Přeskočit na obsah

Malawi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o státu v Africe. O jezeře v Africe pojednává článek Malawi (jezero).
Malawiská republika
Republic of Malawi
Dziko la Malaŵi
Charu cha Malaŵi
vlajka Malawi
Vlajka
znak Malawi
Znak
Hymna
Mlungu dalitsani Malaŵi
Geografie

Poloha Malawi
Poloha Malawi

Hlavní městoLilongwe
Rozloha118 484 km² (98. na světě)
z toho 21 % vodní plochy
Nejvyšší bodSapitwa (3002 m n. m.)
Časové pásmo+2
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel22 216 120[1] (62. na světě, 2025)
Hustota zalidnění188 obyv./km² (66. na světě)
HDI▲ 0,517 (nízký) (172. na světě, 2023)
Jazykangličtina (úřední), čičevština, tumbukština (národní)
Národnostní
složení
34 % Čevové
19 % Lomweové
13 % Jaoové
10 % Ngoniové
9 % Tumbukové
4 % Senové
Náboženství
Státní útvar
Státní zřízeníunitární prezidentská republika
Vznik6. července 1964 (nezávislost na Velké Británii)
PrezidentPeter Mutharika
ViceprezidentJane Ansah
Měnamalawská kwacha (MWK)
HDP/obyv. (PPP)1 668[2] USD (186. na světě, 2023)
Giniho koeficient38,5 (2019)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1454 MWI MW
MPZMW
Telefonní předvolba+265
Národní TLD.mw
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malawi,[pozn. 1] plným názvem Malawiská republika,[pozn. 2] je vnitrozemský stát v jihovýchodní části Afriky. Na západě sousedí se Zambií, na severu a severovýchodě s Tanzanií a na východě, jihu a jihozápadě s Mosambikem. Východní část země vyplňuje příkopová propadlina s jezerem Malawi, na západě a severu se zvedají náhorní plošiny a horské oblasti, na jihovýchodě leží vysočina s mírně zvlněným povrchem. Podnebí je převážně tropické až subtropické s obdobím dešťů a sucha. Malawi se člení na 3 regiony a 28 okresů a na ploše 118 000 km² žije 22 milionů obyvatel.[1] Hlavním a největším městem je Lilongwe, mezi další významná sídla patří Blantyre, Mzuzu a Zomba. Obyvatelstvo tvoří převážně příslušníci bantuských etnických skupin, zejména Čevové, Lomweové, Jaoové, Ngoniové a Tumbukové. Úředním jazykem je angličtina, nejrozšířenějším jazykem čičevština. Převládajícím náboženstvím je křesťanství, zastoupen je také islám a v menší míře tradiční africká náboženství.

Oblast dnešního Malawi byla přibližně od 10. století osídlována skupinami Twaů, označovanými také jako Akafulové či Abathwové. Později sem přišly bantuské skupiny, které původní obyvatele postupně vytlačily a založily několik státních útvarů, například Maravské a Nkhamangské království, jež se rozvíjely od 16. století. Britské impérium začalo upevňovat svou kontrolu nad oblastí po britském ultimátu Portugalsku z roku 1890. Portugalci si totiž nárokovali území mezi Angolou a Mosambikem na základě takzvané Růžové mapy z roku 1885. V roce 1891 Britové území prohlásili za Britský středoafrický protektorát, který byl roku 1907 přejmenován na Ňasko. Dne 6. července 1964 získalo Ňasko pod vedením premiéra Hastingse Bandy nezávislost na Spojeném království a přijalo název Malawi.

Po získání nezávislosti se Malawi stalo republikou a v roce 1966 se prezidentem stal Hastings Banda, který postupně nastolil autoritářský režim s vládou jedné strany. Roku 1971 byl prohlášen doživotním prezidentem a jeho vláda se vyznačovala rozsáhlými politickými represemi. V roce 1993 se v referendu obyvatelé vyslovili pro zavedení pluralitního politického systému. V prvních vícestranických volbách v roce 1994 Banda prohrál a prezidentem se stal Bakili Muluzi. Od té doby se v zemi konají pravidelné vícestranické volby a dochází ke střídání vlád.

Malawi je unitární prezidentskou republikou, v jejímž čele stojí prezident, který je zároveň hlavou státu i vlády. Zákonodárná moc náleží jednokomorovému Národnímu shromáždění. Organizace spojených národů řadí Malawi mezi nejméně rozvinuté země světa. Jeho hospodářství je založeno především na zemědělství, které zaměstnává značnou část obyvatelstva, významnou roli hraje také pěstování tabáku a produkce čaje a cukrové třtiny. Země se dlouhodobě potýká s chudobou, nízkou nadějí dožití a rychlým růstem obyvatelstva. V indexu lidského rozvoje zaujímá 172. místo. Malawi je členem Organizace spojených národů, Společenství národů, Africké unie, Jihoafrického rozvojového společenství a Společného trhu pro východní a jižní Afriku.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Název Malawi znamená v čičevštině a tumbukštině „plameny“. Vybral jej první prezident země Hastings Kamazu Banda po získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1964.[3]

Předkoloniální období

[editovat | editovat zdroj]
Skalní malby v Chongoni

Před příchodem bantuských skupin ze severu přibližně v 10. století n. l. žila na území dnešního Malawi jen malá populace lovců a sběračů.[4] V současných ústních tradicích Malawi jsou tito původní obyvatelé označováni jako Akafula, BaTwa, Akaombe nebo Mwandionerakuti.[5] Skupiny BaTwa byly postupně vytlačeny zemědělskými bantuskými obyvateli.

Většina bantuských skupin pokračovala v migraci na jih, některé se však usadily a vytvořily etnická společenství založená na společném původu.[6] Do 16. století vzniklo několik království, například Maravská říše, která se rozkládala od oblasti severně od dnešního města Nkhotakota až k Zambezi a od jezera Malawi k řece Luangwa na území dnešní Zambie, a také království Nkhamanga.[7]

V 17. století, kdy byla oblast z větší části sjednocena pod vládou jednoho domorodého panovníka, začali místní obyvatelé přicházet do styku s portugalskými obchodníky a vojáky, obchodovat s nimi a uzavírat spojenectví. V 18. století se však říše rozpadla na území ovládaná řadou samostatných etnických skupin.[8] Obchod s otroky v Indickém oceánu dosáhl vrcholu v polovině 19. století. Odhaduje se, že z přístavu Nkhotakota bylo každoročně odvedeno do otroctví a přepraveno do Kilwy přibližně 20 000 lidí, kteří zde byli prodáváni.[9]

Kolonizace (1859–1960)

[editovat | editovat zdroj]

Misionář a cestovatel David Livingstone dorazil k jezeru Malawi (tehdy nazývanému jezero Njasa) v roce 1859. Vysočinu Shire Highlands jižně od jezera označil za vhodnou oblast pro evropské osídlení. V důsledku jeho návštěvy zde v 60. a 70. letech 19. století vzniklo několik anglikánských a presbyteriánských misií. V roce 1878 byla založena společnost African Lakes Company, jejímž cílem bylo rozvíjet obchod a dopravu. Již v roce 1876 vznikla v Blantyre malá misijní a obchodní osada a roku 1883 zde začal působit britský konzul. Portugalská vláda se o oblast rovněž zajímala, a proto Britové vyslali jako konzula Harryho Johnstona s úkolem uzavírat smlouvy s místními vládci na územích, na něž si Portugalsko nečinilo nárok.[10]

Známka Britského středoafrického protektorátu vydaná Spojeným královstvím v roce 1897

V roce 1889 byl nad oblastí Shire Highlands vyhlášen britský protektorát, který byl roku 1891 rozšířen na celé území dnešního Malawi a získal název Britský středoafrický protektorát.[11] V roce 1907 byl protektorát přejmenován na Ňasko, což byl název používaný po zbytek britské nadvlády.[12] Koloniální správa Ňaska byla zřízena již v roce 1891 a její fungování bývá uváděno jako příklad takzvané „tenké bílé linie“ koloniální moci v Africe. Správci dostávali roční rozpočet 10 000 liber (v nominální hodnotě roku 1891), z něhož bylo možné zaměstnat deset evropských civilních úředníků, dva vojenské důstojníky, 70 paňdžábských sikhů a 85 nosičů ze Zanzibaru. Tato malá skupina měla spravovat a udržovat pořádek na území o rozloze přibližně 94 000 km² s jedním až dvěma miliony obyvatel.[13]

V roce 1944 vznikl Africký kongres Ňaska (NAC), jehož cílem bylo prosazovat zájmy místního obyvatelstva vůči britské vládě.[14] V roce 1953 Británie spojila Njasko se Severní a Jižní Rhodesií do Federace Rhodesie a Ňaska, označované také jako Středoafrická federace.[12] Hlavním důvodem byly politické zájmy.[15] Přestože federace měla částečnou samosprávu, její vznik vyvolal odpor afrických nacionalistů a posílil podporu NAC. Významným odpůrcem federace byl Hastings Kamazu Banda, lékař vzdělaný v Evropě, který tehdy působil v Ghaně. V roce 1958 se jej podařilo přesvědčit k návratu do Ňaska, aby podpořil nacionalistické hnutí. Banda byl zvolen předsedou NAC a mobilizoval nacionalistické nálady. V roce 1959 jej koloniální úřady uvěznily. Po propuštění v roce 1960 byl pověřen spoluprací na přípravě nové ústavy Ňaska, která měla Afričanům zajistit většinu v koloniální zákonodárné radě.[6]

Období vlády Hastingse Bandy (1961–1993)

[editovat | editovat zdroj]
První premiér a pozdější první prezident Malawi Hastings Banda (vlevo) s tanzanským prezidentem Juliem Nyererem (vpravo)

V roce 1961 získala Bandova Malawijská kongresová strana (MCP) většinu ve volbách do zákonodárné rady a Banda se roku 1963 stal premiérem. Federace byla v roce 1963 rozpuštěna a 6. července 1964 získalo Njasko nezávislost na britské nadvládě a přijalo název Malawi. Toto datum se slaví jako Den nezávislosti a je státním svátkem.[16] Podle nové ústavy se Malawi v roce 1966 stalo republikou a Banda jejím prvním prezidentem. Nová vláda zároveň zavedla jednostranický stát a MCP se stala jedinou povolenou politickou stranou.

