Ertl, T. – Frank, T. – Nussbaum, S. (eds.), Busy Tenants. Land Markets in Central Europe (15th to 16th Centuries), (= Vierteljahrschrift für Sozial- und Wirtschaftsgeschichte – Beihefte 253), Stuttgart 2021, 151–192, 2021
This study contains the basic characteristics of the social agrosystem and land market in the l... more This study contains the basic characteristics of the social agrosystem and land market in the late medieval Cheb (Eger) Region Based on the historical context and the institutional framework, the study analyses the numerous segments of the land market and categorises the transfers according to both the social, economic and legal nature of the land and the social position of the actors Within the individual segments, we analyse the frequency and nature of the land mobility As a result, a peasant society emerges that is characterised by high land mobility and tenants moving between holdings The frequency of land transfers, family continuity on the same holding and migration correlated significantly with the property position of tenants and the monetary value of their holdings.
Uploads
Books by Tomas Klir
The papers in the present volume interpret new methodological and empirical findings from several fields of study, not only from the traditional triad of linguistics, archaeology, and historiography, but also from adjacent disciplines such as religious studies, cultural anthropology, archaeogenetics, and others. The unifying thread is that the question of the relations between Slavic language, ethnicity, and material culture has differing answers in different geographical and political contexts.
Papers by Tomas Klir
The study seeks to present a detailed documentation of the visible relics of two deserted medieval villages in the Nymburk district (Central Bohemia). A forest engulfed their internal and external built-up areas. The entire layouts of the built-up areas were successfully reconstructed in the two localities. The propitious preservation of the division lines of the ploughed areas at one of the villages resulted in an overall reconstruction and typological classification. The second aim of the study is the analysis of written sources that not only could date the desolation of the two villages in the 15th century, but also partly learn about their social context during their declining years. The imparted knowledge was set according to the regional settlement and historical context.
Dnešní Klánovický les se rozkládá na ploše, kde se ve vrcholném a pozdním středověku nacházely tři vsi a jejich hospodářské zázemí, tedy především pole a zčásti i trvalé pastviny a louky. Předkládaný článek se věnuje zaniklé vsi Hol, jejíž relikty se v terénu velmi dobře zachovaly. Ves byla založena ve 2. čtvrtině 14. století a zanikla v 1. čtvrtině 15. století, měla pravidelný návesní půdorys, zahrnující kolem 24–26 dvorů, a heterogenní plužinu o rozsahu ca 250 ha, zčásti s pásovou a zčásti blokovou parcelací. Geochemické výzkumy ukázaly, že středověké sídelní a zemědělské aktivity se dodnes výrazně projevují nejen na povrchu terénu, ale zanechaly i stopy ve složení půd.
independently of other households. Our study has importance for research on the economic and social
development between the Medieval and Modern Era and for studies of human impact. Performing
soil and geochemical mapping, we have identified four geochemical factors in a clearly interpretable
pattern: 1) general geology and soil environment (represented mainly by Al, Si, K, Ti, Rb, Sr and
Zr) contrasting with the soil organic matter and with pollution coming from atmospheric deposition
(P, As, Pb and LE – elements from H to Na); 2) modern pollution and possible historical human
activity (mainly As and Pb vs Zn, Fe and Mn); 3) historical human activity related to the village
(Zn and Sr); and 4) additional historical human activity of another spatial pattern (P). Although there
was no unambiguous relation between podzolization and the human activities observed, generally
podzol development was very rapid (it was positively observed on sites ploughed ca 600 years ago).
Differences among the households’ agricultural managements were observed; these could be based on:
1) types of land use in the village area; 2) management intensity; and 3) the subjective management
preferences of the peasants. The differences were manifested by their intensity and by their spatial
distribution.
Cílem studie je konkretizovat naše poznatky o procesu pustnutí venkovských sídlišť, průběhu a dopadu lokálních konfliktů a o tzv. sociálních úhorech v pozdním středověku. Chebsko bylo vybráno kvůli mimořádné pramenné evidenci v podobě rejstříků zemské berně (1392–1757). Ty dovolují analyzovat sociálně-ekonomický, demografický a sídelní vývoj více než stovky vsí, a to na úrovni jednotlivých usedlostí doslova rok po roce. Analýza ukazuje, že: (1) primárním hybatelem procesu pustnutí koncem 14. století byla depopulace vyvolaná snad morovými vlnami; ostatní faktory měly sekundární význam, na druhé straně však ovlivňovaly, zda bude ves znovu osazena, či naopak zanikne; (2) důsledky válečného plenění v 15. století byly rychle překonávány, obvykle v horizontu 1–2 let a v Chebské pánvi nevedly k pustnutí sídlišť; (3) jednotlivé pusté usedlosti lze interpretovat jako dlouhodobé sociální úhory, indikující hospodářské nebo demografické problémy rolnické komunity.
