Václav Havel Knihy

Tři oblíbené aktovky spojuje postava Ferdinanda Vaňka, která je literárním alter egem Václava Havla. Jednoaktové „vaňkovky“ Audience, Vernisáž a Protest jsou inspirovány životními zážitky a zkušenostmi zakázaného autora a získávají si diváky i čtenáře svým neopakovatelným humorem, ironií a neotřelým pohledem na realitu normalizačních let sedmdesátých, kdy zábavné „hříčky“ vznikly. Vychází jako 137. svazek edice D

Tento svazek edice „Hry VH do kapsy“ přináší aktovky Audience a Vernisáž s nejúspěšnější divadelní postavou Václava Havla, zakázaným spisovatelem Vaňkem v centru dění. Plachý, ale zásadový hrdina se v letech husákovské normalizace nechce podřídit diktátu policejního státu, snaží se nezradit své principy a žít podle svého svědomí.

As writer, dissident, and statesman, Havel played an essential part in the changes that occurred in Central Europe during the last decades of the twentieth century, and became a powerful intellectual and political force for the reestablishment of democratic principles and institutions. Now, in this memoir, he recollects the pivotal experiences and ideas of his remarkable life. Known in his native Prague for his theatrical productions, and imprisoned for his anticommunist views, Havel emerged on the international stage in 1989 as the elected president of Czechoslovakia. He writes with eloquence and candor about his transition from playwright to politician, and the surreal challenges of governing a young democracy. But the scope of his writing extends far beyond the circumstances he faced in his own country. He shares his thoughts on the future of the EU, the reach of the American superpower, and the role of national identity in today's world.--From publisher description.

Podivné a literárně obtížně zařaditelná feérie vyprávějící o Arsemidovi - posledním žijícím potomkovi záhadného říčního tvora Gamona. Knížku doprovázejí autorovy kresby.

Poprvé se setkali v roce 1978 na tajné schůzce na vrcholcích Krkonoš jako nepřátelé komunistického režimu. Necelých dvanáct let nato se dramatik Václav Havel stal československým a později českým prezidentem a novinář Adam Michnik šéfredaktorem největšího polského deníku Gazeta Wyborcza. Počáteční setkání dvou výjimečných osobností, které spojila myšlenka účinné a nenásilné strategie, jak demontovat autoritářské režimy ve střední Evropě, vyústilo v přátelství na celý život. Během následujících dvou porevolučních desetiletí spolu nepřetržitě vedli dialog o tom, jak ve svých zemích znovu vybudovat demokracii, vypěstovat svobodnou politickou kulturu a neztratit přitom své ideály. Rozhovory, v nichž se Havel a Michnik střetávali svými názory, odlišnou životní zkušeností i vtipem, jsou pronikavým svědectvím oné podivuhodné doby, v jejíchž důsledcích dnes žijeme. V takto ucelené podobě a česky vycházejí poprvé.

Václav Havel (1936–2011) a Josef Škvorecký (1924–2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života. Oba autory spojoval mj. fakt, že si nikdy nezadali s komunistickou mocí: i na půdě progresivního Svazu československých spisovatelů v druhé polovině šedesátých let působili téměř jako outsideři. Nikdy se však osobně nesblížili. Josefa Škvoreckého možná svazovalo i vědomí, že v postavě světoznámého dramatika Hejla z románu Mirákl Havla příkře zkarikoval, a záhy si uvědomil, že „Dannyho pohled“ v tomto případě nebyl dostatečně pronikavý. Dopisy, které si vyměňovali od roku 1976 až do prosince 1989, kdy se stal jeden z adresátů prezidentem a druhý na čas jeho poradcem, přesto nejsou nezajímavé. Umožňují nám sledovat přípravu tří publikací, které manželé Škvorečtí Havlovi vydali ve svém nakladatelství SixtyEight Publishers, ale můžeme také nahlédnout do Škvoreckého strategických, nejen nakladatelských, ale i společenských, ba politických úvah. Z Havlových dopisů je zase zřetelně patrná postupná proměna zdvořilého disidenta ve velkorysou, ale cílevědomou a z hlediska soudobých dějin republiky nakonec vlastně klíčovou osobnost.

Terezín survivor George (Jirí) Brady reflects on the efforts of the Nazi-imposed Terezín "self-administration" to aid imprisoned children. He recalls being among a group of boys led by Valtr Eisinger, who transformed their overcrowded living space into a vibrant world, fostering hidden talents and creativity. Between 1942 and 1944, a group of thirteen- to fifteen-year-old Jewish boys secretly produced a weekly magazine called Vedem (In the Lead) at Terezín. The boys, who called their cellblock the "Republic of Shkid," wrote, illustrated, and hand-copied issues behind blackout shades. Although the material was preserved by one of the few survivors of the Holocaust, it remained suppressed in Czechoslovakia for fifty years until its publication in 1995 in English, Czech, and German. Vedem offers a poignant insight into the lives of boys who were forcibly removed from their childhoods and families, ultimately facing the horrors of the Nazi regime. This edition features a new preface and epilogue, enriching the historical context of their experiences and the significance of their creative expressions amidst unimaginable adversity.

