Karin Lednická
| Karin Lednická | |
|---|---|
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020 | |
| Narození | 5. února 1969 (57 let) Karviná |
| Občanství | Česko |
| Povolání | spisovatelka, nakladatelka, publicistka a filantropka |
| Ocenění | 2021 – Cena Ústavu pro studium totalitních režimů za svobodu, demokracii a lidská práva 2024 – Medaile za zásluhy I. stupně 2025 – zvláštní cena Jantar za mimořádný přínos |
| Web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karin Lednická (* 5. února 1969 Karviná) je česká spisovatelka, nakladatelka, publicistka a filantropka.[1] Je autorkou románové trilogie Šikmý kostel, která se stala čtenářsky i kriticky úspěšnou[2] a tematizuje historický vývoj zaniklého města Karviná od konce 19. století do 60. let 20. století.[3] Kromě literární činnosti se věnuje také edukační, osvětové a filantropické činnosti spojené s uchováváním historických a kulturních hodnot Karvinska.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Lednická se narodila v Karviné-Ráji a vyrůstala v Havířově. Matka Jaroslava pracovala jako skladová dělnice v podniku Nářadí (později Tesla) Havířov, otec Karel byl technikem ve Vítkovických železárnách. Absolvovala Střední ekonomickou školu v Ostravě, kde v roce 1987 maturovala. Z politických důvodů nebyla doporučena její přihláška na vysokou školu.[zdroj?]
Lednická následně pracovala v Benzině, Tesle Havířov a MCHZ Ostrava, kde vykonávala dělnické i administrativní profese.[4]
Po roce 1989 začala působit v publicistice.[4][5] Roku 1993 odjela do Londýna, kde pracovala jako au pair a současně studovala angličtinu a anglickou historii. Po návratu se věnovala překladům beletrie a pracovala jako nakladatelská redaktorka. Roku 1997 založila vlastní nakladatelství Domino.[4] V roce 2001 se jí narodil syn David a v roce 2004 dcera Zuzana.[5][6]
V roce 2019 prodala nakladatelství Domino skupině Albatros Media[7] a založila nové nakladatelství Bílá vrána, ve kterém vydává výhradně své knihy.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Trilogie Šikmý kostel
[editovat | editovat zdroj]Název trilogie odkazuje k tzv. šikmému kostelu, tedy kostelu sv. Petra z Alkantary, který je pozůstatkem zaniklého dvacetitisícového města.[5] První díl vyšel 20. února 2020.[5][8] Následovaly díly druhý (2021)[5][9] a třetí (2024).[5][10] Trilogie vznikala v letech 2015–2023. Děj vychází z odborných rešerší, orální historie a zkušeností autorky spjatých s rodinným původem a celoživotním pobýváním v regionu.[3][4][5]
Tematicky se trilogie zaměřuje na otázky regionální identity, proměny postavení žen, česko-polské vztahy, vliv nacionalismu a komunismu na historický vývoj Karviné a další aspekty.[11] Druhý a třetí díl doplňují faktografické a obrazové přílohy.[12]
Barevnost obálky vždy koresponduje s nejvýznamnějším aspektem vlivu na původní Karvinou v době děje knihy: v prvním díle zelená reprezentuje hornictví, ve druhém díle hnědá nacionalismus, ve třetím díle rudá komunismus. Ilustrace na obálkách znázorňují stav kostela sv. Petra z Alkantary (tzv. šikmého kostela) v době děje.[5]
Obsah jednotlivých dílů trilogie
[editovat | editovat zdroj]- Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města: léta 1894–1921 (2020) – děj začíná solnou poutí žen do Wieliczky a pokračuje důlním neštěstím z 14. června 1894, při němž zahynulo 235 horníků. Na příběhu hornické vdovy Barbory a jejích dcer sleduje společenský a historický vývoj až do rozpadu Rakouska-Uherska a následného česko-polského sporu při ustanovení hranice mezi nově vzniklými národními státy.[5][13][14]
- Šikmý kostel 2: románová kronika ztraceného města: léta 1921–1945 (2021) – hlavním tématem je nacionalismus a jeho dopad na životy obyvatel hornického města Karviná. Děj začíná čechizací školství na Těšínsku, pokračuje polským záborem po Mnichovské dohodě a následnou okupací. Zahrnuje i nucené zápisy na volkslistu, tzv. polenlágry, životickou tragédií z roku 1944 a končí po osvobození Rudou armádou.[5][15]
