Rukopis, který je v popředí zájmu práce, takřka unikl historickému bádání. Jak už poznamenal Isid... more Rukopis, který je v popředí zájmu práce, takřka unikl historickému bádání. Jak už poznamenal Isidor Th. Zahradník v první práci, která se tímto rukopisem zabývala, na vině bylo pravděpodobně, že text nikdy nevyšel tiskem a zůstal jen v jednom dostupném originále. Ve své studii z roku 1900 oceňuje kritické komentáře autora rukopisu, ale skeptický je k věrohodnosti historických údajů, které Vodňanský nabízí ve své knize. V popředí jeho práce jsou akrostichy, neboli červeně zdůrazněné odkazy v jeho komentářích. Ty zmiňují například Vodňanského známé, nebo jsou jakousi osnovou odstavce, v němž se vyskytují. 2 Další krátká studie zabývající se Duchovním městem je z pera Cyrila Straky a všímá si obdobných prvků jako studie Zahradníkova. Na vině je patrně neznalost jeho článku. Největším přínosem Cyrila Straky pro tuto práci je zpřístupnění dochované korespondence Václava P. Vodňanského v rámci též studie, která přežila do dnešních dní díky tomu, že byla použita jako výztuha desek Duchovního města. Objasňuje nám několik detailů ze života katovického kněze a autora zajímavého humanistického spisu. 3 Duchovního města se zároveň částečně dotýká práce Stanislava Součka. Ten v této práci srovnává dílo s Labyrintem světa a rájem srdce Jana Ámose Komenského a dochází k závěru, že přes určitou podobnost pravděpodobně Komenský dřívější Duchovní město neznal. 4 Nejnověji se tímto pramenem v 90. letech zabývala brněnská literární historička Hana Bočková. Shrnuje ve svém článku výše zmíněné práce a charakterizuje literární památku jako takovou. 5
Velikým přínosem pro práci byla rozsáhlá kniha Diarmaida MacCulocha Reformation: Europea's house ... more Velikým přínosem pro práci byla rozsáhlá kniha Diarmaida MacCulocha Reformation: Europea's house divided. Nejen kvůli náboženskému kontextu reformace, ale i v obecnějších souvislostech. 17 Co se týče konfesijní situace v českých zemích, čerpal jsem především z prací Zdeňka V. Davida 18 a Jiřího Justa. 19 Základní orientaci v problematice českého humanismu mi poskytla kniha Český humanismus 20 Milana Kopeckého a v obecnější rovině pak studie Paula Oscara Kristellera. 21 K uchopení hodnotících stanovisek a využití symboliky města, jsem se nejvíce poučil z publikací Richarda Lehana, 22 Carla Schorskeho 23 a Jaroslava Millera. 24 Ke zpracování mravokárného aspektu a teorie hříchu přispěla kniha Jeana Delumeau Hřích a strach. 25 Po praktické stránce mi toto téma napomohla zpracovat zejména produkce Richarda van Dülmena. 26 Opomenout nemůžu texty kulturního historika Petera Burkea. Zejména Společnost a vědění a Lidová kultura v raně novověké Evropě. 27 Otázky kultury přelomu 16. a 17. století rovněž pomohla zodpovědět kniha
This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Ut... more This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Utraquism in the 16th century. As the latest research has shown, it is a distinctive tradition following the onset of Bohemian reformation and, in many respects, preservation elements of local mediaeval Christianity. From this point of view, the essay analyses texts created by “official” defenders of the traditional Utraquist catechism in the first half of the 16th century, i.e. Bohuslav Bílejovský and Pavel Bydžovský. However, the Utraquist movement is not represented only by persons of the official ecclesiastical policy, but also by priests engaged on the local level. Masopust, a book by Vavřinec Leander Rvačovský, is remarkable for reflection on this environment. The reader can encounter original elaboration of the seven sins to which we can apply theses by Richard Newhauser on transformation of functionality of the seven sins at the turn of Middle Ages and Early Modern Period. Through the issues of the sin and the subsequent penance, which are inseparable for the Utraquists, we can observe how Utraquists worked with this theme against the background of confessional polemics, which represent a key topic in the religious life of the 16th century.
The intent of this study was to analyse the concept of original sin by three
Utraquist authoritie... more The intent of this study was to analyse the concept of original sin by three Utraquist authorities from the sixteenth century. I tried to fit them into a broader frame of Reformation history and to stress certain specific aspects of Utraquism as a distinct religious denomination. It was important that Luther’s Reformation newly stressed human guilt deriving from the commission of original sin. Using the texts, analysed above, as illustrations, I could note that even in Utraquism we can encounter pessimistic commentaries deriving from a stress on the influence of original sin in human lives. These pessimistic overtones found expressions in the frequent utilisation, in literature, of the motif De contemptu mundi – contempt for the world.
| Th is study attempts to look at priests as individual actors of religious history. Th eir behav... more | Th is study attempts to look at priests as individual actors of religious history. Th eir behavior refl ects the typical motifs of Medieval popular Christianity. Th ey were also confronted with the ideas of the more radical reformations of the sixteenth century. Th e Consistory, a clerical body of church administration, worked at building up Utraquist identity. Th is was initially directed against the domestic radical tradition, the Unity of Brethren, and later with the infl uence of the foreign Reformation. Th e study is an attempt at a historical sociology of religion. It tries to present priests as a specifi c social group. Th e micro-historical case study of Jan Lahvička can serve as an example of the above-mentioned thesis.
