Patří mezi velké výzvy napsat dnes historickou biografi i, která nebude pouze vyprávěním o "velké... more Patří mezi velké výzvy napsat dnes historickou biografi i, která nebude pouze vyprávěním o "velké osobnosti", nebo dokonce jen chronologickým zápisem jednoho života. Třebaže byl "obrat k biografi i" vyhlášen již před patnácti lety 1 a od té doby bylo sneseno nepřeberné množství inovativních návrhů na "nové biografi e", infrastruktura samotného žánru se úspěšně brání radikálnější transformaci. Historická biografi e totiž žije především jako žánr, který má svoje hranice, své publikum a také svá klišé. 2 Propojit žánr, a navíc takto starobylý žánr, 3 s inovativním metodologickým přístupem si vyžaduje značnou invenčnost, odvahu a vytrvalost. 4 Milan Ducháček prokázal v biografi i Václava Chaloupeckého všechny tyto tři dovednosti, přesto však zůstal na půli cesty. Je to zřejmé, pokud budeme posuzovat recenzovanou knihu ve vztahu ke klasickému biografi ckému kánonu, který byl zpochybněn již v 60. letech v německém akademickém prostředí 5 a který se znovu dostal do středu zájmu v průběhu zmiňovaného biografi ckého obratu. Součástí tohoto kánonu bylo, že prezentovanou osobností byl bílý muž ze středních vrstev, což feministická a postmoderní historie zpochybnila jako mocensky asymetrický pohled na dějiny. Dále byl tento muž zpravidla v pozici veřejného intelektuála nebo politika/státníka, který se svým působením do větší či menší míry podílí na tradičních velkých dějinách. Obojí Václav Chaloupecký splňuje a jeho biografi e tak z principu nemůže z tohoto kánonu vystoupit. Nejde sice o klasickou "velkou osobnost" dějin, ale mít roli zakladatelem oborového studia na univerzitě (byť ve své době periferní) a posléze být jejím rektorem, být součástí intelektuální elity nově vznikající
Úloha recenzenta antologie textů je dvojsečná. Jednak je ulehčená tím, že se nemusí věnovat podro... more Úloha recenzenta antologie textů je dvojsečná. Jednak je ulehčená tím, že se nemusí věnovat podrobně všem textům, které jsou zpravidla klasickými ukázkami známých děl od citovaných autorů. Na druhou stranu si ale antologie vyžaduje zhodnotit, jak se editor či editorka zhostil/a koncepce knihy, a to především ve vztahu ke stavu a vývoji oboru, jehož součást má antologie představovat. Nelehký úkol editora stejně jako recenzenta spočívá v tom, jak většinou již dnes rozsáhlé části (mezi)oborového diskurzu syntetizovat, dát jim jednotný kontext tak, aby byla čítanka nejen souborem textů spojených určitým tématem, ale i přehledným a konzistentním seznámením s výzkumnou literaturou. Při hledání odpovědi na otázku, jak je antologie zdařilá, tak musíme vzít ohled přinejmenším na čtyři otázky. Jaký je cíl čítanky a pro jaké publikum je určena? Jaké editor vybral texty a jak je propojil do celku? Jak se podařilo zvládnout jazykovou, technickou či překladatelskou práci? A konečně jaký dopad bude mít čítanka pro obor, obory či širší akademické a veřejné prostředí? Editor Marek Jakoubek svůj rámec antologie podává v rozsáhlém úvodu, kde v několika podkapitolách zdůvodňuje svůj přístup a představuje shromážděné texty. Hlavní záměr nám ale ilustrativně podává již zadní strana obálky, kde se v první větě konstatuje, že kniha "splácí dlouhodobý dluh sociálně-vědní i celospolečenské tematizaci etnicity v naší zemi" a dále že "ani po více než čtvrtstoletí po otevření hranic" neměli čeští čtenáři k dispozici reprezentativní soubor textů o etnicitě "v západním světě". Cíl knihy je tedy formulován jednak ve vztahu k deficitní situaci v domácím sociálně-vědním bádání, jednak v opozici tzv. západní vědy a domácího bádání. Tím se do značné míry vymezuje i interpretační pole, na kterém se bude Jakoubkův výklad a výběr pohybovat. Ponechám-li stranou otázku, kdo a komu má splácet staré dluhy, nemohu se ubránit dojmu, že je to pohled možná příliš zužující. Svůj záměr editor osvětluje v úvodu nejprve výkladem, kterým se snaží ukázat, že etnicita je vědecký pojem, nikoli slovo v běžné mluvě, a že tudíž abychom o něm mohli vědecky diskutovat, musíme znát jeho konceptuální pozadí. Nelze s editorem než souhlasit, když tvrdí, že v takovém podniku jde vždy o představení "(různých) teorií (rozličných) etnicit". Zásadní otázkou antologie ale je, jak to udělat? Tady se však čtenář poněkud zarazí, když se dočte, že
... Jednotlivé fáze vývoje mají svá pravidla, nutné návaznosti a souvislosti a teprve kdy Page 1... more ... Jednotlivé fáze vývoje mají svá pravidla, nutné návaznosti a souvislosti a teprve kdy Page 12. ... Samozřejmě, e ostatní součásti terciárního vzdělávání mají vlastní problémy, které nejsou jistě vysvětlitelné z analýzy vysokého kolství. ...
