Směnný obchod

Novinová ilustrace zobrazuje muže, který uskutečňuje barterový obchod: roční předplatné novin platí různými farmářskými produkty.

Směnný obchod (též barterový obchod či jen barter) je výměna zboží nebo služeb za jiné zboží nebo služby bez použití peněz, nebo při alespoň částečném započtení hodnoty zboží nebo služby jiným zbožím nebo službou.

Barterové obchody jsou považovány za nejzákladnější formu kompenzačních obchodů. Před vynálezem peněz jako univerzálního prostředku směny bylo barterové obchodování jedinou možností, jak uskutečnit obchod. Je možné, že se jedná o první způsob obchodování.

V právu České republiky jsou barterové obchody upraveny prostřednictvím směnné smlouvy.

Podstata barteru

Barterový obchod je druh obchodu, při němž se zboží nebo služby vyměňují za určité množství jiného zboží nebo služeb. Barterový obchod může probíhat jak dvoustranně, tak i vícestranně. Jde o přímou směnu bez zapojení některého všeobecného prostředku směny (např. peněz či zlata). Barterový obchod a peníze představují různé prostředky k vyvážení hospodářské směny. Ke směnným obchodům nejčastěji docházelo a dochází ve společnostech, v nichž neexistuje peněžní systém, nebo v ekonomikách s nestálou měnou (např. v době vysoké inflace), avšak může být veden snahou ušetřit náklady spojené s placením penězi.

K dvoustranné směně může dojít tehdy, pokud se vzájemně setká nabídka a poptávka dvou subjektů na trhu. Každá strana musí být schopna dodat to, o co má druhá strana zájem. Pokud takové ideální protnutí nabídky a poptávky nenastane, lze směnu uskutečnit ještě dalšími způsoby:

• v některých společnostech se vyvinul systém prostředníků, kteří skladují směňované zboží a obchodují s ním, tito prostředníci se však často dostávají do ekonomického rizika,
• jiným způsobem je vytvoření virtuální směnné jednotky (např. barterový dolar), která je ekvivalentem používaným při směně obdobně jako v parciálních měnových systémech, které nejsou zaštítěny státní autoritou,
• poslední řešení představuje vícestranný obchod, který je sice organizačně složitější, avšak umožňuje směnu tam, kde dvoustranné vztahy nepostačují.

Další možnosti barteru

Multilaterální barter

Jedná se o novější formu barterového obchodování. Jsou charakterizovány jako časově nezávislé výměny zboží a služeb mezi účastníky systému fungujícího na principu mnohostranného zúčtování. Základem fungování systému je tzv. „barterová banka“, kde mají jednotlivé subjekty vedené účty, na nichž jsou vedeny veškeré transakce. K vypořádání obchodů však dochází bez faktického přechodu finančních prostředků. Nejčastější podmínkou pro vstup do tohoto způsobu obchodování je uhrazení vstupního poplatku a uzavření písemné smlouvy.

Částečný barter

Neboli countertrade, což znamená, že existují dvě nebo více protichůdných plnění v barteru. Dochází k částečnému započtení hodnoty zboží nebo služby jiným zbožím nebo službou. Např. 20 % z barteru je subjekt ochoten zaplatit finančními prostředky a zbytek směnit zbožím nebo službou.

Výhody a nevýhody barteru

Výhody

• „nakupování“ bez cash flow,
• vstup na nové trhy,^[zdroj?]
• řešení kolapsu finančních trhů,
• ušetření nákladů,^[zdroj?]

Nevýhody

• podnikatelská neznalost možnosti barterování,
• nalezení oboustranné shody v poptávaných a nabízených službách a zboží,
• neznalost účtování barterů,
• problém, kolik kusů mého zboží za kus tvého zboží,
• skutečné nalezení obchodního partnera, který má zboží, o něž mám já zájem, a on se zajímá o mé zboží,
• nadhodnocení barterů.

Historie barterového obchodování

Přímé směňování zboží a služeb fungovalo ve společnostech, které neměly měnový systém, nebo když užívaná měna přestala odrážet hospodářskou hodnotu zboží. Barterový způsob obchodování byl široce využíván v koloniální éře, např. vícestranná směna byla používána v 18. století v tzv. trojúhelníkovém obchodě mezi britskými koloniemi v Americe, Afrikou a Evropou při obchodu s otroky, cukrem a rumem.

Adam Smith se snažil dokázat, že trhy (a ekonomiky) existovaly již před vznikem státu. Tvrdil, že peníze nejsou výtvorem vlád. Trhy podle jeho názoru vznikly na základě dělby práce, kdy se jednotlivci začali specializovat na konkrétní řemesla, a proto se stali závislými na ostatních, pokud šlo o získávání zboží nezbytného k obživě. Toto zboží se zpočátku směňovalo prostřednictvím barteru.

