Přeskočit na obsah

Adam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o biblické postavě. Další významy jsou uvedeny na stránce Adam (rozcestník).
Adam
Stvoření Adama a Evy - prvních lidí na Zemi
Stvoření Adama a Evy - prvních lidí na Zemi
Místo pohřbeníJeskyně patriarchů
Golgota
BydlištěZahrada Eden
Země
Povolánízemědělec, lovec, zahradník, prorok islámu a namer
ChoťEva[1]
Lilith[2][3]
Hawa NN[4]
DětiKain[5]
Ábel[6]
Šét[7]
Azura
Avana
Luluwa
… více na Wikidatech
PříbuzníEnoch[8] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Iniciála ADAM (1Pa 1, 1 (Kral, ČEP)), Druhá bible ze St Marciala, Limoges (kolem 1100)
Adam a Eva s hadem. (Codex Aemilinanesis, Španělsko 994)
Stvoření světa, Adama a Evy. Arménský rukopis, 1619

Adam byl podle Bible první člověk, společný předek celého lidstva a všech lidí. Hebrejské slovo אדם Ádám znamená člověk, takže překladatelé Bible se musejí rozhodovat, kdy toto slovo mají považovat za vlastní a kdy za obecné jméno. Kniha Genesis zpočátku mluví o stvoření člověka (Gn 1, 26 (Kral, ČEP) a násl., Gn 2, 7 (Kral, ČEP) a násl.) a s postupem vyprávění patrně přechází k osobě – Adamovi. Biblické překlady se liší v tom, kam tento přechod (který v hebrejštině neexistuje) umístí. V Gn 1 užívají všechny překlad „člověk“, některé staré překlady uvádějí jméno Adam už v Gn 2, 20 (Kral, ČEP), moderní překlady většinou až v Gn 3, 17 (Kral, ČEP). Adam-člověk je tak zároveň zástupcem celého pozdějšího lidstva a celé lidstvo je v něm symbolicky obsaženo.

Adamův biblický příběh

[editovat | editovat zdroj]

Adamův příběh je tak zároveň příběhem člověka vůbec. Bible to ještě zdůrazňuje tím, že jeho stvoření popisuje dvakrát a v Gn 5, 2 (Kral, ČEP) ještě stručně shrnuje. Šestého dne se Bůh rozhodl stvořit člověka, „aby byl naším obrazem podle naší podoby“ (Gn 1, 26 (Kral, ČEP)), a to jako muže a ženu, a svěřil mu vládu nad zemí. Podle Gn 2, 7 (Kral, ČEP) byl člověk-Adam stvořen jako muž a postaven do krásné zahrady Eden.

Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.

Genesis 2,15

Teprve dodatečně dostal ženu-Evu jako „pomoc sobě rovnou“ a od toho se odvine drama jeho pádu.

I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

Gn 2,21-25

Podle Gn 2, 16 (Kral, ČEP) Hospodin Adamovi zakázal jíst ze „stromu poznání dobrého a zlého“. Když Eva i Adam zákaz porušili, Hospodin je vyhnal ze zahrady a potrestal tím, že budou muset pracovat, rodit děti v bolestech a nakonec zemřít. Přesto je podle Gn 3, 21 (Kral, ČEP) Hospodin oblékl a verš Gn 3, 15 (Kral, ČEP) chápou křesťané jako příslib záchrany v Kristu.

Adamovi nejznámější synové se jmenovali Kain a Ábel. Jejich příběh je popsán ve 4. kapitole Genesis. Zemědělec Kain žárlil na mladšího pastevce Ábela, který přinesl Bohu dobrou oběť, a zabil ho. Podle Gn 5, 3 (Kral, ČEP), když bylo Adamovi 130 let, zplodil syna Šéta a po něm další syny a dcery, které Bible nezmiňuje jménem. Podle Knihy jubileí Adam a Eva zplodili ještě Avanu (kterou si vzal za ženu Kain), Azúru (kterou si vzal za ženu Šét) a dalších 9 dětí.[9] Podle Gn 5,5 Adam zemřel ve věku 930 let.