The celebrations of the Comenius anniversaries in 1892 and 1920 were an important element in the ... more The celebrations of the Comenius anniversaries in 1892 and 1920 were an important element in the formation of the political culture in the Czech lands, particularly in view of the way they reflected the symbolic creation of the collective spirit of the Nation and State. Based on an analysis of the festive discourse, I conclude that in the new state no answer was found to the basic question of how the independence of the Czechoslovak state was “regained” in Masarykʼs day after the Czech Nationʼs loss of independence during Comeniusʼs time.10611
In this article author suggests new possibilities in studying modern festivities based on thoroug... more In this article author suggests new possibilities in studying modern festivities based on thoroughreview of existing literature. His goal is to review and confront three disciplinary discourses thatconceptualized social practices related to festive cultures. First, theories of ritual in social and culturalanthropology are analysed and assessed in relation to modern festivities. Second, the conceptsof custom and habit used in the European ethnology, especially Central European tradition of Volkskunde(including Czech národopis), are presented and considered for research of modern festivities.Third, historical discourse about modern festivities is presented and theoretical challenges relatedto the historical perspective are introduced. On these grounds author proposes a conceptual frameworkbased on performance studies that both reflects advantages of former three disciplinarydiscourses and overcomes their disadvantages. Finally, a set of new and innovative research questionsis suggeste...
The Czech research evaluation policy was rooted in an instrumental paradigm of policy process and... more The Czech research evaluation policy was rooted in an instrumental paradigm of policy process and evidence embodied in metrics-based cost-benefit logic. But this framework disintegrated when confronted with actual institutional interests. Based on the ethnography of university departments, this study shows how academics challenged the notion of evidence for evaluation. It is argued that research policy should be studied as an arena of conflicting group and individual interests, where policy process is regarded as a contested meaning-making process rather than a rational-technical one. It is demonstrated that the role of evidence in research evaluation policies is situational according to the knowledge regimes of the academic communities involved.
Twelve historians and social scientists reflect on Miroslav Hroch's contributions to the ... more Twelve historians and social scientists reflect on Miroslav Hroch's contributions to the field of nationalism studies. There are essays on his pioneering comparative historical studies of 'small nation' national movements and his distinction between nationalism and national movements. Other essays focus on concepts such as those of protagonist, the three phases of national movements, the small nation and nationally relevant conflict of interest. A further set of essays explores how Hroch's approach can be extended beyond small nations, beyond Europe and into the contemporary period.
This doctoral thesis focuses on researching the festive culture of a nation and its performative ... more This doctoral thesis focuses on researching the festive culture of a nation and its performative ability to shape national self-identifications. By analysis of a variety of activities which culminated between the 1860's and the 1870's this dissertation aims to examine why the interrelation between the concept of a nation and the festive culture was so significant particularly in that historical period, and also how it affected the form and dynamics of national (Czech) self-identification
I n our special issue we would like to open the debate about the different contexts where we can ... more I n our special issue we would like to open the debate about the different contexts where we can find self-publishing and alternative publication strategies intended to build or maintain various scenes in Central and Eastern Europe (CEE). Compared to the previous issue of Forum Historiae, which was dedicated to subcultural zines, we opened the discussion for a wider spectrum of independent publishing which played a specific role in socialist and post-socialist societies. Stepping out of the narrow boundaries of subcultures and their fanzines, we would like to reflect on alternative publishing in a much broader sense of different kinds of zines, literature and art books, produced mostly in small print runs for insiders and supporters.