Jako třetí svazek edice OSOBNOSTI byla vydána obsáhlá publikace věnovaná životu, dílu a odkazu Rudolfa Firkušného, českého klavíristy světového významu. Kromě Firkušného životopisu kniha obsahuje výběr recenzí ze světového tisku, kalendárium mistrova života, výběrový soupis jeho nahrávek, výkladový rejstřík nejdůležitejších jmen. Publikace je díky rozsáhlému autorskému kolektivu a aktivitě Masarykovy univerzity nejkomplexnějším zpracováním informací o umělci, který byl doktorem honoris causa této univerzity.

Jak psát, když národní literaturu zakáže režim kolaborantů sloužící okupantům? Kupodivu — pokud autorům nehrozí smrt nebo mučení — svobodně. Tuto zkušenost zažila část generace českých spisovatelů, umlčená za snahu dát socialismu lidskou tvář. Pseudosocialismus sovětské výroby byl odsouzen k zániku dříve, než jej 21. srpna 1968 přejely tanky „bratrských armád“. Přesto nenastala literární poušť, ale jedna z nejplodnějších dob české literatury, psaná ze vzdoru, avšak ne militantně. Trilogie aktovek zkoumá v tragikomických příbězích, jak se občan podílí na situacích, kdy je násilnickou mocí nucen jednat proti své vůli. Hrdina, inspirovaný Václavem Havlem, se objevuje v groteskních příbězích, které odhalují ubohost místodržitelské moci i naivitu svobodného světa. Hříčka Sex je sebekritickou reflexí jednoho ze šesti literátů, kteří zahájili občanský odboj — vzdor svým slabostem. Rozebrané vydání Mladé fronty z roku 1998 je doplněno hříčkou Rr, kterou napsal Václav Havel společně s Pavlem Kohoutem. Šlo o soukromou soutěž „pro pobavení přátel“, kdy si autoři posílali pokračování poštou, nutíce se vymýšlet další způsoby, jak pomoci nešťastnému adepto herrectví s jeho problémem. Hrru autoři pod pseudonymem Pavel Havel poprvé zahráli v srpnu 1974 na Hrrádečku.

Dieser Gesamtschau über die europäische Literatur von Homer bis Goethe liegt die Erkenntnis zugrunde, dass die volkssprachlichen Literaturen nicht aus sich heraus, sondern nur in Verbindung mit der lateinischen Literatur zu verstehen sind. Curtius wendet sich gegen die sprachliche und zeitliche Beschränkung der Literaturwissenschaft auf die jeweiligen Nationalliteraturen, gegen isolierte Beschäftigung mit einer Literatur und steht somit am Anfang der komparatistischen Literaturbetrachtung.

Soubor osmi osobně laděných prezidentských projevů Václava Havla z let 1990–1995 připomíná 25. výročí jeho prvního zvolení prezidentem 29. prosince 1989. Editorka Anna Freimanová ve své poznámce vysvětluje klíč k výběru projevů, které reflektují Havelovu konfrontaci s pokušením moci a napětím mezi myšlením a jednáním. V atmosféře obdivu si Havel uvědomuje důležitost udržení zdravého rozumu a snaží se vtisknout své osobnosti prezidentskou funkci, čímž signalizuje, že zůstává sám sebou a nevzdává se své minulosti. Přesto cítí, že není možné toto předsevzetí stoprocentně naplnit. Jeho celoživotní kontinuita, spojená s odpovědností a integritou myšlení, byla vždy podmínkou jeho identity. Tato témata, včetně faustovských pokušení, se objevují v jeho prezidentských textech, přičemž Havel neustále reflektuje své vnitřní boje a nutnost sebereflexe. Dva původní eseje, předmluva Martina Palouše a doslov Michaela Žantovského, zasazují Havlovu myšlenku do širších kulturně historických kontextů. Fotografický doprovod tvoří snímky Ondřeje Němce.

Publikace přináší poprvé pohled na rockovou hudbu z historické perspektivy (dosud převládaly spíše práce muzikologické a sociologické). Autor si všímá, jak populární hudba ovlivnila téměř tři generace československé společnosti. Mapuje vývoj rockové hudby od roku 1956 (kdy se u nás poprvé objevilo slovo rock’n’roll) až do roku 1989, kdy skončila éra vlády komunistické strany. Autor se snaží čtenáře seznámit se všemi snahami autoritativního režimu o likvidaci této tzv. „buržoazní a úpadkové“ hudby, která měla podle bývalých komunistických autorit nebezpečný potenciál „ideologické diverze“ ovlivňující mládež v celém bývalém východním bloku.

