Duševní zdravíOdebírat

„Průzkumy nám ukazují, že čím mladší dítě sebevraždu spáchá, tím větší vinu rodiče cítí,“ říká Barbora Racková z poradny pro pozůstalé Vigvam. V rozhovoru přibližuje, co truchlícím nikdy neříkat a jak jim pomoci.

Vládní koordinátorkou pro oblast duševního zdraví byla jmenovaná psychiatrička Dita Protopopová. Na Úřadě vlády vznikl nový odbor, řekl premiér Andrej Babiš. (ČTK)

V pražské Kulturní stanici Galaxie měla 31. ledna premiéru inscenace K sobě s podtitulem Přijď, bude ti líp. Slibuju! Osmnáct mladých lidí v ní pod vedením režisérské dvojice Anny Klimešové a Petra Erbese propojuje současné divadlo, zpěv, tanec i osobní výpovědi a zkoumá téma sebehodnoty.

Na rodičovskou stále nastupuje jen hrstka českých otců. Vědec, podnikatel a designér popisují, proč se rozhodli převzít péči o děti, jak se vyrovnávají s předsudky a co se přitom o sobě naučili.

Pražská psychiatrická nemocnice Bohnice chce za 486 milionů korun vybudovat centrum dětské psychiatrické pomoci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po její návštěvě. Případ útěku pacienta s vedením neřešil. (ČTK)

Na rodičovskou stále nastupuje jen hrstka českých otců. Vědec, podnikatel a designér popisují, proč se rozhodli převzít péči o děti, jak se vyrovnávají s předsudky a co se přitom o sobě naučili.

Fakulta pedagogická Západočeské univerzity (ZČU) podá letos na jaře žádost o akreditaci bakalářského studijního programu Psychologie. Reaguje na kritickou situaci v Plzeňském kraji.

Startuje krizová poradna Help line šikana, bude pomáhat školám s řešením šikany. Online služba reaguje na poptávku škol, které často nevědí, jak šikanu odborně řešit.

„Slyšet od svého dítěte, že je mu tak zle, že nevidí smysl v životě, je extrémně náročný moment,“ říká psycholožka Pavla Čípková. V rozhovoru radí rodičům, jak sebevražedné tendence rozpoznat a řešit.

Tři osobnosti přináší tipy, jak si v komplikovaném a mnohovrstevném světě zjednodušit život. A všechny se shodují: Nečekejte, že vám jej usnadní okamžitě. Spíše to bude přesně naopak.

Toužíte-li čelit beznaději, lepší film zkraje roku v kinech nenajdete. Benedict Cumberbatch v dramatu Křídla smutku hraje vdovce, který nedokáže unést smrt manželky. Ze spárů sebelítosti se ho snaží vysvobodit mluvící havran. A nebere si servítky.

Příznaky deprese nebo úzkosti hlásí osmnáct procent dospělé populace, nejvíc od začátku covidové pandemie. Velkým faktorem je i finanční situace jednotlivce nebo domácnosti. „Zajímavé je, že se to netýká pouze lidí s nízkým příjmem, ale i těch, kteří například mají hypotéku,“ říká výzkumník PAQ Research Václav Korbel.

Počet sebevražd může podle psycholožky Roksany Táborské snížit větší regulace prodeje zbraní a léků či stavba zábran. „Tento způsob prevence je efektivní, ale zároveň i finančně velmi náročný,“ říká v rozhovoru.

Dopaminový detox, dopaminový půst, harmonizování hladiny dopaminu. Je něco z toho skutečné? A o čem náš kolektivní zájem o zázračnou molekulu štěstí a její zkrocení svědčí?

Tři osobnosti přináší tipy, jak si v komplikovaném a mnohovrstevném světě zjednodušit život. Všechny se ovšem shodují: Nečekejte, že vám jej usnadní okamžitě. Spíše to bude přesně naopak.

„Díky tomu můžu být k lidem upřímný,“ říká o své nevidomosti psychiatr Martin Jarolímek. V rozhovoru popisuje, proč se zaměřuje na schizofrenii nebo jak zvládl závislost na alkoholu.