V roce 1971 byl Banda prohlášen doživotním prezidentem. Po téměř třicet let vládl autoritářským, totalitním režimem, během něhož se Malawi vyhnulo ozbrojenému konfliktu.[6] Opoziční politická hnutí, například Malawijské hnutí za svobodu Ortona Chirwy a Socialistická liga Malawi, vznikala v exilu.

Vícestranická demokracie (od roku 1993)

[editovat | editovat zdroj]

Pod tlakem požadavků na větší politickou svobodu souhlasil Banda v roce 1993 s vypsáním referenda, v němž se obyvatelé vyslovili pro zavedení pluralitního politického systému. Koncem roku 1993 byla vytvořena prezidentská rada, zrušeno doživotní prezidentství a přijata nová ústava, čímž fakticky skončila vláda MCP.[6] V roce 1994 se konaly první pluralitní volby, v nichž Banda prohrál s Bakilim Muluzi, bývalým generálním tajemníkem MCP a členem Bandovy vlády. Muluzi byl znovu zvolen v roce 1999 a zůstal prezidentem až do zvolení Bingua wa Muthariky v roce 2004.[17] Přestože byla politická situace v zemi označována za „problematickou“, ještě v roce 2009 se uvádělo, že Malawi zachovává pluralitní politický systém.[18] Ve volbách v roce 2009 Mutharika znovu zvítězil, přestože opozice a pozorovatelé upozorňovali na možné volební podvody.[19]

Mutharika byl některými pozorovateli vnímán jako stále autoritářštější politik, který nerespektoval lidská práva.[20] V červenci 2011 vypukly protesty vyvolané vysokými životními náklady, zhoršenými zahraničními vztahy, špatnou správou země a nedostatkem devizových rezerv.[21] Při protestech zahynulo 18 lidí a nejméně 44 dalších utrpělo střelná zranění.[22]

V dubnu 2012 Mutharika zemřel na infarkt. Jeho úmrtí bylo po dobu přibližně 48 hodin utajováno a jeho tělo bylo letecky přepraveno do Jihoafrické republiky. Tamní zdravotnický personál údajně odmítl tělo převzít s odůvodněním, že nemá oprávnění přepravovat zemřelé.[23] Poté, co jihoafrická vláda pohrozila zveřejněním informace, převzala prezidentský úřad viceprezidentka Joyce Banda, která nebyla příbuznou Hastingse Bandy.[24][25]

Ve volbách v roce 2014 Joyce Banda prohrála a skončila na třetím místě. Prezidentem se stal Peter Mutharika, bratr zesnulého Bingu wa Muthariky.[26] Peter Mutharika těsně zvítězil také ve volbách v roce 2019. V únoru 2020 však Ústavní soud Malawi jejich výsledek zrušil kvůli nesrovnalostem a rozsáhlým podvodům.[27] V květnu 2020 rozhodnutí potvrdil Nejvyšší soud a nařídil opakování voleb, které se uskutečnilo 23. června téhož roku. Šlo o první případ, kdy byly volby v zemi úspěšně napadeny u soudu.[28][29] Opakované prezidentské volby vyhrál opoziční předák Lazarus Chakwera.[30] Peter Mutharika se vrátil k moci po volbách v roce 2025.[31]

Státní symboly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Malawi.

Malawiská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: černým, rudým a zeleným. V horním pruhu je zobrazeno stoupající rudé slunce s 31 paprsky.[32]

Mapa Malawi

Malawi je vnitrozemská země v jihovýchodní části Afriky. Na západě sousedí se Zambií (délka hranice 847 km), na severu a severovýchodě s Tanzanií (512 km) a na východě, jihu a jihozápadě s Mosambikem (1 498 km).[33] Území má velmi protáhlý tvar, je dlouhé přibližně 900 km a široké až 200 km a rozlohu má 118 484 km².[33] Leží přibližně mezi 9° a 18° j. š. a 32° a 36° v. d. Od severu k jihu zemí prochází Velká příkopová propadlina, jejíž východní část vyplňuje jezero Malawi, jehož vodní plocha na území Malawi představuje přibližně pětinu rozlohy státu a které tvoří většinu jeho východní hranice.[6] Řeka Shire teče příkopovou propadlinou od jižního konce jezera a dále na jih v Mozambiku se vlévá do řeky Zambezi.

Na východ a západ od příkopové propadliny se zvedají náhorní plošiny a horské oblasti v nadmořských výškách 900 až 1 200 m, na severu místy dosahují až přibližně 2 400 m. Jižně od jezera Malawi leží vysočina Shire Highlands s mírně zvlněným povrchem a průměrnou nadmořskou výškou kolem 900 m. Zde leží i vrchol Sapitwa, který dosahuje výšky 3 002 m a je nejvyšším bodem Malawi.[6] Podnebí je převážně subtropické s obdobím dešťů a sucha.

Geologickou stavbu Malawi tvoří převážně staré krystalické horniny prekambrického až spodnopaleozoického stáří, souhrnně označované jako malawský fundament (Malawi Basement Complex). Zahrnují zejména přeměněné horniny sedimentárního i magmatického původu. Na severu a jihu země je místy překrývají mladší sedimentární a vulkanické horniny permotriasového stáří, náležející ke karoo systému. V jižní části Malawi se vyskytují také rozsáhlé druhohorní magmatické intruze, které tvoří alkalickou provincii Chilwa (Chilwa Alkaline Province), zastoupenou mimo jiné syenity, pyroxenity a karbonatity. Významným tektonickým prvkem je Východoafrická příkopová propadlina, jejíž vznik souvisel s rozsáhlými zlomy a poklesy zemské kůry během druhohor a třetihor. Její součástí je příkopová propadlina Malawi, v jejímž dně leží jezero Malawi a údolí řeky Shire. Podél jezera a v říčních údolích se nacházejí mladší jezerní a říční sedimenty, zejména jíly, písky a štěrky.[34][35] Půdy jsou značně rozmanité a jejich vlastnosti úzce souvisejí s geologickým podložím; v nížinách se vyskytují zejména úrodné naplaveninové půdy.[36]

Masiv Mulanje, vrchol Sapitwa

Povrch Malawi je výrazně členitý a jeho podobu zásadně ovlivňuje Východoafrická příkopová propadlina, která prochází zemí od severu k jihu. V její hluboké tektonické sníženině leží jezero Malawi, jehož hladina se nachází v nadmořské výšce přibližně 470 m. a maximální hloubka dosahuje kolem 700 m. Dno jezera tak na některých místech klesá více než 200 m pod hladinu moře. Na západ od příkopové propadliny se rozkládají rozsáhlé vysočiny a plošiny, jejichž nadmořská výška se většinou pohybuje mezi 900 a 1 200 m. Na severu se zvedá plošina Nyika, dosahující nadmořské výšky přibližně 2 400 m. V centrální části země přechází vysočiny v mírně zvlněné náhorní plošiny, které jsou místy rozčleněny říčními údolími. Většina těchto oblastí náleží ke krajinářskému typu miombových lesů.[37][38]

Jižně od jezera Malawi se rozkládá vysočina Shire Highlands, jejíž nadmořská výška se pohybuje přibližně mezi 600 a 1 600 m. Nad okolní krajinu výrazně vystupují náhorní plošina Zomba (2 087 m) a masiv Mulanje s nejvyšším vrcholem Malawi Sapitwa (3 002 m). Západně od hornatiny se táhne pohoří Kirk Range, které zčásti tvoří hranici s Mosambikem. Řeka Shire protéká na svém středním toku hlubokými soutěskami a přes peřeje a vodopády překonává na úseku dlouhém přibližně 80 km výškový rozdíl téměř 400 m. Na jihu země přechází její údolí do nízko položené nížiny, která se dále rozšiřuje směrem k mosambickému území a v nejjižnější části Malawi dosahuje nadmořské výšky pouhých 60 až 90 m.[39][40]

Dva dlabané čluny na břehu jezera Malawi

Z celkové rozlohy země 118 484 km² připadá 24 404 km² na vnitrozemské vodní plochy, tedy asi 21 %. Největší podíl z nich tvoří část jezera Malawi ležící na území země; dalšími významnými vodními plochami jsou jezero Malombe, jezero Chilwa a jezero Chiuta.[41]

Nejvýznamnějším vodním útvarem země je jezero Malawi (nazývané také Ňasa či Njasa), které je součástí Východoafrické příkopové propadliny a tvoří podstatnou část východní hranice státu. Je třetím největším jezerem Afriky a rozkládá se na území Malawi, Mosambiku a Tanzanie. Jeho celková plocha dosahuje přibližně 29 500 km², délka činí asi 570 km a maximální šířka 75 km. S maximální hloubkou kolem 700 m patří k nejhlubším jezerům světa. Jezero je významným zdrojem sladké vody a rybolovu a vyznačuje se mimořádnou biologickou rozmanitostí. Žije v něm přibližně tisíc druhů ryb, z nichž velkou část tvoří endemické druhy, zejména z čeledi vrubozubcovitých. Oblast jižní části jezera je chráněna v rámci Národního parku jezero Malawi, který je od roku 1984 zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.[42][43]

Jediným odtokem jezera Malawi je řeka Shire, která vytéká z jeho jižního konce a protéká jezerem Malombe a níže položeným údolím Shire, než se v Mosambiku vlévá do Zambezi. Většina území Malawi tak náleží k povodí Zambezi.[44]

Odlišný hydrologický režim má jihovýchodní část země. Jezero Chilwa, ležící v mělké tektonické pánvi východně od vysočiny Shire Highlands, je bezodtoké a jeho vody se do žádné řeky neodvádějí. Je mělké, jeho salinita se mění v závislosti na vodním režimu a jeho rozloha výrazně kolísá v závislosti na srážkách a výparu. Při dlouhotrvajícím suchu se může jeho plocha výrazně zmenšit, výjimečně může i zcela vyschnout. Obklopují je rozsáhlé bažiny, rákosiny a sezónně zaplavované travnaté plochy. Severněji položené jezero Chiuta leží na hranici s Mosambikem a od jezera Chilwa je odděleno vyvýšeným písečným valem a mokřady. Na rozdíl od Chilwy odtékají jeho vody prostřednictvím řeky Lugenda do povodí Ruvumy, která se vlévá do Indického oceánu.[45][46]

