~ ) suple o reemplaza al acento gráfico u
ortográfico ( ´ ) en las vocales tónicas nasales. Muanduhe tîgua omyengovia
muanduhe haípe, umi
pu’ae atâ tîguávape.
Techapyrâ: mokôi pytûma ñasêva
Algunos ejemplos de palabras y afijos (particulas) nasales
Palabras Nasales Particulas Nasales
-Peteî -Mokôi -Rô (ohórô)
-Porâ -Okê -Râ (tembiaporâ)
-Morotî -Hû -Mo’â (ojapomo’â)
-Ĝuahê -Ĝuarâ -Va’erâ (ouva’erâ)
-Haĝua -Mitâ -Arâ (he’i’arâ)
-Ñe’ê -Me’ê -Ỹ (aguata’ỹ)
-Ma’ê -Ko’ê
-Peê -Oî
-Akâ -Sê
3.4.- LA POLISÍNTESIS (ÑE’ÊPEHÊTAI PURU MBOJOJAHA)
Las partículas prefijas (ñe’êpehêtai mboyvegua), las
partículas sufijas (ñe’êpehêtai upeigua), y las posposiciones
monosilábicas (ñe’êriregua iñe’êpeheteîva) se unen a la raíz formando con
ella una sola palabra ortográfica. Umi ñe’êpehêtai mboyvegua, ñe’epehêtai
upeigua ha umi ñe’êriregua iñe’êpehêteîva ojoajuva’erâ iñe’êrapóre, ha oiko
chuguikuéra peteî ñe’ê año jehaípe.
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
1) Las partículas prefijas son aquellas que se escriben antes de la palabra
Techapyrâ: aguata
2) Las partículas sufijas son aquellas que se escriben después de la palabra
Techapyrâ:
aokuéra
3) Las posposiciones son las equivalentes a las preposiciones castellanas. Las
posposiciones monosilábicas (aquellas que constan de una sola sílaba) son: “pe”
(para palabras orales, equivale a “en” o “a”), “me” (para palabras nasales,
equivale a “en” o “a”), “gua” y “gui” (equivalen a “de” o “del”), y “re” (por)
Techapyrâ:
1- Oho kokuépe Kalo ndive
2- Oguereko iñakâme heta mba’e
3- Yvyra Ka’aguasugua ndaijojahái
4- Ñande jaju Paraguarígui jahekávo mba’apo
5- Oheja ijao okêre ha hesarái
4- CONJUGACIÓN (MOSUSÛ)
VERBO – ÑE’ÊTÉVA: es la palabra que sirve para expresar acción,
movimiento, cambio, estado, proceso, etc.
Techapyrâ: guata / guapy / mosê / karu / mba’apo / ñe’ê
VERBOS SEGÚN SU FONÉTICA (ÑE’ÊTÉVA IÑE’ÊPU’ANDU RUPI)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
1. Verbos orales – Ñe’êtéva jurugua
2. Verbos nasales – Ñe’êtéva tîgua
1- VERBOS ORALES – ÑE’ÊTEVA JURUGUA: Son aquellos verbos que en
su estructura llevan vocales orales (a- e- i- o- u- y); y/o consonantes orales (ch,
g, h, j, k, l, p, r, rr, s, t, v, ‘ /puso), y en la primera persona incluyente del plural
(ñande) utilizan la partícula de número y persona “ja”
Techapyrâ: jaguata, jaguapy, jakaru
2- VERBOS NASALES – ÑE’ÊTEVA TÎGUA: Son aquellos que en su
estructura llevan vocales nasales (â – ê – î – ô – û – ŷ); y/o consonantes
nasales plenas (ĝ , m, n, ñ) y seminasales (mb, nd, ng, nt), y en la primera
persona incluyente del plural (ñande) utilizan la partícula de número y persona
“ña“.
