Přeskočit na obsah

Alain Benjamin Rohan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alain Benjamin Arthur Rohan
Kníže Alain Rohan (Wiener Salonblatt, 1912)
Kníže Alain Rohan (Wiener Salonblatt, 1912)
Hlava rodu Rohanů
Ve funkci:
13. září 1892 – 23. února 1914
PředchůdceKamil Rohan
NástupceAlain Rohan

Narození8. ledna 1853
Budapešť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. února 1914 (ve věku 61 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníRohanská hrobka v Loukově
ChoťJohana z Auerspergu (od 1885)
RodičeArthur Karel z Rohanu a Gabriela z Valdštejna-Wartenbergu
DětiAlain Anton z Rohanu
Karl Anton Rohan
Gabriela Bertha z Rohanu
Bertha Rohanová
Johana Marie z Rohanu
Marie Anna Antonie z Rohanu
PříbuzníMarie Berta Rohanová (sestra)
Marguerite Rohan-Kottulinsky, Marie-Jeanne Rohanová[1], Mabile Tereza Rohanová[1], Adléta Michaela Rohanová[1], Gabriela Karolína Rohanová[1], Alieta Františka Rohanová[1] a Joselina Bertha Rohanová[1] (vnoučata)
Profesekomorník, politik, voják a voják
OceněníŘád železné koruny 1. třídy (1907)
rytíř Řádu zlatého rouna (1908)
CommonsAlain de Rohan (1853-1914)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Benjamin Arthur Rohan (francouzsky Alain Benjamin Arthur de Rohan, 8. ledna 1853 Budapešť – 23. února 1914 Praha-Malá Strana[2]) byl šlechtic, voják, politik, od roku 1892 hlava rodu Rohanů.

Princ Alain Rohan (1870, Josef Kriehuber, litografie)
Kníže Alain Rohan s manželkou Johannou, rozenou Auerspergovou (Wiener Salonblatt, 1910)

Narodil se v Budapešti jako syn Arthura Rohana (syna Benjamina Rohana a synovce Kamila Rohana). Jeho sestra Marie Berta Rohanová (1868–1945) se sňatkem s madridským vévodou Karlem, karlistickým pretendentem španělského trůnu, stala titulární královnou manželkou Španělska, Francie a Navarry.

Vystudoval vídeňskou důstojnickou školu a žil jako voják z povolání u dragounů, v roce 1882 přešel do zálohy jako rytmistr 1. třídy.[3]

V roce 1885 se oženil s Johanou z Auerspergu, se kterou měl šest dětí, čtyři dcery a dva syny:

  • 1. Gabriela (18. června 1887 Albrechtsberg – 9. května 1917 Praha), svobodná a bezdětná[4]
  • 2. Berta (5. ledna 1889 Praha – 9. srpna 1977), manž. 1920 Ottokar Picot de Peccaduc, baron z Herzogenbergu (7. dubna 1871 – 23. května 1965 Vídeň)[4]
  • 3. Johana (16. července 1890 Sychrov – 15. března 1961 Vídeň), manž. 1922 hrabě Rudolf Colloredo-Mannsfeld (16. srpna 1876 Sierndorf – 21. března 1948 tamtéž)[4]
  • 4. Alain (26. července 1893 Sychrov – 2. září 1976 Vídeň), manž. 1921 Margarethe ze Schönburg-Hartensteinu (14. prosince 1897 Vídeň – 30. srpna 1980 tamtéž)[4]
  • 5. Marie Anna (26. července 1893 Sychrov – 20. června 1966 Vídeň), svobodná a bezdětná[4]
  • 6. Karl Anton (9. ledna 1898 Albrechtsberg – 17. března 1975 Salcburk), manž. 1933 Marie Apponyiová (29. září 1899 Malinovo – 3. června 1967 Salcburk)[4]

V roce 1892 po smrti svého prastrýce Kamila Rohana převzal dědictví včetně rodového fideikomisu a sídelním zámkem na Sychrově, následujícího roku se stal členem panské sněmovny rakouské Říšské rady,[5] kde se angažoval jako člen Strany ústavověrného velkostatku, za tuto stranu byl také v roce 1901 zvolen do Českého zemského sněmu, kde později zastával i funkci přednosty stranického klubu.

Během svého života obdržel několik ocenění, byl rytířem Řádu zlatého rouna, Maltézským rytířem,[6] v roce 1907 obdržel Řád železné koruny I. třídy.[7] Zemřel v pondělí 23. února 1914 ve svém paláci v Karmelitské ulici na onemocnění jater.[8]

  1. 1 2 3 4 5 6 Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Matrika zemřelých 1891–1914, rok 1914, Praha III-Malá Strana, kostel Panny Marie Vítězné, PMV Z5, fol. 193 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2026-04-22]. Sbírka matrik, církev římskokatolická. Dostupné online. (německy)
  3. ↑ Rittmeister 1. Classe in der Reserve. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... Wien: Hof- und Staatsdruckerei, 1891, s. 586. Dostupné online. ISSN 2220-0541. (německy)
  4. 1 2 3 4 5 6 THEROFF, Paul. Rohan. Angelfire.com [online]. Paul Theroff's Royal Genealogy Site [cit. 2023-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-06-16. (anglicky)
  5. ↑ Stenographische Protokolle über die Sitzungen des Herrenhauses des österreichischen Reichsrathes in der Jahren 1891 bis 1897. Wien: Hof- und Staatsdruckerei, 1897. Dostupné online. S. 9. (německy)
  6. ↑ KAŠIČKOVÁ, Veronika. Poslední majitelé zámku Sychrov ve vzpomínkách pamětníků. Praha, 2015 [cit. 2026-06-20]. 113 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Hana Havlůjová. s. 66. Dostupné online.
  7. ↑ Politický přehled: Pražská vyznamenání. Moravská orlice. V Brně: František Uman, 1907-11-24, roč. 45, čís. 271, s. [2]. Dostupné online. ISSN 1803-117X.
  8. ↑ Občanské zprávy: Kníže Alain Rohan zemřel. Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 1914-02-24, roč. 39, čís. 48, s. 4. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]