unwillig

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊn.vɪlɪç]
• unwillig^ⓘ

etymologie

Záporkou un- k adjektivu willig, případně z Unwill příponou -ig.

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	unwillig
komparativ	unwilliger
superlativ	am unwilligsten

význam

1. nevstřícný, neochotný, nevrlý
   • Bleibt das Land enger Verbündeter der Ukraine? Oder wird Babiš jenen Regierungschefs folgen, die er seine Freunde nennt: Viktor Orbán in Ungarn, Robert Fico in der Slowakei. Entsteht ein Blockade-Block im Osten der EU, eine Koalition der Unwilligen, weitet sich Putins Einfallstor in die Nato?
2. nahněvaný, rozhořčený

související

• zahlungsunwillig
• Unwilligkeit
• arbeitsunwillig
• gutwillig