Techapyrâ: ñamba’apo, ñamosê, ñañe’ê
PRONOMBRES PERSONALES (TERARÂNGUE)
Papyteî (Singular) Papyeta (Plural)
1a. Persona = Che (yo) 1a. personas incluyente = Ñande (Nosotros)
2a. Persona = Nde (tú) 1a. Persona excluyente = Ore (Nosotros
3a. Persona = Ha’e (él) 2a. Persona = Peê (vosotros)
3a. persona = Ha’ekuéra (ellos)
PARTÍCULAS DE NÚMEROS Y PERSONA – PAPY HA AVA
ÑE’ÊPEHÊTAI
Papyteî (Singular) Papyeta (Plural)
1a. Persona = a (asê) 1a. persona incluyente = ja (japáy) // ña (ñasê)
2a. persona = re (resê) 1a. Persona excluyente = ro (rosê)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
3a. persona = o (osê) 2º persona = pe (pesê)
3a. Persona = o (osê)
TIEMPO PRESENTE (ÁRA AĜ AGUA)
TIEMPO PRESENTE PERFECTO (ARA AĜAGUAITE)
Este tiempo no tiene partícula se conjuga directamente el verbo con los
pronombres personales y las partículas de numero y personas
Techapyrâ:
Ñe’êtéva Jurugua: Guata Ñe’êtéva Tîgua: Mba’apo
Che aguata Che amba’apo
Nde reguata Nde remba’apo
Ha’e oguata Ha’e omba’apo
Ñande jaguata Ñande ñamba’apo
Ore roguata Ore romba’apo
Peê peguata Peê pemba’apo
Ha’ekuéra oguata Ha’ekuéra omba’apo
VOCABULARIO (ÑE’ÊNDY)
Verbos más usados (Ñe’êtéva ojepuruvéva)
* Páy= Despertar/se * Ñomongeta = Conversar
* Pu’â = Levantar/se * Ñeno = acostar/se
* Jovahéi = Lavar/se la cara * Ke = dormir
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
* Jatapy = Hacer fuego * Jogua = comprar
* Rambosa = Desayunar * Me’ê = dar
* Sê = salir * Gueru = Traer
* Mba’apo = trabajar * Guereko = tener
* Ĝuahê = llegar * Gueraha = llevar
* Jahu = bañar/se * Moinge = meter
* Guapy = sentar/se * Guenohê = sacar
* Karu = comer * Puru = usar
* Ñe’ê = hablar * Hendu = escuchar
* Puka = reir * Hecha = ver
* Ñembo’y = ponerse de pie * Henói = llamar
* Guata = caminar
TIEMPO PRETÉRITO
TIEMPO PRETÉRITO PERFECTO (ÁRA MBOYVEGUAITE)
Este Tiempo utiliza para su conjugación, la partícula sufija tónica “akue”.
Techapyrâ:
Ñe’êtéva Jurugua: Purahéi Ñe’êtéva Tîgua: Me’ê
Che apurahei’akue Che ame’ê’akue
Nde repurahei’akue Nde reme’ê’akue
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Ha’e opurahei’akue Ha’e ome’ê’akue
Ñande japurahei’akue Ñande ñame’ê’akue
Ore ropurahei’akue Ore rome’ê’akue
Peê pepurahei’akue Peê peme’ê’akue
Ha’ekuéra opurahei’akue Ha’ekuéra ome’ê’akue
TIEMPO FUTURO
TIEMPO FUTURO PERFECTO (ÁRA UPEIGUAITE)
Este tiempo utiliza para su conjugación la particula sufija atóna “ta”
Techapyrâ:
Ñe’êtéva Jurugua: Guapy Ñe’êtéva Tîgua: Ñani
Che aguapýta Che añaníta
Nde reguapýta Nde reñaníta
Ha’e oguapýta Ha’e oñaníta
Ñande jaguapýta Ñande ñañaníta
Ore roguapýta Ore roñaníta
Peê peguapýta Peê peñaníta
Ha’ekuéra oguapýta Ha’ekuéra oñaníta
FORMA NEGATIVA (YSAJA MBOTOVE)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
La conjugación en la forma negativa requiere del uso de particulas, según la
fonética del verbo. Así con los verbos orales se usa el prefijo “nd” y el sufijo “i”;
en tanto que, con los verbos nasales se usa el prefijo “n” y el sufijo “i”. Cuando el
verbo -oral o nasal- termina en la vocal “i”, el sufijo usado es “ri”. Techapyrâ:
Ñe’êtéva jurugua: Japo Ñe’êtéva tîgua : Ñohê Ñe’etéva: Jupi
Che ndajapói Che nañohêi Che ndajupíri
Nde nderejapói Nde nereñohei Nde nderejupíri
Ha’e ndojapói Ha’e noñohêi Ha’e ndojupíri
Ñande ndajajapói Ñande nañañohêi Ñande ndajajupíri
Ore ndorojapói Ore noroñohêi Ore ndorojupíri
Peê ndapejapói Peê napeñohêi Peê Ndapejupíri
Ha’ekuéra ndojapói Ha’ekuéra noñohêi Ha’ekuéra ndojupíri
FORMA INTERROGATIVA (YSAJA PORANDÚVA)
Esta forma utiliza para su conjugación la particula sufija átona “pa”.
