Přeskočit na obsah

Izotopy rtuti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní rtuť (80Hg) se skládá ze sedmi stabilních izotopů; 196Hg (přirozený výskyt 0,15 %), 198Hg (9,97 %), 199Hg (16,87 %), 200Hg (23,10 %), 201Hg (13,18 %), 202Hg (29,86 %) a 204Hg (6,87 %). Bylo také popsáno 39 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 171 až 216, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější radioizotopy jsou 194Hg (poločas přeměny 444 let), 203Hg (46,594 dne), 197Hg (64,14 hodin), 195Hg (10,53 h) a 192Hg (4,85 h). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 4 hodiny, většina pod 1 minutu. Radioizotopy s nukleonovým číslem 197 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy zlata a/nebo alfa rozpadem na platinu, zatímco u 203Hg a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na thallium.[1].

Seznam izotopů

[editovat | editovat zdroj]
symbol
nuklidu
Z(p) N(n)  
hmotnost izotopu (u)
 
poločas přeměny[1] způsob(y)
přeměny[1]
produkt(y)
přeměny[2]
jaderný
spin[1]
reprezentativní
izotopové
složení
(molární zlomek)[1]
rozmezí přirozeného
výskytu
(molární zlomek)
excitační energie
171Hg 80 91 171,003 76(32) 69(26) µs α 167Pt
172Hg 80 92 171,998 83(22) 231(9) µs α 168Pt 0
173Hg 80 93 172,997 24(22) 0,80(8) ms α 169Pt -7/2
174Hg 80 94 173,992 864(21) 2,55(135) ms α 170Pt 0
175Hg 80 95 174,991 42(11) 10,6(4) ms α 171Pt -7/2
176Hg 80 96 175,987 355(15) 20,3(14) ms α 172Pt 0
177Hg 80 97 176,986 28(8) 118(8) ms α 173Pt -7/2
178Hg 80 98 177,982 483(14) 266,5(24) ms α (≈70 %) 174Pt 0+
β+ (≈30 %) 178Au
179Hg 80 99 178,981 834(29) 1,05(3) s α (55 %) 175Pt -7/2
β+ (44,8 %) 179Au
β+, p (0,15%) 178Pt
180Hg 80 100 179,978 266(15) 2,59(1) s β+ (52 %) 180Au 0
α (48 %) 176Pt
SF 100Ru, 80Kr
181Hg 80 101 180,977 819(17) 3,6(1) s β+ (73 %) 181Au -1/2
α (27 %) 177Pt
β+, p (0,01 %) 180Pt
β+, α (9,0×10−6 %) 177Ir
181mHg 210(40) keV +13/2
182Hg 80 102 181,974 69(1) 10,83(6) s β+ (86,2 %) 182Au 0
α (13,8 %) 178Pt
183Hg 80 103 182,974 450(9) 9,4(7) s β+ (88,3 %) 183Au -1/2
α (11,7 %) 179Pt
β+, p (2,6×10−4 %) 182Pt
183m1Hg 198(14) keV +13/2
183m2Hg 240(40) keV 5 s β+ 183Au +13/2
184Hg 80 104 183,971 713(11) 30,87(26) s β+ (98,89 %) 184Au 0
α (1,11 %) 180Pt
185Hg 80 105 184,971 899(17) 49,1(10) s β+ (94 %) 185Au -1/2
α (6 %) 181Pt
185mHg 99,3 keV[1] 21,6(15) s IC (54 %) 185Hg +13/2
β+ (46 %) 185Au
α (≈0,03 %) 181Pt
186Hg 80 106 185,969 362(12) 1,38(6) min β+ (99,98 %) 186Au 0
α (0,02 %) 182Pt
186mHg 2 217,3(4) keV 82(5) µs -8
187Hg 80 107 186,969 814(15) 1,9(3) min β+ 187Au -3/2
α (<3,7×10−4 %) 183Pt
187mHg 0 keV 2,4(3) min β+ 187Au +13/2
α (<3,7×10−4 %) 183Pt
188Hg 80 108 187,967 577(12) 3,25(15) min β+ 188Au 0
α (3,7×10−5 %) 184Pt
188mHg 2 724,3(4) keV 134(15) ns
189Hg 80 109 188,968 19(4) 7,6(1) min β+ 189Au -3/2
α (3×10−5 %) 185Pt