Mapa Köppenovy klimatické klasifikace Malawi

Malawi má převážně tropické až subtropické podnebí, jehož charakter výrazně ovlivňují nadmořská výška, členitost povrchu a blízkost jezera Malawi. Podle Köppenova klasifikace podnebí převažuje tropické savanové podnebí (Aw), zatímco na centrálních plošinách a ve vyšších polohách se vyskytují také vlhké subtropické typy Cwa a Cwb. Průměrná roční teplota v povodí Malawi dosahuje přibližně 20,5 °C, přičemž v níže položených oblastech kolem jezera a v údolí dolního toku řeky Shire bývá výrazně tepleji než na horských plošinách. Průměrné roční srážky se podle nadmořské výšky a místních podmínek pohybují přibližně mezi 600 a 2 500 mm.[47][48]

V průběhu roku se střídají dvě hlavní roční období. Teplé a deštivé období trvá zpravidla od listopadu do dubna, přičemž nejvíce srážek spadne mezi prosincem a březnem. Jeho průběh ovlivňuje zejména sezónní pohyb intertropické zóny konvergence, vlhkostní proudění od Indického oceánu a tropické cyklóny, které mohou přinášet vydatné srážky a záplavy. Od května do října převládá suché období, které se zpočátku vyznačuje mírnějšími teplotami, zatímco září a říjen jsou zpravidla velmi teplé a suché. V horských oblastech se během chladnější části roku objevují mlhy a mrholení, místně označované jako chiperoni.[49][50]

Teplotní rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou značné. V nížinách kolem jezera Malawi a zejména v údolí dolního toku Shire dosahují denní maxima v teplé části roku obvykle 27 až 35 °C. V hlavním městě Lilongwe a na centrálních plošinách jsou teploty mírnější, zatímco ve vyšších polohách, například na plošině Nyika, v pohoří Mulanje a v oblasti Zomby, bývá podstatně chladněji. Nejteplejšími měsíci jsou zpravidla říjen a listopad, nejchladnějšími červen a červenec. V horských oblastech mohou noční teploty v tomto období klesat k bodu mrazu a místy se vyskytují i přízemní mrazíky.[51]

Biodiverzita, ochrana životního prostředí

[editovat | editovat zdroj]
Tropický les v severním Malawi

Přirozenou vegetaci Malawi tvoří především savany a miombové lesy, které pokrývají značnou část území. Vyskytují se v nich zejména různé druhy akácií, miomba (rody Brachystegia a Julbernardia) a baobabů. V jižních oblastech převládají sušší savany s řídkým travinným porostem a rozptýlenými stromy. Podél řek se zachovaly úzké pásy galeriových lesů, zatímco v níže položených částech údolí řeky Shire a v okolí jezer Chilwa a Chiuta se rozkládají rozsáhlé mokřady a bažiny. Na severu země a ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují horské lesy, které zahrnují opadavé i stálezelené porosty. Významnými vegetačními oblastmi jsou zejména horské lesy a travnaté pláně na plošině Nyika a horské lesy pohoří Mulanje. Malawi má více než 5 500 druhů rostlin, z nichž přes 120 je endemických.[52][53]

Živočišstvo Malawi je druhově bohaté a zahrnuje přibližně 200 druhů savců a více než 650 druhů ptáků. Z velkých savců se vyskytují zejména sloni afričtí, hroši, buvoli afričtí, různé druhy antilop a žirafy. Z velkých šelem zde žijí lev, levhart, gepard a hyena skvrnitá. Významná je také avifauna, zastoupená například orlem jasnohlasým, marabu africkým, pelikánem bílým, volavkami a plameňáky. V mokřadech a na březích jezer se vyskytují rovněž krokodýli nilští a hroši. Dále bylo v zemi zaznamenáno také přibližně 83 druhů obojživelníků a 145 druhů plazů.[54][55]

Slon v rezervaci Majete Wildlife Reserve

Mimořádně bohatá je fauna jezera Malawi, v němž žije více než tisíc druhů ryb, především z čeledi vrubozubcovitých. Zvlášť významné jsou tlamovci, jejichž druhová rozmanitost je výsledkem rozsáhlé evoluční radiace. Z více než 350 popsaných druhů cichlid jsou téměř všechny endemické, tedy nevyskytují se přirozeně nikde jinde na světě. Jezero proto patří k nejvýznamnějším světovým oblastem sladkovodní biodiverzity a jeho ekosystém má mimořádný význam pro studium evoluce.[56][57]

Významným problémem ochrany přírody je odlesňování, které souvisí zejména s rozšiřováním zemědělské půdy, těžbou dřeva a využíváním dřevěného uhlí jako paliva. Podle prvního národního hodnocení ekosystémů Malawi klesl podíl lesních porostů na rozloze země ze 47 % v roce 1975 na přibližně 24 % v roce 2020. Dalšími hrozbami jsou degradace půdy, pytláctví, nadměrný rybolov a zhoršování stavu mokřadních ekosystémů.[58]

Chráněná území zahrnují pět národních parků – Nyika, Kasungu, Liwonde, Lengwe a Národní park jezero Malawi – a čtyři rezervace divoké zvěře (Vwaza Marsh, Nkhotakota, Majete a Mwabvi). Součástí soustavy chráněných území jsou také tři přírodní svatyně v Lilongwe, Mzuzu a Michiru. Celkem tato území pokrývají přibližně 11,6 % rozlohy země.[59] Národní park jezera Malawi byl v roce 1984 zapsán na Seznam světového dědictví především díky mimořádné rozmanitosti a vysokému podílu endemických druhů ryb.

Peter Mutharika, prezident Malawi

Malawi je unitární prezidentskou republikou, v jejímž čele stojí prezident, který je zároveň hlavou státu i vlády. Výkonnou moc vykonává vláda, kterou jmenuje prezident Malawi. Zákonodárná moc náleží parlamentu tvořeném prezidentem republiky a jednokomorovým Národním shromážděním (National Assembly). Soudní moc je nezávislá na výkonné i zákonodárné moci.

Malawi má viceprezidenta, který je volen společně s prezidentem na pětileté funkční období. Prezident může jmenovat také druhého viceprezidenta, který však musí pocházet z jiné politické strany. Členy vlády jmenuje prezident a mohou být vybráni jak z řad poslanců, tak mimo zákonodárný sbor.[60]

Volební právo je všeobecné od 18 let. Zákonodárnou moc vykonává jednokomorové Národní shromáždění, které má 193 členů volených na pět let.[61] Ústava sice počítá také s Senátem o 80 členech, ten však v praxi nebyl zřízen. Pokud by vznikl, zastupoval by tradiční vůdce, jednotlivé geografické oblasti a zájmové skupiny, například osoby se zdravotním postižením, mládež a ženy. Od roku 2025 je vládnoucí stranou Demokratická pokroková strana (DPP) vedená Peterem Mutharikou, zatímco hlavní opoziční silou je Malawijská kongresová strana (MCP).[60][62]

Budova Národního shromáždění v Lilongwe

Nezávislé soudnictví vychází z anglického právního systému. Tvoří je Nejvyšší odvolací soud, Vrchní soud rozdělený na obecné, ústavní a obchodní oddělení, Pracovní soud a soudy smírčích soudců, které se dělí do pěti stupňů a zahrnují také soudy pro mladistvé.[63] Soudní systém byl od získání nezávislosti v roce 1964 několikrát reformován. Vedle běžných soudů se v různých obdobích uplatňovaly také tradiční soudy, jejichž fungování přinášelo rozdílné výsledky a potýkalo se i s korupcí.[64]

V Ibrahimově indexu africké správy z roku 2026, který hodnotí období 2016–2025, se Malawi umístilo na 20. místě z 54 afrických států se skóre 52,9 bodu ze 100, což bylo mírně nad kontinentálním průměrem. Nejlepších výsledků dosáhlo v oblasti odpovědnosti a transparentnosti, kde obsadilo šesté místo, a v oblasti právního státu a justice, kde skončilo desáté. Celkové hodnocení země se oproti roku 2016 zlepšilo.[65][66]

Zahraniční vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Malawi udržuje diplomatické vztahy se státy všech světových regionů a aktivně se zapojuje do regionální i mezinárodní spolupráce. Je členem Organizace spojených národů, Africké unie, Společenství národů a Jihoafrického rozvojového společenství (SADC).[67] Významným partnerem je Čína, s níž Malawi navázalo diplomatické vztahy v roce 2007. V září 2024 obě země povýšily vzájemné vztahy na úroveň strategického partnerství, které zahrnuje zejména hospodářskou, obchodní, vzdělávací a zdravotnickou spolupráci.[68] Malawi se dlouhodobě podílí také na přijímání uprchlíků z dalších afrických zemí, především z Konžské demokratické republiky, Burundi a Rwandy.

Ozbrojené síly, bezpečnost a kriminalita

[editovat | editovat zdroj]
Malawijská vojačka

Malawijské ozbrojené síly (Malawi Defence Force) mají přibližně 10 000 příslušníků a tvoří je pozemní vojsko, letectvo, námořní síly a Národní služba. Vznikly v roce 1964 z jednotek britského koloniálního pluku King's African Rifles. Pozemní vojsko představuje jejich největší složku a zahrnuje pěchotní a výsadkové jednotky. Letectvo, založené v roce 1976, disponuje především menším počtem transportních letadel a víceúčelových vrtulníků; bojová letadla nemá. Námořní síly zajišťují ochranu vodních hranic a hlídkovou činnost na jezeře Malawi, jejich základna se nachází v Monkey Bay. V roce 2019 byly uvedeny do služby nové čínské hlídkové čluny a rychlé zásahové čluny.[69][70] Malawi v roce 2022 ratifikovalo Smlouvu o zákazu jaderných zbraní OSN.[71]

Kriminalita je v Malawi v porovnání s ostatními zeměmi jižní Afriky relativně nízká, přesto se zejména ve větších městech, jako jsou Lilongwe, Blantyre, Mzuzu a Zomba, vyskytují krádeže, vloupání a loupežná přepadení, někdy i se zbraní. Problémem jsou rovněž přepadení automobilů, zejména při zastavování u vjezdů do obytných areálů. Podle údajů malawijské policie bylo v roce 2023 evidováno přibližně 45 500 trestných činů, o 6 % více než v předchozím roce.[72] Bezpečnostní situaci komplikují omezené kapacity policejních složek a občasné politické demonstrace, které mohou přerůst v násilné střety.[73]

Mapa okresů Malawi

Lidská práva

[editovat | editovat zdroj]