Prostorové rozložení slovanských hydronym a místních jmen v jednotlivých částech severový-chodního Bavorska a Chebska je nápadně rozdílné. Zatímco hydronyma slovanského původu lze doložit jen v malé části regionu, slovanská místní jména téměř všude, i když někde jen mozaikovitě. Příčinou jsou diametrálně odlišné sociální procesy, které stály v pozadí jazykového kontaktu v období 8./9.–12./13. sto-letí. Někde k jazykovému kontaktu docházelo v důsledku pronikání sociálně minoritní slovanštiny, jinde v důsledku šíření sociálně dominantní němčiny. Podobnou výpověď nese i prostorové rozšíření různých kategorií a typů jmen německých. Díky různé hierarchii hydronym lze zároveň alespoň rámcově určit, kde, kdy a v jakých částech společnosti byl realizován německý, nebo naopak slovanský jazyk, popř. oba součas-ně. Na obecné rovině usilujeme přispět k vyrovnanějšímu studiu vztahů mezi jazykem, etnicitou a hmotnou kulturou, a k poznání procesů kulturní změny a migrace.
Cílem příspěvku je ukázat na vysokou poznávací hodnotu, kterou nabízí interdisciplinární výzkum Krušných hor ve středoevropském historickém kontextu. Zájem se soustředí na (1) základní přehled tří hlavních přístupů ke studiu středoevropských horských oblastí a jejich populací, (2) stručnou bilanci dosavadního výzkumu a poznatků pro české Krušnohoří a (3) koncepci aktuálně probíhajícího výzkumného projektu v Krušných horách, který společně realizují Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v Praze a Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.
1) a methodological overview and short research of the hydronymy of northeast Bavaria and the Cheb district;
2) a revision of the current concept of the names of the waterways in the Cheb basin, in the Fichtel Mountains and the adjacent areas (for a great majority of the hydronyms, there a Germanic or early German origin is anticipated, and the whole area is therefore considered by linguists as an inseparable part of the Germanic-Old-German communication area with a long-term linguistic continuity, uninterrupted even by a Slavic intervention);
3) a comparison of the spatial distribution of the Germanic-German and Slavic hydronyms with the expanison of row burial grounds of the Carolingian-Ottonian period.
(more see in the English summary)
-------------------------------------------------------------
V posledních dvou desetiletích vzrůstá obecná debata o vztahu archeologie a jazykovědy. Při studiu některých období se dokonce ozývají hlasy, že další pokrok v archeologickém poznání se neobejde bez vazby na moderní jazykovědné koncepty. Pro raný středověk je v tomto ohledu živě diskutováno mj. šíření slovanského jazyka, které nebylo zcela totožné se šířením různých forem identit, jež zachycují písemné a archeologické prameny. Předkládaný článek se věnuje dílčímu problému, konkrétně (1) sleduje vzájemné rozšíření hydronym germánsko-časně německého a slovanského původu v severovýchodním Bavorsku a na Chebsku, (2) kriticky diskutuje stávající etymologie, (3) upozorňuje na rozdílnou geografickou distribuci slovanských místních jmen a hydronym, (4) sleduje vztah mezi tzv. kostrovými pohřebišti karolinsko-otonského období a slovanskými hydronymy. Celkový obraz, který současná toponomastika nabízí, lze vysvětlit tím, že slovanský jazyk nebyl realizován rovnoměrně ve všech jazykových doménách, personálních sítích a mluvčími všech sociálních vrstev/ranků. Z toho důvodu lze sice konstatovat souběžnou realizaci slovanského i germánsko-časně německého jazyka v oblasti kostrových pohřebišť v raném středověku, ale určení, jaká konkrétní populace byla v jakém jazyce dominantní, není možné. Nicméně, v rámci aktuálních sociolingvistických konceptů lze považovat za prokázané, že slovanský jazyk se v severovýchodním Bavorsku šířil - alespoň zčásti - migrací slovanských mluvčích do oblastí, kde byla sociálně dominantním jazykem germánština/raná němčina.