This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Ut... more This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Utraquism in the 16th century. As the latest research has shown, it is a distinctive tradition following the onset of Bohemian reformation and, in many respects, preservation elements of local mediaeval Christianity. From this point of view, the essay analyses texts created by “official” defenders of the traditional Utraquist catechism in the first half of the 16th century, i.e. Bohuslav Bílejovský and Pavel Bydžovský. However, the Utraquist movement is not represented only by persons of the official ecclesiastical policy, but also by priests engaged on the local level. Masopust, a book by Vavřinec Leander Rvačovský, is remarkable for reflection on this environment. The reader can encounter original elaboration of the seven sins to which we can apply theses by Richard Newhauser on transformation of functionality of the seven sins at the turn of Middle Ages and Early Modern Period. Through the issues of the sin and the subsequent penance, which are inseparable for the Utraquists, we can observe how Utraquists worked with this theme against the background of confessional polemics, which represent a key topic in the religious life of the 16th century.
The review focus on a czech translations of the most influential book by czech-american historian... more The review focus on a czech translations of the most influential book by czech-american historian Zdeněk V. David.
Rukopis, který je v popředí zájmu práce, takřka unikl historickému bádání. Jak už poznamenal Isid... more Rukopis, který je v popředí zájmu práce, takřka unikl historickému bádání. Jak už poznamenal Isidor Th. Zahradník v první práci, která se tímto rukopisem zabývala, na vině bylo pravděpodobně, že text nikdy nevyšel tiskem a zůstal jen v jednom dostupném originále. Ve své studii z roku 1900 oceňuje kritické komentáře autora rukopisu, ale skeptický je k věrohodnosti historických údajů, které Vodňanský nabízí ve své knize. V popředí jeho práce jsou akrostichy, neboli červeně zdůrazněné odkazy v jeho komentářích. Ty zmiňují například Vodňanského známé, nebo jsou jakousi osnovou odstavce, v němž se vyskytují. 2 Další krátká studie zabývající se Duchovním městem je z pera Cyrila Straky a všímá si obdobných prvků jako studie Zahradníkova. Na vině je patrně neznalost jeho článku. Největším přínosem Cyrila Straky pro tuto práci je zpřístupnění dochované korespondence Václava P. Vodňanského v rámci též studie, která přežila do dnešních dní díky tomu, že byla použita jako výztuha desek Duchovního města. Objasňuje nám několik detailů ze života katovického kněze a autora zajímavého humanistického spisu. 3 Duchovního města se zároveň částečně dotýká práce Stanislava Součka. Ten v této práci srovnává dílo s Labyrintem světa a rájem srdce Jana Ámose Komenského a dochází k závěru, že přes určitou podobnost pravděpodobně Komenský dřívější Duchovní město neznal. 4 Nejnověji se tímto pramenem v 90. letech zabývala brněnská literární historička Hana Bočková. Shrnuje ve svém článku výše zmíněné práce a charakterizuje literární památku jako takovou. 5
Velikým přínosem pro práci byla rozsáhlá kniha Diarmaida MacCulocha Reformation: Europea's house ... more Velikým přínosem pro práci byla rozsáhlá kniha Diarmaida MacCulocha Reformation: Europea's house divided. Nejen kvůli náboženskému kontextu reformace, ale i v obecnějších souvislostech. 17 Co se týče konfesijní situace v českých zemích, čerpal jsem především z prací Zdeňka V. Davida 18 a Jiřího Justa. 19 Základní orientaci v problematice českého humanismu mi poskytla kniha Český humanismus 20 Milana Kopeckého a v obecnější rovině pak studie Paula Oscara Kristellera. 21 K uchopení hodnotících stanovisek a využití symboliky města, jsem se nejvíce poučil z publikací Richarda Lehana, 22 Carla Schorskeho 23 a Jaroslava Millera. 24 Ke zpracování mravokárného aspektu a teorie hříchu přispěla kniha Jeana Delumeau Hřích a strach. 25 Po praktické stránce mi toto téma napomohla zpracovat zejména produkce Richarda van Dülmena. 26 Opomenout nemůžu texty kulturního historika Petera Burkea. Zejména Společnost a vědění a Lidová kultura v raně novověké Evropě. 27 Otázky kultury přelomu 16. a 17. století rovněž pomohla zodpovědět kniha
This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Ut... more This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Utraquism in the 16th century. As the latest research has shown, it is a distinctive tradition following the onset of Bohemian reformation and, in many respects, preservation elements of local mediaeval Christianity. From this point of view, the essay analyses texts created by “official” defenders of the traditional Utraquist catechism in the first half of the 16th century, i.e. Bohuslav Bílejovský and Pavel Bydžovský. However, the Utraquist movement is not represented only by persons of the official ecclesiastical policy, but also by priests engaged on the local level. Masopust, a book by Vavřinec Leander Rvačovský, is remarkable for reflection on this environment. The reader can encounter original elaboration of the seven sins to which we can apply theses by Richard Newhauser on transformation of functionality of the seven sins at the turn of Middle Ages and Early Modern Period. Through the issues of the sin and the subsequent penance, which are inseparable for the Utraquists, we can observe how Utraquists worked with this theme against the background of confessional polemics, which represent a key topic in the religious life of the 16th century.
