Přeskočit na obsah

Jan Cimický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Jan Cimický, CSc.
Jan Cimický (2013)
Jan Cimický (2013)
Narození23. února 1948 (78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ObčanstvíČesko a Československo
Povolánípřekladatel, básník, spisovatel, psychiatr a dramatik
Politická stranaKomunistická strana Československa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Cimický (* 23. února 1948 Praha) je český psychiatr, prozaik, básník, překladatel, dramaturg a scenárista.[1] V roce 2026 byl odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody za sexuální útoky a vydírání, kterých se dopustil na svých pacientkách, studentkách a umělkyních nejméně v rozmezí let 1979–2019.

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1972) a od počátku své lékařské dráhy se specializoval na psychiatrii. Pracoval v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, kde byl od roku 1981 až do svého odvolání a propuštění v roce 1996 primářem socioterapeutického a rehabilitačního oddělení. Učil také na pražské střední zdravotnické škole.[2]

Důvodem jeho propuštění v roce 1996 bylo podle jeho tehdejšího nadřízeného Zdeňka Bašného zneužití lékařského postavení, jak vyplývalo ze dvou podání, která jej vinila ze sexuálního obtěžování.[3] Jednoznačné důkazy však Bašný v rukou neměl, formálně byl tedy pracovní úvazek ukončen dohodou. Poté podle Bašného následovala vlna intervencí vlivných lidí, zejména z České televize a z Českého rozhlasu, kteří se rozhodnutí snažili zvrátit.[2]

Poté si Cimický otevřel privátní zdravotnické zařízení Modrá laguna Centrum duševní pohody,[4] kde jeho spolupracovnicemi byly Helena Suková a Jiřina Sámková.[5]

Přes 50 let spolupracoval s Českým rozhlasem, mimo jiné na stanici Český rozhlas Dvojka moderoval pořad Noční Mikrofórum a příležitostně také Nedělní Dobré ráno.[6] Často také vystupoval v televizi jako odborník nebo jako herec v drobných rolích,[7] měl postavení lékařské celebrity.[2]

Byl čestným předsedou České sekce Mezinárodní organizace autorů dobrodružné a detektivní literatury (AIEP),[zdroj?] členem Obce spisovatelů, členem Psychiatrické a akupunkturní společnosti J. E. Purkyně[zdroj?] a také francouzské psychiatrické společnosti (FIFP).[zdroj?]

Od října 1988 byl veden Státní bezpečností jako prověřovaná osoba a následně jako důvěrník (registrační číslo svazku 46 485, krycí jméno Pinel). Spis byl počátkem listopadu 1989 zničen.[8][9]

Literární činnost

[editovat | editovat zdroj]

Cimického próza čerpá převážně z lékařské praxe, mnohdy jde o příběhy s detektivní zápletkou – např. Případy doktora Dvořáka (1976), Poslední zastávka smrt (1980), Klíč k pachateli (1981), Případ Bílá skála (1981), Případ zatoulané pohlednice (1982), Gang smrtících snů (1985), Rána z milosti (1995), Dívka z přehrady (1997), Oddychový čas (1998), Popraviště v parku (2001), Vražedná past (2004), nebo Diagnóza: Náhlá smrt (2005). Problematikou stáří, generačních vztahů, morální lability a kriminality mládeže se autor zabýval v psychologické novele Poslední návrat (1988) a v románové reportáži Útěk do klece (1990). V povídkové sbírce Podivný host (1993) se zaměřil na sociální a psychologické problémy české společnosti po roce 1990.

Vydal několik sbírek vlastní poezie – Psychoterapie slov (1992), Stopami dláždění (1993), Lásko šílená (1996), Rákosová flétna (2001), Pro Tebe, má lásko (2003) a Ty a já (2007).

Je také autorem publikací pro veřejnost ze své odborné problematiky – Neznáme my se odněkud? (1990), Našinec v ohrožení (1994), Psychiatr v kapse (1995), Minimum o stresu (1996). Vydal též knihu vzpomínek Jak se z básníka stává psychiatr a naopak (1995) a cestopis Nefritový drak (2000). Překládal díla francouzských dramatiků (např. Jean Anouilh) a básníků (např. Jacques Prévert).