Specializace závisela na obchodu, ale překážkou jí byla „dvojí shoda potřeb“ (double coincidence of wants), kterou barter vyžaduje – tj. aby ke směně vůbec došlo, musí každý z účastníků chtít to, co nabízí ten druhý. K završení tohoto hypotetického historického vývoje si řemeslníci začali dělat zásoby jednoho konkrétního zboží, ať už šlo o sůl nebo kov, u kterého předpokládali, že ho nikdo neodmítne. To je podle Smithe původ peněz. Peníze jakožto všeobecně žádaný prostředek směny umožňují, aby byly obě poloviny transakce od sebe odděleny.

Barterové obchodování však nelze považovat za pouze historický jev. Je užíván i v současnosti mezi obchodními společnostmi či státy v případech, kdy by výměna za peníze nepřiměřeně zvyšovala náklady účastníků obchodu.

Korporátní barter

Výrobci, velkoobchodníci a distributoři se často zapojují do firemního barteru jakožto způsobu směny zboží a služeb se společnostmi, se kterými obchodují. Tyto dvoustranné barterové transakce jsou zaměřeny na společnosti, jejichž cílem je přeměnit váznoucí zásoby na potřebné zboží nebo služby, zvýšit podíl na trhu bez peněžních investic a ochránit svou likviditu. Problémy však vznikají v důsledku nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po požadovaném zboží a službách a neschopnosti efektivně vyrovnat hodnotu zboží a služeb směňovaných v těchto transakcích.

V podnikání má barter tu výhodu, že se obchodní partneři navzájem poznají, odrazuje od investic za účelem dobývání renty (což je neefektivní) a umožňuje uvalit obchodní sankce na nepoctivé partnery.

Podle oborové organizace Mezinárodní asociace vzájemného obchodu (International Reciprocal Trade Association) uskutečnilo v roce 2008 více než 450 000 podniků na celém světě transakce v celkové hodnotě 10 miliard dolarů, přičemž představitelé asociace očekávali, že v roce 2009 objem tohoto obchodu vzroste o 15 %.

Odhaduje se, že v roce 2010 se do barterových obchodů ve Spojených státech zapojilo více než 450 000 podniků. Na světě existuje přibližně 400 komerčních a firemních barterových společností, které obsluhují všechny části světa. Pro podnikatele tak existuje řada příležitostí k založení barterové burzy. Několik velkých měst v USA a Kanadě v současnosti nedisponuje místní barterovou burzou. Ve Spojených státech existují dvě oborové skupiny: Národní asociace obchodních burz (National Association of Trade Exchanges – NATE) a Mezinárodní asociace vzájemného obchodu (International Reciprocal Trade Association – IRTA). Obě nabízejí školení a prosazují mezi svými členy vysoké etické standardy. Každá z nich navíc vytvořila vlastní měnu, jejímž prostřednictvím mohou její členské barterové společnosti obchodovat. Měna NATE je známá jako BANC a měna IRTA se nazývá Universal Currency (UC).

V Kanadě se barteru i nadále daří. Největší B2B barterovou sítí je International Monetary Systems (IMS Barter), založená v roce 1985. C2C (tzv. peer-to-peer) barter zažil ve velkých kanadských městech renesanci díky platformě Bunz. Ta vznikla jako síť facebookových skupin a v lednu 2016 se z ní stala samostatná aplikace pro barterovou směnu. Během prvního roku si Bunz získal více než 75 000 uživatelů[38] ve více než 200 městech po celém světě.

Firemní barter se zaměřuje na rozsáhlejší transakce, čímž se liší od tradiční barterové směny orientované na maloobchod. Sítě zprostředkovávající firemní barter obvykle jako páku pro své větší transakce využívají média a reklamu. To zahrnuje použití měnové jednotky zvané „obchodní kredit“ (trade-credit). Obchodní kredit musí být nejen známý a garantovaný, ale musí být také oceněn v takové výši, za jakou by bylo možné média a reklamu nakoupit, kdyby si je „klient“ koupil sám (využívá se smlouva k eliminaci nejasností a rizik).

Sovětský dvoustranný obchod je občas nazýván „barterovým obchodem“, protože ačkoli byly nákupy denominovány v amerických dolarech, transakce se připisovaly na mezinárodní clearingový účet, čímž se předešlo použití tvrdé měny. V roce 1973 například společnost PepsiCo vybudovala v Sovětském svazu stáčírny výměnou za vodku Stolichnaya. Na konci 80. let byly vybudovány další nové závody výměnou za sovětská námořní plavidla určená do šrotu.

Budoucnost

Internet otvírá novou dimenzi a budoucnost barterovým obchodům v podobě nových aplikací elektronického tržiště e-change. V České republice se barterovými obchody zabývá např. internetový portál ebarter.cz, který tvoří databázi barterů na českém internetu. Dalšími místy jsou specializované tržiště, jako například jatagan.eu, který nabízí směnný obchod pro nožíře.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku barter na anglické Wikipedii.

Související články

• Trojúhelníkový obchod
• Obchod
• Ebarter.cz
• Time for prints

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu barterový obchod na Wikimedia Commons
• pořad Ekonomika+ pro ČT24 o barterování

Autoritní data	NKC: ph221985 BNE: XX529017 BNF: cb11978389n (data) GND: 4117176-7 LCCN: sh85011981 NLI: 987007283006105171 TDVİA: takas