5. kapitola knihy Genesis pak vypočítává Adamovy mužské potomky či patriarchy a uvádí jejich stáří. Z těchto údajů se až do 18. století vypočítávalo stáří Země. V desáté generaci pocházel od Adama Noe, který se stal po potopě novým praotcem lidstva. V Gn 9, 1 (Kral, ČEP) Hospodin opakuje slova „Ploďte a množte se a naplňte zemi“ a s Noemem uzavírá první smlouvu, na kterou pak navážou smlouvy s Abrahámem a s Mojžíšem.

Vyvrcholením této postupné záchrany lidstva je pak pro křesťany život a smrt Ježíše Krista, jehož rodokmen v Lukášově evangeliu sahá až k Adamovi (Lk 3,23–38). V listech apoštola Pavla se pak Kristus staví proti Adamovi jako ten, kdo napravil Adamovo provinění (viz např. Ř 5, 14 (Kral, ČEP), 1Kor 15, 45 (Kral, ČEP) a násl.).

Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.

1. Korintským 15,22

Apokryfní zdroje

[editovat | editovat zdroj]
Adam a Eva po vyhnání z ráje

O Adamovi pojednává několik různých starozákonních apokryfů (pseudepigrafů). Obsahují především detaily o Pádu ze zahrady Eden a životě po vyhnání ze zahrady.[10][11]

Adamův křest

[editovat | editovat zdroj]

Několik pozdějších a patrně křesťanských spisů tvrdí, že Adam byl po odchodu ze zahrady Eden pokřtěn (ponořen ve vodě na symbol očištění). Například slovanská verze „Života Adama a Evy“.[12][13] V něm jde Praotec lidí k Jordánu a jeho žena zase k řece Tigris. Tam se velkým kamenem zapřou uprostřed řeky a doslova se „odějí vodou jako pláštěm“.Apokryf uvádí, že Adam byl ponořen až po vlasy na své hlavě, tedy celý.[14]

O Adamově křtu hovoří také mandejský fragment, nazvaný jednoduše „Křest Adama“,[15] nebo mormonská Kniha Mojžíš z 19. století.[16]

A stalo se, když Pán mluvil s Adamem, naším otcem, že Adam zvolal k Pánu a byl uchopen a unesen Duchem Páně a byl snesen do vody a byl položen pod vodu a byl vynesen z vody. A tak byl pokřtěn a sestoupil na něj Duch Boží, a tak byl zrozen z Ducha, a stal se obživeným ve vnitřním člověku. A uslyšel hlas s nebe řkoucí: Jsi pokřtěn ohněm a Duchem Svatým. Toto je svědectví Otce a Syna, od nynějška nadále a na věky.

Mojžíš 6,64–66

Adam v mormonismu

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Mormonismus.
L. Butts, Stvoření Evy z Adamova žebra (Gn 2,21n)

Adam je důležitou postavou ve spisech, které prorok a zakladatel tohoto náboženského směru Joseph Smith údajně přeložil ze starověkých originálů – v Knize Mormonově či v mormonském apokryfu/pseudepigrafu, Knize Mojžíš.[17]

Adam jako Michael

[editovat | editovat zdroj]

Podle učení mormonismu byl Adam v předsmrtelné existenci archandělem Michaelem a spolu s Jehovou (Kristem) stvořil svět.[17]

Joseph Smith také po Adamovi pojmenoval údolí (Adam-ondi-Ahman), v němž se podle jeho zjevení první člověk před svou smrtí rozloučil se svými potomky.[17]

Pozitivita Pádu

[editovat | editovat zdroj]

Podle mormonismu byl Pád z rajské zahrady Eden nutným krokem, který vedl k rozvoji lidstva, nikoliv jeho zániku.

A nyní vizte, kdyby Adam neučinil přestupek, nepadl by, ale zůstal by v zahradě Eden. A vše, co bylo stvořeno, by muselo zůstati v témže stavu, v jakém to bylo poté, co to bylo stvořeno; a muselo by to zůstati na věky a nemíti žádného konce. A oni by neměli žádných dětí; pročež by zůstali ve stavu nevinnosti, nemajíce žádné radosti, neboť neznali žádné bídy; nečiníce žádného dobra, neboť neznali žádného hříchu. Ale vizte, vše bylo učiněno moudrostí toho, který zná vše. Adam padl, aby lidé mohli býti; a lidé jsou, aby mohli míti radost.