Techapyrâ:
Ñe’êtéva jurugua: Jogua Ñe’êtéva tîgua: Mbojy
Che ajoguápa (Che) Che ambojýpa (Che)
Nde rejoguápa (Nde) Nde rembojýpa (Nde)
Ha’e ojoguápa (Ha’e) Ha’e ombojýpa (Ha’e)
Ñande jajoguápa (Ñande) Ñande ñambojýpa (Ñande)
Ore rojoguápa (Ore) Ore rombojýpa (Ore)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Peê pejoguápa (Peê) Peê pembojýpa (Peê)
Ha’ekuéra ojoguápa (Ha’ekuéra) Ha’ekuéra ombojýpa (Ha’ekuéra)
VOCABULARIO (ÑE’ÊNDY)
ÑE’ÊNDY MOMAITEGUA – VOCABULARIO DE CORTESÍA
1. Mba’éichapa neko’ê? 1. ¿Cómo amaneciste?
2. Cheko’ê porâ, ha nde? 2. Amanecí bien, ¿y tú?
1. Cheko’ê porâ avei. 1. Amanecí bien también.
1. Mba’éichapa ndepyhareve? 1. Buenos días (Cómo está a la mañana)
2. Chepyhareve porâ, ha nde? 2. Tengo buena mañana, ¿y tú?
1. Chepyhareve porâ avei. 1. También tengo buena mañana.
1. Mba’éichapa ndeasaje? 1. ¿Cómo estás a la siesta?
2. Che asaje porâ, ha nde? 2. Tengo buena siesta, y ¿tú?
1. Cheasaje porâ avei. 1. También tengo buena siesta.
1. Mba’éichapa nde ka’aru? 1. Buenas tardes (Cómo estás a la tarde)
2. Cheka’aru porâ, ha nde? 2. Tengo buena tarde, ¿y tú?
1. Cheka’aru porâ avei. 1. También tengo buena tarde.
1. Mba’éichapa nde pyhare? 1. Buenas noches (Cómo estás a la noche)
2. Chepyhare porâ, ha nde? 2. Tengo buena noche, ¿y tú?
1. Chepyhare porâ avei. 1. También tengo buena noche.
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
1. Mba’éichapa nderéra? 1. ¿Cuál es tu numbre?
2. Cheréra …………………. 2. Mi nombre es ……………………
1. Mba’éichapa ndererajoapy? 1. ¿Cuál es tu apellido?
2. Chererajoapy ………………….. 2. Mi apellido es …………………..
1. Moôguápa nde? 1. ¿De dónde eres tú?
2. Che ………………… gua 2. Yo soy de …………………….
1. Moôpa reiko? 1. ¿Dónde vives?
2. Che aiko ………………… pe 2. Yo vivo en ……………………
1. Moôitépa nde róga? 1. ¿Dónde queda tu casa (Cuál es tu dirección)
2. Che róga ………………. 2. Mi casa queda en ………………..
1. Mba’éichapa héra nde ru? 1. ¿Cómo se llama tu padre?
2. Che ru héra ……………………. 2. Mi padre se llama ……………………
1. Mba’éichapa héra nde sy? 1. ¿Cómo se llama tu madre?
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
2. Che sy héra …………………… 2. Mi madre se llama ……………………
1. Mboy joyke’ýpa reguereko? 1. ¿Cuánto hermanos tienes?
2. Aguereko …………….. joyke’y. 2. Tengo ……………… hermanos.
1. Mba’éichapa héra nde joyke’ykuéra 1. ¿Cómo se llaman tus hermanos?
2. Che joyke’ykuéra héra………… 1. Mis hermanos se llaman……………
1. Mboy arýpa rereko? 1. ¿Cuántos años tienes?
2. Cheareko ………………… ary 2. Yo tengo ………….. años.