Druhý díl třísvazkového vydání všech dosud napsaných her Václava Havla, které vydávají Větrné mlýny, pojímá osm kusů autorem sepsaných mezi lety 1960 a 1988, pod jeho jménem však nesměly být oficiálně premiérovány v žádném z českých nebo slovenských divadel. Před rokem 1989 byla u nás ve zkráceném znění a bez autorova jména uvedena (21. 10. 1988) jen "historická meditace" Zítra to spustíme. Ostatní zde otištěné hry, krom až v roce 2000 inscenované jednoaktové tragédie Rodinný večer a "ineditně" Andrejem Krobem uvedené Žebrácké opery (1. 11. 1975 v hostinci U Čelikovských), si svá první uvedení odbyly mimo hranice Československa. Spiklenci v západním Německu, Horský hotel v Rakousku, stejně jako první a druhá ze série tří "velkých her" osmdesátých let Largo desolato a Pokoušení, poslední z této trojice celovečerních her Asanace pak ve Švýcarsku, 54 dní před sametovým listopadem 1989. HRY 1 ? Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění, Odcházení HRY 3 ? Anděl strážný, Motýl na anténě, Audience, Vernisáž, Protest, Chyba

Sborník společně dosud nepublikovaných projevů a vystoupení Václava Havla Péče o stát je orámovaný jeho kandidátským článkem z deníku Mladá fronta z ledna 1993 a završený slavným rudolfinským projevem. „Ve všech je dominantním rysem vpravdě etický rozměr, který se tento muž snažil do věcí veřejných a reálné politiky vtisknout. O Václavu Havlovi bylo napsáno nesčetně úvah, studií, oslavných tirád i hanopisů. O jeho skutečně lidském a trvale inspirujícím rozměru zjistíme nejvíc právě z jeho textů, které tvoří tuto knihu,“ píše v úvodním slově knihy Pavel Rychetský. Vznik sborníku popisuje jeho editorka Anna Freimanová: „Vybrala jsem třináct proslovů, z nichž je patrné, jak Václav Havel "buduje" moderní demokratický stát. Cílem publikace je připomenout, jaký obsah dal Havel svému prezidentství, na čem stavěl nový stát a jak se snažil navazovat nitky jednotlivých společenských oblastí, tak, aby země prospívala. S tím souvisí i akcent VH na morální rozměr politiky a jeho starosti o atmosféru ve společnosti. Tento konkrétní výbor vznikl se záměrem přiblížit politikům i běžnému čtenáři zásadní problémy české politiky devadesátých let. Nejde o příběh se špatným koncem, ale o „léčbu šokem“, o typicky havlovský princip: pád do krize otvírá cestu k reflexi, naději a inspiruje k úsilí nejen se ze dna zvednout, ale posunout se dál.“

Obrazová publikace sleduje spolupráci prezidenta Havla a jeho hradního architekta B. Šípka v letech 1992 - 2002 při úpravách Pražského hradu.

Studie Prví globální revoluce logicky uzavírá dlouhou řadu výzkumných zpráv předních světových odborníků, jejichž zveřejňování zahájil Římský klub v roce 1972 proslavenou publikací Limity růstu. Za cíl svého nezávislého odborného působení si Římský klub zvolil globální výzkum stavu světa a možností dalšího rozvoje lidstva i Země, studium rozhodujících aspektů budoucnosti a definování překážek ekonomické, sociální a mravní prosperity lidské civilizace.

Jde již o pátý sborník projevů Václava Havla z doby, kdy je prezidentem ČR. Tato kniha zahrnuje projevy z roku 1997 včetně novoročního pozdravu prezidenta republiky. Sborník je opět doplněn řadou neoficiálních fotografií z rodinných alb.

Václav Havel’s remarkable and rousing essay on the tyranny of apathy, with a new introduction by Timothy Snyder Cowed by life under Communist Party rule, a greengrocer hangs a placard in their shop window: Workers of the world, unite! Is it a sign of the grocer’s unerring ideology? Or a symbol of the lies we perform to protect ourselves? Written in 1978, Václav Havel’s meditation on political dissent – the rituals of its suppression, and the sparks that re-ignite it – would prove the guiding manifesto for uniting Solidarity movements across the Soviet Union. A portrait of activism in the face of falsehood and intimidation, The Power of the Powerless remains a rousing call against the allure of apathy. 'Havel’s diagnosis of political pathologies has a special resonance in the age of Trump' Pankaj Mishra

Antikódy je název sbírky básní Václava Havla poprvé vydané v roce 1964 v Odeonu. Sbírka je věnována Jiřímu Kolářovi a obsahuje experimentální poezii, především kaligramy. V průběhu let se sbírce dostalo několika vydání s několika rozšířeními o další pozdější básně. V předmluvě k pozdějšímu vydání řekl další z českých experimentálních básníků Josef Hiršal, že Havlova poezie byla „protestem sociálně kritickým a v neposlední řadě i jakousi artikulací absurdity tehdejších politických poměrů.“

Výbor rozhovorů s Václavem Havlem s novináři z celého světa z let 1964 a 1989.