Kniha Mormonova, 2. Nefi 2:22–25

Myšlenka pozitivního dopadu vyhnání z ráje figuruje nejen v Knize Mormonově, ale také v mormonské Knize Mojžíš, součásti Drahocenné perly.

A Eva, manželka jeho, slyšela všechny tyto věci a radovala se řkouc: „Kdyby nebylo našeho přestupku, nikdy bychom neměli potomstvo a nikdy bychom neznali dobré a zlé a radost svého vykoupení a věčný život, který Bůh dává všem poslušným.“

Kniha Mojžíš 5:11

Adam v islámu

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Proroci islámu.
Adam, uctívaný anděly

Podle Koránu byl prvním stvořeným člověkem Adam.[18] Je nazýván „náměstkem Božím na zemi“ a byl postaven nad všechny anděly. Ti měli za úkol se mu poklonit, což odmítl pouze jediný – Iblís (islámský Lucifer, jenž patřil mezi džiny, ale byl společně s anděly pro jeho nadměrné uctívání). Za tuto vzpouru byl Iblís svržen z nebe a nazván „nevěřícím“ (káfirem).[19] Stal se Satanem a přísahal Bohu, že se pokusí zničit Adama i všechny jeho potomky.[20] Korán také zaznamenává stížnosti andělů ohledně lidské rasy, která podle nich měla na zemi přinést krveprolití a zkázu.[21] Taktéž se zmiňuje, že Adam byl stvořen z hlíny,[22] zatímco Iblís (a ostatní džinové) byli stvořeni z ohně.[23]

A člověka z hlíny podobné hrnčířské stvořil a džiny z plamene bezdýmného vytvořil.

Korán 55:14–15

Bůh také naučil Adama jména všech živých tvorů[24] a stvořil z jeho žebra ženu, Evu (Korán neuvádí z jaké části těla byla Eva vytvořena, ale islámské příběhy ano)[25].[26] Jako svatební dar jim poté spolu s anděly dal okřídleného koně (pro Adama) a okřídlenou velbloudici (pro Evu). Tato mytická zvířata často vystupují v islámských příbězích.

Vyhnání z ráje

[editovat | editovat zdroj]
Adam s Evou v mongolském pojetí (viz odlišná mytologická zvířata)

Podle Koránu to byl Adam (popřípadě Adam s Evou), kdo byl v rajské zahradě sveden Iblísem.[27] Na rozdíl od Bible není Eva nikdy jmenována jako první osoba, která by neposlechla Boha a způsobila vyhnání z ráje.

Však satan jim oběma našeptal, aby odhalili to, co dosud před nimi bylo skryto z nahoty jejich, a řekl: „Pán váš zakázal vám tento strom jen proto, abyste se nestali anděly či nesmrtelnými!“ A přísahal jim: „Já vaším rádcem jsem dobrým.“ A takto je mámením svým v bloudění zavedl. A když oba ochutnali ze stromu, odhalila se jim nahota jejich a jali se šíti na sebe oděvy z listí rajského. A zavolal na ně Pán jejich: „Což jsem vám dvěma nezakázal tento strom a neřekl vám, že satan je vaším nepřítelem zjevným?“ Odpověděli: „Pane náš, věru jsme sami sobě ukřivdili; jestliže se nad námi neslituješ a neodpustíš nám, budeme věru z těch, jež ztráta postihla.“ Řekl Pán: „Sestupte z ráje! Jedni druhým nepřáteli budete a na zemi bude místo vašeho pobytu a užívání jen na čas určený!“ A pravil dále: „Na ní žít budete a na ní i zemřete a z ní pak budete vyvedeni.“

Korán 7:20–24

Korán však ujišťuje své čtenáře, že Adam po vyhnání činil pokání a Bůh mu odpustil.[28] I z toho důvodu je Adam považován za velikého proroka.

