Přeskočit na obsah

Karin Lednická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karin Lednická
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020
Narození5. února 1969 (57 let)
Karviná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ObčanstvíČesko
Povoláníspisovatelka, nakladatelka, publicistka a filantropka
Ocenění2021 – Cena Ústavu pro studium totalitních režimů za svobodu, demokracii a lidská práva
2024 – Medaile za zásluhy I. stupně
2025 – zvláštní cena Jantar za mimořádný přínos
Webwww.karinlednicka.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karin Lednická (* 5. února 1969 Karviná) je česká spisovatelka, nakladatelka, publicistka a filantropka.[1] Je autorkou románové trilogie Šikmý kostel, která se stala čtenářsky i kriticky úspěšnou[2] a tematizuje historický vývoj zaniklého města Karviná od konce 19. století do 60. let 20. století.[3] Kromě literární činnosti se věnuje také edukační, osvětové a filantropické činnosti spojené s uchováváním historických a kulturních hodnot Karvinska.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Lednická se narodila v Karviné-Ráji a vyrůstala v Havířově. Matka Jaroslava pracovala jako skladová dělnice v podniku Nářadí (později Tesla) Havířov, otec Karel byl technikem ve Vítkovických železárnách. Absolvovala Střední ekonomickou školu v Ostravě, kde v roce 1987 maturovala. Z politických důvodů nebyla doporučena její přihláška na vysokou školu.[zdroj?]

Lednická následně pracovala v Benzině, Tesle Havířov a MCHZ Ostrava, kde vykonávala dělnické i administrativní profese.[4]

Po roce 1989 začala působit v publicistice.[4][5] Roku 1993 odjela do Londýna, kde pracovala jako au pair a současně studovala angličtinu a anglickou historii. Po návratu se věnovala překladům beletrie a pracovala jako nakladatelská redaktorka. Roku 1997 založila vlastní nakladatelství Domino.[4] V roce 2001 se jí narodil syn David a v roce 2004 dcera Zuzana.[5][6]

V roce 2019 prodala nakladatelství Domino skupině Albatros Media[7] a založila nové nakladatelství Bílá vrána, ve kterém vydává výhradně své knihy.[5]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Trilogie Šikmý kostel

[editovat | editovat zdroj]

Název trilogie odkazuje k tzv. šikmému kostelu, tedy kostelu sv. Petra z Alkantary, který je pozůstatkem zaniklého dvacetitisícového města.[5] První díl vyšel 20. února 2020.[5][8] Následovaly díly druhý (2021)[5][9] a třetí (2024).[5][10] Trilogie vznikala v letech 2015–2023. Děj vychází z odborných rešerší, orální historie a zkušeností autorky spjatých s rodinným původem a celoživotním pobýváním v regionu.[3][4][5]

Tematicky se trilogie zaměřuje na otázky regionální identity, proměny postavení žen, česko-polské vztahy, vliv nacionalismu a komunismu na historický vývoj Karviné a další aspekty.[11] Druhý a třetí díl doplňují faktografické a obrazové přílohy.[12]

Barevnost obálky vždy koresponduje s nejvýznamnějším aspektem vlivu na původní Karvinou v době děje knihy: v prvním díle zelená reprezentuje hornictví, ve druhém díle hnědá nacionalismus, ve třetím díle rudá komunismus. Ilustrace na obálkách znázorňují stav kostela sv. Petra z Alkantary (tzv. šikmého kostela) v době děje.[5]

Obsah jednotlivých dílů trilogie

[editovat | editovat zdroj]

Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie

[editovat | editovat zdroj]
  • Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie (2022) – kniha zpracovává životickou tragédii z roku 1944. Lednická v ní kombinuje beletristicky pojaté úvody kapitol (mnohé z nich vycházejí z autentických výpovědí pamětníků) s následnými faktografickými pasážemi, v nichž jsou popsané události rozvedeny a vysvětleny. Součástí publikace je rozsáhlá obrazová příloha.[5][17]