- Šikmý kostel 3: Románová kronika ztraceného města: léta 1945–1961 (2024) – zachycuje nástup komunistické totality a její specifika v Karviné. Patří sem důsledky volkslisty, návraty vysídlených Čechů, česko-polské spory, tlak na těžbu uhlí a rozhodnutí o likvidaci původní Karviné kvůli těžbě. Zahrnuty jsou také skutečné monstrprocesy s důlními techniky a duchovními, tragická smrt pátera Sobka a rozklad společnosti.[5][16]
Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie
[editovat | editovat zdroj]- Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie (2022) – kniha zpracovává životickou tragédii z roku 1944. Lednická v ní kombinuje beletristicky pojaté úvody kapitol (mnohé z nich vycházejí z autentických výpovědí pamětníků) s následnými faktografickými pasážemi, v nichž jsou popsané události rozvedeny a vysvětleny. Součástí publikace je rozsáhlá obrazová příloha.[5][17]
Audioknihy a rozhlas
[editovat | editovat zdroj]- 2020: Šikmý kostel 1 – interpretace Vilma Cibulková, vydavatelství OneHotBook, ocenění Audiokniha roku (absolutní vítěz).[18]
- 2022: Šikmý kostel 2 – interpretace Jan Szymik, režie Radovan Lipus, vydavatelství Radioservis, 2. místo v ceně Audiokniha roku.[19]
- 2023: Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie – Zuzana Truplová a Norbert Lichý, režie Tomáš Soldán, vydavatelství Radioservis, 1. místo v kategorii Mluvené slovo (Audiokniha roku).[20]
- 2025: Šikmý kostel 3 – Gabriela Mikulková a Zbigniew Kalina, režie Radovan Lipus, vydavatelství Radioservis a Český rozhlas, doplněno historickými záznamy z archivu ČRo.
Český rozhlas uvedl také četby na pokračování: Šikmý kostel 1 (režie Tomáš Jirman, četla Anna Cónová)[21], Šikmý kostel 2 (režie Tomáš Soldán, četla Zuzana Truplová),[22] Životice (režie Tomáš Soldán, četli Zuzana Truplová a Norbert Lichý).[23]
Divadelní adaptace
[editovat | editovat zdroj]- 2022 – Šikmý kostel, Divadlo Petra Bezruče (režie Janka Ryšánek Schmiedtová).[24] Herečky Markéta Matulová a Barbora Křupková získaly nominace na Cenu Thálie.[25] Inscenace byla stažena z repertoáru po úmrtí Norberta Lichého, který hrál roli Neznámého. Záznam je dostupný na platformě Dramox.[26]
- 2022 – Krzywy Kościół, Polská scéna Těšínského divadla (režie Radovan Lipus),[27] ocenění Inscenace roku v rámci ceny Jantar.[28]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Literární
[editovat | editovat zdroj]- Šikmý kostel 1 – Kniha roku (absolutní vítěz), Český bestseller (absolutní vítěz).[29][30]
- Šikmý kostel 2 – Kniha roku Lidových novin (2. místo), Český bestseller (beletrie).[31]
- Šikmý kostel 3 – Kniha roku Deníku N (1. místo u čtenářů, 2. místo u odborné veřejnosti), Kniha roku Lidových novin (Cena čtenářů), Český bestseller (absolutní vítěz).[32][33][34]
- Životice – Kniha roku Deníku N (non-fiction, odborná i čtenářská veřejnost), Český bestseller (non-fiction).[35][36]
Mimoliterární
[editovat | editovat zdroj]- 2021 – Cena Ústavu pro studium totalitních režimů Za svobodu, demokracii a lidská práva (přínos k reflexi novodobých dějin).[37]
- 2024 – Medaile za zásluhy I. stupně (prezident Petr Pavel, za navracení identity hornickému Karvinsku).[38][39]
- 2025 – zvláštní cena Jantar za mimořádný přínos.[40][41]
Filantropie
[editovat | editovat zdroj]V roce 2024 financovala obnovu pomníku obětem důlního neštěstí z roku 1894, který původně zhotovil hrabě Jindřich Larisch. Pomník byl ve špatném technickém stavu a jeho rekonstrukci provedl tým restaurátorů vedený Jakubem Gajdou. Obnovený pomník byl slavnostně odhalen při 130. výročí události a posvěcen biskupem ostravsko-opavské diecéze Martinem Davidem.[42]
Lednická finančně podporuje také spolek Životice sobě, jenž realizoval informační cedule, naučnou stezku a komentované procházky po místech spojených s tragédií z roku 1944.[43] Podílí se rovněž na činnosti spolku Stará Karviná, který provozuje infostánek u kostela sv. Petra z Alkantary, instaluje informační tabule v prostoru zaniklého města a pořádá komentované prohlídky.[44]
Veřejná činnost
[editovat | editovat zdroj]Karin Lednická se dlouhodobě věnuje aktivitám zaměřeným na uchování a připomínání historického odkazu Karvinska. Tyto aktivity zahrnují osvětové přednášky, besedy, spolupráci se školami i finanční podporu vybraných projektů.[zdroj?]