189mHg 0 keV[1] 8,6(1) min β+ 189Au +13/2
α (3×10−5%) 185Pt
190Hg 80 110 189,966 322(17) 20,0(5) min β+ 190Au 0
α (<3,4×10−7 %) 186Pt
191Hg 80 111 190,967 157(24) 49(10) min β+ 191Au 0
α (5,0×10−6 %) 187Pt
191mHg 0 keV[1] 50,8(15) min β+ 191Au +13/2
192Hg 80 112 191,965 634(17) 4,85(20) h EC 192Au 0
193Hg 80 113 192,966 665(17) 3,80(15) h β+ 193Au -3/2
193mHg 140,8 keV[1] 11,8(2) h β+ (92,8 %) 193Au +13/2
IC (7,2 %) 193Hg
194Hg 80 114 193,965 439(13) 444(77) r EC 194Au 0
195Hg 80 115 194,966 720(25) 10,53(3) h β+ 195Au -1/2
195mHg 176,1 keV[1] 41,6(8) h IC (54,2 %) 195Hg +13/2
β+ (45,8 %) 195Au
196Hg 80 116 195,965 833(3) Pozorovatelně stabilní[3] 0 0,001 5(1)
197Hg 80 117 196,967 213(3) 64,14(5) h EC 197Au -1/2
197mHg 298,9 keVt[1] 23,8(1) h IC (91,4 %) 197Hg +13/2
EC (8,6 %) 197Au
198Hg 80 118 197,966 769 0(4) Pozorovatelně stabilní[4] 0 0,099 7(20)
199Hg 80 119 198,968 279 9(4) Pozorovatelně stabilní[5] -1/2 0,168 7(22)
199mHg 532,5 keV[1] 42,67(9) min IC 199Hg +13/2
200Hg 80 120 199,968 326 0(4) Pozorovatelně stabilní[6] 0 0,231 0(19)
201Hg 80 121 200,970 302 3(6) Pozorovatelně stabilní[7] -3/2 0,131 8(9)
201mHg 766,22(15) keV 94(3) µs +13/2
202Hg 80 122 201,970 643 0(6) Pozorovatelně stabilní[8] 0 0,298 6(26)
203Hg 80 123 202,972 872 5(18) 46,594(12) d β− 203Tl -5/2
203mHg 933,14(23) keV 24(4) µs +13/2
204Hg 80 124 203,973 493 9(4) Pozorovatelně stabilní[9] 0 0,068 7(15)
205Hg 80 125 204,976 073(4) 5,14(9) min β− 205Tl -1/2
205mHg 1 556,4 keV[1] 1,09(4) ms IC 205Hg +13/2
206Hg 80 126 205,977 514(22) 8,32(7) min β− 206Tl 0
207Hg 80 127 206,982 59(16) 2,9(2) min β− 207Tl +9/2
208Hg 80 128 207,985 94(32) 41,5(45) min β− 208Tl 0
209Hg 80 129 208,991 04(21) 37,5(55) s β− 209Tl
210Hg 80 130 209,994 51(32) >300 ns β− 210Tl 0
210m1Hg 663 keV[1] 2,1(7) μs -3
210m2Hg 1 366 keV[1] 2(1) μs +8
211Hg 80 131 >300 ns β− 211Tl
212Hg 80 132 >300 ns β− 212Tl 0
β−, n 211Tl
213Hg 80 133 >300 ns β− 213Tl
β−, n 212Tl
214Hg 80 134 >300 ns β− 214Tl 0
β−, n 213Tl
215Hg 80 135 >300 ns β− 215Tl
β−, n 214Tl
216Hg 80 136 >300 ns β− 216Tl 0
β−, n 215Tl

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isotopes of mercury na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  2. ↑ Stabilní izotopy tučně, téměř stabilní (poločas přeměny delší než stáří vesmíru) tučnou kurzívou
  3. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 192Pt nebo dvojitá β+ přeměna na 196Pt s poločasem nad 2,5×1018 let
  4. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 194Pt.
  5. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 195Pt.
  6. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 196Pt.
  7. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 197Pt.
  8. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 198Pt.
  9. ↑ Předpokládá se alfa rozpad na 200Pt nebo dvojitá β− přeměna na 204Pb.