1. Mba’e apohápa nde? 1. ¿A que te dedicas?
2. Che ………………….. 2. Yo soy …………………….
1. Moôpa remba’apo? 1. ¿Dónde trabajas?
2. Amba’apo …………………. pe. 2. Trabajo en …………………….
ÑE’ÊNDY MBO’EHAKOTY REHEGUA – VOCABULARIO DE CLASE
Temimbo’e = Alumno, Estudiante
Mbo’e = Enseñar
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Mbo’ehára = Profesor, Maestro
Mbo’ehakoty = Aula, Sala de clase
Mbo’ehao = Escuela, Colegio
Mbo’epy = Lección
Mbojojaha = Regla
Mbogueha = Borrador
Hai = Lápiz, Bolígrafo
Haitî – Itahai = Tiza
Ogyhûhai = Pizarra
Apykahai = Pupitre
Kuatiahai = Cuaderno
Kuatiañe’ê = Libro, Carta
Ñe’êngueryru = Diccionario
Irû = Compañero
Angirû = Amigo
Techapyrâ-Tembiecharâ = Ejemplo
Ta’ângarenda = Cuadro
Yvotyrenda = Florero
Sâmbyhyhára = Director/a
Aranduchauka = Examen, Prueba
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Mbo’erâ = Asignatura
Arange = Fecha
Ary = Año
Mbo’esyry = Curso, Grado
Pehêngue = Sección
Kuatia = Papel
Moñe’ê = Leer
Kuatiahaipyre = Diario, Periódico, Revista
Kuatiahaiha = Periodista
Haihára = Escritor
Ñemoarandu = Estudiar
Jesareko = Atender, Fijarse, Observar
Ta’ângahai = Dibujar
Ta’ângahaihára = Dibujante
Papa = Contar, Numerar
Mombe’u = Narrar, Relatar
Porandu = Preguntar
Mbohovái = Responder
Mbyapeha = Forro
Terahaiha = Rótulo
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
ÑE’Ê KUIMBA’E HA KUÑA OIPURÚVA -VOCABULARIO DEL
HOMBRE Y LA MUJER
Che ru, che taita = Mi padre
Che sy = Mi madre
Che ramói = Mi abuelo
Che jarýi = Mi abuela
Che remiarirô = Mi nieto/a
Che rovaja = Mi cuñado
ÑE’Ê KUÑÁNTE OIPURÚVA – VOCABULARIO EXCLUSIVO DE LA
MUJER
Che ména = Mi marido
Che memby = Mi hijo/a
Che ryke = Mi hermana mayor
Che kypy’y = Mi hermana menor
Che kyvy = Mi hermano
Che uke’i = Mi cuñada
Che membyanga = Mi hijastro/a
Che menarâ = Mi novio
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
ÑE’Ê KUIMBA’ÉNTE OIPURÚVA – VOCABULARIO EXCLUSIVO
DEL HOMBRE
Che rembireko = Mi esposa
Che rajy = Mi hija
Che ra’y = Mi hijo
Che reindy = Mi hermana
Che ryke’y = Mi hermano mayor
Che ryvy = Mi hermano menor
Che rembirekorâ = Mi futura esposa
Che ñembokiha = Mi novia
Che ra’yanga = Mi hijastro
Che rajyanga = Mi hijastra
Che rovaja = Mi cuñada
PAPAPY PAPÝVA – NÚMEROS CARDINALES
Peteî = Uno
Mokôi = Dos
Mbohapy = Tres
Irundy = Cuatro
Po = Cinco
Poteî = Seis
Pokôi = Siete
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Poapy = Ocho
Porundy = Nueve
Pa = Diez
Pateî = Once
Pakôi = Doce
Paapy = Trece
