viset

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	visím	visíš	visí	visíme	visíte	visí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	vis	visme	viste

Příčestí
rod	číslo jednotné			číslo množné
rod	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	visel	visela	viselo	viseli	visely	visela

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vise	visíc	visíce

být zachycen shora nebo za svrchní část nad prázdnem
- Sousedovi z okna visí česká vlajka.
být popraven oběšením na šibenici
- Major Wolf konečně přece jen přiklonil se k hejtmanově názoru, že tento člověk musí viset až po delší proceduře, které se říká roztomile: právní cesta.^[1]
(expresivně, slangově) dlužit, být dlužen
- Hele, visíš mi ještě ty čtyři kila – kdy je vysolíš? – Poslyš, dlužíš mi dosud čtyři sta korun – kdy mi je vrátíš?