První souborné a textově spolehlivé vydání všech divadelních, rozhlasových a televizních her Václava Havla.

Reprezentativní soubor her Václava Havla (1936–2011) zastupuje v České knižnici nejen disidentskou tvorbu coby platformu pro vytyčování závažných společenských a politických otázek současnosti i budoucnosti. Zvolená koncepce svazku představuje Havlovu tvorbu v jejích čtenářsky i divácky oblíbených, dnes už klasických dílech, proslulých úspěšnými jevištními realizacemi na domácích i zahraničních scénách. Z autorova raného tvůrčího období přináší Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění, následují hry z doby disentu Žebrácká opera, Audience, Vernisáž, Largo desolato a Pokoušení.

Zahradní slavnost, Vyrozumění, Ztížená možnost soustředění, Odcházení. Svazek shrnuje čtveřici her, které měly to štěstí a mohly mít svoji oficiální světovou premiéru na prknech českých divadel. První tři — Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění — napsal Václav Havel pro „své“ Divadlo Na zábradlí. Zde od roku 1960 do jara 1968, zprvu jako jevištní technik, později dramaturg a nakonec asistent režie, pracoval. Zde si slavná trojice her odbyla své premiéry a zde byly položeny základy světové proslulosti dramatika Václava Havla. O čtyři desítky let později byl v Divadle Archa premiérován prozatím poslední Havlův divadelní kus Odcházení, v květnu 2008.

První kontury politických úvah o budoucnosti Evropy vznikly jako dialog dvou vězňů, Jiřího Dienstbiera a Václava Havla. Z myšlenek se stal text posléze v průběhu roku 1985. Jiří Dienstbier, tehdy topič a zároveň mluvčí Charty 77, jenž se stal čtyři roky poté prvním porevolučním československým ministrem zahraničí, se v knize zaobírá nejrůznějšími aspekty geopoliticky chápané Evropy na sklonku dvacátého století. Zajímá se o vztah Evropy ke dvěma tehdejším supervelmocím, Spojeným státům a Sovětskému svazu, a jakým způsobem by Evropa mohla přispět i těmto mocnostem. Zabývá se odlišnostmi sjednocovacího procesu Spojených států a jednotlivých evropských zemí, nutností zachování evropské jinakosti a vzájemného respektu. To vše v době, kdy existovala železná opona a podobné úvahy na její východní straně se zdály být bezpředmětnou utopií a vizemi snílka.... celý text

Zahradní slavnost, která znamenala významný přínos české dramatice a přinesla osobitou českou podobu absurdního dramatu při svém uvedení v pražském Divadle Na zábradlí v šedesátých letech, stála na začátku cesty Václava Havla – dramatika. Její ostrý vhled do sféry politiky jakoby předznamenal životní cestu dramatika, disidenta, vězně režimu i prezidenta. Drama Odcházení, které vzniklo na sklonku autorova života, uzavírá jeho cestu dramatika i politika zároveň. Obě hry jsou nadčasové, zároveň jsou významným svědectvím své doby.

Moc bezmocných je jedním z nejznámějších a nejdiskutovanějších disidentských textů. Václav Havel jej napsal v roce 1978 ve zvláštních podmínkách komunistické diktatury, přesto je zjevné, že i po téměř 40 letech od prvního samizdatového vydání, kdy tyto podmínky již pominuly, neztrácí na své síle a inspirativnosti, o níž svědčí nové překlady, například do arabštiny, perštiny, čínštiny či ukrajinštiny. Čím oslovilo či naopak neoslovilo toto chef-d’œuvre disidentské literatury svoji dobu, a co může nabídnout době současné? Nad těmito rámcovými otázkami se zamyslelo třicet renomovaných a zasvěcených esejistů, mezi jinými Steven Lukes, Roger Scruton, Jonathan Bolton, Marci Shore, Barbara J. Falk, Barbara Day, Delia Popescu, David S. Danaher, Kieran Williams, Robert B. Pynsent, Kacper Szulecki, Aleksander Kaczorowski, Jiří Přibáň, Petr Pithart, Miloš Havelka, Karel Hrubý, Miroslav Kusý, Lenka Karfíková, Lenka Jungmannová.

Projevy od 1. 1. 1990 do 29. 6. 1990. Uspořádal a úvod napsal Vilém Prečan. Vydáno ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny ČSAV jako 2. svazek ediční řady Dokumenty demokratické revoluce.

