suo

finština

výslovnost

• IPA: [ˈsuo], IPA: [ˈsuɔ]

dělení

• suo

podstatné jméno

etymologie

Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. karelské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.

skloňování

skloňování podle vzoru suo
Substantivum	singulár	plurál
nominativ	suo	suot
genitiv	suon	soiden soitten
akuzativ	suon suo	suot
partitiv	suota	soita
essiv	suona	soina
translativ	suoksi	soiksi
inessiv	suossa	soissa
elativ	suosta	soista
illativ	suohon	soihin
adessiv	suolla	soilla
ablativ	suolta	soilta
allativ	suolle	soille
abessiv	suotta	soitta
komitativ	—	soine
instruktiv	—	soin

význam

1. bažina, močál

související

• soinen

sloveso

význam

1. třetí osoba singuláru přítomného času od slova suoda
2. druhá osoba singuláru imperativu od slova suoda

italština

výslovnost

• IPA: [suo]

zájmeno

• přivlastňovací
• plurál: v mužském rodě sui, v ženském rodě sue

význam

1. jeho, její, svůj

karelština

dělení

• suo

etymologie

Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo, livonské sūo, votské suo/soo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.

podstatné jméno

význam

1. bažina, močál

latina

výslovnost

• IPA: [ˈsʊ.ɔː]

varianty

• suō, SVO

zájmeno

• přivlastňovací zvratné

význam

1. dativ a ablativ jednotného čísla zájmena suus — svým, svému, svém

sloveso

význam

1. první osoba čísla jednotného indikativu přítomného času aktiva slovesa suĕre — šiju, šiji

votština

dělení

• suo

etymologie

Původ slova je neznámý, nicméně se jeho obdoba vyskytuje ve všech baltofinských jazycích, např. finské suo (taktéž karelsky), livonské sūo, estonské soo a vepské so. U ostatních uralských jazyků lze najít tato slova se změnou s→t, obvykle s významem jiných vodních ploch jako malá jezera, rybníky, aj. Příkladem může být udmurtské ty, maďarské tó („jezero“), něnské tō a selkupské tú/to. Z hlediska historické fonologie však tento vývoj nebyl uznán.

podstatné jméno

význam

1. bažina, močál

synonyma

1. soo