Parundy = Catorce
Papo = Quince
Papoteî = Diez y seis
Papokôi = Diez y siete
Papoapy = Diez y ocho
Paporundy = Diez y nueve
Mokôipa = Veinte
Mokôipa peteî = Veinte y uno
Mokôipa mokôi = Veinte y dos
Mokôipa mbohapy = Veinte y tres
Mokôipa irundy = Veinte y cuatro
Mokôipa po = Veinte y cinco
Mokôipa poteî = Veinte y seis
Mbohapypa = Treinta
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Irundypa = Cuarenta
Popa = Cincuenta
Poteîpa = Sesenta
Pokôipa = Setenta
Poapypa = Ochenta
Porundypa = Noventa
Sa = Cien
Mokôisa = Doscientos
Posa = Quinientos
Poapysa = Ochocientos
Su = Mil
Mokôisu = Dos mil
Irundysu = Cuatro mil
Posu = Cinco mil
Poapysu = Ocho mil
Pasu = Diez mil
Mokôipasu = Veinte mil
Popa su = Cincuenta mil
Poapypasu = Ochenta mil
Sasu = Cien mil
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Mbohapysasu = Trescientos mil
Posasu = Quinientos mil
Poapysasu = Ochocientos mil
Sua = Un millón
Mokôisua = Dos millones
Posua = Cinco millones
1998 = Su porundysa porundypa poapy
Su = 1.000
Porundysa = 900
Porundypa = 90
Poapy = 8
ÑE’ÊNDY ARAPOKÔINDY REHEGUA – VOCABULARIO: DÍAS DE
LA SEMANA
Arateî = Domingo
Arakôi = Lunes
Araapy = Martes
Ararundy = Miércoles
Arapo = Jueves
Arapoteî = Viernes
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Arapokôi = Sábado
Arapokôindy = Semana
Ara = Día
Arete = Feriado
Kuehe = Ayer
Ko’áĝa = Ahora
Ko ára = Hoy, este día
Ko’êrô = Mañana
ÑE’ÊNDY ARAVO REHEGUA – VOCABULARIO: SISTEMA HORARIO
Ara = Tiempo
Vo = Pedazo, Trozo, Fracción
Aravo = Hora
Aravo’i = Minuto
Aravo’ive = Segundo
Aravopapaha = Reloj
JASY RERAKUÉRA ÑE’ÊNDY – VOCABULARIO: MESES DEL AÑO
Arapapaha = Calendario
Jasy = Mes, Luna
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Jasyteî = Enero
Jasykôi = Febrero
Jasyapy = Marzo
Jasyrundy = Abril
Jasypo = Mayo
Jasypoteî = Junio
Jasypokôi = Julio
Jasypoapy = Agosto
Jasyporundy = Setiembre
Jasypa = Octubre
Jasypateî = Noviembre
Jasypakôi = Diciembre
ÑE’ÊNDY ARAJERE REHEGUA – VOCABULARIO DE LAS
ESTACIONES
Arahaku = Verano
Araroguekúi = Otoño
Araro’y = Invierno
Arapoty = Primaver
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
- Oheka peteï moñe'ërãme ñe'ëtéva ojejeruréva. Aikuaami hagua
Ñe´eteva: Verbo
Ñe´eteva ñemohenda: clasificación de los verbos
. Ñe´epu´andi rupi: por su fonética
Ñe´eteva jurugua: verbo oral
Ñe´eteva Tigua: verbo nasal
ÑE'ETÉVA (VERBO)
Ha'e ñe'ë ohechaukáva mba'e oiko, ojapo téra mba'eicha oï.
Ikatu oguereko ñe'ëpetai mboyvegua ha ñe'ëpehëtai upeigua.