Tibetský představitel vysvětluje, z čeho se tato nesnadno uchopitelná vnitřní instance skládá a co z ní podle buddhistů přecháhí z jednoho života do druhého. A několikrát přitom zdůrazňuje to nejdůležitější: přirozenost Buddhy je v člověku neustále přítomna. Aniž to příliš tušíme, rozzářit se může v každém z nás. Úvodní slova napsal dalajlamův přítel, pan prezident Václav Havel.

Na téma Johna Gaye. Vydala redakce divadelních textů DILIA v r.1990. Sešit je součástí souboru / edice "Minus 21".

Eseje a studie barmské spisovatelky, disidentky a Nositelky ceny míru za rok 1991.

Antologie filozofických esejí současných českých autorů. Sestavil a úvod napsal Václav Havel. První, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová. Grafická úprava Věra Držmíšková. Autoři: Milan Šimečka, Radim Palouš, Ladislav Hejdánek, Stanislav Soukeník, Martin Hybler, Erazim Kohák, Egon Bondy, Zdeněk Neubauer, Ivan Dubský, Ivan M. Havel, Tomáš Halík, Václav Bělohradský, Martin Palouš, Miroslav Kusý, Jaroslav Krejčí, Rio Preisner, Pavel Bratinka, Jiří Michálek, Ivan Sviták, Miroslav Petříček jr., Bohumír Janát.

Souborné třísvazkové vydání dosud napsaných her Václava Havla ve Větrných mlýnech uzavírá šestice jednoaktovek. Dodnes jedinou rozhlasovou hru Anděl strážný, jejíž hlavní postava, spisovatel Vavák, už zřetelně nese rysy pozdějšího Havlova alter ega Ferdinanda Vaňka, napsal autor v roce 1968. Ze stejného období pochází i jediná jeho televizní hra, jednoaktová komedie Motýl na anténě. Další zde otištěné jednoaktovky jsou inspirovány zkušeností zakázaného autora ze sedmdesátých let, první dvě "vaňkovky" Audienci a Vernisáž napsal Václav Havel v roce 1975, o tři roky později pak Protest. Svazek uzavírá Chyba z roku 1983, miniatura napsaná po odmlce, vynucené čtyřletým pobytem autora ve vězení, jímž je tematicky inspirována.

The president of Czechoslovakia tells of events in his life through a series of interviews

In a book written while he was president of Czechoslovakia, Vaclav Havel combines the same powerful eloquence, moral passion, and abiding wisdom that informed his writing as a dissident and playwright, with a candor unprecedented from one with the broad perspective and infinite responsibility of governing a country. Havel, now president of the Czech Republic, addresses the legacy of Communism as the euphoria of the Velvet Revolution gives way to a more problematic reality. Yet even as he grapples with the challenges of political change, he affirms his belief in a politics motivated by moral responsibility; in an economy tempered by compassion; and in the central roles of art and culture in the transformation of society. Summer Meditations is not only a timely and necessary testament of events in Eastern Europe but a profound reflection upon the nature and practice of politics and a stirring call for morality, civility, and openness in public life throughout the world.

Na podzim 1977, po událostech „roku Charty“, Václav Havel sepsal reportáž o prvních hodinách Prohlášení Charty 77, vyšetřování a čtyřměsíční vazbě, kterou na něj uvalil komunistický režim. Po propuštění následovalo mučivé sebezpytování. Havel zmínil, že text někde ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu“. Ačkoli reportáž během jeho života nenalezl, objevila se v pozůstalosti jeho přítele Zdeňka Urbánka a byla nalezena jeho vnukem Davidem Duškem. Text, který je fragmentární, zrekonstruovala Knihovna Václava Havla. V původní osnově, součásti rukopisného nálezu, Havel plánoval doprovodné eseje od jiných autorů. Vydávaný soubor tak obsahuje eseje Anny Freimanové, Petra Blažka, Davida Duška a Michaela Žantovského, který je editorem. Freimanová zkoumá divadelní souvislosti Havelova textu a jeho inspiraci faustovským Pokoušením. Blažek odpovídá na otázku o vyšetřovatelích, kteří se Havelovi v roce 1977 věnovali. Dušek přispívá osobní vzpomínkou na začátky Charty z pohledu osmiletého dítěte. Žantovský se zaměřuje na Havlovy morální dilemata a snahu o jejich řešení.

Hlavní hrdina románu důsledně realizuje vlastní představu svobody. V pobočce spořitelny postupně zpronevěří miliónovou částku a během sovětské okupace odchází s rodinou do USA naplnit svůj sen.

Eseje českého dramatika se zabývají jak literárně-vědnou a divadelní problematikou, tak klíčovými politickými událostmi 60. let 20. stol. Soubor esejů a publicistických textů představuje Václava Havla jako výraznou osobnost české kultury padesátých a šedesátých let. Řada textů v tomto svazku vychází tiskem vůbec poprvé.