Kauza sexuálního obtěžování, násilí a vydírání

[editovat | editovat zdroj]

Cimický se dlouhodobě dopuštěl sexuálních útoků na svých pacientkách, studentkách a umělkyních, s nimiž spolupracoval. K prvnímu známému útoku došlo v roce 1979 a k poslednímu v roce 2019. Jednání nejčastěji spočívalo v osahávání prsou a intimních partií, svlékání žen a líbání, v některých případech zahrnovalo také závažnější sexuální jednání. Část skutků se odehrála během vyšetření nebo léčby, přičemž Cimický v řadě případů sexuální kontakt spojoval s aplikací akupunktury či jiným údajným lékařským úkonem. Některé poškozené byly v době skutku nezletilé. Podle jejich výpovědí využíval mimo jiné jejich psychických obtíží, důvěry v postavení lékaře nebo situace, kdy byly při vyšetření částečně svlečené. Část jeho okolí o těchto jeho aktivitách věděla (včetně jeho nadřízených), několik jeho spolupracovníků později vypovědělo, že se o Cimickém vědělo, že má divný vztah k pacientkám a v rámci své praxe vůči nim vystupuje nevhodným způsobem.[2]

Cimického konexe a postavení lékařské autority a celebrity mnohé poškozené odrazovaly, aby jeho útoky jakkoliv řešily.[2] V roce 1996 byl propuštěn v souvislosti s podezřením na nevhodné jednání z místa lékaře a primáře v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Tehdejší ředitel však trestní oznámení ani podnět na lékařskou komoru v souvislosti s tímto chováním nepodal.[10] Z důvodu nedovolených sexuálních kontaktů se studentkami měl být také propuštěn z místa učitele na pražské střední zdravotnické škole, když však tento záměr zjistil, sám svůj pracovní poměr ukončil.[2]

Do roku 2021

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 měl být cílem investigativní reportáže publicistického pořadu TV Nova Na vlastní oči. Byla na něj nasazena figurantka, které se již při prvním setkání vyptával na její sexuální život a stetoskopem jí „vyšetřoval“ ňadra. Návštěvu se nepodařilo zaznamenat z důvodu selhání skryté nahrávací techniky. Při další návštěvě se choval naprosto odměřeně, podle týmu reportérů měl být na figurantku upozorněn někým z televize. Reportéři se také spojili s několika ženami, které Cimický zneužíval, v průběhu natáčení jim však někdo začal vyhrožovat, a tak se mnohé zalekly a dále s reportéry nemluvily. Vedení televize se rozhodlo reportáž nedokončit a neodvysílat.[2]

V roce 2001 byl v časopise Týden vydán článek novinářky Krystyny Wanatowiczové s názvem Zneužita lékařem, ve kterém byly popsány důvody odchodu Cimického z bohnické léčebny v roce 1996 a některá svědectví zneužitých žen. Článek však nevzbudil žádnou velkou reakci, ani úřady na něj nijak nereagovaly.[2][11]

Po roce 2021

[editovat | editovat zdroj]

Zpěvačka Jana Fabiánová v rámci jednoho z dílů pořadu 13. komnata, vysílaného v říjnu 2021, mimo jiné uvedla, že ji její psychiatr sexuálně napadl,[12] neuvedla však jeho jméno. V reakci na chystané ocenění Cimického prezidentem České republiky medailí Za zásluhy, ke kterému mělo dojít v lednu 2022, zveřejnila 28. října 2021 na sociální síti Facebook příspěvek, ve kterém za výše uvedeného psychiatra označila Cimického.[13] Poté se ozvalo několik dalších žen, které nezávisle na sobě uváděly podobnou zkušenost.[14] Jedno z napadení popsala na Instagramu a v interview DVTV 10. listopadu 2021 i moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová, která s Cimickým spolupracovala na pořadu Co mám dělat, když. Policie uvedla, že na základě informací z médií zahájila prověřování případu, kriminalisté začali provádět prvotní úkony v rámci trestního řízení a vyzvaly možné poškozené ženy i svědky, aby se ozvali přímo vyšetřovateli.[15][16]

Ve výpovědích napadených pacientek zaznívalo, že je Cimický často sexuálně napadal. Jedné z pacientek měl vyhrožovat elektrošoky, pokud by o napadeních promluvila.[10][17] Pacientky obtěžoval jako lékař a primář psychiatrie v Psychiatrické nemocnici Bohnice, poté i ve své soukromé ordinaci v centru Modrá laguna. K působení Cimického v Bohnicích tehdejší ředitel ústavu Zdeněk Bašný, který ho kvůli podezřením propustil, uvedl, že o sexuálním obtěžování věděl, ale že byl překvapený jeho rozsahem a charakterem.[10]