TA
O TA
SAPUKÁI
RO
GUATÁ
Ñe'ëpehëtai Ñe'ërapo Ñe'ëpehëtai upeigua Ñe'ëpehëtai Ñe'ërapo Ñe'ëpehëtai
mboyvegua mboyvegua upeigua
Ñe'ëtéva ñemohenda iñe'ëpu'andu rupi
Ñe'ëtéva tïgua (verbos nasales) Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva pu'ae tïgua (ã - ë - ï - õ - ü - ÿ),
térã pundie tïgua (g - m - mb - n - nd - ng - nt - ñ) ipype. (Son aquellos que en su estructura
llevan vocales nasales (ã - ẽ - ĩ - õ - ũ - y); y/o consonantes nasales plenas (g , m, n, ñ) y
seminasales (mb, nd, ng, nt)
Techapyrã-Ejemplo: ñamba'apo, ñamosẽ, ñañe'ẽ)
Techapyrã: (ejemplos)
Mba'apo (trabajar) ma'ë (mirar) pu'ã (levantarse) ñeño (acostarse)
Ñe'ëtéva jurugua (verbos orales) Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva pu'ae jurugua (Verbos Orales-
Ñe'ẽtéva Jurugua: Son aquellos verbos que en su estructura llevan vocales orales
(a- e- i- o- u- y); y/o consonantes orales (ch, g, h, j, k, l, p, r, rr, s, t, v, ' /puso)
Techapyrã -Ejemplo: jaguata, jaguapy, jakaru
(a - e- i - o - u - y), térã pundie jurugua (ch - g - h - j - k - l - p - r - rr - s - t - v - '
puso) ipype.
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Techapyrã:(ejemplos)
Ke (dormir) guereko (tener) je'ói (ir) hayhu (amar)
Ñe'ëtéva ñemohenda hetepy rupi
Ñe'ëtévateï (verbos simples): Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva ipype peteï ñe'ë añónte.
Techapyrã: (ejemplos)
Karu (comer) jogua (comprar) henói (llamar) japo (hacer)
Ñe'ëtévaeta (verbos compuestos): Ha'e umi ñe'ëtéva oguerekóva ipype heta ñe'ë.
Techapyrã: (ejemplos)
Pirakutu (pescar) haiguy (subrayar) pokyty (refregar) hecharamo (ponderar)
Amba’apo che añomi
TEMBIAPORÃ
1. Ahesa ÿijo ko'ã ñe'ëtéva. (5 kyta) - Analizo estos verbos
ÑE'ETÉVA ÑE'EPEHETAI ÑE'ERAPO ÑE'EPEHETAI
MBOYVEGUA UPEIGUA
Jajupita ja jupi ta
Roguejy'akue Ro guejy,a kue
Oguapýne O guapý ne
Pesapukáiseterei Pesa pukaise terei
Oporombopukata Oporo mbopu kata
Noñenosevéima Noñeno sevei ma
2. Amohenda ñe'ëtéva oïva korápe. (2 kyta) - Clasifico los verbos del cuadro
mba'apo guata jopy pyrü me'ë ñani
ñomi puka veve poi mbegue guapy
pu'ã gueru hetü hayhu ñeno pa'ã
ere egueru oipo'o guata me'ë Popo
Ñe'ëtéva tïgua (verbos nasales) Ñe'ëtéva jurugua (verbos orales)
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Pyrü- me'ë- ñomi- pu'ã- hetü- ñeno- pa'ã
Mba,apo-guta-jopy-puka-veve-poi-
mbegue-guapy-gueru-hayhu-ere-
egueru-oipo,o-guata-popo
3. Ajapo ñe'ëjoaju ñe'ëtéva amohendava'ekue ambu'e tembiapópe. (6 kyta) - Formulo
oraciones con los verbos trabajados en el ejercicio anterior
Che ru omba,apo kokuepe
Pe mymba ohetü mba,ene
Eikuaa hagua
Ñe’ẽtéva: Ha’e pe ñe’ẽ imbaretevéva peteĩ ñe’ẽjoajúpe ha omombe’úva mba’épa ojapo
teroñe’ẽ. Oguereko katuete ñe’ẽrapo ha ñe’ẽpehẽtai Techapyrã: oguata, akaru, rejeroky.