Příspěvek upozorňuje na vysoký informační potenciál jak zaniklých pozdně středověkých vsí, tak vsí dosud žijících, pokud jde o poznání dlouhodobého sociálně-ekonomického vývoje Čech. Soustavné začleňování archeologických poznatků do širšího historického studia je možné zejména díky tomu konceptu sociálně-ekonomických dějin, který říká, že Čechy byly od pozdního středověku rozděleny na několik základních produkčních regionů s odlišným, ale vzájemně provázaným sociálně-ekonomickým vývojem. Produkční a sociálně-ekonomická rozdílnost jednotlivých regionů se přitom neustále zvyšovala spolu s postupně se zdokonalujícím trhem. Současné možnosti archeologie přispět k testování tohoto makrohistorického konceptu nejsou vyrovnané. Vysokou vypovídací schopnost mají zaniklé vesnice ležící v těch horských oblastech, kde se později výrazně rozvíjela neagrární výroba, neboť zde byl vývoj nejvíce dynamický a lze zde také předpokládat největší rozdíly mezi situací rekonstruovanou pomocí raně novověkých písemných pramenů a stavem v pozdním středověku, dokumentovaném archeologickými prameny. Socioekonomická regionální diferenciace českých zemí a její dynamika byla dosud archeologií reflektována jen nepřímo. Výsledkem snahy překlenout tuto umělou mezeru mezi sociálně-ekonomickými dějinami a archeologickým poznáním je proto několik výzkumných projektů zaměřených na studium horských oblastí Čech.
the physical categories of yard size with the defined property categories of homesteads known from written sources. All of these speculations are based on a model concept that assumes a direct link between the extent of the economic production of peasant homesteads and the size of their yards. The aims of this article are (1) to analyze and justify the assumption of the relationship between the extent of the agricultural operations of peasant homesteads and the minimum size of their yards, (2) to discuss the relationship between the extent of agricultural operations and the social-economic type of peasant homestead, (3) to discuss the significance of social-economic types of peasant homesteads, (4) to test the model concept in various ways using the examples of Early Modern period peasant homesteads, (5) to apply the acquired information to a specific archaeologically documented situation.
A key feature of the article, one that concerns the main conference subject, is a discussion of the testimonial value of Early Modern period iconographic and cartographic sources for interpreting archaeological situations.
The papers in the present volume interpret new methodological and empirical findings from several fields of study, not only from the traditional triad of linguistics, archaeology, and historiography, but also from adjacent disciplines such as religious studies, cultural anthropology, archaeogenetics, and others. The unifying thread is that the question of the relations between Slavic language, ethnicity, and material culture has differing answers in different geographical and political contexts.
The study seeks to present a detailed documentation of the visible relics of two deserted medieval villages in the Nymburk district (Central Bohemia). A forest engulfed their internal and external built-up areas. The entire layouts of the built-up areas were successfully reconstructed in the two localities. The propitious preservation of the division lines of the ploughed areas at one of the villages resulted in an overall reconstruction and typological classification. The second aim of the study is the analysis of written sources that not only could date the desolation of the two villages in the 15th century, but also partly learn about their social context during their declining years. The imparted knowledge was set according to the regional settlement and historical context.
Dnešní Klánovický les se rozkládá na ploše, kde se ve vrcholném a pozdním středověku nacházely tři vsi a jejich hospodářské zázemí, tedy především pole a zčásti i trvalé pastviny a louky. Předkládaný článek se věnuje zaniklé vsi Hol, jejíž relikty se v terénu velmi dobře zachovaly. Ves byla založena ve 2. čtvrtině 14. století a zanikla v 1. čtvrtině 15. století, měla pravidelný návesní půdorys, zahrnující kolem 24–26 dvorů, a heterogenní plužinu o rozsahu ca 250 ha, zčásti s pásovou a zčásti blokovou parcelací. Geochemické výzkumy ukázaly, že středověké sídelní a zemědělské aktivity se dodnes výrazně projevují nejen na povrchu terénu, ale zanechaly i stopy ve složení půd.
independently of other households. Our study has importance for research on the economic and social
development between the Medieval and Modern Era and for studies of human impact. Performing
soil and geochemical mapping, we have identified four geochemical factors in a clearly interpretable
pattern: 1) general geology and soil environment (represented mainly by Al, Si, K, Ti, Rb, Sr and
Zr) contrasting with the soil organic matter and with pollution coming from atmospheric deposition
(P, As, Pb and LE – elements from H to Na); 2) modern pollution and possible historical human
activity (mainly As and Pb vs Zn, Fe and Mn); 3) historical human activity related to the village
(Zn and Sr); and 4) additional historical human activity of another spatial pattern (P). Although there
was no unambiguous relation between podzolization and the human activities observed, generally
podzol development was very rapid (it was positively observed on sites ploughed ca 600 years ago).