Podle organizace Freedom House bylo Malawi v hodnocení za rok 2026 zařazeno mezi svobodné země se skóre 68 bodů ze 100; oproti předchozímu roku se jeho hodnocení zlepšilo zejména díky pokojnému předání moci po prezidentských volbách v roce 2025. Přetrvávají však problémy s korupcí, policejním násilím a diskriminací žen, menšin a osob s albinismem.[74] Před volbami v září 2025 docházelo k politicky motivovanému násilí a útokům na demonstranty, které bezpečnostní složky nedokázaly účinně zastavit. V červenci 2025 však Ústavní soud zrušil ustanovení trestního zákoníku kriminalizující pomluvu, čímž posílil ochranu svobody projevu.[75]

Mezi další závažné problémy patří domácí násilí, obchodování s lidmi, dětská práce a přetrvávající dětské manželství, přestože zákon z roku 2015 stanovil minimální věk pro uzavření manželství na 18 let. Přetrvává také násilí vůči osobám obviněným z čarodějnictví a útoky na osoby s albinismem. Stejnopohlavní sexuální styky zůstávají trestné a mohou být postihovány až čtrnáctiletým odnětím svobody; diskriminace a násilí vůči LGBT osobám přetrvávají.[76][77] Problematická zůstává také situace uprchlíků, kteří jsou podle vládní politiky povinni pobývat v přeplněném táboře Dzaleka; jeho kapacita přibližně 12 000 osob byla v roce 2025 překročena více než čtyřnásobně.[78]

Administrativní členění

[editovat | editovat zdroj]

Malawi se skládá ze tří oblastí (region)– Severní, Centrální a Jižní –, které se dále dělí na 28 okresů (district).[79][80] Okresy se dále člení přibližně na 250 tradičních náčelnických území a 110 správních obvodů.[79] Místní správu vykonávají regionální správci a okresní komisaři jmenovaní ústřední vládou.[60]

Centrální oblast
Severní oblast
Jižní oblast
Řemeslný trh v Lilongwe

Ekonomicky patří Malawi podle klasifikace Organizace spojených národů mezi nejméně rozvinuté země, zatímco Světová banka je řadí mezi země s nízkými příjmy. Hospodářství je založeno především na zemědělství, které zaměstnává většinu obyvatelstva a jehož produkce je zranitelná vůči klimatickým výkyvům. Významnou úlohu mají také služby a v menší míře průmysl a těžba. V roce 2025 dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) Malawi přibližně 14,9 miliardy USD a HDP na obyvatele 672 USD (v běžných cenách), což je jedna z nejnižších hodnot na světě. Inflace dosáhla v průměru 28 %, což výrazně snižovalo kupní sílu domácností a zvyšovalo náklady podniků.[81][82][83]

Malawijský vývoz je výrazně závislý na zemědělských produktech, především na tabáku, který v roce 2024 představoval přibližně 58 % hodnoty vývozu zboží. Mezi další významné exportní položky patřily čaj (7 %), luštěnina kajan indický (5 %) a produkty ze sóji.[84] Největší část vývozu směřovala do Evropské unie, významnými obchodními partnery byly také Jihoafrická republika, Indie a Tanzanie.[84] Země se dlouhodobě potýká s malou diverzifikací vývozu, nedostatkem deviz a omezenou konkurenceschopností domácích podniků.[85]

Závažným hospodářským a sociálním problémem zůstává chudoba. Světová banka odhadovala, že v roce 2026 žilo 77 % obyvatel pod mezinárodní hranicí chudoby stanovenou na 3 USD denně v paritě kupní síly z roku 2021. Nízkou životní úroveň prohlubuje pomalý růst příjmů, nízká produktivita zemědělství a opakující se klimatické šoky. Většina obyvatel pracuje v zemědělství, převážně v málo produktivních činnostech, zatímco formální ekonomika vytváří podstatně méně pracovních míst, než kolik jich každoročně potřebují noví účastníci trhu práce.[86][87]

Malawi se dlouhodobě potýká také s vysokým veřejným zadlužením a nerovnováhou veřejných financí. Od roku 2022 dosahoval rozpočtový deficit v průměru přibližně 11 % HDP a jeho financování prostřednictvím domácích půjček vedlo k růstu nákladů na obsluhu dluhu. Úrokové platby pohlcují téměř polovinu domácích rozpočtových příjmů a omezují prostředky dostupné na investice do infrastruktury a veřejných služeb. Země proto zahájila restrukturalizaci části svého zahraničního dluhu, jednání s některými komerčními věřiteli však zůstávají nedokončená. Hospodářský rozvoj dále brzdí nedostatek zahraničních měn, omezené devizové rezervy, výpadky dodávek elektřiny a paliv a vysoká závislost na dovozu.[88]

Zemědělství

[editovat | editovat zdroj]
Sklizeň vigny Vigna subterranea ve výzkumné zemědělské stanici v Malawi

Zemědělská půda zaujímá přibližně 65 % rozlohy Malawi, lesy 22 % a ostatní plochy 13 % (údaje za rok 2024). Samotná orná půda tvoří asi 42 % území státu, zatímco zbytek zemědělské půdy připadá především na pastviny a trvalé kultury.[89][90][91] Zemědělství představuje hlavní zdroj obživy pro většinu obyvatelstva a v roce 2025 se na tvorbě hrubého domácího produktu podílelo přibližně 21,5 %. Převládají drobná rodinná hospodářství zaměřená na samozásobitelskou produkci, která je z velké části závislá na srážkách. Nízkou produktivitu omezují nedostatečné zavlažování, omezený přístup k moderním technologiím a zemědělským vstupům i degradace půdy, stejně jako sucha nebo záplavy.[92][93] Základní potravinářskou plodinou je kukuřice, která se pěstuje především pro domácí spotřebu. Mezi další významné plodiny patří maniok, batáty, brambory, rýže, čirok, proso, podzemnice olejná, fazole, sója a luštěnina kajan indický. V zemědělské sezoně 2024/2025 dosáhla sklizeň kukuřice skoro 3 milionu tun, což představovalo meziroční nárůst o více než 5 %. Významnou součástí hospodářství jsou také tržní plodiny určené na vývoz, zejména tabák, čaj, káva, cukrová třtina, bavlník, kajan indický a makadamie. Tabák zůstává nejdůležitější vývozní zemědělskou komoditou a a v roce 2024 představoval přibližně 58 % hodnoty vývozu zboží.[84] Mezi další významné exportní položky patřily čaj (7 %), kajan indický (5 %) a produkty ze sóji.[94][95]

Děti na setkání zemědělců ve vesnici Nalifu v okrese Mulanje

Rozšířený je chov skotu, koz, ovcí, prasat a drůbeže. V sezoně 2024/2025 chovala malawijská hospodářství přibližně 2,3 milionu kusů skotu, 15 milionu koz a 14 milionu prasat. Významnou úlohu má rovněž rybolov, zejména na Malawském jezeře a dalších vnitrozemských vodních plochách. Vedle tradičního rybolovu se rozvíjí také akvakultura; v roce 2025 dosáhla produkce ryb z chovných zařízení přibližně 11 000 tun. Hospodářský význam mají rovněž lesní zdroje, jejichž produkty zahrnují řezivo, dřevěné desky a další zpracované dřevařské výrobky.[96]

Malawi patřilo na počátku 21. století mezi významné producenty konopí v jižní Africe. Nelegální pěstování odrůd s vysokým obsahem tetrahydrokanabinolu (THC) přetrvává i v současnosti a země je známá zejména tradiční odrůdou Malawi Gold, jejíž produkce se dostává na regionální i mezinárodní nelegální trhy.[97][98] Od roku 2020 je povoleno také licencované pěstování konopí pro léčebné, vědecké a průmyslové účely, například pro výrobu vláken, olejů a dalších produktů.[99]

Průmysl, služby, turistika

[editovat | editovat zdroj]
Zirkon z hory Malosa

Průmysl se v roce 2025 podílel na tvorbě HDP přibližně 25 % včetně stavebnictví a energetiky, samotný zpracovatelský průmysl představoval asi 11,4 %. Mezi hlavní odvětví patří potravinářství, zpracování tabáku, čaje a cukru, výroba nápojů, textilní průmysl, dřevozpracující výroba a produkce stavebních materiálů včetně cementu. Zpracovatelský průmysl v roce 2025 vzrostl o 1,8 %, jeho rozvoj však omezují nedostatek zahraničních měn, výpadky dodávek pohonných hmot a nespolehlivé dodávky elektřiny. Podniky mají kvůli těmto problémům obtížný přístup k dováženým surovinám, náhradním dílům a výrobním technologiím.[100]

Těžba má v hospodářství dosud poměrně malý význam a podle malawijské vlády se v období 2025/2026 podílela na tvorbě národního důchodu přibližně 1 %. Země disponuje ložisky uranu, prvků vzácných zemin, grafitu, rutilu, uhlí, fosfátů, vápence a drahokamů. V minulosti se těžily také zlato, železná ruda a další nerostné suroviny. Malawi však nepatří mezi významné světové producenty nerostných surovin.[101][102]

Největší část hospodářství tvoří sektor služeb, který se v roce 2025 podílel na HDP přibližně 54 %. Významná je zejména maloobchodní a velkoobchodní činnost, doprava, telekomunikace, finanční služby, vzdělávání, zdravotnictví a veřejná správa. Rozvíjí se také cestovní ruch, jehož nabídka se opírá o jezero Malawi, horské oblasti a chráněná přírodní území. Celkový příspěvek cestovního ruchu k HDP dosáhl v roce 2024 podle malawijského ministerstva cestovního ruchu přibližně 865 miliard kwach a odvětví podporovalo asi 670 tisíc pracovních míst, tedy 8,3 % celkové zaměstnanosti.[103]

Doprava a infrastruktura

[editovat | editovat zdroj]
Silnice M1 mezi Blantyre a Lilongwe

Silniční doprava představuje hlavní způsob přepravy osob a nákladů v Malawi. Klasifikovaná silniční síť měří přibližně 15 400 km, z toho asi 4 400 km připadá na silnice se zpevněným povrchem. Silnice zajišťují více než 70 % vnitrostátní nákladní a skoro veškerou osobní dopravu. Stav nezpevněných komunikací je často nevyhovující, zejména ve venkovských oblastech.[104]