Ñamba’apóta
Ñe’ẽpehẽtai Ñe’ẽrapo Ñe’ẽpehẽtai
Mboyvegua RAIZ Upeigua
(prefijo) (sufijo)
Emosusũ hagua: PARA CONJUGAR
Ejesareko porãva’erã ñe’ẽpehẽtaikuéra rehe.
Guaraníme oñemohenda kóicha: a, re, o, ja (ñe’ẽ jurugua) ña (ñe’ẽ tĩgua),
ro, pe, o.
Techapyrã: jeroky JURUGUA (ORAL)– me’ẽ (Tigua) NASAL
Che ajeroky ame’ẽ
Nde rejeroky reme’ẽ
Ha'e ojeroky ome’ẽ
Ñande jajeroky ñame’ẽ
Ore rojeroky rome’ẽ
Peẽ pejeroky peme’ẽ
Ha’ekuéra ojeroky ome’ẽ
3. Emosusũmi ko ñe'ẽtéva ejesarekóvo techapyrã rehechava’ekuére:
Ñe’ẽtéva: ñangareko.-- pu'ã
Che apu'ã
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Nde repu'ã
Ha'e opu'ã
Ñande ñapu'ã
Ore ropu'ã
Peẽ pepu'ã
Ha’ekuéra opu'ã
GUARANI PYENDA LEIGUASÚPE - ANTECEDENTES LEGALES
La Constitución Nacional vigente, promulgada en el año 1992 establece:
Art. 140: EL Paraguay es un país pluricultural y bilingüe.
Son idiomas oficiales el castellano y el guaraní.
Art. 77: La enseñanza en los comienzos del proceso escolar se realizará, en la lengua oficial
materna del educando. Se instruirá, asimismo en el conocimiento y en el empleo de ambas
lenguas oficiales de la República.
Con posterioridad, la Ley Nº 28 del 10 de septiembre de 1992, declara la obligatoriedad de
la enseñanza de los idiomas nacionales (debería decir “oficiales”) en el curriculum educativo
de los niveles Primario, Secundario y Universitario.
Tero ñemohenda
2.1. Iñe'ẽpu'andu rupi (por su fonética)
2.2. Ijysaja rupi (por su morfología)
2.3. Hetepy rupi (por su estructura)
2.4. He'iséva rupi (por su significación)
2.5. Ipysokue rupi (por su extensión)
2.1. Tero ñemohenda iñe'ẽpu'andu rupi (POR SU FONETICA)
2.1.1. Tero Tĩgua (sustantivos nasales)
2.1.2. Tero Jurugua (sustantivos orales)
2.1.1. Tero Tïgua: Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae tĩgua (ã - ẽ - ĩ - õ - ũ – ỹ), térã pundie
tĩgua (g - m - mb - n - nd - ng - nt – ñ) ipype.
Techapyrã: (ejemplos)
Mandyju
Petỹ
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Tañykã
Tetyma.
2.1.2. Tero Jurugua: Ha'e umi tero oguerekóva pu'ae jurugua (a - e- i - o - u – y), térã pundie
jurugua (ch - g - h - j - k - l - p - r - rr - s - t - v - puso) ipype.
Techapyrã:(ejemplos)
Apyka
Ao
Juru
YVAGA
. 2.2. Tero ñemohenda ijysaja rupi (POR SU MORFOLOGIA)
2.2.1. Tero Ijysajateĩva (sustantivos uniformes)
2.2.2. Tero Ijysajakõiva (sustantivos biformes)
2.2.3. Tero Ijysaja'apýva (sustantivos triformes)
2.2.4. Tero Ijysajarundýva (sustantivos cuatriformes)
2.2.1. Tero ijysajateĩva: Ha'e umi tero oguerekóva peteĩ ysaja año ojepuru hagua.
Techapyrã:
Jagua / pyhare / avañe'ẽ
2.2.2. Tero ijysajakõiva: Ha'e umi tero oguerekóva mokõi ysaja ojepuru hagua. Peteĩva héra
ysaja'ypy ha oñepyrũjepi “T”-pe, ha ambuéva katu héra ysajapuru ha oñepyrũ “R”-pe. Ko'ã tero
apytépe oĩve umi ombohérava ñane pehẽnguépe.
