Přeskočit na obsah

Josef Hanzal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Josef Hanzal, CSc.
Narození11. března 1934
Radhostice
Úmrtí25. června 2002 (ve věku 68 let)
Praha
ObčanstvíČesko a Československo
Povoláníhistorik a archivář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Hanzal (11. března 1934, Radhostice – 25. června 2002, Praha[1]) byl český historik, archivář a zabýval se též publicistickou činností. Ve své badatelské činnosti se specializoval především na české dějiny od 17. do 20. století.[2]

Josef Hanzal se narodil v Radhosticích na Prachaticku v rodině drobného zemědělce. Vystudoval gymnázium v Plané u Mariánských Lázní, kde maturoval v roce 1953. Po absolvování filosofické fakulty UK nastoupil do Libochovic jako archivář do zemědělsko-lesnického oddělení Státního archivu v Litoměřicích, kde pracoval zde do roku 1962. Poté přešel do Archivu Univerzity Karlovy v Praze. V tomto archivu a v Historickém klubu, jehož jednatelem byl od roku 1965, pracoval až do jeho úřední likvidace na počátku 70. let. Na počátku 70. let 20. století přišel Josef Hanzal vlivem nastupující normalizace o zaměstnání a pracoval poté v Kabinetu Zdeňka Nejedlého při Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Tam setrval až do roku 1986, kdy byl po zásahu tehdejších orgánů zbaven místa. Jeho dalším působištěm se stal archiv Národní galerie v Praze, odkud po listopadové revoluci přešel v roce 1990 do Historického ústavu ČSAV (později AV ČR), kde působil jako vědecký pracovník až do své náhlé smrti v roce 2002.[3]

V mladších letech se zabýval především dějinami 17.-18. století, v pozdějších letech to byla problematika 19.-20. století, zvláště otázky historiografie. Podílel se na činnosti řady organizací sdružujících historiky. Byl členem historického klubu a dalších historických spolků jako Matice česká, Masarykova společnost a Pekařova společnost – Český Ráj.[4]

  • Antonín Švehla, H & H, 1993.
  • Cesty české historiografie 1945-1989, Karolinum, 1999.
  • Edvard Beneš, Mladá fronta, 1994, 51 s.
  • Josef Pekař - život a dílo, Karolinum, 2002.
  • Od baroka k romantismu, Academia, 1987.
  1. ↑ Petr Čornej. Naplněný osud Josefa Hanzala (11. března 1934 - 25. června 2002). Český časopis historický. 2003, roč. 101, čís. 1, s. 199–203. Dostupné online.
  2. ↑ Jan Šťovíček:Za historikem Josefem Hanzalem Archivováno 13. 3. 2014 na Wayback Machine., Libochovické noviny
  3. ↑ Tamtéž.
  4. ↑ Zemřel Josef Hanzal, historik, kterému ležel na srdci osud českého tisku. Britské listy, 8.7.2002.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CELOVSKÝ, Boris. Nezlomný duch: historik Josef Hanzal 1934-2002: Šenov u Ostravy, Tillia 2003. 113 s.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]