„Jeden člověk dokáže otrávit prostředí celé firmy.“ Firemní psycholožka v rozhovoru odhaluje, co se kolem duševního zdraví řeší v podnicích. Proč se Češi obyčejně bojí v práci ozvat?

Dá se v komplikovaném světě plném propojení, očekávání a pravidel alespoň o trochu zjednodušit náš život? Určitě – jen si ho nejprve možná musíme trochu ztížit.

„Puberťáci rychleji jednají, než myslí. Mají fyziologický důvod k tomu, jak se chovají a proč mají takový bordel v pokoji,“ říká psycholožka Zuzana Masopustová. Připomeňte si rozhovor o lásce rodičů a dětí v různých fázích vývoje.

„Představte si čip, díky kterému se plně empaticky sesynchronizujete s druhým člověkem. Budete se moct cítit tak, jak se v určitý moment cítí váš partner,“ popisuje ve Studiu N možnou budoucnost partnerských vztahů psychoterapeut Honza Vojtko.

Autor Oliver Burkeman se ve své nejnovější knize, která nedávno vyšla i v češtině, zamýšlí nad nevypočitatelností reality i našimi limity. A dospívá k následujícímu závěru: Právě uvědomění, že svět je zkrátka nedokonalý, pro nás může být osvobozující.

Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?
„Potřebujeme prostor a čas se vzpamatovat, protože strašné věci se děly, dějí a dít budou,“ říká psychoterapeut Jan Vojtko.

V galerii Art brut Praha je možné navštívit výstavu Lorenzo – Třetí rozměr. Lorenzo je jedním z tvůrců art brut, tedy umění, které stojí mimo oficiální výtvarný provoz. Lorenzo netvoří kvůli zisku, uznání nebo prestiži, ale protože touží ukázat svůj vnitřní svět.

Záchranářka Petra Homolová pomáhá lidem plnit poslední přání před smrtí. Nechat si ještě chvíli omývat nohy mořskými vlnami, zažít vnuččinu svatbu, naposledy si zafandit na fotbale. Homolová v rozhovoru popisuje konkrétní příběhy.

Co je to štědrost? Co s námi dělá? A kde se v nás vůbec bere? Tyto otázky si myslitelé v různých kulturních kontextech kladli odnepaměti. Dnes ovšem s odpověďmi přichází také věda.

Zlata Holušová letos skončila v čele festivalu Colours of Ostrava a věnuje se meditačnímu centru na Šrí Lance. V rozhovoru líčí, jak se ostrov potýká s následky ničivého cyklonu a díky čemu v sobě nalezla klid.

Štědrost do našich životů vstupuje v mnoha podobách. Co s námi schopnost být ke druhým velkorysý dělá? Kde se v nás vůbec bere? A jak ji lze u jednotlivců i ve společnosti dále rozvíjet – a to nejen o Vánocích, ale možná rovnou po celý rok?

„Je mi zle od žaludku, před očima mám černé fleky a v přetlakovaných uších mi začíná lupat. Bolest jako by se domluvila se všemi částmi hlavy,“ líčí redaktorka Deníku N Anna Suchánková boj s chronickými migrénami.

Snažíme se žít šťastný život, ale proč bychom si měli myslet, že má být šťastný? Jaké potíže si do života nepouštíme, i když bychom měli? A v čem všem se mýlíme, když vyprávíme o různých generacích? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s Karolínou Klinkovou.

„Někteří lidé mají citlivější alarm – jejich tělo na napětí reaguje rychleji a intenzivněji. Je-li tato citlivost dlouhodobě přetěžována, rozvine se chronická úzkostná reakce,“ vysvětluje psycholožka Marie Funke v rozhovoru o strachu a úzkosti i o tom, jak mohou rodiče úzkost svých dětí zmírnit.

„Říkat: Chlast je špatný, drogy jsou zlo – to nepomůže. Nesouhlasím ani s postojem, že jediné štěstí v životě je abstinence,“ míní adiktolog Karel Kolitsch. Sám byl patnáct let závislý na alkoholu a dalších látkách.