Soubor textů zachycuje perzekuci, kterou Václav Havel zažíval během normalizace, a zásadní proměnu jeho života. Z dramatika, který se občas veřejně angažuje, se v letech 1969–1989 stává politicky angažovaný myslitel a disident. Známé eseje se prolínají s osobní korespondencí, rozhovory, prohlášeními a dokumenty, z nichž mnohé jsou publikovány poprvé, včetně dopisů významným osobnostem a vězeňských záznamů. Historik Jiří Suk zasazuje jednotlivé kapitoly do širších společenských souvislostí. Havel je znám jako dramatik a politik, ale jeho role občanského aktivisty je méně prozkoumaná. Inicioval protesty proti spoutané kultuře, psal prohlášení a otevřené dopisy, a zastával se nespravedlivě stíhaných. Tento sborník, obsahující dopisy, rozhovory a protokoly z výslechů, ukazuje Havla jako odvážného muže, který se postavil komunistickému režimu v těžkých časech. Cílem není představit ho jako symbol, ale jako člověka, který prošel náročnou zkouškou odolnosti.

Druhý svazek knižní edice textů legendárních rozhlasových pořadů prezidenta republiky Václava Havla.

Projevy prezidenta Václava Havla z let 1999-2003.

Projevy prezidenta Václav Havla z let 1992 & 1993.

Osmý svazek Spisů Václava Havla vychází ve stejné grafické úpravě jako předchozí sedmisvazkové Spisy a je jejich nedílnou součástí. Kniha se skládá ze tří částí: první část shrnuje projevy a jiné texty z let 1999–2006, z nichž podstatná část zde vychází knižně poprvé. Druhá část přináší druhé vydání Havlovy knižní literární koláže Prosím stručně. Třetí část tvoří první tištěné vydání divadelní hry Odcházení. Součástí svazku jsou jmenný rejstřík a podrobná ediční poznámka.

Publicista a herec Jiří Žák se v roce 2010 začal setkávat s dramatikem, filozofem a bývalým prezidentem Václavem Havlem a rozprávěl s ním o dění před i za oponou a o názorech na kulturu. Jejich společným cílem bylo vytvořit knihu na téma, které bylo Václavu Havlovi blízké. Tento záměr se už však bohužel nenaplní. Přesto zůstalo množství fragmentů, názorů a myšlenek, které stojí za to uveřejnit. I proto Jiří Žák z těchto útržků sestavil svůj pohled na divadelní a literární tvorbu Václava Havla proložený autentickými dialogy, které spolu na toto téma vedli.

Tato antologie obsahuje soubor dramat tematicky spojených s postavou Ferdinanda Vaňka, která byla poprvé představena Václavem Havlem v Audienci v roce 1975. Od té doby se počet her s tímto hrdinou rozrostl na deset, přičemž poslední, Stoppardův Rock´n´Roll, měla nedávno premiéru. Ferdinand, jako disident a alter ego svého tvůrce, reflektuje období normalizace, což přitahuje autory z Havlových uměleckých přátel a spolubojovníků proti tehdejšímu režimu. Kniha plánuje vydání osmi aktovek (Havlovy Audience, Vernisáže, Protest, Kohoutova Atest, Marastu, Safari, Landovského Arest a Dienstbierova Příjem) a jedné celovečerní hry (Landovského Sanitární noc). Tato antologie, která zahrnuje i dílo napsané v němčině, se od původního anglického vydání liší tím, že zohledňuje autorské vlivy a historický kontext vzniku her. Specifikem této antologie, připravované jako dárek k jubileu Václava Havla, je nejen to, že spřízněné hry vycházejí společně poprvé v Česku, ale také to, že Arest, Sanitární noc a Příjem vycházejí oficiálně poprvé.

Pět Havlových her z prvních let „doby zakázanosti“. Exilové vydání. Obálku s použitím antikódu Josefa Škvoreckého navrhla Barbora Munzarová.

Vaclav Havel is one of the most important European writers of our time. In 1979 he was sentenced to four and a half years of hard labour for his involvement in the Czech human rights movement, Charter 77. In prison he was allowed to write to his wife, Olga, once a week. He used the opportunity for profound reflections, on theatre, society and philosophy. These letters form a remarkable document, and a work of lasting value.'From Havel, we learn that the true heroes of our time are those who stay the course.' Bruce Chatwin

O existenci útržkovitých deníkových záznamů Václava Havla, které přibližují jeho bolestné setkání s represivními složkami komunistické moci, se dlouho nevědělo. Havel se o své vězeňské zkušenosti nezmiňoval ani v rozhovorech. Tyto záznamy byly objeveny teprve před necelými dvěma lety, když David Dušek začal organizovat pozůstalost svého dědečka, překladatele a přítele Havla. V jedné z krabic našel diář s poznámkami, jejichž rukopis se podobal Havelovu písmu. Po konzultaci s Annou Freimanovou, která byla s Havlem v úzkém kontaktu od 80. let, se potvrdila autenticita těchto výpovědí z vyšetřovací vazby. Dušek poté oslovil další blízké spolupracovníky Havla – filozofa Martina Palouše, překladatele Paula Wilsona a diplomata Michaela Žantovského – s žádostí o napsání esejů, které by Havlovy záznamy osvětlily. Tak vznikl koncept knihy, která přispívá k lepšímu pochopení cíleného útoku moci na nekonformního spisovatele, jeho psychického stavu, myšlenkového okruhu a dilemat, před nimiž stál. Michael Žantovský, spoluautor a Havlův životopisec, zdůrazňuje význam těchto záznamů pro pochopení dramatických událostí v Havelově životě.

