Vocalía de Cultura 2019
II taller de mapudungun
15 Octubüre Konchi Küyen
Küla Chillkatun
I. Kiñeke ramtun gütramkawün mu: Algunas preguntas para conversar.
Lamgen/Peñi:
● ¿Iney pigeymi?: ¿Cómo te llamas?
● ¿Tunten tripantu nieymi?: ¿Cuántos años tienes?
● ¿Chew tuwymi?: ¿De dónde provienes?
● ¿Chew müleymi?: ¿Dónde vives ?
● ¿Chumkeymi?:¿ Qué haces? ¿a qué te dedicas ?
● ¿Chillkatukeymi?: ¿Estudias?
● ¿Küdawkeymi?: ¿Trabajas?
● ¿Chem chillkatukeymi?: ¿Qué estudias?
● ¿Chew chillkatukeymi?: ¿Dónde estudia?
● ¿Chew küdawkeymi?:¿ Dónde trabajas?
I.A. Küdaw. Eymi ramtubige ka kudawgeimu tami kompañ eymu.
Dialoguen con su compañer@ y luego presen el diálogo.
Bey…………………… pige___. Bey tuwü___ ……………...mew. Müle___ …………………… mew. Bey
nie___.………………...tripantu. Bey chillkatuke___/küdawke__……………..…………………………………….mew.
II. Mapudugun mew müli aylla “pronombres posesivos”.
Kiñe che Epu che Alün che
1° che Inche: Tañi Inchiw: Tayu Inchiñ: Taiñ/tayiñ
*Mío *De nosotros dos *De nosotros/as
2° che Eymi: Tami Eymu: Tamu Eymün: Tamün
* Tuyo * De ustedes dos *De ustedes
3° che Bey: Bey tañi Bey egu: Bey egu tañi Bey egün: Bey egün tañi
* De él/ella *De ellos/as dos *De ellos/as
II.A Ejemplos: Poseedor y/o pronombre posesivo + poseído.
Kiñe che Epu che Alün che
1° che Tañi ñuke Tayu kapüra Taiñ/tayiñ ruka kulliñ
2° che Tami rali Tamu chaw Tamün iyael
3° che Bey Tañi chillka Bey egu tañi lamgen Bey egün tañi rakiduam
● Püchi Nemülkawe: Glosario
*NEMÜL: Palabra *RALI: Plato *CHILLLKA: Libro *KAPÜRA:: Cabra/Chiva *IYAEL:
Comida/Alimento *RAKIDUAM: Pensamiento/ide
III. wirintuge wigkadugu mu tubachi dugu
1. Tañi ñaña inchiw amuayu mawida mew
_____________________________________________
2. Juan tañi ñawe Rosa pigey.__________________________________________________________
3. Tamün chaw tañi trarilogko.
_________________________________________________________
4. Tañi adkadi inchiw tayu mansun. ___________________________________________________
5. Eymu tamu motrinke sañwe.
_________________________________________________________
6. Tami chuchu tañi püchike ñarky. ___________________________________________________
VI. Reñma.
-Zomo püle: Ñuke -Wentru Püle: Chaw
-Püñeñ/koñi: Hij@s - Yall: Hij@s
-Domo püñeñ: Hija -Ñawe: Hija
-Wentru püñeñ: Hijo -Fotüm: Hijo
VII. Crea frases, incluyendo los distintos pronombres posesivos e integrantes de la
familia.
1. ____________________________________________________________________
2. ____________________________________________________________________
3. ____________________________________________________________________
4. ____________________________________________________________________
*Artículos y pluralizadores.
- Pu (los/las). Ejemplos: Pu chillkatube, pu lamgen.
- Kom pu (todos/as). Ejemplo: Kom pu chillkatube, Kom pu lamgen.
- Tati (el/la). Ejemplo: Tati chillkatube, tati lamgen.
- Ke (plural). Ejemplos: Lügke kawell, bütake lügke kawell.