HistorieOdebírat

Zemřela Zuzana Marešová, poslední ze žijících „Wintonových dětí“ v Česku, uvedla Paměť národa. Díky Britovi Nicholasi Wintonovi odjelo z Prahy na začátku druhé světové války 669 převážně židovských dětí. Marešové, rozené Spitzerové, která odjela z Československa vlakem do Londýna spolu s dvěma staršími sestrami, bylo 94 let.

Nový dokument Království mýdlových bublin sleduje osudy tří generací rodiny Schichtů, jejichž mýdlové impérium v Ústí nad Labem patřilo ve své době k symbolům luxusu a inovací. Úspěch slavného mýdla s jelenem nestál jen na vlastním výrobku, ale také na moderní propagaci, péči o zaměstnance a důrazu na férový přístup.

Seriál Jak slova měnila historii: Na sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1956 zazněla otevřená kritika režimu. Básník Jaroslav Seifert vyčetl spisovatelské obci, že mlčela k nesvobodě. Jeho věta „Smlčí-li pravdu spisovatel, lže“ se stala symbolem probouzejícího se odporu v kultuře.

Zemřel jeden z posledních svědků holokaustu na Slovensku Otto Šimko. V poválečné době se věnoval publikování v deníku Smena, poté musel pozici kvůli normalizaci opustit. Držitel ceny Paměti národa se dožil 101 let. (Sme)

Izraelské síly zbouraly část hřbitova v Gaze s válečnými hroby desítek britských, australských a dalších spojeneckých vojáků, kteří padli v první a druhé světové válce. Potvrzují to satelitní snímky a výpovědi očitých svědků. (Guardian)

Válečný veterán a poslední český žijící účastník bitvy o Dunkerque Josef Turek získal francouzský Řád čestné legie. Předal mu jej ve středu v Olomouci francouzský velvyslanec v Česku Stéphane Crouzat. (Ministerstvo obrany)

Seriál Vzkazy z minulosti: Na suroviny bohatá Arktida láká objevitele již dvě století. Rakousko-uherská expedice, v níž byli i dva Češi, objevila roku 1873 ledem pokryté souostroví Země Františka Josefa. Jeden z nich za to zaplatil životem. Místo jeho skonu je dodnes považováno za nejseverněji položený český hrob.

Svět si dnes připomíná památku obětí holokaustu, pietní akce se konají v Berlíně, Osvětimi i Terezíně. U rozlehlého památníku holokaustu v Berlíně, který uctívá na šest milionů zavražděných Židů, už brzy ráno zaplápolaly plamínky svíček.

Památník obětem holokaustu nově připomíná židovskou obec v Lovosicích na Litoměřicku. Stojí na místě, kde stávala synagoga, která byla pravděpodobně zničena při Křišťálové noci v roce 1938. Autorem je akademický sochař Libor Pisklák. Při dnešním odhalení památníku řekl, že je pro něj dílo osobní, protože i on má v rodině oběti holokaustu. (ČTK)

Trumpova prohlášení o „potřebě získat Grónsko“ znovu otevřela otázku, proč má ostrov pro USA takový význam. Dějiny ukazují, že byl klíčovým bodem globální bezpečnosti už od druhé světové války a americký zájem o něj se opakovaně vracel dávno před Trumpem.

Z Drahanské vrchoviny nedaleko moravského Vyškova nacisté za druhé světové války vysídlili téměř dvacet tisíc lidí – a to z vojenských a národnostních důvodů. Téměř neznámou historickou událost přibližuje v rozhovoru s Deníkem N historička Dana Vedra.

Seriál Vzkazy z historie: Spory o Těšínsko rozdělilo mezi světovými válkami Čechy a Poláky, smíření trvalo půl století. Odnesl to i fotbal.

Česká národní banka (ČNB) dnes vydala pamětní stokorunovou bankovku s portrétem prvního guvernéra Národní banky Československé (NBČ) Viléma Pospíšila. Bankovka vychází u příležitosti stého výročí zahájení činnosti NBČ.

Bez co největší mizerie je těžké dnes oslovit čtenáře. Svědčí o tom i nové české historické romány od Petry Klabouchové, Jany Poncarové, Marcely Bramborové a Danuty Chlupové a dvě knižní jednohubky od Lucie Hlavinkové a Petra Jarchovského.

Když se Pavla Kocourková před dvaceti lety v Plzni poprvé setkala s belgickými veterány druhé světové války, netušila, že z náhodného tlumočení vznikne životní mise. Nyní systematicky připomíná roli těchto vojáků při osvobozování Československa a propojuje české a belgické vzpomínky na válku. Za svou práci loni získala nejvyšší belgické státní vyznamenání.