Tři rozhovory s osobnostmi, které výrazně ovlivnily české nekamenné divadlo v době jeho největšího rozmachu koncem padesátých a v průběhu celých šedesátých let minulého století. Václav Havel, Pavel Landovský a Jiří Suchý byli zároveň protagonisty tří malých, ale dominantních divadel: Divadla Na zábradlí, Činoherního klubu a Semaforu.Nikdo z nich v té době neměl vystudovanou divadelní fakultu,Václav Havel ji absolvoval dodatečně dálkově, a na počátku sedmdesátých let byla jejich kariéra přerušena, nebo alespoň silně omezena… Přesto tato malá divadla, jejich hlavní představitelé a jejich svobodný, ani školami, ani ideologií neprefabrikovaný kreativní duch neinovovali jen divadlo šedesátých let, ale v roce 1989 i politiku. Potvrzovala se tím slova starých a moudrých, že inovace přichází skoro vždy z periferie, protože lidé v centru bývají oslněni úspěchem, chtějí ho opakovat, a proto opakují i sami sebe… Tři rozhovory představují tři typy vzpoury:Václav Havel bojoval s vládnoucí nenormalitou životem v pravdě, Pavel Landovský klaunstvím a Jiří Suchý prací.

První vydání básnického díla Václava Havla z let 1952–1956 a nové, doplněné vydání jeho grafických básní – Antikódů od šedesátých let do současnosti.

Soubor projevů a jiných textů, které Václav Havel napsal jako prezident České republiky.

Soubor projevů, jež Václav Havel přednesl jako prezident Československa, a kniha Letní přemítání, v níž vylíčil své naděje i obavy o osud společného státu Čechů a Slováků.

Eseje a jiné texty z let 1970–1989; Dálkový výslech Soubor Havlovy esejistiky a publicistiky z let normalizace tvoří spolu s jeho Dálkovým výslechem dnes již klasický soubor textů, přesto však jsou i v tomto svazku Spisů některé eseje publikovány vůbec poprvé.

Do různých stran: eseje a články z let 1983–1989 / Václav Havel Lidové noviny : Československé středisko nezávislé literatury, 1990 (Knihovna Lidových novin ; sv. 1) Poznámku O životě a díle Václava Havla napsala Eda Kriseová Chronologický přehled o životě a díle V. Havla Bibliografie díla V. Havla na s. 475–488 Prečan, Vilém, 1933– * disent -- Československo * česká literatura -- 1968-1989 * divadlo -- Československo * kultura a společnost -- Československo * Československo -- politika a vláda -- 1968-1989 * eseje * články

Sborník obsahuje úplnou korespondenci Karla Hvížďaly s Václavem Havlem, kterou spolu vedli v letech 1984 až 2006 nad knihami Dálkový výslech a Prosím stručně. Obsahuje i faksimile originálů Havlových dopisů a dobové fotografie. Zpětně lze říci, že pro oba autory měly tyto dvě knihy mnohem větší důležitost, než si zprvu mysleli: Václav Havel na začátku spolupráce na Dálkovém výslechu věřil, že někdy v budoucnu napíše paměti a samozřejmě netušil, že v prosinci 1989 sehraje u veřejnosti klíčovou roli před jeho zvolením do prezidentského úřadu. Dálkový výslech je dodnes jeho nejcitovanější a nejpřekládanější knihou. Podobně byl Dálkový výslech důležitý pro Karla Hvížďalu po jeho návratu z německého exilu: pomohl mu snáze se začlenit do české splečnosti. Prosím stručně je kniha, která vznikala už za zcela odlišných podmínek, v době kdy Václav Havel již nebyl prezidentem. Podnět k ní dal on sám, jak z korespondence vyplývá.

Úvahy, fejetony, protesty, prohlášení a rozhovory z let 1969–1979. Třetí vydání, první v ČR. První vydání vyšlo r. 1984 v Londýně, druhé r. 1989 tamtéž.

Kniha obsahuje tři jednoaktové hry Václava Havla v dvojjazyčném vydání. Audience, Vernisáž a Protest. Český originální text je vždy na protilehlé straně doplněn anglickým překladem. Překlad Jan Novák. Kniha je doplněna úvodním historickým kontextem a vzpomínkami Václava Havla na trutnovský pivovar.