Patří mezi velké výzvy napsat dnes historickou biografi i, která nebude pouze vyprávěním o "velké... more Patří mezi velké výzvy napsat dnes historickou biografi i, která nebude pouze vyprávěním o "velké osobnosti", nebo dokonce jen chronologickým zápisem jednoho života. Třebaže byl "obrat k biografi i" vyhlášen již před patnácti lety 1 a od té doby bylo sneseno nepřeberné množství inovativních návrhů na "nové biografi e", infrastruktura samotného žánru se úspěšně brání radikálnější transformaci. Historická biografi e totiž žije především jako žánr, který má svoje hranice, své publikum a také svá klišé. 2 Propojit žánr, a navíc takto starobylý žánr, 3 s inovativním metodologickým přístupem si vyžaduje značnou invenčnost, odvahu a vytrvalost. 4 Milan Ducháček prokázal v biografi i Václava Chaloupeckého všechny tyto tři dovednosti, přesto však zůstal na půli cesty. Je to zřejmé, pokud budeme posuzovat recenzovanou knihu ve vztahu ke klasickému biografi ckému kánonu, který byl zpochybněn již v 60. letech v německém akademickém prostředí 5 a který se znovu dostal do středu zájmu v průběhu zmiňovaného biografi ckého obratu. Součástí tohoto kánonu bylo, že prezentovanou osobností byl bílý muž ze středních vrstev, což feministická a postmoderní historie zpochybnila jako mocensky asymetrický pohled na dějiny. Dále byl tento muž zpravidla v pozici veřejného intelektuála nebo politika/státníka, který se svým působením do větší či menší míry podílí na tradičních velkých dějinách. Obojí Václav Chaloupecký splňuje a jeho biografi e tak z principu nemůže z tohoto kánonu vystoupit. Nejde sice o klasickou "velkou osobnost" dějin, ale mít roli zakladatelem oborového studia na univerzitě (byť ve své době periferní) a posléze být jejím rektorem, být součástí intelektuální elity nově vznikající
Úloha recenzenta antologie textů je dvojsečná. Jednak je ulehčená tím, že se nemusí věnovat podro... more Úloha recenzenta antologie textů je dvojsečná. Jednak je ulehčená tím, že se nemusí věnovat podrobně všem textům, které jsou zpravidla klasickými ukázkami známých děl od citovaných autorů. Na druhou stranu si ale antologie vyžaduje zhodnotit, jak se editor či editorka zhostil/a koncepce knihy, a to především ve vztahu ke stavu a vývoji oboru, jehož součást má antologie představovat. Nelehký úkol editora stejně jako recenzenta spočívá v tom, jak většinou již dnes rozsáhlé části (mezi)oborového diskurzu syntetizovat, dát jim jednotný kontext tak, aby byla čítanka nejen souborem textů spojených určitým tématem, ale i přehledným a konzistentním seznámením s výzkumnou literaturou. Při hledání odpovědi na otázku, jak je antologie zdařilá, tak musíme vzít ohled přinejmenším na čtyři otázky. Jaký je cíl čítanky a pro jaké publikum je určena? Jaké editor vybral texty a jak je propojil do celku? Jak se podařilo zvládnout jazykovou, technickou či překladatelskou práci? A konečně jaký dopad bude mít čítanka pro obor, obory či širší akademické a veřejné prostředí? Editor Marek Jakoubek svůj rámec antologie podává v rozsáhlém úvodu, kde v několika podkapitolách zdůvodňuje svůj přístup a představuje shromážděné texty. Hlavní záměr nám ale ilustrativně podává již zadní strana obálky, kde se v první větě konstatuje, že kniha "splácí dlouhodobý dluh sociálně-vědní i celospolečenské tematizaci etnicity v naší zemi" a dále že "ani po více než čtvrtstoletí po otevření hranic" neměli čeští čtenáři k dispozici reprezentativní soubor textů o etnicitě "v západním světě". Cíl knihy je tedy formulován jednak ve vztahu k deficitní situaci v domácím sociálně-vědním bádání, jednak v opozici tzv. západní vědy a domácího bádání. Tím se do značné míry vymezuje i interpretační pole, na kterém se bude Jakoubkův výklad a výběr pohybovat. Ponechám-li stranou otázku, kdo a komu má splácet staré dluhy, nemohu se ubránit dojmu, že je to pohled možná příliš zužující. Svůj záměr editor osvětluje v úvodu nejprve výkladem, kterým se snaží ukázat, že etnicita je vědecký pojem, nikoli slovo v běžné mluvě, a že tudíž abychom o něm mohli vědecky diskutovat, musíme znát jeho konceptuální pozadí. Nelze s editorem než souhlasit, když tvrdí, že v takovém podniku jde vždy o představení "(různých) teorií (rozličných) etnicit". Zásadní otázkou antologie ale je, jak to udělat? Tady se však čtenář poněkud zarazí, když se dočte, že