V roce 2024 se podílela na projektu k připomenutí 80. výročí životické tragédie, který organizovalo Muzeum Śląska Cieszyńskiego. Byla spoluautorkou expozice i doprovodné publikace.[45][46]
V roce 2025 uspořádala výstavu připomínající tragickou smrt petrovického faráře Ludvíka Sobka, který se stal obětí represí komunistického režimu.[47]
Lednická se věnuje otázkám kulturního a přírodního dědictví bývalého města Karviné a hornické krajiny.[1] V roce 2022 přijala nabídku spolupráce od krajské organizace POHO 2030 při přípravě projektu financovaného z operačního fondu Spravedlivá transformace, který byl v počáteční fázi podporován tehdejším vedením Moravskoslezského kraje. Záměrem spolupráce bylo zřízení kulturního a turistického centra v prostorách strojovny bývalého Dolu Gabriela v blízkosti kostela sv. Petra z Alkantary a propojení těchto dvou památek pěšími a cyklistickými stezkami.[48][49]
Byla členkou odborného týmu, který připravil Generel památkových míst v oblasti původní Karviné a návrh tras cyklostezek. Tým měl rovněž vypracovat expozici Historie zaniklého města Karviná v bývalém Dole Gabriela, ale v roce 2024 byl po změně vedení Moravskoslezského kraje rozpuštěn.[50][51]
V říjnu 2025 Lednická uvedla, že její jméno a dílo byly bez souhlasu použity v předvolebním klipu, který natočil Lubomír Zaorálek. Vyjádřila se k tomu až po skončení voleb, ve kterých Zaorálek neúspěšně kandidoval za hnutí Stačilo!. Načasování své reakce Lednická odůvodnila snahou nezvyšovat dosah videa na sociálních sítích.[52]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Hyde Park Civilizace: Karin Lednická [online]. Česká televize, 2025 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ KUBÍK, Jiří. Karin Lednická oživila zaniklé město: „Někdo se už tvářil, že nikdy nebylo“. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-galerie-osobnosti-zena-ktera-ozivila-zanikle-mesto-nekteri-se-uz-tvarili-ze-nikdy-nebylo-248336?noredirect=1 [online]. Seznam zprávy, 2024-05-16 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- 1 2 MÁZDROVÁ, Kateřina. Karin Lednická: Pro mě se lidé odtud neztratili. Respekt [online]. 20201-01-24 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 POLÁČEK, Tomáš. Karin Lednická: Co se teď děje ve staré Karviné, je další smutná kapitola. Reportér [online]. 2025-02-13 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 karinlednicka.cz [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ MITROFANOVOVÁ, Markéta. Karin Lednická: Všichni můžeme téměř všechno, v tom procesu se občas ztrácíme. Novinky.cz [online]. 2020-06-28 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Albatros kupuje vydavatelství Domino. Posílí na poli detektivek a thrillerů. Deník.cz. 2019-04-18. Dostupné online [cit. 2025-09-12].
- ↑ Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města (Díl 1). Obálky knih [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města (Díl 2). Obálky knih [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města (Díl 3). Obálky knih [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ SMEJKALOVÁ, Ilona. Spisovatelka Karin Lednická otvírá staré křivdy Karvinska. Deník.cz. 2022-06-07. Dostupné online [cit. 2025-09-12].