V reakci na kauzu premiér Andrej Babiš 8. listopadu 2021 prohlásil, že by Cimický státní vyznamenání neměl obdržet.[18] Následující den prezident Miloš Zeman uvedl, že své rozhodnutí nezměnil.[19] O dva dny později Andrej Babiš zaslal prezidentovi dopis, aby Cimického nevyznamenával.[19] Cimický posléze oznámil, že vyznamenání nepřevezme a že se chce proti nařčení soudně bránit.[20]

Advokátce Lucii Hrdé, která zastupuje oběti sexuálního násilí, se ozvalo přes 30 žen, které Cimického obvinily ze sexuálního napadení.[21] Podle advokátky ani starší případy nemusí být promlčeny, pokud se prokáže kontinuální jednání.[17]

Policie na jaře 2022 obvinila Cimického z 29 případů znásilnění a vydírání. Případy se měly stát mezi lety 1980 až 2016.[22][23] Cimický byl během března 2022 vyloučen z České lékařské společnosti a ze všech jejích organizačních složek, včetně Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Česká lékařská komora ale Cimického nevyloučila, a proto mohl nadále vykonávat svou profesi. Prezident komory Milan Kubek uvedl, že s případným vyloučením počká na výsledek vyšetřování.[24] Lékařské komora v roce 2025 kvůli Cimickému upravila svůj Etický kodex, do kterého doplnila, že sexuální zneužívání nebo nátlak vůči pacientům a pacientkám jsou ze strany lékaře nepřípustné.[25] Cimický však z komory nebyl vyloučen ani po nepravomocném rozsudku ve věci v dubnu 2026.[4][26]

V červnu 2023 policie uvedla, že dokončila vyšetřování Cimického a navrhla jej obžalovat.[27] Státní zástupce obžaloval Cimického ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání, kterých se dopustil v letech 1979 až 2019.[28][29]

Soudní proces

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní líčení u Obvodního soudu pro Prahu 8 v případu bylo naplánováno na listopad 2023. Cimického obhájci žádali o odročení jednání, neboť Cimický byl na konci října převezen ve vážném stavu do Ústřední vojenské nemocnice po otravě léky,[30] ale mluvčí soudu uvedla, že jednání se bude konat 7. listopadu.[31] Následně ale bylo líčení odročeno na 4. ledna 2024 z důvodu onemocnění předsedy senátu.[32] Během soudního líčení 4. ledna 2024 soudce Petr Novák upozornil novináře, že všem poškozeným přiznal postavení zvlášť zranitelných obětí. Zakázal zveřejnění jejich osobních údajů a uvedl, že za porušení zákazu je připraven ukládat pořádkové pokuty.[33] Státní zástupkyně Martina Adámková přečetla všechny body obžaloby a zabývala se do detailu každým jednotlivým případem. Dle obžaloby se jednalo o bývalé pacientky z bohnické léčebny, ze zařízení Modrá laguna i praktikantky z vysokých škol. Pro Cimického navrhla obžaloba trest odnětí svobody na 3 roky a zákaz výkonu lékařské profese. Cimický jakoukoliv vinu odmítl a zpochybnil postup policie.[34] Podle obžaloby měl kromě jiných v letech 1979 a 1996 napadnout nebo zneužít šest dívek mladších 18 let. První případ sexuálního útoku uvedený v obžalobě se měl odehrát v roce 1979 v Psychiatrické léčebně Bohnice a týkal se šestnáctileté dívky hospitalizované po neúspěšné sebevraždě.[35]

Dne 15. listopadu 2024 byl nepravomocně odsouzen k pětiletému trestu odnětí svobody nepodmíněně a desetiletému zákazu výkonu lékařské praxe za téměř čtyři desítky případů sexuálního vydírání a znásilnění.[36] Skutky se staly v letech 1979 až 2019, většina skutků byla kvalifikována jako vydírání, když předchozí trestní zákon znásilnění definoval jako donucení k souloži či obdobnému pohlavnímu styku násilím nebo pod pohrůžkou násilí. V aktuálním trestním zákoníku, účinném od roku 2010, již definice znásilnění zahrnuje i pohrůžku těžkou újmou, poslední čtyři skutky tak byly označeny za znásilnění. Cimickému také přitížila nulová sebereflexe, když se obětem za své skutky ani neomluvil.[37][38]