Audioknihy a rozhlas

[editovat | editovat zdroj]

Český rozhlas uvedl také četby na pokračování: Šikmý kostel 1 (režie Tomáš Jirman, četla Anna Cónová)[21], Šikmý kostel 2 (režie Tomáš Soldán, četla Zuzana Truplová),[22] Životice (režie Tomáš Soldán, četli Zuzana Truplová a Norbert Lichý).[23]

Divadelní adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Literární

[editovat | editovat zdroj]
  • Šikmý kostel 1 – Kniha roku (absolutní vítěz), Český bestseller (absolutní vítěz).[29][30]
  • Šikmý kostel 2 – Kniha roku Lidových novin (2. místo), Český bestseller (beletrie).[31]
  • Šikmý kostel 3 – Kniha roku Deníku N (1. místo u čtenářů, 2. místo u odborné veřejnosti), Kniha roku Lidových novin (Cena čtenářů), Český bestseller (absolutní vítěz).[32][33][34]
  • Životice – Kniha roku Deníku N (non-fiction, odborná i čtenářská veřejnost), Český bestseller (non-fiction).[35][36]

Mimoliterární

[editovat | editovat zdroj]

Filantropie

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2024 financovala obnovu pomníku obětem důlního neštěstí z roku 1894, který původně zhotovil hrabě Jindřich Larisch. Pomník byl ve špatném technickém stavu a jeho rekonstrukci provedl tým restaurátorů vedený Jakubem Gajdou. Obnovený pomník byl slavnostně odhalen při 130. výročí události a posvěcen biskupem ostravsko-opavské diecéze Martinem Davidem.[42]

Lednická finančně podporuje také spolek Životice sobě, jenž realizoval informační cedule, naučnou stezku a komentované procházky po místech spojených s tragédií z roku 1944.[43] Podílí se rovněž na činnosti spolku Stará Karviná, který provozuje infostánek u kostela sv. Petra z Alkantary, instaluje informační tabule v prostoru zaniklého města a pořádá komentované prohlídky.[44]

Veřejná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Karin Lednická se dlouhodobě věnuje aktivitám zaměřeným na uchování a připomínání historického odkazu Karvinska. Tyto aktivity zahrnují osvětové přednášky, besedy, spolupráci se školami i finanční podporu vybraných projektů.[zdroj?]

V roce 2024 se podílela na projektu k připomenutí 80. výročí životické tragédie, který organizovalo Muzeum Śląska Cieszyńskiego. Byla spoluautorkou expozice i doprovodné publikace.[45][46]

V roce 2025 uspořádala výstavu připomínající tragickou smrt petrovického faráře Ludvíka Sobka, který se stal obětí represí komunistického režimu.[47]

Lednická se věnuje otázkám kulturního a přírodního dědictví bývalého města Karviné a hornické krajiny.[1] V roce 2022 přijala nabídku spolupráce od krajské organizace POHO 2030 při přípravě projektu financovaného z operačního fondu Spravedlivá transformace, který byl v počáteční fázi podporován tehdejším vedením Moravskoslezského kraje. Záměrem spolupráce bylo zřízení kulturního a turistického centra v prostorách strojovny bývalého Dolu Gabriela v blízkosti kostela sv. Petra z Alkantary a propojení těchto dvou památek pěšími a cyklistickými stezkami.[48][49]

Byla členkou odborného týmu, který připravil Generel památkových míst v oblasti původní Karviné a návrh tras cyklostezek. Tým měl rovněž vypracovat expozici Historie zaniklého města Karviná v bývalém Dole Gabriela, ale v roce 2024 byl po změně vedení Moravskoslezského kraje rozpuštěn.[50][51]