Železniční síť má celkovou délku 933 km a tvoří ji jednokolejné tratě kapského rozchodu 1 067 mm. Část infrastruktury je v důsledku povodní a poškození mostů a kolejí mimo provoz. Železnice propojuje hlavní hospodářská centra země s mosambickými dopravními koridory, zejména s přístavem Nacala na pobřeží Indického oceánu. Význam této trasy vzrostl po modernizaci některých úseků a obnovení přepravy pohonných hmot po železnici z přístavu Nacala do Lilongwe v červenci 2024.[105][106]

Leteckou dopravu zajišťují dvě hlavní mezinárodní letiště – Kamuzu International Airport v Lilongwe a Chileka International Airport v Blantyre.[107] Význam má také vnitrozemská vodní doprava na jezeře Malawi, jezerech Malombe a Chilwa a na řece Shire. Na březích jezera Malawi se nacházejí čtyři hlavní přístavy a další menší přístaviště.[108]

Telekomunikační infrastruktura se postupně rozvíjí, přesto zůstává dostupnost internetu ve srovnání s vyspělejšími zeměmi nízká. Podle údajů Mezinárodní telekomunikační unie mělo Malawi v roce 2024 přibližně 69 mobilních telefonních připojení na 100 obyvatel a internet využívalo asi 19 % populace. Na začátku roku 2025 bylo evidováno přibližně 13 milionu aktivních mobilních připojení a 4 milionu uživatelů internetu.[109][110]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Historie počtu obyvatel
RokObyv.±% p.a.
19502 950 000—    
19603 628 134+2,09 %
19704 633 944+2,48 %
19806 265 529+3,06 %
19909 545 852+4,3 %
200011 315 942+1,72 %
201014 826 463+2,74 %
202019 533 888+2,8 %
202522 216 120+2,61 %
Zdroj: Světová banka[111]

V roce 2025 mělo Malawi podle odhadů Organizace spojených národů banky 22 216 120 obyvatel.[1] Počet obyvatel od roku 1960 vzrostl více než šestinásobně s průměrným ročním tempem růstu 2,8 %, i v roce 2025 činil meziroční přírůstek přibližně 2,6 %. Při rozloze pevniny 94 280 km²[pozn. 3] dosahuje hustota zalidnění přibližně 236 obyvatel na km² pevninské plochy, což Malawi řadí mezi nejhustěji osídlené státy Afriky. Podle odhadů CIA z roku 2023 žilo ve městech pouze 18 % obyvatel, zatímco naprostá většina populace připadala na venkovské oblasti.[33] Největší podíl obyvatel žije v Jižním regionu (44,1 %) a Středním regionu (42,8 %); Severní region představoval 13 % populace. Největšími městskými centry jsou Lilongwe, Blantyre, Mzuzu a Zomba.[112][113]

Malawi má velmi mladé obyvatelstvo: podle posledního sčítání lidu z roku 2018 činil medián věku přibližně 17 let a osoby mladší 18 let představovaly více než polovinu populace. Podle odhadů Populačního fondu OSN tvořily v roce 2025 děti do 15 let přibližně 40 % obyvatel a osoby ve věku 65 let a více pouze 3 % populace. Úhrnná plodnost dosahovala v roce 2025 přibližně 3,5 dítěte na jednu ženu, zatímco střední délka života při narození činila podle Světové banky v roce 2024 přibližně 68 let.[114][115] Obyvatelstvo tvoří především Čevové (34 %), Lomweové (19 %), Jaoové (13 %), Ngoniové (10 %) a Tumbukové (9 %).[116] Úředními jazyky jsou angličtina a čičevština, která je zároveň nejrozšířenějším jazykem země; významné postavení má také tumbukština, lomvština a jaoština.[117] Nábožensky převažují křesťané, kteří podle sčítání z roku 2018 představovali 77,3 % obyvatel; nejpočetnějšími skupinami byli katolíci (17,2 %) a příslušníci Presbyteriánské církve ve střední Africe (14,2 %). K islámu se hlásilo 13,8 % obyvatel, především sunnité.[118]

Etnické skupiny

[editovat | editovat zdroj]
Iniciační obřad chlapců z etnika Jaoo v Malawi

Malawi tvoří především původní africké obyvatelstvo. Nejnovější sčítání lidu z roku 2018 zaznamenalo v Malawi řadu etnických skupin, z nichž nejpočetnější jsou Čevové (34,4 %), Lomwové (18,9 %), Jaoové (13,3 %), Ngoniové (10,4 %) a Tumbukové (9,2 %). Významnější zastoupení mají také Senové (3,8 %), Tongové (1,8 %), Nkhondové (1 %) a Mangandžové (3,2 %).[119]

Čevové, kteří jsou příbuzní s dalšími skupinami hovořícími jazyky čičevské větve bantuských jazyků, obývají především střední část země. Lomwové jsou soustředěni zejména na jihovýchodě, v okolí pohoří Mulanje a hranic s Mosambikem. Jaoové žijí především v jižní části země, zejména v okolí jezera Malawi a v okresech Mangochi a Machinga. Tumbukové obývají především severní Malawi, zatímco Tongové žijí zejména v okolí zálivu Nkhata. Senové jsou soustředěni na jihu, především v údolí řeky Shire a v okolí hranic s Mosambikem.

Ngoniové se do oblasti dnešního Malawi dostali v 19. století během migrací souvisejících s obdobím Mfecane v jižní Africe. Usadili se především na severu a ve střední části země a postupně převzali místní jazyky a kulturní zvyklosti. Některé etnické skupiny, například Čevové a Ngoniové, si dodnes uchovávají vlastní tradiční společenské instituce a obřady. K nejvýznamnějším patří čevský rituální tanec Gule Wamkulu, který je zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.[120]

Vedle původního afrického obyvatelstva žijí v zemi také menší komunity přistěhovalců a jejich potomků, zejména z dalších afrických zemí, Asie a Evropy. Významnou část zahraničních obyvatel tvoří lidé pocházející ze sousedního Mosambiku.[121]

V Malawi se používá několik jazyků patřících převážně do bantuské větve nigerokonžské jazykové rodiny. Nejpoužívanější je čičevština (též ňandžština), která slouží jako dorozumívací prostředek mezi příslušníky různých etnických skupin a je rozšířená zejména ve střední a jižní části země. Na severu převládá tumbukština, na jihu a východě se používají také jaoština, senština a lomvština. Mezi další původní jazyky patří tongština, nkhondština, lambijština, sukwština, nyakjusština a ngonština.[122]

Angličtina je úředním jazykem a používá se především ve státní správě, soudnictví, školství a obchodním styku. Čičevština má postavení nejrozšířenějšího dorozumívacího jazyka a používá se také v médiích a veřejném životě. Ústava Malawi výslovně nestanovuje celostátní úřední ani národní jazyk, ale zaručuje každému právo používat jazyk podle vlastního výběru.[123]

Podle zákona o školství z roku 2013 je vyučovacím jazykem ve školách a na vyšších vzdělávacích institucích angličtina.[124] V praxi se však při vzdělávání nejmladších žáků uplatňují také místní jazyky, zejména čičevština.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]
Misionářský kostel v Livingstonii

Malawi je převážně křesťanskou zemí. Podle sčítání lidu z roku 2018 se ke křesťanským denominacím hlásilo celkem 77,3 % obyvatel, zatímco islám vyznávalo 13,8 % populace. Dalších 5,6 % připadalo na ostatní náboženské skupiny, 2,1 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání, a 1,1 % se hlásilo k tradičním africkým náboženstvím.[125]

Nejpočetnější křesťanskou denominací je římskokatolická církev, k níž se hlásí 17,2 % obyvatel. Významné postavení má také Presbyteriánská církev střední Afriky (CCAP) se 14,2 % populace. Mezi další početné skupiny patří baptisté, Adventisté sedmého dne a apoštolské církve, které sčítání zahrnuje do společné kategorie představující 9,4 % obyvatel, dále letniční církve (7,6 %) a anglikáni (2,3 %). Zastoupeny jsou také další protestantské denominace, například Reformovaná presbyteriánská církev Malawi, Evangelická presbyteriánská církev Malawi a Luterská církev střední Afriky.[126]

Většina muslimů se hlásí k sunnitskému islámu. Mezi sunnitskými věřícími afrického původu převládá šáfiovská právní škola, zatímco část muslimské komunity asijského původu se hlásí k hanafíovské právní škole. Menší zastoupení mají také šíité. Muslimské obyvatelstvo je soustředěno především v okolí jezera Malawi a na jihu země, zejména v okresech Mangochi a Machinga, kde podle sčítání z roku 2018 tvořili muslimové většinu obyvatel.[127] K menším náboženským společenstvím patří Svědkové Jehovovi, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, baháʼí, hinduisté a buddhisté. Přítomni jsou také vyznavači rastafariánství.[126]

Zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]
Stomatologické oddělení v nemocnici Queen Elizabeth Central Hospital

Zdravotní péče je poskytována prostřednictvím veřejných zdravotnických zařízení, soukromých poskytovatelů a zařízení provozovaných nevládními organizacemi a církevními institucemi. Ve státních zařízeních je základní zdravotní péče poskytována bezplatně, soukromá zařízení a část nestátních poskytovatelů vybírají poplatky. Významným provozovatelem zdravotnických zařízení je křesťanská asociace Malawi (CHAM), která ve spolupráci se státem zajišťuje bezplatné poskytování vybraných základních služeb.[128] Mezi nejvýznamnější nemocnice patří Kamuzu Central Hospital v Lilongwe, Queen Elizabeth Central Hospital v Blantyre a Mzuzu Central Hospital v Mzuzu.

Malawi v posledních desetiletích dosáhlo pokroku ve snižování dětské úmrtnosti a rozšiřování dostupnosti zdravotní péče, nadále však čelí vysoké mateřské a dětské úmrtnosti, nedostatku zdravotnického personálu a omezeným kapacitám nemocnic. Významnými zdravotními problémy jsou podvýživa, infekční onemocnění a nedostatečný přístup k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením. Umělé přerušení těhotenství je s výjimkou případů ohrožení života matky trestné.