Celý případ byl znovu otevřen v září 2025 poté, co se proti verdiktu odvolal Cimického obhájce. Podle odvolacího senátu byl odsuzující rozsudek zmatečný a formálně nepřehledný.[39] V lednu 2026 pro Cimického navrhla státní zástupkyně pětiletý trest odnětí svobody a desetiletý zákaz vykonávání psychiatrické praxe.[40] V dubnu 2026 jej Obvodní soud pro Prahu 8 nepravomocně odsoudil k pětiletému trestu odnětí svobody.[41] I během soudního procesu nadále vykonával svou lékařskou praxi.[26] V září 2026 verdikt obvodního soudu potvrdil Městský soud v Praze, čímž se rozhodnutí stalo pravomocným.[42]

Cimický měl také podle vyšetřovatele spisu Krakatice vytvořit falešnou zprávu o možné nepříčetnosti pro kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře, kdyby došlo k jeho zadržení a nemožnosti případného úplatku.[43] Sám Krejčíř vypověděl, že se u Cimického léčil z deprese.[44]

  1. ↑ Web o známých lékařích. www.znamy-lekar.cz [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-01.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 KEDROŇ, Radek. Kauza Cimický: Hned čtyřikrát se podařilo skandál ututlat. Seznam Zprávy [online]. 2024-12-26 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  3. ↑ NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Policie prověřuje případy sexuálního zneužití několika žen. Měl je spáchat psychiatr Cimický. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 8. listopadu 2021 [cit. 8.listopadu 2021]. Dostupné online.
  4. 1 2 MUDr. Jan Cimický, CSc., Modrá laguna Centrum duševní pohody. Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb [online]. Ústav zdravotnických informací ČR [cit. 2026-19-18]. Dostupné online.
  5. ↑ Náš tým. modra-laguna.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
  6. ↑ Jan Cimický [online]. mujrozhlas.cz [cit. 2023-11-12]. Dostupné online.
  7. ↑ Jan Cimický. csfd.cz [online]. [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  8. ↑ Jmenné evidence: Jan Cimický [online]. Abscr.cz [cit. 2026-04-30]. Dostupné online.
  9. ↑ VODRÁŽKA, Miroslav. Psychiatrie pod správou StB a KGB. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2024-02. Dostupné online. ISSN 1802-8241.
  10. 1 2 3 Obvinění Cimického jsou zdrcující. Netušil jsem, že v tom bude pokračovat, říká Bašný. Aktuálně.cz [online]. 2021-11-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
  11. ↑ KOVALOVÁ, Adéla. Po sexuálním predátorovi Cimickém šli reportéři už před dvaceti lety. Úspěšně nasadili volavku, ale reportáž nikdy neodvysílali [online]. 2021-11-09 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  12. ↑ Jana Fabiánová si prošla peklem: Sexuální napadení, šikana a partner psychopat. www.kafe.cz [online]. 2021-10-16 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
  13. ↑ GAVRINĚV, Vojtěch. Vyděsilo mě, že část štábu 13. komnaty vytušila, o kom mluvím, říká Fabiánová o Cimickém. Seznam Zprávy [online]. 2021-11-17 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
  14. ↑ STRNADOVÁ, Tereza. „Ruce na prsou, jazyk v puse. Byl to šok.“ Další ženy obviňují psychiatra Cimického ze sexuálního obtěžování. Hospodářské noviny [online]. Economia, 30. 10. 2021 [cit. 08.11.2021]. Dostupné online.
  15. ↑ ČTK. Pražští policisté vyzývají případné poškozené psychiatrem Cimickým, aby se přihlásili. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 9. listopadu 2021 [cit. 9.listopadu 2021]. Dostupné online.
  16. ↑ Policie České republiky – KŘP hlavního města Prahy: Sexuální obtěžování, 9. 11. 2021
  17. 1 2 Znásilňoval mě a hrozil elektrošoky. Další pacientka obvinila Cimického. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
  18. ↑ KARÁSKOVÁ SKOUPÁ, Adéla. Psychiatr Cimický by vyznamenání dostat neměl, reaguje na svědectví žen o sexuálním násilí Babiš. Zemanovi napíše dopis. Deník N [online]. 2021-11-08 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
  19. 1 2 Babiš apeluje kvůli Cimickému na Zemana. Prezidenta vyšetřování nezviklalo. iDNES.cz [online]. 2021-11-10 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
  20. ↑ Psychiatr Cimický nepřevezme státní vyznamenání. Obvinění ze sexuální obtěžování se chce bránit. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-11-11]. Dostupné online.