Techapyrã:
Ysaja'ypy: Ta'ýra - Tajýra - Túva - Tykéra
Ysajapuru: Ra'y - Rajy - Ru - Ryke
2.2.3. Tero ijysaja'apýva: Ha'e umi tero oguerekóva mbohapy ysaja ojepuru hagua. Ko'ãvape
pe ysaja'ypy oñepyrũkuaa “T” térä “O”-pe, ha umi mokõi ysajapuru katu oñepyrũjepi “R” peteĩ-
va ha ambuéva “H”-pe.
Techapyrã:
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
Ysaja'ypy: Tova - Tetyma - Tañykã - Téra - Óga
Ysajapuru 1: Rova - Retyma - Rañykã - Réra - Róga
Ysajapuru 2: Hova - Hetyma - Hañykã - Héra – Hóga
2.2.4. Tero ijysajarundýva: Ha'e umi oguerekóva irundy ysaja ojepuru hagua. Koichagua terópe
ysaja'ypy oñepyrũ “T”-pe, ha umi mbohapy ysajapurúgui mokõi oñepyrũ “R” ha “H”-pe. Ysaja-
puru mbohapyha katu oñepyrũkuaa ambue pundiépe.
Techapyrã:
Ysaja'ypy : Tymba - To'o
Ysajapuru 1 : Rymba - Ro'o
Ysajapuru 2 : Hymba - Ho'o
Ysajapuru 3 : Mymba - So'o
2.3. Tero ñemohenda hetepy rupi
2.3.1. Teroteĩ (sustantivos simples)
2.3.2. Teroeta (sustantivos compuestos)
2.3.1. Teroteĩ: Ha'e umi tero oguerekóva ipype peteĩ ñe'ẽ añón-te térã oñembohetepeteĩva.
Techapyrã:
Po
Py
Ara
2.3.2. Teroeta: Ha'e umi tero oguerekóva ipype mokõi térã hetave ñe'ẽ. Peteĩ ñe'ẽme ojojuhu
ha oñomopeteĩ mokõi térã hetave ñe'ẽrapo, ha ojoajukatúvo ombohérava hikuái peteĩ mba'e
pyahu. Peteĩ ñe'ẽntema oiko chuguikuéra.
Techapyrã:
Apy/kahai
Tupã/mba'ejára
Ara/rundy
GRAMATICA GUARANI-LIC-SILVINA ENCINA
2.4. Tero ñemohenda he'iséva rupi
2.4.1. Tero Ijysajakuaáva (sustantivos concretos)
2.4.2. Tero Ijysajakuaa'ỹva (sustantivos abstractos)
2.4.1. Tero ijysajakuaáva: Ha'e umi tero ñañandúva, jahecháva, hetéva, añeteguáva, ikatúva
ñaha'ã ipohyikue, isa'y térã ijysaja.
Techapyrã:
Jagua / apyka / óga.
2.4.2. Tero ijysajakuaa'ỹva: Ha'e umi tero nañañandúiva, jahe-cha'ỹva, añetegua'ỹ, ha
noñembohetéiva. Ikatu'ỹva ñaha'ã ipoh-yikue, isa'y térã ijysaja.
Techapyra:
Tupã / Yvága / Py'aguapy / Tekojoja
2.5. Tero ñemohenda ipysokue rupi
2.5.1. Teratee (sustantivos propios)
2.5.2. Teratee'ỹva (sustantivos comunes)
2.5.1. Teratee: Ha'e umi téra teete oñeme'ẽva ava, mymba, ka-'avo, térã mba'épe, ha heratee
rupi ojoavýmava ambuévagui. Techapyrã:
Chive / Paraguay / Kanindeju
2.5.2. Teratee'ỹva: Ha'e umi téra oñeme'ẽva ava, mymba, ka'avo térã mba'e aty ojojoguáva
térä ojueheguáva ha ojojaveguávape.
Techapyrã:
Kuña / Guyra / Táva