  1. ↑ Mojžíš: בראשית.
  2. ↑ Alphabetum Siracidis. Dostupné online.
  3. ↑ זֹהַר.
  4. ↑ Dostupné online.
  5. ↑ Mojžíš: בראשית.
  6. ↑ Mojžíš: בראשית.
  7. ↑ Mojžíš: בראשית.
  8. ↑ Mojžíš: בראשית.
  9. ↑ SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti II (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy). Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-244-6. S. 29–30.
  10. ↑ Marinus de Jonge, Johannes Tromp The Life of Adam and Eve and Related Literature ISBN 1-85075-764-X (1997)
  11. ↑ Gary A. Anderson, Michael E. Stone, Johannes Tromp Literature on Adam and Eve: Collected Essays ISBN 90-04-11600-1 (2000)
  12. ↑ Apokryf Život Adama a Evy – slovanská verze Archivováno 12. 4. 2015 na Wayback Machine.
  13. ↑ Brian O. Murdoch, The Apocryphal Adam and Eve in Medieval Europe: Vernacular Translations and Adaptations of the Vita Adae et Evae, Oxford (OUP), 2009. ISBN 978-0-19-956414-9.
  14. ↑ SLAVONIC VITA ADAE ET EVAE: The Apocrypha and Pseudepigrapha of the Old Testament, R. H. Charles, Oxford: The Clarendon Press, 1913
  15. ↑ The Ginza Rba: Křest Adama – text Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
  16. ↑ Text 6.kapitoly knihy Mojžíš
  17. 1 2 3 The History and Doctrine of the Adam-ondi-Ahman Revelation (D&C 116) | Religious Studies Center. rsc.byu.edu [online]. [cit. 2026-09-15]. Dostupné online.
  18. ↑ Adam, Eva a Lucifer podle Koránu. svetovanabozenstvi.cz [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-24.
  19. ↑ Korán 2:34 „A když řekli jsme andělům: „Padněte na zem před Adamem!“, tu padli všichni kromě Iblíse, jenž to odmítl, zpychl a stal se jedním z nevěřících.“
  20. ↑ Korán 7:16–17 „Řekl Iblís: „Za to, žes mne odvrhl, budu věru na ně číhat na přímé stezce Tvé a pak je budu pokoušet zepředu i zezadu, zprava i zleva, takže většinu z nich shledáš nevděčnými!“
  21. ↑ Korán 2:30: “Hle, Pán tvůj k andělům pravil: „Umístím na zemi náměstka!“ I řekli: „Chceš tam ustanovit někoho, kdo pohoršení na ní bude šířit a krev na ní prolévat, zatímco my slávu tvou pějeme a svatost tvou prohlašujeme?“ Pravil: „Já věru znám to, co vy neznáte!“
  22. ↑ Korán 38:71–72: „…když Pán tvůj pravil andělům: „Já smrtelníka z hlíny vytvořím, a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha Svého, padněte na zem klaníce se před ním!“
  23. ↑ Korán 38:73–76: “A padli před ním na zem andělé všichni sborem kromě Iblíse, jenž pyšný byl a patřil k nevděčným. I pravil Bůh: „Iblísi, co ti bránilo, abys padl před tím, co rukama vlastníma stvořil jsem? Jsi pyšný tak, či patříš snad ke vznešeným?“ Odpověděl: „Já lepší jsem než on, mne z ohně jsi stvořil, zatímco jeho jen z hlíny.“
  24. ↑ Srv. Gn 2, 19 (Kral, ČEP). Korán 2: 31–33 „A naučil Adama jména všechna, potom je předvedl andělům a řekl: „Sdělte mi jména těchto, jste-li pravdomluvní.“ „Sláva tobě,“ řekli, „my máme vědění jen o tom, čemus nás ty naučil, neboť tys jediný vševědoucí, moudrý!“ Pravil: „Adame, sděl jim jména toho všeho!“ A když jim sdělil ta jména, pravil Bůh: „Neřekl jsem vám, že znám nepoznatelné na nebesích i na zemi a že znám dobře i to, co najevo dáváte, i to, co skrýváte?“
  25. ↑ Korán 4:1 „Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen.“
  26. ↑ Korán 7:189 „A On je ten, jenž vás stvořil z bytosti jediné a z ní utvořil i manželku její, aby přebývala u ní.“
  27. ↑ Korán 2:35–36 „I pravili jsme: „Adame, obývej s manželkou svou zahradu tuto! Jezte z ní podle libosti, kdekoliv se vám zachce, avšak nepřibližujte se k tomuto stromu, abyste se nestali nespravedlivými!“ Avšak satan jim dal zhřešit a způsobil vyhnání jejich z místa, kde žili“
  28. ↑ Korán 2:37 „Adam přijal pak od Pána svého slova a On mu odpustil, vždyť On odpouštějící je i slitovný.“

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]