  21. ↑ Kvůli Cimickému se mi přihlásilo přes 30 žen. Mluví o znásilnění i nátlaku, říká Hrdá. Aktuálně.cz [online]. 2021-11-11 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
  22. ↑ Kriminalisté stíhají psychiatra Jana Cimického kvůli znásilnění a vydírání. Podezírají ho z 29 skutků. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
  23. ↑ Sexuální obtěžování - aktualizace. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
  24. ↑ První dopad na kariéru stíhaného Cimického: Vyloučila ho odborná společnost. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-04-03]. Dostupné online.
  25. ↑ ŠOPFOVÁ, Kristýna. Lékařská komora upravila kvůli Cimickému etický kodex. Novinky.cz [online]. 2025-03-19 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  26. 1 2 Cimický dál ordinuje. www.novinky.cz [online]. 2026-05-07 [cit. 2026-05-07]. Dostupné online.
  27. ↑ Policie znovu navrhla obžalovat psychiatra Cimického. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
  28. ↑ Promlčeno. Obžaloba Cimického bez tří znásilnění. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-10-10]. Dostupné online.
  29. ↑ Čtyři znásilnění a 35 případů vydírání. Státní zástupce obžaloval psychiatra Cimického. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-09-04 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online.
  30. ↑ SCHRÖDEROVÁ, Simona. Cimický žádá o odročení soudu kvůli hospitalizaci. Čelí obžalobě ze znásilnění a vydírání. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-30 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
  31. ↑ KUBANT, Vít. Soud nevyhoví žádosti Cimického o odročení kvůli zdraví. Proces s psychiatrem má začít příští týden. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-03 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online.
  32. ↑ JADRNÁ, Anna; VESELÁ, Marie. Soud s Cimickým se odkládá na leden. Psychiatr čelí obžalobě ze čtyř znásilnění a 35 případů vydírání. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-11-06 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
  33. ↑ ČTK. Cimickému žalobkyně navrhuje tři roky vězení. Znalci kvůli administrativní chybě nebyli předvoláni. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-01-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
  34. ↑ KUBANT, Vít. Státní zástupkyně navrhuje pro Cimického tři roky vězení. Činů se měl dopouštět i na šestnáctiletých. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-01-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online.
  35. ↑ KUBANT, Vít. Cimický nejčastěji útočil na své pacientky, tvrdí obžaloba. Šest dívek nebylo plnoletých. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-01-16 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
  36. ↑ Cimický dostal pět let natvrdo . Novinky.cz [online]. 2024-11-15 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online.
  37. ↑ Za znásilnění a vydírání soud Cimickému uložil pět let vězení. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
  38. ↑ Cimický dostal nejvyšší možný trest. Co k tomu soudce vedlo. Seznam Zprávy [online]. 2024-11-15 [cit. 2024-11-16]. Dostupné online.
  39. ↑ Soud znovu otevřel případ psychiatra Cimického. Přehodnocuje pětiletý trest. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-09-25 [cit. 2025-09-25]. Dostupné online.
  40. ↑ Státní zástupkyně znovu žádá pro Cimického pět let vězení a zákaz činnosti. www.seznamzpravy.cz [online]. 2026-01-26 [cit. 2026-01-26]. Dostupné online.
  41. ↑ Cimický dostal pět let. www.novinky.cz [online]. 2026-04-29 [cit. 2026-04-29]. Dostupné online.
  42. ↑ BÁDAL, Marek. Cimický jde za mříže. Soud mu potvrdil pět let. Novinky.cz [online]. 2026-09-18 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  43. ↑ ODKRYTO. Lovec mafiánů: Několik mých informátorů zlikvidovali. Když jsme zatkli Krejčíře, napadli mě!. [s.l.]: [s.n.] Čas 23:30 s. Dostupné online.
  44. ↑ VACULÍK, Radim. Krejčíře roky léčil psychiatr Cimický. Novinky.cz [online]. Borgis, 2008-11-11 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 106. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 77. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]