The intent of this study was to analyse the concept of original sin by three
Utraquist authoritie... more The intent of this study was to analyse the concept of original sin by three Utraquist authorities from the sixteenth century. I tried to fit them into a broader frame of Reformation history and to stress certain specific aspects of Utraquism as a distinct religious denomination. It was important that Luther’s Reformation newly stressed human guilt deriving from the commission of original sin. Using the texts, analysed above, as illustrations, I could note that even in Utraquism we can encounter pessimistic commentaries deriving from a stress on the influence of original sin in human lives. These pessimistic overtones found expressions in the frequent utilisation, in literature, of the motif De contemptu mundi – contempt for the world.
| Th is study attempts to look at priests as individual actors of religious history. Th eir behav... more | Th is study attempts to look at priests as individual actors of religious history. Th eir behavior refl ects the typical motifs of Medieval popular Christianity. Th ey were also confronted with the ideas of the more radical reformations of the sixteenth century. Th e Consistory, a clerical body of church administration, worked at building up Utraquist identity. Th is was initially directed against the domestic radical tradition, the Unity of Brethren, and later with the infl uence of the foreign Reformation. Th e study is an attempt at a historical sociology of religion. It tries to present priests as a specifi c social group. Th e micro-historical case study of Jan Lahvička can serve as an example of the above-mentioned thesis.
This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Ut... more This essay analyses issues connected with the sin on selected sources of the middle current of Utraquism in the 16th century. As the latest research has shown, it is a distinctive tradition following the onset of Bohemian reformation and, in many respects, preservation elements of local mediaeval Christianity. From this point of view, the essay analyses texts created by “official” defenders of the traditional Utraquist catechism in the first half of the 16th century, i.e. Bohuslav Bílejovský and Pavel Bydžovský. However, the Utraquist movement is not represented only by persons of the official ecclesiastical policy, but also by priests engaged on the local level. Masopust, a book by Vavřinec Leander Rvačovský, is remarkable for reflection on this environment. The reader can encounter original elaboration of the seven sins to which we can apply theses by Richard Newhauser on transformation of functionality of the seven sins at the turn of Middle Ages and Early Modern Period. Through the issues of the sin and the subsequent penance, which are inseparable for the Utraquists, we can observe how Utraquists worked with this theme against the background of confessional polemics, which represent a key topic in the religious life of the 16th century.
The review focus on a czech translations of the most influential book by czech-american historian... more The review focus on a czech translations of the most influential book by czech-american historian Zdeněk V. David.
Uploads
Papers by Radim Cervenka
Utraquist authorities from the sixteenth century. I tried to fit them into
a broader frame of Reformation history and to stress certain specific aspects
of Utraquism as a distinct religious denomination. It was important that
Luther’s Reformation newly stressed human guilt deriving from the commission of original sin. Using the texts, analysed above, as illustrations, I could
note that even in Utraquism we can encounter pessimistic commentaries
deriving from a stress on the influence of original sin in human lives. These pessimistic overtones found expressions in the frequent utilisation, in literature, of the motif De contemptu mundi – contempt for the world.
a book by Vavřinec Leander Rvačovský, is remarkable for reflection on this environment. The reader can encounter original elaboration of the seven sins to which we can apply theses by Richard Newhauser on transformation of functionality of the seven sins at the turn of Middle
Ages and Early Modern Period. Through the issues of the sin and the subsequent penance, which are inseparable for the Utraquists, we can observe how Utraquists worked with this theme against the background of confessional polemics, which represent a key topic in the religious life of the 16th century.
Utraquist authorities from the sixteenth century. I tried to fit them into
a broader frame of Reformation history and to stress certain specific aspects
of Utraquism as a distinct religious denomination. It was important that
Luther’s Reformation newly stressed human guilt deriving from the commission of original sin. Using the texts, analysed above, as illustrations, I could
note that even in Utraquism we can encounter pessimistic commentaries
deriving from a stress on the influence of original sin in human lives. These pessimistic overtones found expressions in the frequent utilisation, in literature, of the motif De contemptu mundi – contempt for the world.
a book by Vavřinec Leander Rvačovský, is remarkable for reflection on this environment. The reader can encounter original elaboration of the seven sins to which we can apply theses by Richard Newhauser on transformation of functionality of the seven sins at the turn of Middle
Ages and Early Modern Period. Through the issues of the sin and the subsequent penance, which are inseparable for the Utraquists, we can observe how Utraquists worked with this theme against the background of confessional polemics, which represent a key topic in the religious life of the 16th century.