Differences among the households’ agricultural managements were observed; these could be based on:
1) types of land use in the village area; 2) management intensity; and 3) the subjective management
preferences of the peasants. The differences were manifested by their intensity and by their spatial
distribution.
Cílem studie je konkretizovat naše poznatky o procesu pustnutí venkovských sídlišť, průběhu a dopadu lokálních konfliktů a o tzv. sociálních úhorech v pozdním středověku. Chebsko bylo vybráno kvůli mimořádné pramenné evidenci v podobě rejstříků zemské berně (1392–1757). Ty dovolují analyzovat sociálně-ekonomický, demografický a sídelní vývoj více než stovky vsí, a to na úrovni jednotlivých usedlostí doslova rok po roce. Analýza ukazuje, že: (1) primárním hybatelem procesu pustnutí koncem 14. století byla depopulace vyvolaná snad morovými vlnami; ostatní faktory měly sekundární význam, na druhé straně však ovlivňovaly, zda bude ves znovu osazena, či naopak zanikne; (2) důsledky válečného plenění v 15. století byly rychle překonávány, obvykle v horizontu 1–2 let a v Chebské pánvi nevedly k pustnutí sídlišť; (3) jednotlivé pusté usedlosti lze interpretovat jako dlouhodobé sociální úhory, indikující hospodářské nebo demografické problémy rolnické komunity.
Prostorové rozložení slovanských hydronym a místních jmen v jednotlivých částech severový-chodního Bavorska a Chebska je nápadně rozdílné. Zatímco hydronyma slovanského původu lze doložit jen v malé části regionu, slovanská místní jména téměř všude, i když někde jen mozaikovitě. Příčinou jsou diametrálně odlišné sociální procesy, které stály v pozadí jazykového kontaktu v období 8./9.–12./13. sto-letí. Někde k jazykovému kontaktu docházelo v důsledku pronikání sociálně minoritní slovanštiny, jinde v důsledku šíření sociálně dominantní němčiny. Podobnou výpověď nese i prostorové rozšíření různých kategorií a typů jmen německých. Díky různé hierarchii hydronym lze zároveň alespoň rámcově určit, kde, kdy a v jakých částech společnosti byl realizován německý, nebo naopak slovanský jazyk, popř. oba součas-ně. Na obecné rovině usilujeme přispět k vyrovnanějšímu studiu vztahů mezi jazykem, etnicitou a hmotnou kulturou, a k poznání procesů kulturní změny a migrace.
Cílem příspěvku je ukázat na vysokou poznávací hodnotu, kterou nabízí interdisciplinární výzkum Krušných hor ve středoevropském historickém kontextu. Zájem se soustředí na (1) základní přehled tří hlavních přístupů ke studiu středoevropských horských oblastí a jejich populací, (2) stručnou bilanci dosavadního výzkumu a poznatků pro české Krušnohoří a (3) koncepci aktuálně probíhajícího výzkumného projektu v Krušných horách, který společně realizují Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v Praze a Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.
1) a methodological overview and short research of the hydronymy of northeast Bavaria and the Cheb district;
2) a revision of the current concept of the names of the waterways in the Cheb basin, in the Fichtel Mountains and the adjacent areas (for a great majority of the hydronyms, there a Germanic or early German origin is anticipated, and the whole area is therefore considered by linguists as an inseparable part of the Germanic-Old-German communication area with a long-term linguistic continuity, uninterrupted even by a Slavic intervention);
3) a comparison of the spatial distribution of the Germanic-German and Slavic hydronyms with the expanison of row burial grounds of the Carolingian-Ottonian period.