V říjnu 2025 Lednická uvedla, že její jméno a dílo byly bez souhlasu použity v předvolebním klipu, který natočil Lubomír Zaorálek. Vyjádřila se k tomu až po skončení voleb, ve kterých Zaorálek neúspěšně kandidoval za hnutí Stačilo!. Načasování své reakce Lednická odůvodnila snahou nezvyšovat dosah videa na sociálních sítích.[52]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 3 Hyde Park Civilizace: Karin Lednická [online]. Česká televize, 2025 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  2. ↑ KUBÍK, Jiří. Karin Lednická oživila zaniklé město: „Někdo se už tvářil, že nikdy nebylo“. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-galerie-osobnosti-zena-ktera-ozivila-zanikle-mesto-nekteri-se-uz-tvarili-ze-nikdy-nebylo-248336?noredirect=1 [online]. Seznam zprávy, 2024-05-16 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  3. 1 2 MÁZDROVÁ, Kateřina. Karin Lednická: Pro mě se lidé odtud neztratili. Respekt [online]. 20201-01-24 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  4. 1 2 3 4 POLÁČEK, Tomáš. Karin Lednická: Co se teď děje ve staré Karviné, je další smutná kapitola. Reportér [online]. 2025-02-13 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  5. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 karinlednicka.cz [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  6. ↑ MITROFANOVOVÁ, Markéta. Karin Lednická: Všichni můžeme téměř všechno, v tom procesu se občas ztrácíme. Novinky.cz [online]. 2020-06-28 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  7. ↑ Albatros kupuje vydavatelství Domino. Posílí na poli detektivek a thrillerů. Deník.cz. 2019-04-18. Dostupné online [cit. 2025-09-12].
  8. ↑ Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města (Díl 1). Obálky knih [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  9. ↑ Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města (Díl 2). Obálky knih [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  10. ↑ Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města (Díl 3). Obálky knih [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  11. ↑ SMEJKALOVÁ, Ilona. Spisovatelka Karin Lednická otvírá staré křivdy Karvinska. Deník.cz. 2022-06-07. Dostupné online [cit. 2025-09-12].
  12. ↑ VÝBORNÁ, Lucie. Stará Karviná bylo krásné město a dobře se tam žilo. Spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická. Radiožurnál [online]. 2024-07-12 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  13. ↑ BENEDIKTOVÁ, Jana. Román Šikmý kostel se přiklání ke ztraceným osudům z Karviné. Většina je reálných, říká autorka. ČT24 [online]. Česká televize, 01-09-2020 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  14. ↑ Šikmý kostel Karin Lednické [online]. ČT edu [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  15. ↑ DRAHOŇOVSKÁ, Kamila. Stejný, a přece jiný román. iLiteratura.cz [online]. 2021-01-27 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  16. ↑ Lednická: Třetí díl Šikmého kostela vytáhne ze zapomnění osobnosti Karvinska. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2024-04-17 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  17. ↑ CIHELKOVÁ, Barbora. Spisovatelka Karin Lednická –⁠ Životice: bolest, trauma a strach. Novinky.cz [online]. 2022-05-22 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  18. ↑ Vítězem Audioknihy roku 2020 je román Šikmý kostel. Cenu za mimořádný přínos dostal Lábus. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-05-20 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  19. ↑ KUČERA, Ilja. Bestseller Šikmý kostel podruhé audioknižně. Novinky.cz [online]. 2022-01-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  20. ↑ Audiokniha roku 2023. Radiotéka [online]. Český rozhlas [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  21. ↑ Karin Lednická: Šikmý kostel. Můj Rozhlas [online]. Český rozhlas, 2023-05-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  22. ↑ Karin Lednická: Šikmý kostel II. Můj rozhlas [online]. Český rozhlas, 2025-01-18 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  23. ↑ Životice. Obraz (po)zapomenuté tragédie. Můj rozhlas [online]. Český rozhlas, 2024-10-24 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  24. ↑ Šikmý kostel. Divadlo Petra Bezruče [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  25. ↑ Ceny Thálie 2022 - širší nominace činohra [online]. Ceny Thálie [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  26. ↑ Šikmý kostel. Dramox [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  27. ↑ Scena Polska KRZYWY KOŚCIÓŁ. Těšínské divadlo [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (polsky)
