EsejOdebírat

Chcete-li zachránit přírodu, postarejte se, aby byla posvátná, píše v eseji Dimitris Xygalats. „Posvátno totiž není pouze otázkou víry nebo tradice, ale jedná se o mocnou a nedoceněnou kulturní technologii pro správu společného majetku.“

Většina našich současných diskuzí o vědomí trpí jednou zásadní chybou, píše v eseji Adam Frank. „Tento omyl tkví v samotných základech toho, jak nahlížíme na vědu – a toho, jak je věda sama vnímána a prováděna napříč obory, včetně aktuálního humbuku kolem umělé inteligence.“

Vločky, nebo kameny? Jsme opravdu (tak) křehká generace? Deník N přináší pět nejlepších studentských esejí. Bronz v soutěži pořádané Knihovnou Václava Havla získala Magdalena Králová a její text Možná se svět změnil rychleji, než jsme stačili vyrůst.

Vločky, nebo kameny? Jsme opravdu (tak) křehká generace? Deník N přináší pět nejlepších studentských esejí. Stříbro v soutěži pořádané Knihovnou Václava Havla získala Izabela Králová a její text Můžeme všechno a nic. Můžeme být kýmkoli, ale nechceme být nikým.

Chceme-li porozumět životu, musíme přestat zacházet s organismy jako se stroji a s myslí jako s kódem, píše v eseji Adam Frank. „Dnešní dominantní vědecký pohled je slepý k pravé povaze zkušenosti. A to nás přichází draho.“

Toto jsou poslední dny sociálních médií, jak je známe, píše v eseji James O’Sullivan. „Mohly by být ale zároveň prvními dny něčeho lidštějšího: webu, který ví, proč jsme vůbec online – ne abychom byli vytěženi, ale abychom byli slyšeni; ne abychom se stali virálními, ale abychom našli svůj kmen.“

Co drží lidi v místech, která by jiní opustili? Ukrajinský film Šedé včely vypráví o životě v „šedé zóně“ na Donbase, kde po boku smrti existuje pocit sounáležitosti.

Esej: Proč někteří lidé zůstávají ve válkou zasažených místech, kde hrozí smrt při každém ostřelování? Odpověď nabízí nový film Šedé včely i realita války. Přežití totiž není jen otázkou těla, ale i duše.

Esej Chuej Chuanga: Děsí vás dnešní roztříštěný, nevypočitatelný svět? Čínské dějiny nabízejí paralelu, která může pomoci pochopit, co se kolem nás děje a co nás možná čeká: budoucnost plná chaosu, ale také příslibu. Co nám zbude, když státy rozboří rituály a důvěru?

Jsme lepší, nebo horší než naši sousedé? Nebo jsme stejní jako oni? A patří na Západ víc Češi, nebo Slováci? Sociolog Dominik Želinský ve své eseji popisuje, proč bychom to měli přestat řešit: „Hluboká civilizační vysvětlení představují společenské a politické riziko, které si nemůžeme dovolit.“

Trumpovská Amerika je sebestředná a iracionální. Ale je to zároveň země stále obdivuhodná a existuje spousta důvodů, proč nad ní nelámat hůl, píše Barbora Chaloupková a Jiří Sobota v průvodním eseji k novému podcastu Amerika, bejby.

Vychází první epizoda nového podcastu Amerika, bejby, vyprávění o zemi, která je mnohem víc než jenom Donald Trump. Zde je návod k jeho použití.

Každá skupina lidí umí nevidět utrpení, když se jí nehodí, píše v eseji Vítek Svoboda. V jaký moment máme přestat být empatičtí k extremistům v naší společnosti a začít je vnímat primárně jako hrozbu?

Esej Vítka Svobody: Na premiéře filmu Velký vlastenecký výlet jsem se při aplausu jako jeden z prvních postavil a tleskal, dokud to šlo. Snímek Robina Kvapila, který vyvezl na Ukrajinu lidi zpochybňující realitu Putinovy války, mě zasáhl na dny a týdny. Vezmu vás s sebou na svoji mentální výpravu.

„Dříve jsem si myslel, že mým problémem je osamělost. Dnes jsem přesvědčený o tom, že je jím způsob, jakým se učíme být muži,“ píše Filip Struhárik. Ve své eseji se zamýšlí nad tím, jak společenské představy o „mužnosti“ ovlivňují budování blízkých přátelských vztahů.

Někde uvnitř mě neustále hlodá pocit, že mi něco utíká. Jak ale poznat, co doopravdy chceme zažít a co je jen důsledkem úzkosti, kterou v nás vyvolává svět sociálních sítí? ptá se v komentáři Anastasiia Furman.

Skutečné čtení by nás mělo zraňovat. Nejlepší knihy nejsou ty, které člověka uklidňují nebo utvrzují v jeho dosavadních postojích, ale takové, které od nás něco vyžadují, píše v eseji Ioannes Chountis de Fabbri.

Jak by poslední velcí stratégové řešili dnešní ruskou agresi na Ukrajině? I přes jejich názorové rozdíly bychom se mohli vsadit, že ani Brzezinski, ani Kissinger by Trumpovi nedoporučili nabízet Rusku ústupky ještě před mírovými rozhovory.

Esej Edwarda Luce: Henry Kissinger a Zbigniew Brzezinski žili paralelně vedle sebe, radili prezidentům a změnili průběh studené války. Jak by kormidlovali Ameriku dnes?

Esej Václava Holance: Člověk by měl cítit odpovědnost při hájení vlastních hodnot a uvědomovat si nebezpečí mávání vlajkami ve jménu identity, hranic či Boha. Mluvme ve veřejném prostoru méně o svých pravdách a více o našem vnímání toho, co se kolem nás děje.

Esej Jacoba Dryera: Jestli nedojde k zásadnímu obratu, čínská města budoucnosti zřejmě opanuje ticho a ospalost. „Hotová“ už jsou totiž nejen města, ale také obyvatelstvo.

Esej Zory Hesové: Konec liberální epochy přichází i proto, že politici už svůj liberalismus a péči o soudržnou společnost dávno vzdali.

Kdysi se věřilo, že nelidé jsou převážně hluší a němí, ale nyní si uvědomujeme, že v přírodě je ticho iluzí, píše v eseji Karen Bakker. „Svět rezonuje zvuky přírody, které lidské uši nedokážou zachytit. Ale naše počítače to dokážou.“

Rusové jsou k vlastní historii dosud slepí, jsme na tom ale my skutečně lépe, ptá se ve své eseji Edward Lucas. „Škodu napáchalo uvažování poznamenané sedmi hříchy: neznalostí, arogancí, naivitou, samolibostí, tvrdohlavostí, zbabělostí a hamižností.“

Rok poté, co se narodila, začala Knihovna Václava Havla vyhlašovat pravidelnou soutěž o nejzajímavější studentskou esej. Letos byla porotou práce osmnáctileté Evy Panáčkové vybrána jako nejlepší.

Esej Olivera Roedera: Záplava údajů o americkém prezidentském klání nás k předpovědi výsledku zřejmě nepřiblíží. Odvádí závislost na průzkumech veřejného mínění pozornost lidí od důležitých otázek?