(more see in the English summary)
-------------------------------------------------------------
V posledních dvou desetiletích vzrůstá obecná debata o vztahu archeologie a jazykovědy. Při studiu některých období se dokonce ozývají hlasy, že další pokrok v archeologickém poznání se neobejde bez vazby na moderní jazykovědné koncepty. Pro raný středověk je v tomto ohledu živě diskutováno mj. šíření slovanského jazyka, které nebylo zcela totožné se šířením různých forem identit, jež zachycují písemné a archeologické prameny. Předkládaný článek se věnuje dílčímu problému, konkrétně (1) sleduje vzájemné rozšíření hydronym germánsko-časně německého a slovanského původu v severovýchodním Bavorsku a na Chebsku, (2) kriticky diskutuje stávající etymologie, (3) upozorňuje na rozdílnou geografickou distribuci slovanských místních jmen a hydronym, (4) sleduje vztah mezi tzv. kostrovými pohřebišti karolinsko-otonského období a slovanskými hydronymy. Celkový obraz, který současná toponomastika nabízí, lze vysvětlit tím, že slovanský jazyk nebyl realizován rovnoměrně ve všech jazykových doménách, personálních sítích a mluvčími všech sociálních vrstev/ranků. Z toho důvodu lze sice konstatovat souběžnou realizaci slovanského i germánsko-časně německého jazyka v oblasti kostrových pohřebišť v raném středověku, ale určení, jaká konkrétní populace byla v jakém jazyce dominantní, není možné. Nicméně, v rámci aktuálních sociolingvistických konceptů lze považovat za prokázané, že slovanský jazyk se v severovýchodním Bavorsku šířil - alespoň zčásti - migrací slovanských mluvčích do oblastí, kde byla sociálně dominantním jazykem germánština/raná němčina.
Příspěvek upozorňuje na vysoký informační potenciál jak zaniklých pozdně středověkých vsí, tak vsí dosud žijících, pokud jde o poznání dlouhodobého sociálně-ekonomického vývoje Čech. Soustavné začleňování archeologických poznatků do širšího historického studia je možné zejména díky tomu konceptu sociálně-ekonomických dějin, který říká, že Čechy byly od pozdního středověku rozděleny na několik základních produkčních regionů s odlišným, ale vzájemně provázaným sociálně-ekonomickým vývojem. Produkční a sociálně-ekonomická rozdílnost jednotlivých regionů se přitom neustále zvyšovala spolu s postupně se zdokonalujícím trhem. Současné možnosti archeologie přispět k testování tohoto makrohistorického konceptu nejsou vyrovnané. Vysokou vypovídací schopnost mají zaniklé vesnice ležící v těch horských oblastech, kde se později výrazně rozvíjela neagrární výroba, neboť zde byl vývoj nejvíce dynamický a lze zde také předpokládat největší rozdíly mezi situací rekonstruovanou pomocí raně novověkých písemných pramenů a stavem v pozdním středověku, dokumentovaném archeologickými prameny. Socioekonomická regionální diferenciace českých zemí a její dynamika byla dosud archeologií reflektována jen nepřímo. Výsledkem snahy překlenout tuto umělou mezeru mezi sociálně-ekonomickými dějinami a archeologickým poznáním je proto několik výzkumných projektů zaměřených na studium horských oblastí Čech.
the physical categories of yard size with the defined property categories of homesteads known from written sources. All of these speculations are based on a model concept that assumes a direct link between the extent of the economic production of peasant homesteads and the size of their yards. The aims of this article are (1) to analyze and justify the assumption of the relationship between the extent of the agricultural operations of peasant homesteads and the minimum size of their yards, (2) to discuss the relationship between the extent of agricultural operations and the social-economic type of peasant homestead, (3) to discuss the significance of social-economic types of peasant homesteads, (4) to test the model concept in various ways using the examples of Early Modern period peasant homesteads, (5) to apply the acquired information to a specific archaeologically documented situation.
A key feature of the article, one that concerns the main conference subject, is a discussion of the testimonial value of Early Modern period iconographic and cartographic sources for interpreting archaeological situations.
späten Přemyslidenzeit (2. Hälfte 13. Jahrhundert). Besondere Aufmerksamkeit wird dem umfangreichen Wald- und Buschareal gewidmet, das ursprünglich zu dem fürstlichen Hof und später zur Königsburg in Podiebrad (Poděbrady) gehörte. Noch in der ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts erfüllte dieses Gebiet die Rolle eines kleinen Jagdforsts, aber nach 1350 wurde es radikal verkleinert und an dieser Stelle entstanden fünf neue Dörfer. Die charakteristische Siedlungsform dieser Dörfer deutet eine mögliche Verbindung mit den übrigen großzügigen Lokationen in Böhmen in der ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts einschließlich der Pürglitzer Region an.