Chcete-li zachránit přírodu, postarejte se, aby byla posvátná, píše v eseji Dimitris Xygalats. „Posvátno totiž není pouze otázkou víry nebo tradice, ale jedná se o mocnou a nedoceněnou kulturní technologii pro správu společného majetku.“

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes u památníku na pražském Václavském náměstí spolu s dalšími senátory uctil památku studenta Jana Palacha, který se před 57 lety v roce 1969 upálil na protest proti apatii československé společnosti po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země v srpnu 1968.

Seriál Neprávem zapomenuté ženy: V roce 1910 se Olga Fastrová stala první českou novinářkou zaměstnanou na plný úvazek. V Národní politice vedla rubriku Ženská hlídka, v níž psala o módě i rovnoprávnosti. Kritici zprava ji obviňovali z „rozvracení mužského světa“, levice z měšťáctví.

Seriál Vzkazy z minulosti: Před 35 lety začala operace Pouštní bouře, která během několika dnů vyhnala iráckého diktátora Saddáma z Kuvajtu. Kontrola klíčových surovin se stala skutečnou hybnou silou mezinárodní politiky a válek.

Záhada čínského svitku: největší umělecký skandál za poslední dekády odhalil „cosi shnilého“ v prestižním muzeu. Víte, jak snadno se národní kulturní památka prohlásí za padělek? A jak se ten „padělek“ potom prodává za vyvolávací cenu 88 milionů?

Seriál Jak slova měnila historii: Při svém loučení s exilem Jan Masaryk v únoru 1945 plně podpořil představu „lidové demokracie“ a orientace na SSSR. Jeho konejšivý hlas připravoval půdu pro novou éru podle Benešových not.

Svéráznou a zábavnou polemiku s českým mýtem (ne)hrdinství přináší v novém románu Koketérie Marek Epstein. Odvážně tu lavíruje na hranici reality a fabulace, nechává promlouvat skutečné historické postavy od Peroutky po Jesenskou a některé události z české historie 20. století si rovnou vymýšlí. A přesto jde o jedno z nejzábavnějších i nejpodnětnějších čtení minulého roku.

V těchto dnech si připomínáme 40. výročí úmrtí Jaroslava Seiferta, jediného československého laureáta Nobelovy ceny za literaturu. Připomínáme si i zvůli normalizačního režimu věnovanou jeho osobě poté, co Nobelovu cenu získal. Zemřel jen dva roky nato.

Loňské výročí legendárního časopisu Revolver Revue připomíná obří růžová publikace Revolver Revue – Out Of Ghetto Magazine (Jak se dělal samizdat). Téměř pětisetstránková bichle obsahuje unikátní fotografie i vzpomínky na to, za jak dobrodružných okolností v Československu vznikal samizdat.

„Vztah komunistů k Seifertovi byl vždycky prekérní. Zároveň šlo o tak populárního autora, že ho KSČ nemohla přehlížet – a to dokonce ani tehdy, když se jí protivil,“ vysvětluje literární historik Vratislav Maňák souvislosti československé pozice jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu. Od smrti Jaroslava Seiferta právě dnes uplynulo čtyřicet let.

Seriál Vzkazy z minulosti: Snímek Metropolis dobová kritika v éře němého filmu označila za kýč a zmatečný experiment. Až o desetiletí později získal status filmové klasiky, která inspirovala například Blade Runnera režiséra Ridleyho Scotta.

Kulturní čtrnáctideník A2 v první polovině prosince uspořádal Kritický klub o uplynulém čtvrtstoletí literární tvorby. Co zásadního se odehrálo nejen v české literatuře druhého milénia? Jaké tendence se v ní objevují a které události ovlivnily její současnou podobu?

„Od kamaráda jsem si půjčil koženkovou bundu, od dalšího černé kalhoty. Pro boty italky jsem musel vyrazit do Prahy,“ popisuje svou depešáckou uniformu fanoušek Depeche Mode Filip Macháček, autor nové knihy o unikátním koncertu Depeche Mode v socialistickém Československu.

Padesát šest stupňů na Sahaře, výstup na Kilimandžáro, chvíle, kdy šlo o život. Prvního ledna 1968 vyrazilo z Prahy na humanitární expedici do Afriky osm studentů. Krátce před cílem čelili nečekaným peripetiím.

Před sedmdesáti lety Češi otevřeli náruč válečným sirotkům z Vietnamu. „Chrastavské děti“ u nás našly přátelství i naději. A ačkoli je to už tak dávno, Deník N v Hanoji jedno chrastavské dítě vyzpovídal – a ne jen tak ledajaké! Dámy a pánové, seznamte se s jedinečnou Lenkou.

Minulost se nikdy neopakuje, ale nabízí poučení – každému nějaké, píše v komentáři Timothy Snyder. „Lidé, kteří chtějí v Americe zavést autoritářský režim, vědí, že když správně uchopí emoce spojené s politickou příslušností, může to vést k nepokojům a změně režimu.“