Závažným problémem zůstává HIV/AIDS. Podle odhadů Národní komise pro AIDS žilo v roce 2024 v zemi přibližně 991 tisíc lidí s HIV, což odpovídalo prevalenci 6,3 % mezi obyvateli ve věku 15–49 let. Přibližně 90 % nakažených dostávalo antiretrovirovou léčbu. V témže roce bylo zaznamenáno asi 11 800 nových infekcí a 13 700 úmrtí souvisejících s AIDS. Počet nových nákaz se od roku 2010 snížil přibližně o 79 % a počet úmrtí oproti vrcholu epidemie v roce 2003 o 83 %.[129]

Mezi další významná infekční onemocnění patří malárie, cholera, tuberkulóza, břišní tyfus, hepatitida A, schistosomóza a vzteklina.[130][131] Výskyt malárie podporují tropické klimatické podmínky a stojaté vody, které vytvářejí vhodná místa pro rozmnožování komárů. Opakující se záplavy a nedostatečný přístup k nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením přispívají k šíření cholery a dalších infekcí přenášených vodou.[132][133]

Malawi se potýká rovněž s vysokou mírou podvýživy a potravinové nejistoty. V Globálním indexu hladu se země umístila na 95. místě ze 123 hodnocených států, podvýživou trpělo 21 % obyvatel a přibližně třetina dětí mladších pěti let měla zpomalený růst v důsledku chronické podvýživy.[134]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
Žáci základní školy na setkání pod širým nebem v Malawi

Gramotnost dospělé populace (ve věku 15 a více let) dosahovala v roce 2020 přibližně 70 %, přičemž u mužů činila 79 % a u žen pouze 63 %.[135] Zatímco základní vzdělávání je bezplatné, na středních školách se vybírá školné, což spolu s omezenou kapacitou škol představuje významnou překážku dalšího vzdělávání. Bezplatné základní vzdělávání funguje od roku 1994 a výrazně zvýšilo počet dětí navštěvujících školy. Školský systém zahrnuje osm let základního a čtyři roky středního vzdělávání. Základní školu navštěvují děti zpravidla od šesti let. Vyučovacím jazykem je podle školského zákona angličtina, v prvních ročnících se však používají také místní jazyky, zejména čičevština.

Čistá míra zápisu ve školním roce 2023/2024 dosahovala u základního vzdělávání 89 %, zatímco u středního pouze 17 %. Ve stejném roce fungovalo v zemi přibližně 7 000 základních a 2 000 středních škol.[136]

Velká aula University of Malawi, rok 2025

Navzdory rozšíření přístupu ke vzdělávání zůstává jeho kvalita a dostupnost nerovnoměrná. Školy se potýkají s přeplněnými třídami, nedostatkem učitelů, učebnic a odpovídajícího vybavení. V roce 2024 připadalo na jednoho učitele základní školy v průměru přibližně 63 žáků a na jednu učebnu více než sto žáků. Významným problémem je také předčasné ukončování školní docházky, které souvisí zejména s chudobou, dětskou prací, časnými sňatky a těhotenstvím dospívajících dívek. Vláda proto umožňuje dívkám po porodu návrat do škol a podporuje rozšiřování školní infrastruktury.[137]

Vysokoškolské vzdělávání zajišťují veřejné a soukromé univerzity a další vzdělávací instituce. Mezi hlavní veřejné univerzity patří University of Malawi, Mzuzu University, Lilongwe University of Agriculture and Natural Resources a Malawi University of Science and Technology. K významnějším soukromým institucím náleží Katolická univerzita Malawi a Livingstonia University. Podmínkou přijetí na univerzitu je zpravidla úspěšné složení závěrečné středoškolské zkoušky Malawi School Certificate of Education (MSCE).

Centrum Lilongwe
Související informace naleznete také v článku Seznam měst v Malawi.

Malawi patří k nejméně urbanizovaným zemím Afriky. Při sčítání lidu v roce 2018 žilo v městských oblastech 2,82 milionu obyvatel, tedy přibližně 16 % populace. Největším městem a hlavním městem je Lilongwe, které je politickým, správním a hospodářským centrem země. Druhým největším městem je Blantyre, významné obchodní a průmyslové centrum na jihu země. Dalšími tzv. oficiálními městy (City) jsou Mzuzu na severu a Zomba, bývalé hlavní město a sídlo významných vzdělávacích institucí.[138]

Deset největších měst a městských sídel Malawi podle sčítání lidu v roce 2018[139]
Pořadí Město či sídlo Okres / městská oblast Počet obyvatel
1. Lilongwe Lilongwe 989 318
2. Blantyre Blantyre 800 264
3. Mzuzu Mzuzu 221 272
4. Zomba Zomba 105 013
5. Karonga Karonga 61 609
6. Kasungu Kasungu 58 653
7. Mangochi Mangochi 53 498
8. Salima Salima 36 789
9. Liwonde Machinga 36 421
10. Balaka Balaka 36 308

Kulturní život Malawi vychází z tradic jednotlivých etnických skupin, především Čevů, Jaoů, Lomwů, Tumbuků a Ngoniů. Významnou úlohu mají ústní tradice, lidová slovesnost, hudba, tanec a obřady spojené s rodinným a společenským životem. Tradiční kulturní projevy se udržují zejména ve venkovských oblastech, zároveň se proměňují pod vlivem křesťanství, urbanizace a moderních médií.[140]

Hudba a tanec

[editovat | editovat zdroj]
Hudební nástroje v Malawi

Hudba a tanec jsou důležitou součástí společenského a obřadního života. Tradiční vystoupení doprovázejí iniciační obřady, svatby, pohřby, slavnosti úrody a další události. Používají se při nich bubny, xylofony, hudební luky a strunné nástroje, mezi něž patří například bangwe, druh citerového nástroje, a mbira neboli sansi, lamelofon s kovovými jazýčky.[141]

K nejznámějším tanečním tradicím patří Gule Wamkulu, obřadní tanec Čevů prováděný členy společenství Nyau. Tanečníci při něm nosí masky a kostýmy z dřeva a rostlinných materiálů, které představují duchy, zvířata i postavy z každodenního života. U Tumbuků na severu země se udržuje Vimbuza, léčebný tanec doprovázený zpěvem a rytmickým bubnováním. Mezi další tradiční tance patří Tchopa, spojený s obřady a slavnostmi Lomwů, a Mwinoghe, instrumentální tanec komunit Sukwa, Ndali a Bandya. Všechny tyto čtyři taneční tradice jsou zapsány na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. V roce 2020 byl na seznam doplněn také způsob výroby a hry na nástroje mbira a sansi, který je společný Malawi a Zimbabwe.[142]

Výtvarné a řemeslné umění zahrnuje zejména řezbářství, výrobu masek, košíkářství, keramiku a zpracování dřeva. Dřevořezby a masky jsou spojeny mimo jiné s obřadními tradicemi Čevů, zatímco keramická výroba se udržuje například v okolí Nkhotakoty. Řemeslné výrobky se prodávají na místních trzích i turistům.[143][144]

Architektura a památky

[editovat | editovat zdroj]
Tradiční chýše (Ndiwula) v Muzeu Malawi

Tradiční venkovské stavby se vyznačovaly kruhovým půdorysem, hliněnými nebo proutěnými stěnami a kuželovou střechou pokrytou došky. V současnosti se častěji stavějí obdélníkové domy, jejichž konstrukce a materiály byly ovlivněny evropskou architekturou z koloniálního období. Rozšířilo se zejména používání pálených cihel, pravidelně rozmístěných oken a dveří a střech pokrytých plechem.[145]

Významné historické budovy z koloniálního období se zachovaly především v Blantyre a Zombě. K nejznámějším patří Mandala House v Blantyre, jedna z nejstarších dochovaných budov evropského původu v zemi, v níž sídlí historická a muzejní expozice. Pozoruhodným souborem historických staveb je také Livingstonia, misijní osada založená roku 1894 na severu země. Dochovaly se zde například bývalé sídlo misionáře Roberta Lawse, známé jako Stone House, a kostel z červených cihel.[146][147]

Mandala House v Blantyre

Nejvýznamnější archeologickou památkou je oblast skalních maleb v Chongoni nedaleko Dedzy, zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2006. Na ploše 126 km² se nachází 127 lokalit s malbami vytvořenými lovci a sběrači i pozdějšími zemědělskými komunitami. Zobrazují mimo jiné obřadní symboly a dokládají proměny zdejšího osídlení a způsobu života.[148] V roce 2025 byla na seznam zapsána také Kulturní krajina hory Mulanje na jihu země. Hora a její okolí mají duchovní význam pro Jaoe, Mangandže a Lomwy a jsou spojeny s místními náboženskými představami, rituály a tradičním způsobem ochrany krajiny.[149]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Malawijská literatura navazuje na ústní tradici vyprávění, přísloví a lidových příběhů. Moderní literární tvorba se rozvíjela zejména v období po získání nezávislosti v roce 1964. Významnou skupinu autorů tvoří spisovatelé a básníci, kteří ve svých dílech reflektovali politické poměry, autoritářskou vládu Hastingse Kamuzu Bandy a otázky národní a kulturní identity. K nejznámějším patří básník Jack Mapanje, spisovatelé Legson Kayira a Steve Chimombo a básníci Frank Chipasula a Felix Mnthali.[150] Mezi mezinárodně uznávané literární osobnosti patří dále básník Jack Mapanje a historik a spisovatel Paul Tiyambe Zeleza.