... Jednotlivé fáze vývoje mají svá pravidla, nutné návaznosti a souvislosti a teprve kdy Page 1... more ... Jednotlivé fáze vývoje mají svá pravidla, nutné návaznosti a souvislosti a teprve kdy Page 12. ... Samozřejmě, e ostatní součásti terciárního vzdělávání mají vlastní problémy, které nejsou jistě vysvětlitelné z analýzy vysokého kolství. ...
The celebrations of the Comenius anniversaries in 1892 and 1920 were an important element in the ... more The celebrations of the Comenius anniversaries in 1892 and 1920 were an important element in the formation of the political culture in the Czech lands, particularly in view of the way they reflected the symbolic creation of the collective spirit of the Nation and State. Based on an analysis of the festive discourse, I conclude that in the new state no answer was found to the basic question of how the independence of the Czechoslovak state was “regained” in Masarykʼs day after the Czech Nationʼs loss of independence during Comeniusʼs time.10611
In this article author suggests new possibilities in studying modern festivities based on thoroug... more In this article author suggests new possibilities in studying modern festivities based on thoroughreview of existing literature. His goal is to review and confront three disciplinary discourses thatconceptualized social practices related to festive cultures. First, theories of ritual in social and culturalanthropology are analysed and assessed in relation to modern festivities. Second, the conceptsof custom and habit used in the European ethnology, especially Central European tradition of Volkskunde(including Czech národopis), are presented and considered for research of modern festivities.Third, historical discourse about modern festivities is presented and theoretical challenges relatedto the historical perspective are introduced. On these grounds author proposes a conceptual frameworkbased on performance studies that both reflects advantages of former three disciplinarydiscourses and overcomes their disadvantages. Finally, a set of new and innovative research questionsis suggeste...
The Czech research evaluation policy was rooted in an instrumental paradigm of policy process and... more The Czech research evaluation policy was rooted in an instrumental paradigm of policy process and evidence embodied in metrics-based cost-benefit logic. But this framework disintegrated when confronted with actual institutional interests. Based on the ethnography of university departments, this study shows how academics challenged the notion of evidence for evaluation. It is argued that research policy should be studied as an arena of conflicting group and individual interests, where policy process is regarded as a contested meaning-making process rather than a rational-technical one. It is demonstrated that the role of evidence in research evaluation policies is situational according to the knowledge regimes of the academic communities involved.
Twelve historians and social scientists reflect on Miroslav Hroch's contributions to the ... more Twelve historians and social scientists reflect on Miroslav Hroch's contributions to the field of nationalism studies. There are essays on his pioneering comparative historical studies of 'small nation' national movements and his distinction between nationalism and national movements. Other essays focus on concepts such as those of protagonist, the three phases of national movements, the small nation and nationally relevant conflict of interest. A further set of essays explores how Hroch's approach can be extended beyond small nations, beyond Europe and into the contemporary period.