- ↑ VÝBORNÁ, Lucie. Stará Karviná bylo krásné město a dobře se tam žilo. Spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická. Radiožurnál [online]. 2024-07-12 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ BENEDIKTOVÁ, Jana. Román Šikmý kostel se přiklání ke ztraceným osudům z Karviné. Většina je reálných, říká autorka. ČT24 [online]. Česká televize, 01-09-2020 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel Karin Lednické [online]. ČT edu [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ DRAHOŇOVSKÁ, Kamila. Stejný, a přece jiný román. iLiteratura.cz [online]. 2021-01-27 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Lednická: Třetí díl Šikmého kostela vytáhne ze zapomnění osobnosti Karvinska. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2024-04-17 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ CIHELKOVÁ, Barbora. Spisovatelka Karin Lednická – Životice: bolest, trauma a strach. Novinky.cz [online]. 2022-05-22 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Vítězem Audioknihy roku 2020 je román Šikmý kostel. Cenu za mimořádný přínos dostal Lábus. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-20 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ KUČERA, Ilja. Bestseller Šikmý kostel podruhé audioknižně. Novinky.cz [online]. 2022-01-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Audiokniha roku 2023. Radiotéka [online]. Český rozhlas [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Karin Lednická: Šikmý kostel. Můj Rozhlas [online]. Český rozhlas, 2023-05-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Karin Lednická: Šikmý kostel II. Můj rozhlas [online]. Český rozhlas, 2025-01-18 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Životice. Obraz (po)zapomenuté tragédie. Můj rozhlas [online]. Český rozhlas, 2024-10-24 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel. Divadlo Petra Bezruče [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Thálie 2022 - širší nominace činohra [online]. Ceny Thálie [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel. Dramox [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Scena Polska KRZYWY KOŚCIÓŁ. Těšínské divadlo [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Krzywy kościół je Inscenací roku 2022 a získal Cenu Jantar!. Těšínské Divadlo [online]. 2023-04-17 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Knihou roku se stal Šikmý kostel. Novinky.cz [online]. 2020-10-15 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Český bestseller 2020. Český bestseller [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Románová vlna: Kundera, Lednická, Horáková, Rudiš [online]. Lidové noviny, 2021-12-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ HEJDOVÁ, Irena. Slavme vítěze ankety Knihy roku Deníku N: Jsou jimi Letnice, Šikmý kostel 3, Errol a Toužimský & Moravec. Deník N [online]. 2024-11-29 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ LANCZ, David. Šikmý kostel, Dům v Matoušově ulici, Aristokratka. Cena čtenářů zná své vítěze. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 2024-12-13 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ JANIUREK, Zdeněk. Karvinský Šikmý kostel ovládl Český bestseller 2024. Karvinský a havířovský deník. 2025-03-22. Dostupné online [cit. 2025-09-12].
- ↑ HEJDOVÁ, Irena. Knihy roku Deníku N: Vyhrály Bílá Voda a Životice. Deník N [online]. 2022-12-02 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Český bestseller 2022. Český bestseller [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Ceny Za svobodu, demokracii a lidská práva 2021 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Prezident republiky udělil státní vyznamenání. Pražský hrad [online]. 2024-10-28 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ HEJL HROMKOVÁ, Dominika. Lednická vyvrátila mýty o „černém“ regionu, Pavel ji ocenil medailí Za zásluhy. iDNES.cz [online]. 2024-10-29 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ "Objevitelský námět". Mimořádná série Šikmý kostel získá další ocenění. Aktuálně.cz [online]. 2025-04-04 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ DOLEŽALOVÁ, Denisa. V Ostravě byly uděleny Ceny Jantar. Získali je Kotík, Lednická, Krhut i Kunze. Novinky.cz [online]. 2025-05-23 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ "Pochopila jsem, že to neudělá nikdo jiný." Karin Lednická zaplatila pomník horníkům. Aktuálně.cz [online]. 2024-06-14 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Životice Sobě [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Stará Karviná [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ ŻYWOCICE 1944 - wystawa na dziedzińcu Muzeum Śląska Cieszyńskiego. Śląsk Cieszyński [online]. 2024-07-30 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Výstava Životice 1944 bude k vidění před City Campusem Ostravské univerzity. Ostravská univerzita [online]. 2025-05-05 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Výstava k upomenutí tragického úmrtí pátera Sobka. Regionalnitelevize.cz [online]. 2025-08-27 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠPIČKOVÁ, Petra. Lednické se nelíbí průmyslová zóna na místě šikmého kostela. Podle primátora Karviné pomůže občanům. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
- ↑ WWW.PAVLOVEC.NET. Bývalý důl Gabriela se do tří let promění. Jak bude vypadat?. Poho2030 [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Z chátrající šachty Gabriela se za půl miliardy stane atraktivní park. Novinky.cz [online]. 2024-04-25 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ Generel historických hodnot zaniklého města Karviná (mapová aplikace). Moravskoslezský kraj [online]. 2022-10-12 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
- ↑ HOCKOVÁ, Johana. Soudruhu Zaorálku. Spisovatelka se ostře opřela do politika kvůli šikmému kostelu. iDNES.cz [online]. 2025-10-05 [cit. 2025-10-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karin Lednická
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karin Lednická na Wikimedia Commons