Rozhlasové a televizní vysílání reguluje Malawijský úřad pro regulaci komunikací (MACRA), který dohlíží také na další oblasti telekomunikačního sektoru. Veřejnoprávním vysílatelem je Malawijská vysílací korporace (MBC), založená v roce 1964. Provozuje rozhlasové stanice Radio 1 a Radio 2 a celostátní televizní stanici MBC TV. Vedle veřejnoprávního vysílání působí v zemi soukromé a komunitní rozhlasové a televizní stanice.[151][152]

Nsima (v pravém horním rohu) se třemi přílohami

Kuchyně Malawi vychází především z místních zemědělských produktů a rybolovu. Základní potravinou je nsima, hustá kaše připravovaná z kukuřičné mouky, která se obvykle podává s masem, rybami nebo zeleninou. Významnou součástí jídelníčku jsou také luštěniny, sladké brambory, maniok a listová zelenina. Kachumbari je druh salátu z rajčat a cibule; thobwa je kvašený nápoj z bílé kukuřice a prosa nebo čiroku. Z jezera Malawi pocházejí například ryby chambo, drobné usipa a mpasa; ryby se připravují čerstvé, sušené i uzené. V hospodářství a místní kuchyni mají význam také čaj, cukr a káva.[153]

Nejrozšířenějším sportem v Malawi je fotbal, který se do země rozšířil v období britské koloniální nadvlády. Mužská reprezentace se dosud nekvalifikovala na mistrovství světa, třikrát se však zúčastnila Afrického poháru národů. Významného úspěchu dosáhla ženská reprezentace, která se v roce 2026 při své první účasti na Africkém poháru národů žen probojovala až do finále a tím se poprvé kvalifikovala na mistrovství světa žen 2027.[154]

Zápas v netballu mezi ženskými reprezentacemi Malawi a Indie

Významné postavení má také netball, v němž patří malawijská reprezentace dlouhodobě k nejúspěšnějším africkým týmům a jedněm z nejlepších na světě. Rozšířené jsou rovněž basketbal a atletika.[155] V atletice dosáhla mezinárodního úspěchu zejména běžkyně Catherine Chikwakwa, která získala stříbrnou medaili v běhu na 5000 metrů na juniorském mistrovství světa v roce 2004. Stala se tak první malawijskou medailistkou na světovém atletickém šampionátu. Startovala také na olympijských hrách v Sydney a Athénách. Další výraznou atletkou je sprinterka Asimenye Simwaka, která v roce 2024 získala bronzovou medaili v běhu na 200 metrů na africkém atletickém šampionátu a reprezentovala Malawi na olympijských hrách v Paříži.[156][157]

Malawi se poprvé samostatně zúčastnilo letních olympijských her v roce 1972 v Mnichově. Od roku 1984 se účastní pravidelně, dosud však nezískalo žádnou olympijskou medaili. Nejlepšího výsledku dosáhl boxer Peter Ayesu, který na olympijských hrách v Los Angeles obsadil dělené páté místo v muší váze.[158]