This doctoral thesis focuses on researching the festive culture of a nation and its performative ... more This doctoral thesis focuses on researching the festive culture of a nation and its performative ability to shape national self-identifications. By analysis of a variety of activities which culminated between the 1860's and the 1870's this dissertation aims to examine why the interrelation between the concept of a nation and the festive culture was so significant particularly in that historical period, and also how it affected the form and dynamics of national (Czech) self-identification
I n our special issue we would like to open the debate about the different contexts where we can ... more I n our special issue we would like to open the debate about the different contexts where we can find self-publishing and alternative publication strategies intended to build or maintain various scenes in Central and Eastern Europe (CEE). Compared to the previous issue of Forum Historiae, which was dedicated to subcultural zines, we opened the discussion for a wider spectrum of independent publishing which played a specific role in socialist and post-socialist societies. Stepping out of the narrow boundaries of subcultures and their fanzines, we would like to reflect on alternative publishing in a much broader sense of different kinds of zines, literature and art books, produced mostly in small print runs for insiders and supporters.
Call for paper for SIEF2019 14th Congress (Santiago de Compostela, Spain, 14-17 April 2019)
Deadl... more Call for paper for SIEF2019 14th Congress (Santiago de Compostela, Spain, 14-17 April 2019) Deadline for proposals: 15 Oct 2019
The panel seeks empirical studies and theoretical contributions tracking changes to do-it-yourself (DIY) and exploring the ways in which wider societal transformations reflect and are reflected in the transformations of DIY in terms of practices, produced materialities and their effects on meanings.
Call for papers for the16th EASA Biennial Conference
Do-It-Yourself in Europe across East/West and North/South divides
Material culture of (post)socia... more Do-It-Yourself in Europe across East/West and North/South divides Material culture of (post)socialist and capitalist presumption panel P085
The panel focuses on the material culture of Do-It-Yourself (DIY) and what it can tell us about the changes societies in Europe have been undergoing since the 1980s characterised by the beginning of profound changes to both state socialism and capitalism the outcomes of which reverberate until present. Although DIY has been studied from various viewpoints, anthropological concern with material culture as a prism to understand both everyday experience and societal transformation represents an approach not fully exploited with respect to DIY. The panel seeks contributions that concentrate on the materiality of DIY and follow the things created, altered and used in DIY activities, explore practices and emotions in which they are immersed, and use these in order to generate novel understandings of the profound changes and transformations of contemporary societies. We understand DIY as encompassing complex self-led manual projects as well as minor work and repairs which are carried out in one´s free time, but which comprise also extended networks of people, e. g. families, groups of neighbours, hobbyists and activists. We want to ask how these relations enter material ecologies of things and how they shape politics of private, semi-public and public space. On this ground, we want to explore and compare the divides between the East and the West shaped by the legacies of the Iron Curtain as well as the divides between the North and the South informed by the last economic crisis and ensuing austerity policies.
The Call for Papers is now open and closes at 23:59 GMT/WEST on 20 January 2020.
Uploads
Papers by Karel Šima
Deadline for proposals: 15 Oct 2019
The panel seeks empirical studies and theoretical contributions tracking changes to do-it-yourself (DIY) and exploring the ways in which wider societal transformations reflect and are reflected in the transformations of DIY in terms of practices, produced materialities and their effects on meanings.
Material culture of (post)socialist and capitalist presumption
panel P085
The panel focuses on the material culture of Do-It-Yourself (DIY) and what it can tell us about the changes societies in Europe have been undergoing since the 1980s characterised by the beginning of profound changes to both state socialism and capitalism the outcomes of which reverberate until present. Although DIY has been studied from various viewpoints, anthropological concern with material culture as a prism to understand both everyday experience and societal transformation represents an approach not fully exploited with respect to DIY.
The panel seeks contributions that concentrate on the materiality of DIY and follow the things created, altered and used in DIY activities, explore practices and emotions in which they are immersed, and use these in order to generate novel understandings of the profound changes and transformations of contemporary societies.
We understand DIY as encompassing complex self-led manual projects as well as minor work and repairs which are carried out in one´s free time, but which comprise also extended networks of people, e. g. families, groups of neighbours, hobbyists and activists. We want to ask how these relations enter material ecologies of things and how they shape politics of private, semi-public and public space. On this ground, we want to explore and compare the divides between the East and the West shaped by the legacies of the Iron Curtain as well as the divides between the North and the South informed by the last economic crisis and ensuing austerity policies.
The Call for Papers is now open and closes at 23:59 GMT/WEST on 20 January 2020.
Submit your papers to the panel via the online submitting system available at:
https://nomadit.co.uk/conference/easa2020/p/8730
In case of any queries and questions, do not hesitate to contact panel convenors
Petr Gibas ([email protected]) and Karel Šima ([email protected])