  28. ↑ Krzywy kościół je Inscenací roku 2022 a získal Cenu Jantar!. Těšínské Divadlo [online]. 2023-04-17 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  29. ↑ Knihou roku se stal Šikmý kostel. Novinky.cz [online]. 2020-10-15 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  30. ↑ Český bestseller 2020. Český bestseller [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  31. ↑ Románová vlna: Kundera, Lednická, Horáková, Rudiš [online]. Lidové noviny, 2021-12-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  32. ↑ HEJDOVÁ, Irena. Slavme vítěze ankety Knihy roku Deníku N: Jsou jimi Letnice, Šikmý kostel 3, Errol a Toužimský & Moravec. Deník N [online]. 2024-11-29 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  33. ↑ LANCZ, David. Šikmý kostel, Dům v Matoušově ulici, Aristokratka. Cena čtenářů zná své vítěze. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 2024-12-13 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  34. ↑ JANIUREK, Zdeněk. Karvinský Šikmý kostel ovládl Český bestseller 2024. Karvinský a havířovský deník. 2025-03-22. Dostupné online [cit. 2025-09-12].
  35. ↑ HEJDOVÁ, Irena. Knihy roku Deníku N: Vyhrály Bílá Voda a Životice. Deník N [online]. 2022-12-02 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  36. ↑ Český bestseller 2022. Český bestseller [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  37. ↑ Ceny Za svobodu, demokracii a lidská práva 2021 [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  38. ↑ Prezident republiky udělil státní vyznamenání. Pražský hrad [online]. 2024-10-28 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  39. ↑ HEJL HROMKOVÁ, Dominika. Lednická vyvrátila mýty o „černém“ regionu, Pavel ji ocenil medailí Za zásluhy. iDNES.cz [online]. 2024-10-29 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  40. ↑ "Objevitelský námět". Mimořádná série Šikmý kostel získá další ocenění. Aktuálně.cz [online]. 2025-04-04 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  41. ↑ DOLEŽALOVÁ, Denisa. V Ostravě byly uděleny Ceny Jantar. Získali je Kotík, Lednická, Krhut i Kunze. Novinky.cz [online]. 2025-05-23 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  42. ↑ "Pochopila jsem, že to neudělá nikdo jiný." Karin Lednická zaplatila pomník horníkům. Aktuálně.cz [online]. 2024-06-14 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  43. ↑ Životice Sobě [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  44. ↑ Stará Karviná [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  45. ↑ ŻYWOCICE 1944 - wystawa na dziedzińcu Muzeum Śląska Cieszyńskiego. Śląsk Cieszyński [online]. 2024-07-30 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (polsky)
  46. ↑ Výstava Životice 1944 bude k vidění před City Campusem Ostravské univerzity. Ostravská univerzita [online]. 2025-05-05 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  47. ↑ Výstava k upomenutí tragického úmrtí pátera Sobka. Regionalnitelevize.cz [online]. 2025-08-27 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  48. ↑ ŠPIČKOVÁ, Petra. Lednické se nelíbí průmyslová zóna na místě šikmého kostela. Podle primátora Karviné pomůže občanům. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-10-17]. Dostupné online.
  49. ↑ WWW.PAVLOVEC.NET. Bývalý důl Gabriela se do tří let promění. Jak bude vypadat?. Poho2030 [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online.
  50. ↑ Z chátrající šachty Gabriela se za půl miliardy stane atraktivní park. Novinky.cz [online]. 2024-04-25 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  51. ↑ Generel historických hodnot zaniklého města Karviná (mapová aplikace). Moravskoslezský kraj [online]. 2022-10-12 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online.
  52. ↑ HOCKOVÁ, Johana. Soudruhu Zaorálku. Spisovatelka se ostře opřela do politika kvůli šikmému kostelu. iDNES.cz [online]. 2025-10-05 [cit. 2025-10-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karin_Lednická&oldid=25653214“