Projevy, novinové články a interview v roce 1994.

Vzájemná korespondence Václava Havla a Františka Janoucha je unikátním pramenem pro poznání československé protikomunistické opozice v letech 1977–1989. V tomto období se kolem Václava Havla formovala činnost Charty 77, kterou významně podporoval český emigrant a jaderný fyzik František Janouch, zakladatel Nadace Charty 77. Dopisy, které putovaly mezi Prahou a Švédskem, zachycují nejen osobní vztah obou pisatelů, ale také praktickou podporu, jako jsou administrativní záležitosti, pracovní pokyny, zprostředkování kontaktů a nákupy technického vybavení pro disidenty. Celkem je zde více než 210 dokumentů shrnujících korespondenci do roku 1989. V příloze najdeme ukázky dopisů z období po roce 1989, dokumentující společenské a osobní změny v Česku. Tyto dokumenty představují malé dějiny Charty 77 a ukazují technickou proměnu každodenní práce a přístupu k informacím ve druhé polovině 20. století, od ručně psaných a strojopisných dopisů po komunikaci přes počítače, fax a e-mail. Základem vydání je archiv Františka Janoucha, který knihu edičně připravil a opatřil doslovem.

Podtitul: Po stopách ľudských otázok od Gilgameša po finančnú krízu. Druhé, značne rozšírené a prehĺbené vydanie autorovej prvotiny publikovalo v roku 2011 prestížne nakladateľstvo Oxford University Press. Od tej doby kniha oslovuje čitateľov po celom svete. V roku 2012 získala Cenu pre najlepší ekonomický titul na Medzinárodnom knižnom veľtrhu vo Frankfurte. Ekonómia dobra a zla ukazuje, ako farbisto vedeli o majetku, vlastnom úžitku a spoločenskom blahu premýšľať naši predkovia. Autor berie čitateľa na dobrodružnú púť ku koreňom našej civilizácie a na príkladoch starých Sumerov, Hebrejov, antických mysliteľov, či fi lozofa Descarta ilustruje, aké inšpiratívne je sledovať premeny ľudského hľadania z hľadiska ekonómie, pokiaľ je zasadená do širšieho kontextu.

Hra Asanace je doplněna fotografickou přílohou, sledující Václava Havla od 17.listopadu 1989 do jeho jmenování prezidentem.

Název Poslání a pokušení slova spojuje tituly dvou příbuzných esejí. První je úvaha Poslání a pokušení spisovatele, kterou Karel Vrána poprvé publikoval v roce 1977 v exilu. Druhou je Slovo o slovu, jež Václav Havel koncipoval jako projev k udělení Mírové ceny německých knihkupců v roce 1989 a které několik měsíců před listopadovými událostmi kolovalo v českém samizdatu. Autoři uvažují o dvojznačné moci lidského slova, které lze užít tvořivě k dobru člověka, ale také k jeho manipulaci a zkáze. Obě eseje se doplňují v myšlenkách o vztahu slova k moci a k pravdě. Společná otázka obou textů by mohla znít: "Jak dochází vlastně k tomu, že slovo ztratí svůj vztah ke skutečnosti a tím se zkazí?"

Projevy prezidenta Václav Havla z roku 1996.

Václavovi Havlovi k jeho sedemdesiatinám od priateľov zo Slovenska. Vyšlo ako titul medzinárodného edičného projektu „POHODA pre knižnice“. Zborník obsahuje texty VH (Dopis A. Dubčekovi, Moc bezmocných, Politika a svědomí, Hovězí porážka, Výkřik prozření, Novoroční projev 1. 1. 1990 a ďalšie), a texty desiatok priateľov zo Slovenska – vyznania, spomienky, gratulácie. Editorom tejto nepredajnej publikácie, vydanej v spolupráci so Stredoeurópskou nadáciou, je Ladislav Snopko, zborník zostavil a úvod napísal Martin Bútora.

Skeče Motomorfóza a Ela, Hela a stop napsal Václav Havel pro revue Ivana Vyskočila Autostop na přelomu let 1960 a 1961, nakonec do ní ale zařazeny nebyly. Motomorfóza se pak zpětně stala její součástí v dnes již zapomenutém sborníku z roku 1963, skeč Ela, Hela a stop se podařilo nalézt až v roce 2009 (poté jej jako příležitostné scénické čtení nastudovalo Divadlo v Dlouhé). I když se skeče dočkaly knižního vydání až nyní, neztratily nic ze své působivosti a zábavnosti. Kniha vychází u příležitosti 75. narozenin Václava Havla, který sám vydání okomentoval slovy: Jsem dojat, že tato knížka vychází, neboť Autostop byl prvním textem, na němž jsem se autorsky podílel a který byl uveden na jevišti.