  1. ↑ čičevsky Malaŵi
  2. ↑ anglicky Republic of Malawi, čičevsky Dziko la Malaŵi, tumbukštinou Charu cha Malaŵi
  3. ↑ Zbytek tvoří vodní plochy, především jezero Malawi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Malawi na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 DIVISION, United Nations Population. By Location | Pivot Table | Data Portal. Population Division Data Portal [online]. [cit. 2026-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Malawi) [online]. Mezinárodní měnový fond, 10 October 2023 [cit. 2023-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ Malawi, The Warm Heart of Africa [online]. Network of Organizations for Vulnerable & Orphan Children [cit. 2011-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-27.
  4. ↑ KASUKA, Bridgette. African Writers. [s.l.]: African Books, 2013-05. Dostupné online. ISBN 978-9987-16-028-0.
  5. ↑ NURSE, G. T. The Name "Akafula". S. 17–22. The Society of Malawi Journal [online]. 1967. Roč. 20, čís. 2, s. 17–22. Dostupné online. ISSN 0037-993X.
  6. 1 2 3 4 5 6 CUTTER, Charles H. Africa 2006. [s.l.]: Stryker-Post Publications, 2006. 326 s. ISBN 978-1-887985-72-7. OCLC 71315690 S. 142, 143. OCLC: 71315690 Open Library ID: OL8709655M.
  7. ↑ Background Note: Malawi [online]. U.S. Department of State, 11 January 2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ Davidson, Africa in History, s. 164–165
  9. ↑ Malawi Slave Routes and Dr. David Livingstone Trail [online]. UNESCO World Heritage Centre, 2015-07-09 [cit. 2016-02-09]. Dostupné online.
  10. ↑ John G. Pike, Malawi: A Political and Economic History, London: Pall Mall Press, 1969, s. 77–79, 83–84.
  11. ↑ F. Axelson, Portugal and the Scramble for Africa, Johannesburg: Witwatersrand University Press, 1967, s. 182–183, 198–200.
  12. 1 2 Murphy, Central Africa, s. xxvii
  13. ↑ Reader, Africa, s. 579
  14. ↑ Murphy, Central Africa, s. 28
  15. ↑ Murphy, Central Africa, s. li
  16. ↑ 48. Malawi (1964–present) [online]. University of Central Arkansas [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
  17. ↑ Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Refworld – Freedom in the World 2005 – Malawi [online]. Dostupné online.
  18. ↑ Country Brief – Malawi [online]. Světová banka, 2008-09 [cit. 2009-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-05.
  19. ↑ Malawi president wins re-election. BBC News [online]. 2009-05-22 [cit. 2026-01-31]. Dostupné online.
  20. ↑ SEVENZO, Farai. African viewpoint: Is Malawi reverting to dictatorship?. BBC [online]. 2011-05-03 [cit. 2011-07-21]. Dostupné online.
  21. ↑ Malawi riots erupt in Lilongwe and Mzuzu [online]. BBC, 2011-07-20 [cit. 2011-07-21]. Dostupné online.
  22. ↑ JOMO, Frank; LATHAM, Brian. U.S. Condemns Crackdown on Protests in Malawi That Left 18 Dead. Bloomberg [online]. 2011-07-22 [cit. 2012-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-08.
  23. ↑ The curious case of the death of Malawi's president [online]. The World from PRX, 2016-07-31 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online.
  24. ↑ Malawi president dies, leaves nation in political suspense. The Telegraph [online]. 2012-04-06 [cit. 2012-04-06]. Dostupné online.
  25. ↑ BANDA, Mabvuto. Malawi's President Mutharika dead. Reuters [online]. 2012-04-06 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
  26. ↑ Malawi election: Peter Mutharika wins presidential vote. BBC News [online]. 2014-05-30 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online.
  27. ↑ Historic! Malawi court nullifies presidential elections. Malawi24 [online]. 2020-02-03. Dostupné online.
  28. ↑ Malawi election: Court orders new vote after May 2019 result annulled. BBC News [online]. 2020-02-03 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
  29. ↑ Malawi court upholds ruling annulling Mutharika's election win. Reuters [online]. 2020-05-08 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
  30. ↑ Opposition leader Chakwera wins Malawi's presidential election re-run. France 24 [online]. 2020-06-28 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
  31. ↑ Peter Mutharika: 'Tipp-Ex president' or Malawi's long-awaited saviour?. BBC News [online]. 2025-09-25. Dostupné online.
  32. ↑ Malawiská vlajka na Flags of the World
  33. 1 2 3 Malawi - The World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2026-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2026-01-19. (anglicky)
  34. ↑ Geological Framework of Malawi [online]. PanAfGeo, 2022 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  35. ↑ UPTON, Kirsty; Ó DOCHARTAIGH, Brighid É.; CHUNGA, Brighton; BELLWOOD-HOWARD, Imogen. Africa Groundwater Atlas: Hydrogeology of Malawi [online]. British Geological Survey, 2018 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  36. ↑ UPTON, Kirsty; Ó DOCHARTAIGH, Brighid É.; CHUNGA, Brighton; BELLWOOD-HOWARD, Imogen. Africa Groundwater Atlas: Hydrogeology of Malawi [online]. British Geological Survey, 2018 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  37. ↑ Hydrogeology of Malawi [online]. British Geological Survey [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  38. ↑ Malawi: Land [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  39. ↑ Malawi: Land [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  40. ↑ Mount Mulanje Cultural Landscape [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  41. ↑ The World Factbook: Malawi [online]. Central Intelligence Agency, 2025 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  42. ↑ CHAVULA, G. M. S. Lake Malawi/Niassa/Nyasa basin: Status, challenges, and research needs. Journal of Great Lakes Research [online]. 2023. Roč. 49. Dostupné online.
  43. ↑ Lake Malawi National Park [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  44. ↑ KOLDING, Jeppe. Fisheries management in south-east Lake Malawi, the Upper Shire River and Lake Malombe. www.fao.org [online]. Food and Agriculture Organization [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  45. ↑ KALIN, R. M. Hydrogeology and Groundwater Quality Atlas of Malawi: Water Resource Area 2. strathprints.strath.ac.uk [online]. 2022 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  46. ↑ Source Book for the Inland Fishery Resources of Africa. Volume 1 [online]. Food and Agriculture Organization [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  47. ↑ BANDA, Limbikani C.; KALIN, Robert M.; PHOENIX, Vernon. Isotope Hydrology and Hydrogeochemical Signatures in the Lake Malawi Basin: A Multi-Tracer Approach for Groundwater Resource Conceptualisation. S. 1587. Water [online]. 2024-05-31. Roč. 16, čís. 11, s. 1587. Dostupné online. doi:10.3390/w16111587.
  48. ↑ Malawi – Country Overview [online]. World Bank Group [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  49. ↑ Second National Communication of the Republic of Malawi to the United Nations Framework Convention on Climate Change [online]. Government of Malawi, 2011. Dostupné online.
  50. ↑ The Climate of Malawi [online]. World Meteorological Organization [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  51. ↑ BANDA, Limbikani C.; KALIN, Robert M.; PHOENIX, Vernon. Isotope Hydrology and Hydrogeochemical Signatures in the Lake Malawi Basin: A Multi-Tracer Approach for Groundwater Resource Conceptualisation. S. 1587. Water [online]. 2024-05-31. Roč. 16, čís. 11, s. 1587. Dostupné online. doi:10.3390/w16111587.
  52. ↑ Malawi – Country Profile: Biodiversity Facts [online]. Convention on Biological Diversity [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  53. ↑ Malawi's Natural Heritage [online]. Ministry of Natural Resources and Climate Change [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  54. ↑ Malawi – Country Profile: Biodiversity Facts [online]. Convention on Biological Diversity [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  55. ↑ Malawi's Natural Heritage [online]. Ministry of Natural Resources and Climate Change [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  56. ↑ Lake Malawi National Park [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  57. ↑ Lake Malawi Fish Conservation Project [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  58. ↑ Malawi unveils its first National Ecosystem Assessment [online]. Environmental Affairs Department, 2026-05-27 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  59. ↑ Department of National Parks and Wildlife [online]. Visit Malawi. Dostupné online.
  60. 1 2 3 Background Note: Malawi [online]. U.S. Department of State, Bureau of African Affairs, 2011-01-11 [cit. 2011-07-20]. Dostupné online.
  61. ↑ Field Listing: Legislative branch – The World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2020-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-11.
  62. ↑ Malawi Budget revised to K2.3 trillion. Malawi24 [online]. 2021-02-26. Dostupné online.
  63. ↑ Jurisdiction [online]. Malawi Judiciary [cit. 2013-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29.
  64. ↑ CROUCH, Megan. Improving Legal Access for Rural Malawi Villagers [online]. JURIST, 2011-08-18 [cit. 2013-08-12]. Dostupné online.
  65. ↑ Malawi moves to 20th on Africa governance index [online]. The Nation, 2026-11-12. Dostupné online.
  66. ↑ Ibrahim Index of African Governance (IIAG) [online]. Mo Ibrahim Foundation [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  67. ↑ Malawi [online]. Southern African Development Community [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  68. ↑ China and Malawi [online]. Ministry of Foreign Affairs of the People's Republic of China [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  69. ↑ LIEBENBERG, Armand. Malawi [online]. DefenceWeb, 2026-03-09. Dostupné online.
  70. ↑ What We Are [online]. Malawi Defence Force [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  71. ↑ Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons – Malawi: Ratification [online]. Organizace spojených národů, 2022-06-29. Dostupné online.
  72. ↑ Malawi Police Service Annual Report 2023 [online]. Malawi Police Service. Dostupné online.
  73. ↑ Malawi: Reise- und Sicherheitshinweise [online]. Auswärtiges Amt [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  74. ↑ Malawi: Freedom in the World 2026 Country Report [online]. Freedom House [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  75. ↑ World Report 2026: Malawi [online]. Human Rights Watch. Dostupné online.
  76. ↑ Malawi 2025 [online]. Amnesty International. Dostupné online.
  77. ↑ Malawi [online]. Human Dignity Trust [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  78. ↑ World Report 2026: Malawi [online]. Human Rights Watch. Dostupné online.
  79. 1 2 BENSON, Todd. Malawi: An Atlas of Social Statistics [online]. National Statistical Office, Government of Malawi [cit. 2008-08-24]. Kapitola Chapter 1: An Introduction. Dostupné online.
  80. ↑ Malawi [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09.
  81. ↑ Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  82. ↑ Least Developed Country Category: Malawi Profile [online]. United Nations, Department of Economic and Social Affairs [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  83. ↑ Getting Reforms Right: Reversing Malawi’s Export Decline [online]. World Bank, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  84. 1 2 3 Malawi – Member profile [online]. World Trade Organization [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  85. ↑ Getting Reforms Right: Reversing Malawi’s Export Decline [online]. World Bank, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  86. ↑ Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  87. ↑ Getting Reforms Right: Reversing Malawi’s Export Decline [online]. World Bank, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  88. ↑ Getting Reforms Right: Reversing Malawi’s Export Decline [online]. World Bank, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  89. ↑ Agricultural land (sq. km) – Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  90. ↑ Forest area (% of land area) – Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  91. ↑ Arable land (% of land area) – Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  92. ↑ Annual Economic Report 2026 [online]. Ministry of Finance, Economic Planning and Decentralisation, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  93. ↑ Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  94. ↑ Annual Economic Report 2026 [online]. Ministry of Finance, Economic Planning and Decentralisation, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  95. ↑ Getting Reforms Right: Reversing Malawi’s Export Decline [online]. World Bank, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  96. ↑ Annual Economic Report 2026 [online]. Ministry of Finance, Economic Planning and Decentralisation, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  97. ↑ GASTROW, Peter. Mind-blowing: The Cannabis Trade in Southern Africa [online]. Institute for Security Studies, 2003-10. Dostupné online. (anglicky)
  98. ↑ Africa Organised Crime Index 2025: Malawi [online]. Global Initiative Against Transnational Organized Crime, 2025. Dostupné online. (anglicky)
  99. ↑ Cannabis Regulation Act, 2020 [online]. MalawiLII, 2020-05-08. Dostupné online. (anglicky)
  100. ↑ Annual Economic Report 2026 [online]. Ministry of Finance, Economic Planning and Decentralisation, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  101. ↑ Annual Economic Report 2026 [online]. Ministry of Finance, Economic Planning and Decentralisation, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  102. ↑ Malawi [online]. U.S. Geological Survey [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  103. ↑ Annual Economic Report 2026 [online]. Ministry of Finance, Economic Planning and Decentralisation, 2026 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  104. ↑ Road Transport. Ministry of Transport and Public Works [online]. Dostupné online. (anglicky)
  105. ↑ Rail Transport. Ministry of Transport and Public Works [online]. Dostupné online. (anglicky)
  106. ↑ NOCMA inaugurates block train after 21 years in Lilongwe. Malawi News Agency [online]. 2024-07-23. Dostupné online. (anglicky)
  107. ↑ Air Transport. Ministry of Transport and Public Works [online]. Dostupné online. (anglicky)
  108. ↑ Water Transport. Ministry of Transport and Public Works [online]. Dostupné online. (anglicky)
  109. ↑ Mobile cellular subscriptions (per 100 people) – Malawi [online]. World Bank. Dostupné online. (anglicky)
  110. ↑ Digital 2025: Malawi [online]. DataReportal. Dostupné online. (anglicky)
  111. ↑ Malawi – Data [online]. Světová banka. Dostupné online. (anglicky)
  112. ↑ Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  113. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census: Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019 [cit. 2026-11-12]. S. 4–12. Dostupné online.
  114. ↑ Malawi Population 2025 [online]. United Nations Population Fund [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  115. ↑ Malawi [online]. World Bank [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  116. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census: Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019 [cit. 2026-11-12]. S. 20–21. Dostupné online.
  117. ↑ Malawi [online]. Southern African Development Community [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  118. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census: Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019 [cit. 2026-11-12]. Dostupné online.
  119. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019-05. S. 20. Dostupné online.
  120. ↑ Gule Wamkulu [online]. UNESCO. Dostupné online.
  121. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019-05. Dostupné online.
  122. ↑ Malawi [online]. Southern African Development Community. Dostupné online.
  123. ↑ Republic of Malawi (Constitution) Act [online]. Malawi Legal Information Institute [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  124. ↑ Education Act, 2013 [online]. Malawi Legal Information Institute. Dostupné online.
  125. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019-05. Dostupné online.
  126. 1 2 2018 Malawi Population and Housing Census Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019-05. Dostupné online.
  127. ↑ 2020 Report on International Religious Freedom: Malawi [online]. U.S. Department of State [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  128. ↑ Programmes [online]. Christian Health Association of Malawi [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  129. ↑ Malawi HIV Estimates Fact Sheet – 2025 [online]. National AIDS Commission [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  130. ↑ WHO Malawi 2024 Annual Report [online]. Světová zdravotnická organizace, 2025. Dostupné online.
  131. ↑ Malawi [online]. Světová zdravotnická organizace. Dostupné online.
  132. ↑ Cholera – Malawi. www.who.int [online]. Světová zdravotnická organizace, 2022-05-03. Dostupné online.
  133. ↑ Malawi El Niño Drought Flash Appeal Update [online]. Organizace spojených národů, 2024. Dostupné online.
  134. ↑ Malawi – Global Hunger Index 2025 [online]. Global Hunger Index [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  135. ↑ Literacy rate, adult total (% of people ages 15 and above) – Malawi [online]. Světová banka (údaje UNESCO Institute for Statistics) [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  136. ↑ 2023/24 Malawi Education Statistics Report [online]. Ministry of Education of Malawi, 2024. Dostupné online.
  137. ↑ Sector Position Paper – Education [online]. Japan International Cooperation Agency [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  138. ↑ 2018 Malawi Population and Housing Census Main Report [online]. National Statistical Office of Malawi, 2019. Dostupné online. (anglicky)
  139. ↑ Largest Cities, Towns and Urban Localities by Population in Malawi [online]. Worldometer [cit. 2026-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
  140. ↑ Malawi Culture and Heritage Sectors: Post-Disaster Needs Assessment [online]. UNESCO, 2023. Dostupné online.
  141. ↑ Music Tradition of Malawi: Tradition Musicale du Malawi [online]. Smithsonian Institution. Dostupné online.
  142. ↑ Malawi – Intangible Cultural Heritage [online]. UNESCO. Dostupné online.
  143. ↑ Malawi Culture and Heritage Sectors: Post-Disaster Needs Assessment [online]. UNESCO, 2023. Dostupné online.
  144. ↑ Tourism – Malawi High Commission Pretoria [online]. Malawi High Commission. Dostupné online.
  145. ↑ Shelter Response Profile: Malawi [online]. Shelter Cluster, 2021. Dostupné online.
  146. ↑ Museums & Historical Sites [online]. Malawi Tourism. Dostupné online.
  147. ↑ Museums and Monuments [online]. Visit Malawi. Dostupné online.
  148. ↑ Chongoni Rock-Art Area [online]. UNESCO World Heritage Centre. Dostupné online.
  149. ↑ Mount Mulanje Cultural Landscape [online]. UNESCO World Heritage Centre. Dostupné online.
  150. ↑ KALUA, Fetson. Reading protest and myth in Malawian literature: 1964–1990s. Literator [online]. 2016-09-26. Roč. 37, čís. 1. Dostupné online.
  151. ↑ Parastatals [online]. Ministry of Information and Communications Technology. Dostupné online.
  152. ↑ About Us [online]. Malawi Broadcasting Corporation. Dostupné online.
  153. ↑ Nsima, culinary tradition of Malawi [online]. UNESCO. Dostupné online.
  154. ↑ Malawi reaps benefit of grassroots investment with historic qualification for FIFA Women's World Cup [online]. FIFA, 2026-08-14. Dostupné online.
  155. ↑ Current World Rankings [online]. World Netball [cit. 2026-11-13]. Dostupné online.
  156. ↑ Catherine Agnes Chikwakwa – Profile [online]. World Athletics. Dostupné online.
  157. ↑ Ethiopia's Meselech Melkamu claims first World Junior title in Grosseto. worldathletics.org [online]. World Athletics, 2004-07-13. Dostupné online.
  158. ↑ Malawi (MAW) [online]. Olympedia. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FIALA, Vlastimil; PROUZA, Jan; ZÁHOŘÍK, Jan. Politické stranictví v subsaharské Africe : Botswana, Malawi, Ghana, Etiopie a Eritrea. Olomouc: Iuridicum Olomoucense ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-87382-05-9. 
  • OLŠA, Jaroslav jr.; HULEC, Otakar. Dějiny Zimbabwe, Zambie a Malawi. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-952-2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Malawi na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Malawi ve Wikislovníku
  • CIA. The World Factbook - Malawi [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2026-01-19. (anglicky) 
  • CzechTrade • Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) • Zastupitelský úřad České republiky. Souhrnná teritoriální informace: Malawi [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online. 
  • Malawi [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky) 
  • Human rights in Malawi [online]. Amnesty International. Dostupné online. (anglicky)